1. Korinťanům 13

hlučná činel nebo řinčící zvon: Hlučná činel vydává pronikavý, nepříjemný zvuk, stejně jako řinčící zvon. Pavel používá tento příměr, aby ukázal, že člověk, který má dar ducha, například mluvení jazyky, může přitahovat velkou pozornost na sebe. Ale pokud nemá lásku k druhým, byl by jako mosazný předmět, který při úderu hlasitě ozývá a vydává pronikavý, drsný a nelibozvučný zvuk, který spíše odpuzuje než přitahuje.

přenášet hory: Nebo „přesazovat hory.“ Pavel zde zjevně používá starověký obrazný výraz, který znamená „učinit možné to, co se zdá nemožné.“​—Srovnej Mr 11:23, kde je podobný výraz použit v souvislosti s vírou.

abych se mohl chlubit: V tomto kontextu řecké sloveso kau·khaʹo·mai (chlubit se) vyjadřuje význam sobecké pýchy. Pavel zde mluví hypoteticky a říká, že kdyby místo lásky byl jeho motivem taková pýcha, dal by všechno, co má, aby nasytil druhé, nebo by dokonce zemřel mučednickou smrtí jako svědek pravdy, ale vůbec by z toho neměl prospěch. (Př 25:27b) Některé rukopisy používají řecké sloveso, které znamená „hořet“ místo „chlubit se“, a tento výklad odrážejí některé překlady Bible. Nejspolehlivější rukopisy však používají slovo, které znamená „chlubit se“.

Láska: V tomto slavném popisu lásky Pavel používá stejný řecký výraz (a·gaʹpe), který nacházíme v 1J 4:8-10, kde Jan popisuje „lásku Boží“. Verš 8 dokonce říká, že „Bůh je láska“, což znamená, že Jehova je samotným ztělesněním lásky. (Viz studijní poznámku k Jan 3:16.) Křesťanská láska je vlastnost, kterou nejlépe vystihneme popisem, jak se projevuje. Křesťanská láska je synonymem nesobeckosti a řídí se zásadami. Láska vedená zásadami nemusí vždy zahrnovat vřelou náklonnost; ten, kdo takovou lásku projevuje, to dělá proto, že je to správné. Například člověk může být hluboce zraněn. Přesto však projevuje křesťanskou lásku tím, že odmítá „počítat křivdu“. (1K 13:5) Božská láska, kterou Pavel popisuje, spojuje něžné city srdce s pevným rozhodnutím uplatňovat spravedlivé Boží měřítka.​—Viz studijní poznámky k Mt 5:44; 22:37.

Láska je trpělivá: Nebo „láska je shovívavá“. Řecké slovo by doslova mohlo být přeloženo jako „mající dlouhého ducha“. (Kingdom Interlinear) Jak slovesný, tak podstatný tvar označují klidné snášení a pomalost k hněvu. Trpělivost je aspektem ovoce Božího svatého ducha (Ga 5:22), znakem, který identifikuje Božího služebníka. (2K 6:4-6; Ko 3:12; 1Te 5:14; viz Příloha A2.) Trpělivost je vlastnost, kterou Jehova a Ježíš neustále projevují ve svých vztazích s lidmi. (Ř 2:4; 9:22; 1Tm 1:16; 1Pt 3:20; 2Pt 3:9, 15; viz studijní poznámku k Ga 5:22.) Jako napodobitelé Ježíše a Jehovy mají křesťané projevovat trpělivost vůči druhým.​—1K 11:1; Ef 5:1.

Láska je ... laskavá: Řecké sloveso přeložené jako „je ... laskavá“ (khre·steuʹo·mai) odpovídá podstatnému jménu khre·stoʹtes (laskavost), které je aspektem „ovoce ducha“. (Ga 5:22) Projevování laskavosti zahrnuje aktivní zájem o blaho druhých a přátelské a užitečné činy či laskavosti. Laskavost také zahrnuje ohleduplnost a pozornost vůči potřebám druhých, a to jemným a přátelským způsobem.​—Ko 3:12; Tit 3:4.

Láska nezávidí: Řecké sloveso ze·loʹo vyjadřuje intenzivní emoci, která může být pozitivní i negativní. V tomto verši je přeloženo výrazem „závidět“, protože vyjadřuje negativní emoci vůči domnělému rivalovi nebo někomu, kdo má údajnou výhodu. Odpovídající podstatné jméno zeʹlos, často překládané jako „závist“, je uvedeno mezi „skutky těla“ v Ga 5:19-21. Taková závist je sobecká a plodí nenávist, ne lásku. Božská láska není nevhodně žárlivá, ale naopak je důvěřivá a nadějeplná, vždy jednající v zájmu druhých.​—1K 13:4-7; pro pozitivní význam řeckého slovesa viz studijní poznámku k 2K 11:2.

nechová se neslušně: Nebo „není hrubý; nechová se nevhodně.“ Řecký výraz přeložený jako „chovat se neslušně“ může zahrnovat myšlenku hanebného jednání v morálním smyslu nebo chování, které postrádá dobré mravy a jedná způsobem, jenž druhé znevažuje.

Nevede si účet o křivdě: Řecké sloveso lo·giʹzo·mai, zde přeložené jako „vést si účet o“, bylo běžně používáno ve starověku pro účtování a numerické výpočty. Používalo se také ve smyslu „přemýšlet o“ nebo „zabývat se“. (Viz Fp 4:8, kde je toto řecké sloveso přeloženo jako „stále o tom uvažujte.“) Láskyplný člověk nevede si záznam o „křivdě“ (nebo „křivdách“), jako jsou zraňující slova nebo činy, ani se jimi nezabývá, jako by je zapisoval do účetní knihy, aby na ně nezapomněl. Stejné řecké sloveso je použito v 2K 5:19, kde se píše, že v jednání Jehovy s jeho lidem „nepočítá jim jejich přestupky.“

Snáší všechno: Doslovný překlad zní „všechno přikrývá“. (Kingdom Interlinear) Podle některých odborníků je toto sloveso příbuzné s řeckým výrazem pro „střecha“. Láska obrazně přikrývá nedokonalosti a nedostatky druhých tím, že je nespěchá s jejich odhalováním a zachovává je v tajnosti, pokud nejde o vážné provinění. Řecké sloveso také vyjadřuje myšlenku „vydržet; snášet“, jako například v 1K 9:12, kde je stejné sloveso přeloženo jako „snášet“.

Láska nikdy nezaniká: Láska nikdy neskončí ani nepřestane existovat, protože „Bůh je láska“ a je „Králem věčnosti“. (1J 4:16; 1Tm 1:17) Poslušní lidé budou takovou lásku projevovat po celou věčnost. Láska také nikdy není nedostatečná nebo neúplná. Láska je vždy připravena na jakoukoli situaci, na jakoukoli výzvu. Vždy přináší dobrý výsledek.​—1K 13:13.

jazyky: To znamená zázračné mluvení v jiných jazycích.​—Viz studijní poznámky ke Sk 2:4; 1K 12:10.

poznání: To znamená zvláštní poznání, které svatý duch uděloval některým raným křesťanům. Přesná povaha tohoto poznání není známa. Avšak kopie Božího Slova nebyly tak snadno dostupné jako dnes, takže člověk obdarovaný tímto darem možná dokázal vybavit si a pochopit aplikaci biblického textu, který předtím četl, i když sbor neměl daný svitek k dispozici. Zvláštní poznání, stejně jako ostatní zázračné dary ducha, bylo dočasným opatřením, které sloužilo k budování křesťanského sboru v jeho raných letech.​—Viz studijní poznámku k 1K 12:8.

bude odstraněno: Dosl., „bude učiněno neúčinným“. Prostřednictvím svatého ducha Bůh uděloval apoštolům zázračné schopnosti. Ti je pak mohli předávat dál jiným. Mezi tyto schopnosti patřil dar proroctví, zázračná schopnost mluvit různými jazyky a dar zvláštního poznání. Tyto zázračné schopnosti však měly zaniknout, až křesťanský sbor vyroste z raného stadia a dosáhne zralosti. (1K 13:9-11) Do té doby splnily svůj účel, když ukázaly, že křesťanský sbor má Boží přízeň a podporu.

částečně poznáváme a částečně prorokujeme: Podle Pavla byly tyto zázračné dary poznání a proroctví neúplné. Zřejmě ti, kdo měli dar proroctví, neměli úplné poznání toho, co předpovídali, a mohli zjevit budoucí události jen částečně. Úplnější pochopení proroctví muselo počkat, dokud nepřijde „to, co je úplné“. (1Ko 13:10; viz studijní poznámka.) Raní křesťané však měli dostatečné poznání, aby naplnili své duchovní potřeby v dané době.​—Kol 1:9, 10.

až přijde to, co je úplné: Řecké slovo teʹlei·os (zde přeloženo jako „to, co je úplné“) může v různých kontextech vyjadřovat myšlenku dospělosti, dokonalosti nebo úplnosti. I když někteří křesťané v prvním století měli zázračné dary „proroctví“ a „poznání“, chápali Boží záměr jen částečně. (1K 13:9) V tomto verši „to, co je úplné“ odkazuje na úplné pochopení Božího záměru, jak je zjeveno v Bibli. Křesťané budou mít úplné porozumění, až se biblické proroctví zcela naplní a Boží vůle týkající se jeho záměru bude uskutečněna.

dítě... muž: Pavel používá růst dítěte jako ilustraci pokroku křesťanského sboru. Dítě potřebuje mnoho pomoci, zatímco dospělý nikoli. Podobně v době, kdy Pavel psal, nový křesťanský sbor těžil z pomoci zázračných darů, jako byly dary proroctví, jazyků a poznání. Po určitou dobu byly tyto dary potřebné, aby nesporně ukázaly, že Boží přízeň se přesunula z židovského národa na křesťanský sbor. (Heb 2:3, 4) Pavel však ukazuje, že sbor by nakonec dospěl do dospělosti, neboli dosáhl zralosti, a již by tyto zázračné dary nepotřeboval.

v nezřetelných obrysech: Nebo „nejasně“. Řecký výraz často odkazuje na hádanku, ale přeneseně může znamenat něco nejasného, nejasného, postrádajícího detaily.

kovové zrcadlo: Zrcadla v biblických dobách byla obvykle vyrobena z leštěného kovu​—obvykle z bronzu, ale někdy z cínu, mědi, stříbra nebo zlata. I když bylo starověké zrcadlo užitečné, pohled na předmět v něm se nemohl rovnat přímému pohledu na předmět. Pavel použil analogii zrcadla, aby ilustroval, že porozumění raných křesťanů určitým duchovním záležitostem, zejména proroctvím, která ještě nebyla naplněna, bylo omezené. Ještě nebyl Boží čas, aby odhalil určité věci, takže tito křesťané viděli Boží záměr v nezřetelných obrysech, jako by se dívali na rozmazaný odraz. Pavel zde kontrastuje pohled do kovového zrcadla s jasným viděním, tvář v tvář. To se stane, když křesťané pochopí Boží záměr v jeho celistvosti, jak se biblické proroctví naplní.

tak, jak jsem přesně znám: To znamená přesně znám Bohem. Pavel si uvědomoval, že ho Bůh zná mnohem lépe, než on zná Boha. Také chápal, že bude znát [Jehovu] přesně, to znamená, že bude mít nejintimnější vztah s Ním poté, co obdrží svou nebeskou odměnu.

největší z nich je láska: Bůh je od věčnosti do věčnosti a jeho nejvýznamnější vlastností je láska. (Ž 90:2, pozn.; 1J 4:8) Láska tedy zůstane navždy a láska jeho ctitelů, kteří ho mají napodobovat, poroste stále více a šíře po celou věčnost. (Ef 5:1) V tomto smyslu je láska nadřazena víře a naději. Až se Boží sliby a proroctví naplní, jeho služebníci již nebudou muset projevovat víru v tyto sliby a proroctví; ani jeho služebníci nebudou nadále doufat v to, co se již uskutečnilo. Proto je láska největší z vlastností, které Pavel zmiňuje.