1. Tesaloničanům 5

časy a období: Viz studijní poznámka ke Sk 1:7.

Jehovův den: V celém Písmu výraz „Jehovův den“ (nebo „den Jehovy“) odkazuje na zvláštní časy, kdy Jehova Bůh vykonává soud nad svými nepřáteli a oslavuje své velké jméno. Tento výraz má svůj původ v hebrejských Písmech. (Některé příklady najdeme v Iz 13:6; Ez 7:19; Jl 1:15; Am 5:18; Ab 15; Sof 1:14; Ze 14:1; Mal 4:5.) Prorok Joel mluví o „příchodu velkého a hrozného dne Jehovova“. (Jl 2:31) Toto slovo cituje Petr o Letnicích roku 33 n. l., jak je zaznamenáno v Sk 2:20. (Viz studijní poznámku ke Sk 2:20.) V prvním naplnění Joelova proroctví přišel tento „den Jehovy“ na Jeruzalém v roce 70 n. l. Zde v 1Te 5:2 Pavel mluví o budoucím dni Jehovově, který odpovídá „velkému soužení“, o kterém Ježíš předpověděl v Mt 24:21.​—Pro použití Božího jména v tomto verši viz Dod. C3 úvod; 1Te 5:2.

jako zloděj v noci: Zloději obvykle udeří v noci, rychle a nečekaně. (Jb 24:14; Jer 49:9; Mt 24:43) Podobně Jehovův den udeří náhle a lidi zaskočí. (2Pt 3:10; Zj 16:15) Věrní křesťané poslouchají radu, aby žili v očekávání toho dne. (Lk 12:39; Zj 3:3) I když i oni mohou být překvapeni náhlým začátkem toho dne (Mt 24:42-44; Lk 12:40), nebudou zaskočeni, až přijde (1Te 5:4).

náhlá zkáza na ně okamžitě přijde: Pavel zde naznačuje, že mezi prohlášením „pokoj a bezpečí“ a zkázou, která postihne ty, kdo to volají, uplyne jen velmi málo času, nebo dokonce žádný. Bude to náhlé a nevyhnutelné. Řecký výraz obsahuje dva termíny (přeložené jako „náhlá“ a „okamžitě přijde“), které zdůrazňují, jak překvapivě náhle tato zkáza přijde. Podobná kombinace výrazů se objevuje v Lk 21:34, kde je popsán příchod Jehovova dne.

jako bolesti při porodu na těhotnou ženu: Porodní bolesti přicházejí náhle; není možné předem znát přesný den a hodinu. Pavlovo přirovnání však zdůrazňuje náhlost a nevyhnutelnost nadcházející zkázy. Jakmile porodní bolesti začnou, žena ví, že nastal nezastavitelný proces.​—Srovnej studijní poznámku k Mt 24:8.

v žádném případě neuniknou: Pavel zde používá dvojí zápor (dosl. „nikoli neuniknou“), aby zdůraznil, že ničemní nebudou mít žádnou možnost uniknout „náhlé zkáze“, která na ně „okamžitě přijde“.

vás překvapí jako zloděje: Některé překlady Bible vyjadřují tuto myšlenku: „vás překvapí jako zloděj“. Toto znění vychází z řady starověkých řeckých rukopisů, které používají jednotné číslo „zloděj“ jako podmět věty. Nicméně, varianta se „zloději“ jako předmětem věty má také dobrou podporu v rukopisech. Toto znění by odpovídalo kontextu, kde Pavel říká, že „nejste ve tmě“, ale jste „všichni synové světla a synové dne“. (1Te 5:5) V obou případech je hlavní myšlenkou, že křesťané by neměli být zaskočeni příchodem Jehovova dne.

jako zloděje: V 1Te 5:2 Pavel přirovnává Jehovův den ke zloději, který přichází náhle, bez varování. Zde však Pavel zřejmě mění obraz a přirovnává Jehovův den k úsvitu. Ten úsvit přináší světlo, které odhaluje činnost zlodějů, jako jsou lupiči, kteří kradou pod rouškou tmy. (Jób 24:14; Jan 3:20) Ranní světlo však může „překvapit“ zloděje, kteří jsou tak pohrouženi do krádeže, že je úsvit zaskočí. Na rozdíl od zlodějů mají praví křesťané být „synové světla“, kteří nepatří ani noci, ani temnotě. (1Te 5:5) Pavlova přirovnání, jak to v verši 2, tak to ve verši 4, zdůrazňují, že křesťané musí zůstat duchovně bdělí.

spát dál: V Bibli řecké slovo zde přeložené jako „spát dál“ často označovalo doslovný spánek. (Mt 8:24; Mr 4:38; 1Te 5:7) Mohlo však být použito i jako metafora pro někoho, kdo je lhostejný nebo apatický a nedokáže zůstat bdělý. Když člověk spí, obvykle neví, co se kolem něj děje, a nevnímá ubíhající čas. Podobně ten, kdo je duchovně spící, nedokáže rozpoznat důležité události související s Jehovovým účelem a rychlým přiblížením se jeho dne. Zde Pavel varuje křesťany, aby nespali dál „jako ostatní“, a nezdálo se jim, že Boží den soudu je daleko.​—2Pt 3:10-12.

zachovávat střízlivost: Dosl., „buďme střízliví“. Řecké slovo použité zde se objevuje také v 1Te 5:8; 2Tm 4:5; 1Pt 1:13; 4:7 („buďte bdělí“); 5:8.

prsní pancíř víry a lásky: V tomto verši Pavel používá dvě části výzbroje, aby znázornil tři důležité křesťanské vlastnosti – víru, lásku a naději. (Viz studijní poznámku k naději na záchranu jako přilbě v tomto verši a studijní poznámku k 1Te 1:3.) Stejně jako prsní pancíř chrání srdce vojáka, tak víra a láska chrání obrazné srdce křesťana. Aby Pavel zdůraznil, že tyto vlastnosti jsou pro křesťanův život nezbytné, přirovnává je k výstroji bojovníka, jehož život je na bojišti ohrožen. V Ef 6:14 Pavel používá prsní pancíř jako symbol vlastnosti „spravedlnosti“.

naději na záchranu jako přilbu: Stejně jako přilba chrání vojákovu hlavu, tak naděje na záchranu chrání mysl křesťana. Pavel zmiňuje tuto obraznou přilbu spolu s „prsním pancířem víry a lásky“, když mluví o důležitosti duchovní bdělosti. (1Te 5:6, 7) Křesťan, který má tuto přilbu na hlavě, se „upřeně dívá na odměnu“, jako to dělal Mojžíš. (Heb 11:26) Pokud si udrží svou naději na záchranu silnou, zůstane duchovně bdělý. – Viz studijní poznámku k Ef 6:17.

zesnulí: Nebo „zesnulí ve smrti“. Řecké slovo přeložené jako „zesnuli“ se používá ve spojení se smrtí. (Mt 9:24; Mr 5:39 a studijní poznámka; Lu 8:52) Zde v 1Te 5:10 Pavel zjevně mluví o tom, být bdělý nebo zesnulý ve smyslu být živý nebo mrtvý.

stále povzbuzujte: Nebo „stále utěšujte“, stejné řecké slovo je přeloženo v 1Te 4:18.​—Viz studijní poznámku k Ř 12:8.

předsedají vám: Nebo „vedou vás; mají mezi vámi vedoucí postavení.“ Řecké slovo pro·iʹste·mi doslova znamená „stát před (v čele)“ a může zahrnovat myšlenky vedení, řízení, usměrňování, projevování zájmu a péče o druhé.

napomínají: Použité řecké slovo (nou·the·teʹo) spojuje výrazy pro „mysl“ (nous) a „dát“ (tiʹthe·mi). Doslova by mohlo být přeloženo jako „vložit mysl“. V některých kontextech může vyjadřovat myšlenku „varovat“, jako v 1Te 5:14.

projevujte jim mimořádnou úctu: Tento výraz zdůrazňuje náklonnost a vysoké ocenění, které by křesťané měli mít vůči těm, kdo mezi nimi „usilovně pracují“. (1Te 5:12) Řecké slovo přeložené jako „mimořádná“ je silný výraz, který spojuje řecké termíny s významem „přesahující“, „překračující“ a „hojně“.

napomínejte: Nebo „připomínejte“.​—Viz studijní poznámku k 1Te 5:12.

nepokojné: Řecké slovo pro „nepokojné“ bylo často používáno ve vztahu k vojákům, kteří porušovali řady nebo byli nedisciplinovaní. Historik z 1. století Josephus použil tento termín k popisu vojsk, která „postupovala neuspořádaně“. V hovorové řečtině mohlo toto slovo popisovat zahálčivou, línou osobu, ale častěji označovalo někoho, kdo se nepodřizoval přijatým normám. Pavel zde tento termín používá v širším smyslu k popisu těch v křesťanském sboru, kteří byli neukáznění, neposlušní a výrazně se odchylovali od křesťanských měřítek.​—1Te 4:11; 2Te 3:6.

povzbuzujte: Řecké sloveso pro „povzbuzovat“ (pa·ra·my·theʹo·mai) je také použito v Jan 11:19, 31 v souvislosti se Židy, kteří přišli utěšit Marii a Martu po smrti jejich bratra Lazara. Označuje velkou míru něžnosti a útěchy.​—Viz studijní poznámku k 1Ko 14:3, kde je příbuzné podstatné jméno přeloženo jako „povzbuzuje“.

malomyslné: Nebo „sklíčené“. Řecké slovo použité zde (o·li·goʹpsy·khos) lze doslovně přeložit jako „ti, kdo mají malou duši“. Starověcí řečtí spisovatelé používali termín s opačným významem, „ti, kdo mají velkou duši“, k označení těch, kdo byli sebevědomí a soběstační. Zdá se tedy, že termín, který zde Pavel používá, zahrnuje i nedostatek sebevědomí. Stejné řecké slovo bylo použito v Septuagintě k překladu hebrejských ekvivalentů, které jsou přeloženy jako „úzkostliví“ a „zarmoucení“. (Iz 35:4; 54:6) Někteří z těch tesalonických křesťanů mohli být sklíčeni kvůli pronásledování nebo kvůli zármutku nad smrtí spoluvěřících. (1Te 2:14; 4:13-18) Pavel nevyzývá spolukřesťany, aby malomyslné napomínali nebo varovali. Místo toho žádá, aby je křesťané utěšovali nebo povzbuzovali.​—Viz studijní poznámku k povzbuzujte v tomto verši.

buďte trpěliví vůči všem: Řecká slova odkazující na „trpělivost“ označují klidné snášení a pomalost k hněvu, vlastnosti, které Jehova a Ježíš neustále projevují ve svém jednání s lidmi. (Ří 2:4; 9:22; 1Ti 1:16; 1Pt 3:20; 2Pt 3:9, 15; viz studijní poznámku k Ga 5:22.) Jako napodobovatelé Jehovy a Ježíše mají být křesťané trpěliví. (1Ko 11:1; Ef 5:1) Řecké sloveso pro „být trpělivý“ je použito dvakrát v Ježíšově podobenství o dvou služebnících, z nichž každý prosil: „Měj se mnou strpení.“ (Mt 18:26, 29) „Zlý služebník“, který neodpustil, odmítl být trpělivý a milosrdný, na rozdíl od pána, kterého Ježíš používá k vyobrazení svého nebeského Otce. (Mt 18:30-35) Ježíšovo podobenství a použití stejného slovesa v 2Pt 3:9 naznačují, že být trpělivý s druhými zahrnuje i schopnost odpouštět a být milosrdný.

Neustále se modlete: Pavel neočekával, že se Tesalonští budou modlit každou chvíli. Spíše je povzbuzoval, aby měli modlitební postoj – neustále hledali Boží vedení a byli si vědomi potřeby záviset na něm ve všech oblastech života. (Př 3:6) V několika dalších svých dopisech Pavel poskytl podobné povzbuzení.​—Ří 12:12; Ef 6:18; Fp 4:6; Ko 4:2.

Neuhasínejte ohnivou sílu ducha: Výraz „uhasit oheň“ překládá jedno řecké sloveso, které doslova znamená „uhasit; ztlumit“. Na Mr 9:48 a Žd 11:34 je použito ve spojení se symbolickým a skutečným ohněm. Zde Pavel používá toto slovo obrazně o Božím „duchu“, neboli aktivní síle. Tento duch může být v křesťanech jako oheň, který je „rozpaluje“ touto silou a povzbuzuje je, aby mluvili a jednali v souladu s Jehovovou vůlí. (Viz Ří 12:11 a studijní poznámku; viz studijní poznámku ke Sk 18:25.) Křesťan, jehož myšlení a jednání jsou v souladu s tělesností, by zanedbával Božího svatého ducha, a tím by v podstatě uhasil jeho působení ve svém vlastním srdci.​—Ga 5:17; 1Te 4:8.

proroctví: To znamená poselství od Boha. (Viz Slovníček, „Proroctví.“) Pohrdání Bohem inspirovanými poselstvími znamená považovat je za bezcenné, ignorovat je a odmítat je s pohrdáním.

Ověřujte si: Řecké slovo, které apoštol Pavel použil pro „ověřujte si“, by se dalo také přeložit jako „zkoušejte“. Toto řecké slovo znamená něco zkoumat a podrobně prozkoumat, abyste zjistili, zda je to pravé. Používalo se ve spojení s testováním drahých kovů. Pavel používá stejné řecké slovo v Ř 12:2 (viz studijní poznámka) ve výrazu „přesvědčte se sami“.

Ověřujte si všechny věci: Toto tvrzení ukazuje, že křesťané si musí ověřit, zda „všechny věci“, které přijímají jako své přesvědčení, jsou v souladu s Boží vůlí. (Srovnej Sk 17:11.) V tomto kontextu Pavel konkrétně říká ve verši 20: „Proroctvími nepohrdejte.“ Toto varování naznačuje, že tesalonští křesťané si měli „ověřit“, zda proroctví, do kterých vkládají víru, skutečně pocházejí od Boha. V prvním století n. l. měli někteří Kristovi následovníci dar proroctví. (Ř 12:6; 1K 14:1-3) Ježíš však předpověděl, že se objeví i falešní proroci. (Mt 24:11, 24; Mk 13:22) Křesťané by měli zvážit, jaký člověk proroctví předkládá (Mt 7:16-20), a všimnout si, zda jeho obsah souhlasí s inspirovanými Písmy. Když Pavel psal Tesalonickým (kolem roku 50 n. l.), Matoušovo evangelium bylo pravděpodobně jedinou částí křesťanských řeckých písem, která již byla napsána. Aby tedy mohli určit, zda proroctví nebo učení skutečně pochází od Boha, museli se silně spoléhat na pečlivé studium hebrejských Písem.

duch a duše a tělo vás, bratři: Pavlova hluboká starost o duchovní blaho celého sboru křesťanů prvního století se odráží v jeho vroucí, upřímné prosbě (verše 23, 24) za bratry v Tesalonice. V tomto kontextu mají tyto tři pojmy zřejmě následující význam: duch, tedy převažující postoj sboru (viz studijní poznámky k 1K 5:5; Ga 6:18 a Slovníček, „Duch“); duše, tedy život či existence sboru (viz Slovníček, „Duše“); tělo, tedy souhrn pomazaných křesťanů, kteří tvoří sbor. (Srovnej 1K 12:12, 13.) Pavlova intenzivní péče o sbor je patrná z toho, že žádá, aby je Bůh posvětil „zcela“ a zachoval je „bezúhonné ve všem“.

při příchodu našeho Pána Ježíše Krista: Viz studijní poznámka k 1Te 2:19.

svatým polibkem: Viz studijní poznámku k Ř 16:16.

Pán: V podobném kontextu může výraz „Pán“ odkazovat buď na Jehovu Boha, nebo na Ježíše Krista. Když hebrejský pozadí Písma a kontext neposkytují jasný důvod pro obnovení Božího jména, Překladatelský výbor Nového světa ponechal překlad „Pán“, aby nepřekročil hranice překladatele. (Viz Příloha C1.) Zatímco některé překlady křesťanských řeckých písem do hebrejštiny a dalších jazyků zde používají Boží jméno, v tomto kontextu by „Pán“ mohl dobře odkazovat na Pána Ježíše Krista.​—1Te 5:28.

buď s vámi: Některé rukopisy přidávají na konci dopisu „Amen“. Ačkoli některé Pavlovy dopisy končí slovem „Amen“ (Ř 16:27; Ga 6:18), podpora rukopisů pro jeho přidání zde není silná.