2. Timoteovi 4

Vážně tě zapřísahám: Tímto výrazem chce Pavel zdůraznit Timoteovi závažnost toho, co se chystá říct. (Viz studijní poznámku k 1Tm 5:21, kde Pavel používá stejný výraz.) Pavel a Timoteus společně vynakládali velké úsilí na posílení sborů a ochranu před vlivem falešných učitelů. Pavel ví, že se blíží jeho smrt (2Tm 4:6-8), a proto chce, aby Timoteus zůstal bdělý při plnění následujících pokynů (2Tm 4:2-5).

Kristus Ježíš, který bude soudit živé i mrtvé: V hebrejských Písmech je Jehova Bůh označen jako „Soudce vší země“ (1Mo 18:25). Podobně je v křesťanských řeckých Písmech Jehova nazván „Soudcem všech“ (Heb 12:23). Hebrejská Písma však také předpovídala, že Mesiáš bude sloužit jako soudce (Iz 11:3-5). V souladu s těmi proroctvími Ježíš odhalil, že jeho Otec „svěřil veškerý soud Synovi“ (Jan 5:22, 27). Dále Bible mluví o Ježíši jako o tom, koho „Bůh ustanovil soudcem živých i mrtvých“​—Sk 10:42; 17:31; 1Pe 4:5; viz také studijní poznámku k 2K 5:10.

jeho zjevení: V tomto kontextu „zjevení“ odkazuje na budoucí stanovený čas, kdy Kristova slavná pozice v nebi bude jasně rozpoznatelná. V té době vykoná Boží soudy nad lidstvem.​—Da 2:44; 7:13, 14; viz také studijní poznámku k 1Tm 6:14.

Káži slovo: Kontext naznačuje, že se Pavel zde primárně odkazuje na kázání ve sboru. (2Ti 4:3, 4) Timoteus jako dozorce měl kázat Boží slovo účinně, aby posílil víru svých posluchačů a pomohl jim odolávat odpadlickým myšlenkám. Falešní učitelé vyvolávali spory o slova a spoléhali se na osobní názory a falešné příběhy. Naproti tomu dozorci měli kázat pouze „slovo“, inspirované Boží Slovo. (Viz studijní poznámku k 2Ti 2:15; viz také 2Ti 3:6-9, 14, 16.) V širším smyslu se tato rada může vztahovat i na kázání mimo sbor; Pavel dále vybízí Timotea, aby „konal dílo kazatele“.​—2Ti 4:5 a studijní poznámka.

buď v tom horlivý: Pavel zde používá řecké sloveso, které doslova znamená „stát na“, ale význam slovesa je široký; často znamená „stát poblíž, být připraven“. Tento termín byl někdy používán v vojenském prostředí k označení vojáka nebo strážce na svém stanovišti, který byl vždy připraven k akci. Slovo však mohlo také odkazovat na okamžitou pozornost věnovanou něčemu. Je zde zahrnuta myšlenka horlivosti a vytrvalosti. Pavel chce, aby Timoteus byl připraven na jakoukoli příležitost „kázat slovo“.​—Viz studijní poznámku k Káži slovo v tomto verši.

za příznivých i nepříznivých okolností: Nebo „vhod i nevhod“. Pavel vybízí Timotea, aby i nadále hájil pravdy Božího Slova za všech okolností. Měl by to dělat v dobách relativního klidu, ale musí vytrvat i při překonávání překážek, jako je odpor falešných učitelů a jejich pokusy rozdělit sbor.

usvědčuj: Viz studijní poznámku k 1Ti 5:20.

domlouvej: Řecké sloveso zde přeložené jako „domlouvej“ znamená „pokárat, důrazně varovat nebo přísně poučit“. Mohlo odkazovat na varování, které má zabránit osobě v určitém jednání nebo ji zastavit v pokračování v určitém chování.​—Mt 16:20; Mr 8:33; Lu 17:3.

povzbuzuj: Viz studijní poznámky k Ř 12:8; 1Ti 4:13.

s veškerou trpělivostí: Timoteus se mnoho o trpělivosti naučil od Pavla. (2Ti 3:10) Jako dozorce by Timoteus potřeboval projevovat velkou trpělivost, protože někteří ve sboru byli ovlivněni falešnými učeními. Když usvědčoval, domlouval a povzbuzoval své spolukřesťany, vždy musel projevovat zdrženlivost a trpělivě apelovat na jejich touhu dělat, co je správné. Kdyby podlehl podráždění nebo frustraci, mohl by některé odradit nebo dokonce přivést k pádu.​—1Pe 5:2, 3; viz studijní poznámku k 1Te 5:14.

s veškerou... uměním vyučovat: Řecké slovo zde přeložené jako „umění vyučovat“ může odkazovat jak na způsob vyučování, tak na obsah vyučování. (Viz studijní poznámku k Mt 7:28, kde je stejné slovo přeloženo jako „způsob vyučování“.) V tomto kontextu je důraz kladen na způsob vyučování, a proto je slovo přeloženo jako „umění vyučování“. Protože Pavel v této frázi používá řecké slovo pro „veškerý“, některé překlady používají výrazy jako „každý druh poučení“, „všechny vaše vyučovací dovednosti“ nebo „pečlivé poučování“. Jeden učenec komentující tento verš uvedl, že Timoteus „musí vždy prokazovat, že je pečlivým a vynalézavým učitelem křesťanské pravdy“.​—1Ti 4:15, 16; viz studijní poznámky k Mt 28:20; 1Ti 3:2.

prospěšné: Nebo „zdravé; užitečné.“​—Viz studijní poznámku k 1Tm 6:3.

aby jim lichotili: Nebo „aby slyšeli, co chtějí slyšet.“ V tomto výrazném přeneseném významu Pavel používá řecké sloveso, které může znamenat „lechtat; škrábat“, ale také „cítit svědění“. V křesťanských řeckých písmech se vyskytuje pouze zde. Tento obrazný výraz zjevně vyjadřuje představu lidí, kteří pociťují touhu​—některé překlady ji přirovnávají ke svědění​—slyšet to, co uspokojí jejich sobecké touhy, spíše než to, co by jim pomohlo zůstat zdraví ve víře. Proto si vybírají učitele, kteří jim takříkajíc lichotí, když jim říkají, co chtějí slyšet. Kvůli předpovězenému odpadlictví bude takových sobeckých následovníků a falešných učitelů hojnost; proto je Timoteova práce naléhavá.​—Viz studijní poznámku k 1Tm 4:1.

falešné výmysly: Viz studijní poznámku k 1Ti 1:4.

zachovávej střízlivost mysli: Řecké sloveso zde použité doslova znamená „být střízlivý“. (1Pt 1:13; 5:8; viz studijní poznámku k 1Te 5:6.) V křesťanských řeckých písmech je toto sloveso použito obrazně, aby vyjádřilo myšlenku být „vyrovnaný, sebeovládající se“. Pavel už dlouho nebude na scéně. (2Tm 4:6-8) Timoteus proto potřeboval dále plnit svou úlohu jako dozorce, aby budoval sbor a posiloval ho proti přicházející odpadlictví. (1Tm 3:15; 2Tm 4:3, 4) Musel zůstat vyrovnaný, bdělý a ostražitý ve všech aspektech své služby.

konej dílo kazatele: Nebo „stále káž dobré poselství“. Ježíš pověřil všechny křesťany, aby konali dílo kázání, tedy hlásali dobrou zprávu o Boží záchraně. (Mt 24:14; 28:19, 20; Sk 5:42; 8:4; Ř 10:9, 10) V křesťanských řeckých písmech se výrazy pro kázání obvykle vztahují na hlásání nevěřícím. Jako křesťanský dozorce měl Timoteus mnoho vyučovacích povinností ve sboru, jak je popsáno v 2Tm 4:1, 2. Avšak on i všichni ostatní dozorci měli také podílet se na kázání dobré zprávy mimo sbor.

kazatel: Nebo „hlasatel dobré zprávy“. (Viz studijní poznámku k Mt 4:23.) Související řecké sloveso často překládané jako „oznamovat dobrou zprávu“ se v křesťanských řeckých písmech objevuje mnohokrát. Často popisuje způsob, jakým Ježíš a všichni jeho následovníci hlásali dobrou zprávu o Božím Království. (Lk 4:43 a studijní poznámka; Sk 5:42 a studijní poznámka; 8:4; 15:35) Avšak konkrétní výraz, který zde Pavel používá, se objevuje pouze třikrát; v každém případě kontext ukazuje, že „kazatel“ může být také použit ve zvláštním smyslu jako „misionář“. (Viz studijní poznámky ke Sk 21:8; Ef 4:11.) Jako misionář Timoteus cestoval s Pavlem, aby otevřeli kazatelské dílo na místech, kam dobrá zpráva ještě nedorazila, a apoštol mu také svěřil další zvláštní úkoly. (Sk 16:3, 4; 1Tm 1:3) Nyní Pavel povzbuzuje Timotea, aby i nadále plnil jakékoli takové důležité pověření.

plně se věnuj své službě: Aby Timoteus mohl následovat tento pokyn, mohl se dívat na Pavlův příklad. Pavel si velmi vážil výsady sloužit duchovním potřebám druhých, ať už uvnitř nebo vně sboru. (Viz studijní poznámky k Ř 11:13; 2K 4:1; 1Tm 1:12.) Ve skutečnosti byli všichni praví křesťané pověřeni službou. (2K 4:1) V tomto možná posledním povzbuzení pro Timotea Pavel ho povzbuzuje, aby se plně věnoval své službě a naplnil všechny její aspekty.

jsem vylit jako oběť úlitby: Podle Mojžíšova zákona byla úlitba přinášena spolu s obětí zápalnou a obětí moučnou. (3Mo 23:18, 37; 4Mo 15:2, 5, 10; 28:7) Jedna referenční práce uvádí o úlitbách: „Stejně jako u zápalné oběti bylo vše spotřebováno a knězi nebylo nic dáno; celá úlitba byla vylita.“ Když Pavel psal Filipským, použil narážku na takovou oběť, aby ukázal, že je šťastný, že se může zcela vyčerpat, fyzicky i emocionálně, pro své spolukřesťany. (Fp 2:17 a studijní poznámka) Zde používá stejný výraz, tentokrát s odkazem na svou blížící se smrt.

moje propuštění: Pavel vnímal svou smrt jako věrný pomazaný služebník Boží jako „propuštění“, protože by to otevřelo cestu k jeho budoucímu vzkříšení k životu v Kristově „nebeském Království“. (2Tm 4:18; viz také studijní poznámka k 2Tm 4:8.) Podobně Pavel dříve napsal Filipským: „Toužím po propuštění a být s Kristem.“ (Fp 1:23 a studijní poznámka) Timoteus si tento výraz pravděpodobně pamatoval, protože byl s Pavlem v Římě, když apoštol tento dopis psal.​—Fp 1:1; 2:19.

Dobrý boj jsem bojoval . . . , běh jsem dokončil . . . , víru jsem zachoval: Pomocí tří různých výrazů Pavel důrazně opakuje stejnou myšlenku: věrně dokončil svůj křesťanský životní běh a službu a splnil vše, k čemu ho povolal Pán Ježíš. (Sk 20:24) I když se Pavlův život chýlil ke konci, jeho dílo přinášelo a dále bude přinášet ovoce.

dobrý boj: Pavel přirovnává svůj křesťanský život a službu ke vznešenému boji či zápasu. (Viz studijní poznámky k 1K 9:25; 1Tm 6:12.) Věrně sloužil Jehovovi navzdory mnoha těžkostem. Při svých misijních cestách urazil velké vzdálenosti po souši i po moři. Snášel různé formy pronásledování, jako byly útoky davů, bičování a věznění. Také se musel potýkat s odporem „falešných bratrů“. (2K 11:23-28) V tom všem mu Jehova a Ježíš dávali sílu, kterou potřeboval, aby zůstal věrný a dokončil svou službu.​—Fp 4:13; 2Tm 4:17.

Běh jsem dokončil: Pavel přirovnává sám sebe k běžci v závodě, aby znázornil svůj křesťanský životní běh. Nyní, na konci svého pozemského života, je přesvědčen, že svůj obrazný závod dokončil. Ve svých dopisech několikrát použil přirovnání k atletům na řeckých hrách.​—Žd 12:1; viz studijní poznámky k 1K 9:24; Fp 3:13.

Od nynějška je pro mne připravena: Pavel chápal, že jeho nebeská odměna je nyní pro něj připravena; byla mu vyhrazena, tedy jistá. Pavel dříve obdržel počáteční část svého zapečetění jako pomazaný Boží syn. (Viz studijní poznámky k 2Ko 1:22.) Pomazaní křesťané však dostávají své konečné zapečetění teprve tehdy, když věrně vytrvají „až do konce“. (Mt 10:22; 2Tm 2:12; Jk 1:12; Zj 2:10; 7:1-4; 17:14) Nyní, když mu byla smrt tak blízko, Pavel věděl, že plně prokázal svou věrnost. Prostřednictvím svatého ducha mu Jehova dal najevo, že jeho konečné zapečetění je zajištěno, dokončeno. Po zbytek svého pozemského života měl jeho nebeskou naději zaručenu.

koruna spravedlnosti: Pavel zde použil řecké slovo přeložené jako „koruna“ i jinde. Například v 1K 9:25, 26 jím označil doslovnou korunu, čili věnec, který dostávali vítězní atleti. Ve stejném oddíle napsal, že doufá v mnohem lepší odměnu – „korunu, která nezaniká“. Zde Pavel tutéž odměnu nazývá „korunou spravedlnosti“. Když pomazaní křesťané žijí podle spravedlivých měřítek až do smrti, Pán Ježíš Kristus, zde označený jako „spravedlivý soudce“, je potěšen udělit jim tuto korunu – odměnu nesmrtelného života v nebi.

v onen den: Pavel zde nemyslí na den své smrti, ale na mnohem pozdější dobu, kdy Kristus bude vládnout jako Král Božího Království. Pavel a všichni ostatní pomazaní v hrobě budou vzkříšeni k nesmrtelnému životu v nebi.​—1Te 4:14-16; 2Tm 1:12.

všem, kdo si zamilovali jeho zjevení: Během své přítomnosti v královské moci by Kristus obrátil svou pozornost k pomazaným křesťanům, kteří spali ve smrti. (1Te 4:15, 16) Odměnil by je tím, že by je vzkřísil k nesmrtelnému životu v nebi, a tak by naplnil svůj slib, že je přijme k sobě domů. (Jan 14:3; Zj 14:13; viz studijní poznámka k koruně spravedlnosti v tomto verši.) Tímto způsobem by se jim mocně zjevil. Vidět svého milovaného Pána v jeho nebeské slávě je událost, kterou „si zamilovali“, tedy po které toužili. Věrní křesťané, kteří doufají, že budou žít na zemi pod vládou Božího nebeského Království, se také s nadšením těší na Kristovo zjevení, kdy všichni jasně poznají Ježíše v jeho slavné a mocné pozici v nebi.​—Da 2:44; viz také studijní poznámku k 1Tm 6:14.

Démas mě opustil: Řecké slovo přeložené jako „opustil“ může odkazovat na opuštění osoby čelící nebezpečí. Démas býval jedním z Pavlových blízkých spolupracovníků. V dopisech, které Pavel napsal během svého prvního věznění v Římě, uvedl, že Démas byl s ním. (Fm 24; viz studijní poznámku ke Kol 4:14.) Tentokrát však byla Pavlova situace horší. Řada spoluvěřících se od něj již odvrátila. (2Tm 1:15) Pavel nenaznačuje, že by se Démas stal odpůrcem nebo odpadlíkem. Přesto Démas přišel o výjimečnou výsadu utěšovat tohoto věrného apoštola v jeho hodině potřeby.

zamiloval si nynější systém věcí: Nebo „zamiloval si nynější věk“. (Viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.) Možná Démasova láska k materiálním věcem a světským požitkům převážila nad jeho láskou k duchovním věcem. Nebo jeho strach z pronásledování a mučednické smrti ho mohl přimět hledat bezpečnější místo. Jeden odborný zdroj naznačuje, že zde „nynější systém věcí“ odkazuje na „život v tomto světě bez nebezpečí a obětí spojených s péčí o apoštola“. Je možné, že Démas odešel do Soluně, protože to bylo jeho rodné město. Kterýkoli z těchto faktorů může pomoci vysvětlit, proč dovolil, aby jeho láska k „nynějšímu systému věcí“ převážila nad láskou k jeho zvláštní výsadě sloužit po Pavlově boku.

Dalmácie: Oblast na Balkánském poloostrově, východně od Jaderského moře. Tento název se používal pro jižní část římské provincie Illyricum. Když však Pavel psal tento dopis, Dalmácie byla samostatnou provincií. (Viz Příloha B13.) Pavel možná prošel Dalmácií, protože kázal „až do Illyrika“. (Ř 15:19 a studijní poznámka) Požádal Tita, aby přišel z Kréty do Nikopole, pravděpodobně do Nikopole na severozápadním pobřeží dnešního Řecka. (Tit 3:12) Zdá se tedy možné, že Titus byl s Pavlem v Nikopoli a poté se přesunul na nové působiště do Dalmácie. Zde Titus možná sloužil jako misionář a pomáhal udržovat sbory organizované, podobně jako to dělal na Krétě.​—Tit 1:5.

Jen Lukáš je se mnou: Zdá se, že Lukáš byl jediný z apoštolových spolupracovníků, který mohl zůstat v úzkém kontaktu s Pavlem během jeho posledního věznění. (Kol 4:14; viz „Úvod ke Skutkům.“) Ale zřejmě měli nějakou podporu. V 2Tm 4:21 apoštol zmiňuje alespoň čtyři další, kteří poslali pozdravy Timoteovi a Efezským. Mohli to být křesťané z místního sboru, kteří Pavla mohli navštěvovat.

Přiveď s sebou Marka: Pavel má na mysli Jana Marka, jednoho z Ježíšových učedníků a autora Markova evangelia. (Viz studijní poznámky ke Sk 12:12.) Marek doprovázel Pavla a Barnabáše na Pavlově první misijní cestě, ale opustil je a vrátil se do Jeruzaléma. (Sk 12:25; 13:5, 13) Z tohoto důvodu Pavel odmítl vzít Marka na další cestu. (Sk 15:36-41) Nicméně asi o deset let později byl Marek s Pavlem v Římě. V té době o něm Pavel mluvil velmi kladně, což ukazuje, že jejich roztržka byla urovnána a Pavel nyní považoval Marka za důvěryhodného. (Fm 23, 24; viz studijní poznámka ke Kol 4:10.) Nyní, když projevuje důvěru v tohoto věrného křesťanského služebníka, Pavel říká Timoteovi: „Přiveď s sebou Marka, protože mi je užitečný v službě.“

Poslal jsem Tychika do Efezu: Pavel vybral Tychika, milovaného a věrného spolupracovníka, aby navštívil sbor v Efezu, pravděpodobně aby sloužil na Timoteově místě. (Viz studijní poznámka ke Kol 4:7.) Když Timoteus věděl, že Tychikus brzy přijde a že sbor bude v dobrých rukou, mohl se cítit volný odejít, aby navštívil Pavla v Římě naposledy. (2Tm 4:9) Tento verš obsahuje Pavlův poslední písemný zmínku o sboru v Efezu. Nicméně, asi o 30 let později, tento stejný sbor byl mezi těmi, které Ježíš oslovil ve svém zjevení apoštolu Janovi.​—Zj 2:1.

svitky: Svitky, které Pavel žádal, zjevně obsahovaly části inspirovaných hebrejských Písem. Použitý řecký výraz (bi·bliʹon) souvisí se slovem (biʹblos), které původně označovalo měkkou dřeň rostlin papyru. (Viz Slovníček, „Svitky“; „Papyrus.“) Papyrus se používal k výrobě psacího materiálu, takže oba řecké termíny začaly označovat svitek nebo knihu. (Mr 12:26; Lk 3:4; Sk 1:20; Zj 1:11) V křesťanských řeckých písmech může slovo, které zde Pavel používá, odkazovat na krátký písemný dokument (Mt 19:7; Mr 10:4); častěji se však používá pro spisy hebrejských Písem (Lk 4:17, 20; Ga 3:10; Žd 9:19; 10:7). Termín „Bible“ je odvozen od řeckého slova použitého zde.

zvláště pergameny: Pergamen označuje kůži ovce, kozy nebo telete, která byla upravena pro použití jako psací materiál. (Viz Slovníček, „Pergamen.“) Pavel konkrétně neuvádí, co tímto výrazem myslel. Mohl odkazovat na kožené svitky hebrejských Písem. Nebo tyto pergameny mohly obsahovat jeho vlastní poznámky nebo spisy. Podle některých učenců může řecké slovo pro „pergameny“ také odkazovat na pergamenové sešity. Když Pavel psal tento dopis, byl si jistý, že svůj skvělý boj dobojoval až do konce. (2Tm 4:6-8) Přesto požádal Timotea, aby „přinesl ... svitky, zvláště pergameny“. Zjevně chtěl pokračovat v posilování sebe i druhých prostřednictvím Božího inspirovaného Slova.

Alexandr mědikovec: Pavel varuje Timotea před jistým Alexandrem, který „velmi“ odporoval poselství, které Pavel a jeho spolupracovníci hlásali. (2Tm 4:15) Pavel ho nazývá „mědikovcem“, používá řecký výraz, který v 1. století n. l. mohl označovat jakéhokoli kovotepce. Je možné, že jde o stejného Alexandra, zmíněného v 1Tm 1:20, který byl zřejmě vyloučen ze sboru. (Viz studijní poznámky.) Pavel zde nespecifikuje, jaké zlo mu tento muž způsobil. Někteří se domnívají, že Alexandr mohl být zapojen do Pavlova zatčení a možná dokonce proti němu vydal falešné svědectví.

Jehova mu odplatí: Pavel zde vyjadřuje důvěru, že Bůh odplatí Alexandrovi mědikovi podle jeho skutků. Apoštol tak ozvěnou opakuje několik veršů z Hebrejských písem, které popisují Jehovu Boha jako toho, kdo odplácí lidem za jejich činy, ať už dobré nebo zlé. Jedním příkladem je Ž 62:13, kde žalmista říká: „Ó Jehovo, ... ty odplácíš každému podle jeho skutků.“ (Viz také Ž 28:1, 4; Př 24:12; Pl 3:64.) Podobnou myšlenku Pavel vyjadřuje v Ř 2:6, kde o Bohu říká: „On odplatí každému podle jeho skutků.“ A cituje Jehovova slova z 5Mo 32:35, když v Ř 12:19 říká: „Pomsta je má; já odplatím.“​—Pro použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 úvod; 2Tm 4:14.

Při mé první obhajobě: V římském soudním řízení mohl být obviněný požádán, aby se hájil během různých fází procesu. Pavel pravděpodobně odkazuje na počáteční obhajobu, kterou přednesl během svého současného druhého věznění v Římě kolem roku 65 n. l. Někteří se domnívají, že Pavel mluví o obhajobě během svého dřívějšího věznění v Římě kolem roku 61 n. l. (Sk 28:16, 30) Tento závěr se však zdá nepravděpodobný; vyvolává otázku, proč by Pavel psal Timoteovi o událostech, které už znal.​—Kol 1:1, 2; 4:3.

ať jim to není počítáno: Pavel zřejmě odkazuje na duchovní bratry, kteří ho nepodpořili během jeho „první obhajoby“, což popisuje jako traumatizující zážitek. (2Tm 4:17) Pavel se však od Krista naučil, jak projevovat odpuštění. Ježíše opustili jeho nejbližší přátelé, když byl zatčen. (Mr 14:50) Stejně jako Ježíš Pavel odmítl chovat vůči svým bratrům zášť nebo zlé úmysly.​—Viz studijní poznámku k 1K 13:5.

Pán stál při mně: Pavel zde zřejmě odkazuje na Ježíše Krista jako na „Pána“, který mu „dodal sílu“. (Viz také 1Tm 1:12.) Samozřejmě, konečným zdrojem síly je Jehova Bůh; on dává sílu svým služebníkům prostřednictvím Ježíše Krista.​—Iz 40:26, 29; Fp 4:13; 2Tm 1:7, 8; viz také studijní poznámku k 2Tm 2:1.

Byl jsem vysvobozen z tlamy lva: Není jisté, zda je tento výraz třeba chápat doslovně nebo obrazně. (Srovnej studijní poznámku k 1K 15:32.) Pokud Pavel mluvil o skutečných lvech, jeho vysvobození by pravděpodobně bylo podobné situaci, kdy Jehova vysvobodil Daniela. (Da 6:16, 20-22) Na druhou stranu, řada učenců se domnívá, že Pavlovo římské občanství by ho chránilo před tím, aby byl hozen lvům. Výraz „tlama lva“ může být metaforou pro extrémní nebezpečí. (Srovnej Ž 7:2; 35:17.) Pavlova slova mohou připomínat Davidovu prosbu v Ž 22:21.

Pán: Stejně jako v předchozím verši se Pavel zjevně odkazuje na Pána Ježíše Krista.​—Viz také 2Tm 4:8 a studijní poznámku.

vysvobodí mě od každého zlého skutku: Díky své víře Pavel přestál mnoho krajně nebezpečných situací, včetně krutého pronásledování; také čelil útokům odpadlíků. Ale Pán Ježíš vždy stál při něm, dodal mu sílu a vysvobodil ho. (2Tm 3:11; 4:14-17) V této chvíli Pavel neočekával, že se vyhne smrti. (2Tm 4:6-8) Jeho minulé zkušenosti ho však ujišťovaly, že Ježíš ho bude i nadále vysvobozovat od všeho, co by mohlo zničit jeho víru nebo ho diskvalifikovat z vstupu do Kristova „nebeského Království“.

Pozdrav Prisku a Akvilu: Pavel znal tuto pohostinnou dvojici přibližně 15 let. Priska a Akvila usilovně pracovali na budování sborů na několika místech. Poprvé se s Pavlem setkali v Korintu poté, co byli nuceni opustit Řím. (Sk 18:1-3; 1K 16:19) Poté se přestěhovali do Efezu (Sk 18:18, 19, 24-26); na nějaký čas zpět do Říma (Ř 16:3, 4); a znovu do Efezu, kde nyní sloužil Timoteus.​—Viz studijní poznámky ke Sk 18:2; Ř 16:3.

domácnost Onesifora: Viz studijní poznámka k 2Tm 1:16.

Udělej vše pro to, abys přijel před zimou: Pavel chce, aby Timoteus dorazil do Říma před zimou, pravděpodobně proto, že drsné zimní měsíce by mohly tuto cestu učinit příliš nebezpečnou. Ve starověkém středomořském světě byla námořní doprava omezena během pozdního podzimu, zimy a brzkého jara. Bouře byly častější a nebezpečnější. (Sk 27:9-44; viz také Galerie médií, „Skutky apoštolů​—Pavlova cesta do Říma a jeho první uvěznění tam.“) Kromě toho zvýšená oblačnost​—spolu s deštěm, sněhem a mlhou​—snižovala viditelnost a ztěžovala navigaci. Námořníci neměli kompas, který by je vedl, takže se museli spoléhat hlavně na orientační body nebo na polohu slunce, měsíce a hvězd. Navíc, pokud by Timoteus dorazil před zimou a přinesl s sebou plášť, který Pavel nechal v Troasě, měl by apoštol něco, co by ho zahřálo během jeho uvěznění v mrazivých zimních měsících.​—2Tm 4:13; viz také Galerie médií, „Přines plášť.“

Pán: Zřejmě odkaz na Pána Ježíše Krista.​—Srovnej Ga 6:18; Fp 4:23; 1Te 5:28; Fm 25.

s duchem, který projevuješ: Doslova, „s tvým duchem“, tedy s tvým převažujícím myšlenkovým postojem. (Viz Slovníček, „Duch.“) Pavel uzavírá tento dopis vyjádřením naděje, že Timoteův pozitivní duch, neboli postoj, bude požehnán.​—Viz studijní poznámky k Ga 6:18; Fm 25.

s vámi: Když Pavel oslovoval Timotea, použil řecké zájmeno v jednotném čísle pro „ty“. Nyní mění na množné zájmeno pro „vy“. Pavel tedy pravděpodobně zamýšlel, aby tento osobní dopis byl přečten i ostatním, včetně sboru v Efezu, kde Timoteus zřejmě v té době sloužil.