Skutky 12

Herodes: Tedy Herodes Agrippa I., vnuk Heroda Velikého. (Viz Slovník.) Narozen roku 10 př. n. l., Herodes Agrippa I. byl vychován v Římě. Pěstoval přátelství s různými členy císařské rodiny. Jedním z jeho přátel byl Gaius, známější jako Caligula, který se stal císařem v roce 37 n. l. Brzy poté jmenoval Agrippu králem nad oblastmi Iturea, Trachonitis a Abilene. Později Caligula rozšířil Agrippovo panství o Galileu a Pereu. Agrippa byl v Římě, když byl Caligula v roce 41 n. l. zavražděn. Podle zpráv hrál Agrippa důležitou roli při řešení následné krize. Účastnil se napjatých jednání mezi dalším mocným přítelem, Claudiem, a římským senátem. Výsledkem bylo, že Claudius byl prohlášen císařem a občanské válce bylo zabráněno. Jako odměnu za své zprostředkování udělil Claudius Agrippovi také království nad Judeou a Samařskem, které od roku 6 n. l. spravovali římští prokurátoři. Agrippa tak získal správu nad územím srovnatelným s tím, co vládl Herodes Veliký. Agrippovým hlavním městem byl Jeruzalém, kde si získal přízeň náboženských vůdců. Říká se, že pečlivě dodržoval židovský zákon a tradice, mimo jiné tím, že denně obětoval v chrámu a veřejně předčítal Zákon. Také je znám jako horlivý ochránce židovské víry. Svůj nárok na to, že je ctitelem Boha, však zpochybnil tím, že pořádal gladiátorské zápasy a pohanské podívané v divadle. Agrippova povaha je popisována jako zrádná, povrchní a extravagantní. Jeho vláda byla náhle ukončena, když byl popraven Jehovovým andělem, jak je popsáno v Sk 12:23. Učenci kladou smrt krále Heroda Agrippy I. do roku 44 n. l. V té době mu bylo 54 let a vládl všem částem Judeje po tři roky.

dal Jakuba, bratra Janova, popravit: Poprava pravděpodobně proběhla kolem roku 44 n. l. Jakub se tak stal prvním z 12 apoštolů, který zemřel jako mučedník. Herodes si možná vybral Jakuba jako cíl, protože tento apoštol byl známý tím, že byl Ježíšovi obzvláště blízký, nebo proto, že Jakub měl pověst horlivého a zapáleného člověka. Pravděpodobně právě z tohoto důvodu dostal Jakub se svým bratrem Janem přízvisko Boanerges, což znamená „Synové hromu“. (Mr 3:17) Herodův zbabělý, politicky motivovaný čin nezastavil šíření dobré zprávy, ale připravil sbor o milovaného apoštola, pastýře a zdroj povzbuzení. Výraz mečem může naznačovat, že Jakub byl sťat.

dny nekvašených chlebů: Slavnost nekvašených chlebů začínala 15. nisanu, den po Pasachu (14. nisan), a trvala sedm dní. (Viz Slovníček, „Slavnost nekvašených chlebů,“ a Příloha B15.) Časté zmínky v evangelijních zprávách a ve Skutcích o různých svátečních obdobích ukazují, že Židé i v době Ježíše a apoštolů dodržovali židovský kalendář. Tato sváteční období slouží jako vodítko pro určení přibližného času biblických událostí té doby.​—Mt 26:2; Mr 14:1; Lu 22:1; Jan 2:13, 23; 5:1; 6:4; 7:2, 37; 10:22; 11:55; Sk 2:1; 12:3, 4; 20:6, 16; 27:9.

Jehovův anděl: Viz studijní poznámku ke Sk 5:19 a Dodatek C3 úvod; Sk 12:7.

Obleč se: Nebo „Opásej se.“ Zřejmě odkazuje na upevnění volného spodního oděvu pomocí pásu nebo kusu látky.​—Viz studijní poznámka k Lk 12:35.

Jehova poslal svého anděla: Výraz „poslal svého anděla“ připomíná podobné skutky vysvobození zmíněné v hebrejských Písmech. Například v Da 3:28; 6:22 se uvádí, že Bůh „poslal svého anděla“, aby zachránil Daniela a jeho společníky.​—Srovnej Ž 34:7; viz Příloha C3 úvod; Sk 12:11.

dům Marie: Sbor v Jeruzalémě se zřejmě scházel v soukromém domě, a to v domě Marie, matky Jana Marka. Dům byl dostatečně prostorný, aby pojal „nemálo“ uctívačů, a pracovala tam služebná dívka. Marie tedy mohla být poměrně zámožnou ženou. (Sk 12:13) Navíc je toto obydlí označováno jako „dům Marie“, bez zmínky o manželovi, takže je možné, že byla vdovou.

Jan zvaný Marek: Jeden z Ježíšových učedníků, „bratranec Barnabášův“ (Ko 4:10) a autor Markova evangelia. (Viz studijní poznámka k Mr Titul.) Anglické jméno John odpovídá hebrejskému jménu Jehohanan nebo Johanan, což znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Na Sk 13:5, 13 je tento učedník nazýván prostě Jan. Zde a na Sk 12:25; 15:37 je však uvedeno i jeho římské příjmení Marek. Na jiných místech v křesťanských řeckých písmech je označován prostě jako Marek.​—Ko 4:10; 2Tm 4:11; Fm 24; 1Pt 5:13.

Je to jeho anděl: Hebrejský i řecký výraz přeložený jako „anděl“ znamená „posel“. (Viz studijní poznámku k Jan 1:51.) Ti, kdo mluvili o „jeho [Petrově] andělovi“, možná předpokládali, že u brány stojí andělský posel zastupující apoštola. Zdá se, že někteří Židé věřili, že každý Boží služebník má svého vlastního anděla​—v podstatě anděla strážného, což je názor, který není v Božím Slově přímo vyučován. Ježíšovi učedníci však věděli, že andělé po celou historii poskytovali Božím lidem osobní pomoc. Například Jákob mluvil o „andělu, který mě vykupoval ze všeho zla“. (1Mo 48:16) Také Ježíš řekl o svých učednících, že „jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého Otce“, což ukazuje, že andělé mají aktivní zájem o každého Ježíšova učedníka. (Viz studijní poznámku k Mt 18:10.) Ti, kdo byli shromážděni v Mariině domě, by si nepředstavovali, že se Petr sám objevuje v nějaké andělské podobě, jako by zemřel a byl nyní duchem; věděli, co hebrejská Písma říkají o stavu mrtvých.​—Kaz 9:5, 10.

Jehova: Většina řeckých rukopisů zde používá výraz „Pán“ (řecky ho Kyʹri·os). Jak je však vysvětleno v Dodatku C, existuje řada důvodů domnívat se, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno, které bylo později nahrazeno titulem Pán. Proto je v hlavním textu použito jméno Jehova.​—Viz Úvod k Dodatku C3; Sk 12:17.

Jakub: S největší pravděpodobností se jedná o Ježíšova nevlastního bratra. Mohl být Ježíšovi věkem nejblíže, protože je jako první jmenován mezi čtyřmi Mariinými syny: Jakub, Josef, Šimon a Juda. (Mt 13:55; Mr 6:3; Jan 7:5) Jakub byl očitým svědkem událostí o Letnicích roku 33 n. l., kdy tisíce židovských návštěvníků z diaspory přijaly dobrou zprávu a nechaly se pokřtít. (Sk 1:14; 2:1, 41) Petr učedníkům řekl, aby „oznámili ... Jakubovi“, což naznačuje, že Jakub přebíral vedoucí úlohu v jeruzalémském sboru. Zřejmě je to tentýž Jakub, který je zmíněn na Sk 15:13; 21:18; 1K 15:7; Ga 1:19 (kde je nazýván „bratrem Pánovým“); 2:9, 12 a který napsal biblickou knihu nesoucí jeho jméno.​—Jk 1:1; Jud 1.

muž odpovědný za královské domácí záležitosti: Dosl., „muž nad královou ložnicí“. Zřejmě šlo o vysoce váženou osobu, které byla svěřena značná odpovědnost za králův dům a osobní záležitosti.

anděl Jehovův: Viz studijní poznámku ke Sk 5:19 a Dodatek C3 úvod; Sk 12:23.

Jehovovo slovo: Viz studijní poznámku ke Sk 8:25 a Úvod k příloze C3; Sk 12:24.

pomocná služba: Nebo „služba poskytující pomoc“.​—Viz studijní poznámku ke Sk 11:29.