1. Timoteovi 6

pod jhem otroctví: Dosl., „otroci pod jhem.“ Slovo „jho“ bylo často používáno obrazně k vyjádření podřízenosti nebo služby pod autoritou majitele, neboli pána. (Tit 2:9, 10; 1Pe 2:18; viz Slovníček, „Jho.“) V Římské říši bylo mnoho otroků, včetně některých křesťanů. Ježíšovi následovníci ani nepodporovali, ani nekritizovali světský institut otroctví. (1Ko 7:20, 21) Sám Ježíš se neangažoval v sociálních reformách a řekl, že jeho následovníci rovněž „nejsou částí světa“. (Jan 17:14) Místo toho kázal o Božím Království, které nakonec odstraní všechny formy útlaku a nespravedlnosti.​—Viz studijní poznámku k Jan 18:36; viz také Mediální galerie, „Běžné povinnosti otroka.“

ať stále považují své majitele za hodné veškeré úcty: Pavel povzbuzuje křesťany, kteří byli otroky, aby respektovali své majitele, neboli pány. Otrocký postoj se projevoval v činech, zda byl otrok svědomitý ve své práci. Pokud by otrok nerespektoval svého majitele, znamenalo by to, že křesťanské učení v jeho životě nezpůsobilo skutečnou změnu. Takový špatný příklad by přinesl pohanu na Boží jméno.​—Kol 3:22, 23; viz studijní poznámky k Ef 6:5, 6.

ti, kteří mají věřící pány: Zde Pavel rozebírá situaci, kdy byli jak otrok, tak pán křesťané. Jako „spoludědicové s Kristem“ měli před Bohem rovné postavení. (Ří 8:17) Proto Pavel vybízí křesťanského otroka, aby nezneužíval svého pána – který byl zároveň jeho duchovním bratrem – tím, že by neodváděl svou nejlepší práci. Místo toho by měl otrok z lásky ke svému bratru být ve své službě ještě věrnější a pilnější. Zároveň byl věřící pán povinen jednat se svým otrokem spravedlivě. – Ef 6:9; Kol 4:1.

zdravé učení: Pavel zde odkazuje na učení Pána Ježíše Krista. Protože vše, co Ježíš učil, je v souladu se zbytkem Písma, výraz „zdravé [nebo „prospěšné; užitečné“] učení“ může v širším smyslu odkazovat na všechna biblická učení.​—Viz studijní poznámka k 2Tm 1:13.

zbožnost: Pro vysvětlení výrazu „zbožnost“ viz studijní poznámka k 1Tm 4:7; viz také studijní poznámka k 1Tm 2:2.

Je posedlý hádkami: Řecké sloveso pro „je posedlý“ doslova znamená „být nemocný“, ale zde je použito v přeneseném smyslu. Frázi bychom mohli přeložit jako: „Má nezdravou fascinaci hádkami.“ Toto stojí v protikladu k „zdravému učení“ od Krista, které Pavel právě zmínil.​—Viz studijní poznámku k 1Tm 6:3.

přemítání o slovech: Doslova „slovní bitvy“. Ti, kdo jsou „posedlí hádkami“, často diskutují o malichernostech, aby prosazovali své vlastní nauky, nikoli Boží slávu. Takové debaty „plodí závist, sváry“ a mohou vést až k rouhání (řecky bla·sphe·miʹa), tedy urážlivé řeči, která pomlouvá druhé.​—Viz studijní poznámku ke Kol 3:8.

velký zisk je v zbožnosti: Pavel používá stejné řecké slovo (přeložené jako „zisk“ a „prostředek k zisku“) ve dvou po sobě jdoucích větách. V verši 5 odkazuje na zkažené falešné učitele, kteří se snažili využívat zbožnost jako „prostředek k zisku“ k vykořisťování sboru. Možná žádali platbu za své učení nebo se jinak snažili získat materiální výhody od ostatních ve sboru. (2Tm 3:6; Tit 1:11; viz studijní poznámka k 2K 2:17.) Nebo možná učili, že zbožnost je cestou k materiálnímu bohatství. Naproti tomu Pavel mluví o mnohem větším „zisku“, tedy o duchovních výhodách, které zbožnost křesťanovi přináší.

zbožnost: Pro vysvětlení výrazu „zbožnost“ viz studijní poznámka k 1Tm 4:7; viz také studijní poznámka k 1Tm 2:2.

spolu s uspokojením: Pavel zde spojuje zbožnost s uspokojením neboli „sebedostačivostí“, což je vlastnost, která je v ostrém protikladu k materialistickým ambicím falešných učitelů. (1Tm 6:8) Uspokojení přináší Božímu služebníkovi radost a duševní klid.​—Viz studijní poznámka k Fp 4:11.

ani si nic nemůžeme odnést: Myšlenku, kterou Pavel v tomto verši vyjadřuje, bylo běžné v různých podobách opakovat v antickém řecko-římském světě. Avšak o staletí dříve byl král Šalomoun inspirován k napsání: „Jako přišel z lůna své matky, tak také odejde nahý... A nemůže si nic odnést za všechnu svou námahu.“ (Kaz 5:15; viz také Job 1:21; Ž 49:17.) Podobný bod učinil Ježíš ve svém podobenství o bohatém muži. (Lk 12:16-21) S využitím této střízlivé pravdy Pavel vybízí křesťany, aby se vyhýbali chamtivosti a materialismu a místo toho hledali trvalou spokojenost v následování zbožné oddanosti.​—1Tm 6:6, 8-10.

oděv: Nebo možná „přístřeší“. Řecký výraz doslova znamená „krytí“. V tomto verši se zdá odkazovat hlavně na oděv, ale může také znamenat jiné druhy krytí nebo přístřeší, například dům.

ti, kdo jsou odhodláni zbohatnout: Pavel nemá na mysli ty, kdo mají jen pomíjivou touhu mít více peněz, ale ty, kdo si v srdci usmysleli stát se bohatými. Jejich způsob uvažování se stal chybným, pokřiveným chamtivostí. Takové pevné odhodlání získat bohatství může ovlivnit kohokoli, bohatého i chudého.

uvrhují lidi do zkázy a záhuby: Ti, kdo horlivě usilují o bohatství, si pravděpodobně ublíží fyzicky, emocionálně i duchovně. Řecké slovo pro „uvrhnout“ znamená stáhnout ke dnu nebo způsobit potopení. V doslovném smyslu je použito v Luk 5:7, kde je obrovský úlovek ryb popsán jako příčina, že se dvě lodě začaly potápět. Toto slovo naznačuje, že člověk, který je „odhodlán zbohatnout“, nevyhnutelně „upadne do pokušení a . . . škodlivých tužeb“, které ho stáhnou dolů a zničí jeho život tím, že poškodí jeho přátelství s Jehovou.

láska k penězům: Když Pavel nazývá tuto lásku „kořenem všech druhů škodlivých věcí“, možná odkazuje na přísloví, které bylo v jeho době dobře známé. Neodsuzuje samotné peníze, které mají v tomto světě praktickou hodnotu. (Kaz 7:12; 10:19) Nebezpečná je právě láska k penězům. V verši 5 Pavel ukazuje, že někteří falešní učitelé byli poháněni láskou k penězům, takže není divu, že dříve uvedl, že dozorce by neměl být „milovník peněz“. (1Tm 3:1, 3 a studijní poznámka) Písmo odhaluje další nebezpečí této lásky. Nikdy nemůže být uspokojena. (Kaz 5:10) Horší je, že je to láska, která soupeří s láskou k Bohu a vytlačuje ji. (Mt 6:24; viz studijní poznámka k Lk 16:9.) Láska k penězům je tedy kořenem, tedy příčinou, celé řady „škodlivých věcí“; vede k „bolestem“, které Pavel zmiňuje dále v tomto verši.

probodli se všude kolem: Pavel zde používá řecké sloveso, které naznačuje úplné probodnutí, jako při opakovaných záběrech ostré zbraně. Jeho pointa je, že křesťané si způsobují vážné škody, pokud dovolí, aby láska k penězům byla hnací silou jejich života. Výsledkem by byly „četné bolesti“.

četné bolesti: Řecké slovo pro „bolest“ může odkazovat na silnou emocionální, mentální a duchovní bolest a úzkost, možná související s výčitkami svědomí. Láska k penězům jistě přinesla „četné bolesti“ Jidáši Iškariotskému. Tato láska jej ovládala, poháněla ho k takovým extrémům, jako byla krádež a dokonce zrada Ježíše Krista. (Mt 26:14-16; Jan 12:6) Jidáš upadl z pozice věrného apoštola na „syna zahynutí“. — Viz studijní poznámka k Jan 17:12.

Ó Boží muži: Pavel oslovuje Timotea jako „Božího muže“, což je výraz použitý pouze dvakrát v křesťanských řeckých písmech, zde a v 2Tm 3:17. V hebrejských písmech se však výraz „Boží muž“ (nebo „muž pravého Boha“) vyskytuje asi 70krát. Používá se ve vztahu k Božím prorokům a dalším zvláštním Božím zástupcům, například Mojžíšovi (5M 33:1), Samuelovi (1Sa 9:6, 10), Davidovi (Ne 12:24), Eliášovi (1Kr 17:18, 24) a Elizeovi (2Kr 4:7, 9). Pavel možná použil tento výraz, aby Timoteovi ukázal, že má od Boha daný úkol bojovat proti falešným učitelům ve sboru v Efezu. (1Tm 1:3, 4; 6:2b-10) Nebo ho mohl použít v obecném smyslu pro muže nebo ženu, kteří jsou plně oddáni Jehovovi a jejichž život a chování je ovlivněn jeho inspirovaným Slovem.​—Viz studijní poznámku k 2Tm 3:17.

usiluj: Řecké slovo přeložené jako „usiluj“ znamená „honit; běžet za“. V přeneseném smyslu zahrnuje snahu o dosažení nebo získání něčeho. Ačkoli Timoteus již měl vlastnosti, které Pavel zmiňuje, musel je dále rozvíjet a zdokonalovat, což mělo být celoživotním úsilím. Zároveň Pavel Timotea vybízí, aby prchal, nebo utíkal před tím, co je špatné, například před nástrahami spojenými s materialismem. (1Tm 6:9, 10) Pavel jasně vidí materialismus jako škodlivý a zbožné vlastnosti jako prospěšné. Proto vybízí Timotea, aby před jedním prchal a o druhé usiloval.​—Mt 6:24; 1K 6:18 a studijní poznámka; 10:14; 2Tm 2:22.

usiluj o spravedlnost: V seznamu vlastností, o které Pavel Timotea vybízí usilovat, apoštol uvádí „spravedlnost“ na prvním místě. (Viz také 2Tm 2:22.) Timoteus byl již oddaným, pomazaným křesťanem; jako takový byl „prohlášen za spravedlivého“. (Ří 5:1) Přesto však musel pracovat na tom, aby byl spravedlivý, tím, že se co nejlépe držel Božích měřítek toho, co je správné a co špatné.​—Viz Slovníček, „Spravedlnost“; viz také studijní poznámku k Ef 6:14.

zbožnost: Pro vysvětlení výrazu „zbožnost“ viz studijní poznámku k 1Tm 4:7; viz také studijní poznámku k 1Tm 2:2.

Bojuj výborný boj víry: Řecké sloveso a podstatné jméno přeložené zde jako „boj“ se používalo k označení zápasu nebo soupeření o vítězství mezi atlety v jejich soutěžích. (Viz studijní poznámky k Lk 13:24; 1K 9:25.) Pavel tím zdůrazňuje, že křesťané musí bojovat za svou víru v Boha Jehovu, bránit křesťanskou pravdu, jak je odhalena v Bibli. Tento boj je skutečně „výborným“, neboli ušlechtilým, zápasem.​—Viz studijní poznámky k 2Tm 4:7.

život věčný: Viz studijní poznámka k 1Tm 6:19.

jako svědek . . . před Pontským Pilátem: Evangelia ukazují, že Kristus Ježíš vydal Pilátovi slovné svědectví. (Mt 27:11; Jan 18:33-38) Výraz veřejné prohlášení však může zahrnovat více než jen to, co Ježíš řekl Pilátovi v jejich krátkém rozhovoru. (Viz studijní poznámku k Ř 10:9.) Je možné, že Pavel zde odkazuje na celý Ježíšův průběh vytrvalosti „jako svědek“ během jeho soudu a smrti. Ježíšův výjimečný příklad „jako svědek“ jistě motivoval Timotea, aby věrně splnil svůj úkol v Efezu.

zjevení našeho Pána Ježíše Krista: Řecký výraz přeložený jako „zjevení“ (e·pi·phaʹnei·a) se v Písmu používá ve smyslu rozpoznatelného důkazu něčeho nebo projevu autority či moci. Používá se k označení Ježíšova pobytu na zemi. (2. Tim 1:10 a studijní poznámka) Tento termín se také používá v souvislosti s různými událostmi během jeho přítomnosti v královské moci. (Například viz studijní poznámku u 2. Tes 2:8.) V tomto kontextu „zjevení“ odkazuje na budoucí určený čas, kdy bude Ježíšova slavná a mocná pozice v nebi jasně rozpoznatelná.​—Da 2:44; 7:13, 14; 1. Tim 6:15; 2. Tim 4:1.

šťastný a jediný Vládce: Kontext a formulace silně naznačují, že se zde Pavel odkazuje na Ježíše Krista. Pavel právě zmínil „zjevení našeho Pána Ježíše Krista“. (1Tm 6:14) Zde kontrastuje Pána Ježíše Krista s nedokonalými lidskými vládci. Řecké slovo přeložené jako „Vládce“ (dy·naʹstes) může odkazovat na krále, ale také na podřízeného vládce pod královskou autoritou, jako je princ. Toto slovo vhodně popisuje Ježíše, který vládne jako Král pod autoritou svého Otce, Jehovy. Ježíš je jediným Vládcem, kterému Bůh přímo „dal vládu, čest a království“ naplněním Da 7:14. Protože Ježíšova vláda je jedinečná, může být právem nazýván „jediným Vládcem“. Je nad jakýmkoli pozemským králem nebo pánem, včetně králů, kteří vládli ve jménu Jehovy v starověkém Jeruzalémě. Ježíš je tedy Králem a Pánem nad nimi všemi.​—Srovnej Zj 17:14; 19:16.

šťastný: Ježíš je vrcholně „šťastný“ neboli požehnaný jako Vládce, protože si užívá požehnání a přízně Jehovy Boha. (Fp 2:9-11) Jako „obraz neviditelného Boha“ Ježíš také dokonale odráží radost svého Otce, „šťastného Boha“.​—Ko 1:15; 1Tm 1:11 a studijní poznámka; srovnej Př 8:30, 31.

jediný, který má nesmrtelnost: Zde Pavel dále vysvětluje, jak se Ježíš liší od jakéhokoli jiného vládce, krále nebo pána. (Viz studijní poznámka k 1Ti 6:15.) Jehova vzkřísil svého Syna k nesmrtelnému životu jako ducha. (Ří 6:9; 1Pe 3:18) Žádný král nebo pán před ním nikdy takový dar neobdržel, takže Ježíš byl v tomto smyslu jediný, nadřazený všem nedokonalým lidským vládcům.​—Viz studijní poznámka k 1Ko 15:53.

který přebývá v nepřístupném světle: Po svém nanebevstoupení Ježíš „usedl po pravici Boží“. (Heb 10:12) Přebývá u Zdroje veškerého světla a života. (Ža 36:9) A Ježíšova vlastní sláva je taková, že ji žádný smrtelník nemůže spatřit ani k ní přistoupit. Ježíš svým učedníkům řekl, že jej opět uvidí, ale to se stane až poté, co budou vzkříšeni do nebe jako duchovní tvorové. Tehdy jej uvidí v celé jeho Bohem dané slávě.​—Jan 13:36; 14:19; 17:24.

Amen: Viz studijní poznámka k Ří 1:25.

Poučuj: Nebo „Přikaž; Nařiď.“​—Viz studijní poznámku k 1Ti 1:5.

ty, kdo jsou bohatí v nynějším systému věcí: Protože Satan ovládá současný nespravedlivý systém věcí, lidé jsou často pod tlakem, aby se stali materialisty. Pavel proto varuje bohaté křesťany, aby byli na pozoru. (Ří 12:2; 2Ko 4:4) Ježíš učil, že tento systém věcí bude nahrazen budoucím systémem pod vládou Božího Království. (Mr 10:30 a studijní poznámka; Lu 18:29, 30) Podobně Pavel učil o systému věcí, „který má přijít“. (Ef 1:21; 2:7) Proto povzbuzuje křesťany, aby se soustředili na tento přicházející systém věcí tím, že si „bezpečně ukládají dobrý základ pro budoucnost.“​—1Ti 6:19.

nynější systém věcí: Nebo „nynější věk“. Zde Pavel odkazuje na nespravedlivý systém věcí, jehož vládcem je Satan.​—Viz studijní poznámky k Mt 13:22; 2Ko 4:4; Ga 1:4.

aby nebyli domýšliví: Řecké slovo pro „domýšlivý“ by mohlo být také přeloženo jako „pyšný“. Pavel povzbuzuje bohaté křesťany, aby měli vyvážený pohled na materiální bohatství. Člověk, který je bohatý, může mít pocit, že ho jeho bohatství činí nadřazeným. V Jehovových očích však materiální statky nečiní jednoho člověka lepším než druhého.​—Př 22:2; Mt 8:20; Jk 2:5.

aby neskládali naději v nejistém bohatství: Bohatý člověk si může myslet, že mu jeho bohatství poskytuje skutečné zabezpečení. Pavel však poukazuje na to, že materiální bohatství je ve skutečnosti nespolehlivé a nejisté. Může se stát pokušením a léčkou (1Ti 6:9); může náhle a nečekaně selhat (Př 18:11; 23:4, 5).

který nám štědře poskytuje všechno k užívání: V tomto verši a následujícím Pavel používá slovní hříčku. Nejprve říká, že „ti, kdo jsou bohatí“, by neměli skládat naději v „nejisté bohatství“, ale v Boha. Potom připomíná křesťanům, že Bůh je zdrojem všeho dobrého a že jim tyto věci „štědře“, neboli velkoryse, poskytuje k užívání. Samozřejmě, největší radost, naplnění a jistotu jim přináší především to, co jim Jehova poskytuje duchovně. (Mt 6:19-21, 33) Nakonec Pavel povzbuzuje křesťany, aby byli „bohatí“ v dobrých skutcích, aby tak „uchopili skutečný život“.​—1Ti 6:18, 19.

skutečný život: Pavel zde používá podobné vyjádření jako v 1. Timoteovi 6:12, kde Timotea vybízel: „Pevně se chop věčného života, k němuž jsi byl povolán.“ „Skutečný život“, který Pavel zmiňuje zde, a „věčný život“ tedy zjevně znamenají totéž. (Viz studijní poznámku k Janovi 14:6.) Pavel i Timoteus chápali, že Jehova, Zdroj života, původně zamýšlel, aby lidé navěky užívali pokojný a naplňující život na zemi. (1. Mojžíšova 1:28; 2:15-17) Ve srovnání s tím je život krátký, plný strastí, nemocí a ztrát marný a frustrující. (Job 14:1, 2; Žalm 103:15, 16; Kazatel 1:2) Tyto faktory činí jak život, tak hmotné statky nejistými. Pavel chtěl, aby jeho spolukřesťané žijící „v nynějším systému věcí“ si vážili vyhlídky na dosažení „skutečného života“, věčného života plného radosti a pokoje.​—1. Timoteovi 6:17.

střež, co ti bylo svěřeno: Zde Pavel zahrnuje i biblické pravdy, které byly svěřeny Timoteovi. (1Te 2:4; 2Ti 1:14; srovnej Ří 3:2 a studijní poznámku.) Výraz přeložený jako „co ti bylo svěřeno“ se někdy používal pro cennosti uložené v bance. Mohl také označovat předměty svěřené někomu do péče, jak je tomu v řecké Septuagintě. (3Mo 6:2, 4 [5:21, 23, LXX]) Timoteus měl střežit posvátné poselství, ne tím, že by je uzamkl pro bezpečné uchování, ale tím, že je pečlivě a přesně předával při vyučování. (2Ti 2:2) Tak by pomáhal střežit, nebo chránit, drahocenné pravdy před změnou nebo zkažením těmi, kdo šíří „prázdné řeči“ a „takzvané ‚poznání‘“.

prázdné řeči: Doslova „prázdné zvuky“. Zde Pavel používá řecký výraz, který označuje „řeč, která nemá žádnou hodnotu“, a některé biblické překlady jej přeložily jako „prázdné tlachání“ a „zbytečné diskuse“. Takové řeči byly založeny na spekulacích, nikoli na pevných pravdách z Božího Slova. Byly prázdné v tom smyslu, že neměly žádnou hodnotu pro budování víry. (1Ti 1:6; 2Ti 4:4; Tit 3:9) Ještě horší je, že takové tlachání nebo diskuse často porušovaly, co je svaté, to znamená, že byly světské nebo neuctivé. Ti, kdo se takových diskusí účastnili, nahrazovali pravdy Božího Slova pouhými lidskými myšlenkami. Pavel varoval Timotea, aby se takovým řečem vyhýbal.​—1Ti 4:7 a studijní poznámka; 2Ti 2:16.

takzvané ‚poznání‘: „Poznání“, na které Pavel odkazuje, si nezaslouží být nazýváno poznáním; tvrdí, že je to pouhý klam. Nemá oporu v Božím Slově. Ve skutečnosti obsahuje rozpory, protichůdné myšlenky nebo argumenty a ještě horší je, že obsahuje myšlenky, které odporují inspirovaným spisům. V tomto dopise Pavel opakovaně varoval Timotea před rozvratnými, prázdnými slovy falešných učitelů, kteří předvádějí své učenosti a snaží se ovlivnit sbor. (1Ti 1:4, 7; 4:1-3, 7; 6:3-6) Falešné představy o „poznání“ (řecky gnósis) přetrvávaly. Ve druhém století n. l. byly některé skupiny odpadlých křesťanů známé tím, že se nazývaly gnostiky, tedy „těmi, kdo mají poznání“.​—Viz studijní poznámku k Jan 1:14.