1. Korinťanům 9

apoštol: Viz studijní poznámku k Ř 1:1.

věřící manželka: Nebo „sestra jako manželka“, tedy manželka, která je křesťankou. Ženy v křesťanském sboru jsou v duchovním smyslu považovány za sestry.​—Ř 16:1; 1K 7:15; Jk 2:15.

Kéfas: Jedno z jmen apoštola Petra. (Viz studijní poznámky k Mt 10:2; 1K 1:12.) Zde je Kéfas zmíněn jako ženatý muž. Jak ukazují evangelijní záznamy, jeho tchyně žila v jeho domě, který sdílel se svým bratrem Ondřejem. (Mt 8:14; Mr 1:29-31; viz studijní poznámka k Lk 4:38.) Tento verš ukazuje, že Kéfasova manželka ho občas doprovázela, když konal svou službu. Manželky dalších apoštolů a Ježíšových nevlastních bratrů také doprovázely své manžely.

na vlastní náklady: Dosl., „ze svého žoldu.“ Pavel zde používá řecký výraz, který odkazuje na materiální „opatření“ poskytovaná těm ve vojenské službě. (Viz studijní poznámku k Lk 3:14.) V tomto kontextu je výraz použit obrazně, aby ukázal, že pilní křesťanští „vojáci“ si zaslouží skromnou materiální podporu.

Stará se Bůh o býky?: Pavel klade tuto řečnickou otázku, aby zdůraznil svůj argument. Právě citoval Mojžíšův zákon, kde stojí: „Nedáš náhubek býku, když mlátí obilí.“ (5Mo 25:4) Stejně jako pracující býk má právo žrát z obilí, které mlátí, tak i křesťan, který s druhými sdílí duchovní věci, si zaslouží hmotnou podporu. V 1K 9:10 Pavel říká, že zákon z 5Mo 25:4 „byl vlastně napsán kvůli nám“. Nechce tím říci, že by křesťané mohli ignorovat božský princip humánního zacházení se zvířaty. Spíše tím míní, že pokud tento princip platí pro pracující zvířata, tím spíše platí pro pracující lidi – zvláště pro ty, kteří pracují v Božích službách.

nutnost: Nebo „povinnost.“ Pavel dostal úkol kázat a cítil se povinen tuto práci vykonávat. (Sk 9:15-17; Ga 1:15, 16) Řecké slovo přeložené jako „nutnost“ je také překládáno jako „naléhavý důvod.“ (Ří 13:5) Pavel pokračuje: běda mi, když nezvěstuji dobrou zprávu! Používá řecké slovo přeložené jako „běda“, aby vyjádřil úzkost, kterou by cítil, kdyby nesplnil svou povinnost. Jeho vlastní život závisel na jeho věrnosti. (Srovnej Ez 33:7-9, 18; Sk 20:26.) Pavel možná měl na mysli slova Jeremjáše a Ámose. (Jr 20:9; Am 3:8) Jeho motivací ke kázání však byla láska, ne pouhá povinnost.​—2K 5:14, 20; Fp 1:16.

Židům jsem se stal jako Žid: Pavlův židovský původ a jeho ochota „dělat všechno pro dobro zprávy“ ho připravily, aby pomohl pokorným Židům přijmout Ježíše jako Mesiáše. (1K 9:23) Například Pavel „vzal [Timotea] a obřezal ho kvůli Židům.“ Pavel to udělal​—a Timoteus spolupracoval​—i když obřízka nebyla křesťanským požadavkem.​—Sk 16:1-3.

Pro ty, kdo jsou bez zákona, jsem se stal jako bez zákona: Výraz „ti bez zákona“ odkazuje na pohany, tedy ne-Židy, kteří nebyli pod Mojžíšovým zákonem. Když Pavel kázal řeckému publiku v Athénách, vzal v úvahu jejich způsob myšlení a mluvil o Bohu, kterého neznali; dokonce citoval jejich vlastní básníky.​—Sk 17:22-34.

Slabým jsem se stal slabým: Ačkoli byla jeho řeč působivá, Pavel bral v úvahu citlivé svědomí některých Židů a pohanů ve sboru, a tak „se stal slabým“ vůči slabým.​—Ří 14:1, 13, 19; 15:1.

Všechno činím kvůli dobré zprávě: Tímto výrazem Pavel shrnuje, jak přizpůsobil svůj přístup, aby mohl účinně předávat své poselství širokému spektru lidí. (1K 9:19-23) Přesto nikdy neuvažoval o tom, že by „falšoval Boží slovo“ nebo jednal „lstivě“, tedy podvodně, aby získal učedníky.​—2K 4:2.

závodníci v běhu: Atletické soutěže byly nedílnou součástí řecké kultury, proto Pavel často používal tyto události jako ilustrace. (1K 9:24–27; Fp 3:14; 2Tm 2:5; 4:7, 8; Žd 12:1, 2) Korinťtští křesťané byli obeznámeni s atletickými soutěžemi na Isthmijských hrách konaných nedaleko Korintu. Tyto hry se konaly každé dva roky. Pavel byl pravděpodobně v Korintu během her v roce 51 n. l. Byly druhé nejvýznamnější hned po Olympijských hrách konaných v Olympii v Řecku. Běžci na takových řeckých hrách soutěžili v závodech různé délky. Použitím běžců a boxerů ve svých ilustracích Pavel učil hodnotě sebeovládání, efektivity a vytrvalosti.​—1K 9:26.

závod: Slovo „závod“ překládá řecký termín staʹdi·on, neboli stadion. Tento řecký termín může odkazovat na stavbu používanou pro běžecké závody a další události, na vzdálenost nebo na samotné běžecké závody. V tomto kontextu Pavel odkazuje na běžecký závod. Délka řeckého staʹdi·on se lišila místo od místa. V Korintu to bylo asi 165 m (540 stop). Přibližná délka římského stadia byla 185 m, neboli 606,95 stop.​—Viz Příloha B14.

jen jeden dostává cenu: Ve starověkých řeckých atletických soutěžích vítěz obdržel jako cenu věnec, obvykle vyrobený z listů. Tato koruna byla známkou velké cti a zřejmě byla vystavena na stadionu, aby ji soutěžící mohli vidět. Pavel vybízel pomazané křesťany, aby usilovali o něco mnohem lepšího než pomíjivý věnec – o neporušitelnou korunu nesmrtelného života. Aby křesťan vyhrál, musí upírat svůj zrak na cenu.​—1K 9:25; 15:53; 1Pt 1:3, 4; 5:4.

každý, kdo soutěží v zápase: Nebo „každý atlet“. Řecké sloveso použité zde souvisí s podstatným jménem, které často označovalo atletické soutěže. V Žd 12:1 je toto podstatné jméno použito obrazně pro křesťanský „běh“ o život. Stejné podstatné jméno je použito i v obecnějším smyslu jako „zápas“ (Fp 1:30; Ko 2:1) nebo „boj“ (1Tm 6:12; 2Tm 4:7). Tvary řeckého slovesa použitého zde v 1K 9:25 jsou překládány jako „usilovně se snažit“ (Lk 13:24), „vynakládat [úsilí]“ (Ko 1:29; 4:12; 1Tm 4:10) a „bojovat“ (1Tm 6:12).​—Viz studijní poznámku k Lk 13:24.

ovládá se: Při přípravě na soutěž atleti projevovali sebekázeň. Mnozí omezovali svůj jídelníček a někteří se zdržovali vína. Historik Pausanias napsal, že příprava na olympijské hry trvala deset měsíců a předpokládá se, že příprava na jiné významné hry trvala podobně dlouho.

Své rány mířím: Pavel se zde přirovnává k boxerovi, který se snaží vyhrát boxerský zápas. Dobře trénovaný boxer neplýtvá energií údery do vzduchu, ale každý jeho úder má cíl. Podobně i křesťan musí směřovat své úsilí správným směrem, vždy s ohledem na svůj konečný cíl – věčný život. (Mt 7:24, 25; Jk 1:22) Bojuje proti každé překážce nebo výzvě​—včetně těch, které pramení z jeho vlastního nitra​—které by ho mohly přivést k pádu.​—1K 9:27; 1Tm 6:12.

zmlátit: Nebo „potrestat; přísně kárat.“ Řecké slovo přeložené jako „zmlátit“ doslova znamená „udeřit pod [oko].“ Křesťan se potřebuje káznit sám, projevovat takovou sebekontrolu, že to může být bolestivé jako rána pod oko. Tak přísné sebeukáznění by mu pomohlo, aby nebyl „zavržen“ před Bohem.​—Srovnej studijní poznámku k Lk 18:5.