2. Timoteovi 2

mé dítě: Pavel používá tento výraz jako projev lásky.​—Viz studijní poznámku k 2Ti 1:2.

stále nabývej síly: Pavel povzbuzuje Timotea, aby čerpal z nevyčerpatelného Zdroje síly, Boha Jehovy. Apoštol zde používá řecké sloveso en·dy·na·moʹo, které souvisí s podstatným jménem dyʹna·mis (síla; moc), jež se vyskytuje v 2Ti 1:8 ve spojení „moc Boží“. Jeden odborný zdroj poznamenává, že slovesný tvar, který Pavel zde používá, „ukazuje na Timoteovu potřebu neustálé závislosti na Bohu, tj. ‚stále být posilován‘.“ Pavel použil stejné sloveso v Ef 6:10, kde povzbuzoval efezské křesťany, aby „dále nabývali síly v Pánu [Bohu Jehovovi] a v moci jeho síly.“

v nezasloužené laskavosti, která je v Kristu Ježíši: Tímto výrazem Pavel Timoteovi ukazuje, že „nabývání síly“ je možné pouze prostřednictvím „nezasloužené laskavosti“. (Viz Slovníček, „Nezasloužená laskavost.“) Jehova projevil Ježíši zvláštní laskavost či přízeň, takže o Ježíši mohlo být řečeno, že „byl plný božské přízně“. (Jan 1:14 a studijní poznámky) Ježíš se pak stal prostředníkem, skrze nějž je taková laskavost prokazována každému člověku, který si jí váží. Proto inspirované Písmo zmiňuje nejen nezaslouženou laskavost Boží, ale také „nezaslouženou laskavost našeho Pána Ježíše Krista“.​—1Te 5:28; 2Te 3:18.

to svěř věrným mužům: Pavel chce, aby Timoteus předal neboli svěřil dalším zodpovědným mužům drahocenné pravdy, které se Timoteus naučil. Řecké slovo přeložené jako „svěřit“ naznačuje, že to má učinit s péčí. (Viz studijní poznámku k 1Tm 6:20.) Pavlův pokyn je v souladu s Ježíšovým příkazem, že všichni učedníci musí vyučovat druhé. (Mt 28:19, 20) Pavel zde popisuje tento postup: Ježíš učil Pavla, který zase učil Timotea, a ten pak tyto nauky svěřil věrným mužům, kteří je vyučovali další.

dostatečně způsobilí učit: Řecké slovo přeložené jako „dostatečně způsobilí“ může znamenat „kompetentní“ nebo „způsobilý“ k vykonání úkolu. Když Pavel psal Korinťanům, použil stejné slovo, aby vysvětlil, že Bůh činí křesťany způsobilými pro dílo, které jim svěřuje.​—Viz studijní poznámku k 2K 3:5.

dobrý voják Krista Ježíše: V 2Tm 2:3-6 Pavel používá tři ilustrace, aby vysvětlil, že Timoteus​—stejně jako všichni křesťané​—musí být připraven snášet těžkosti a utrpení. Ve verši 3 Pavel přirovnává křesťany k vojákům, což činí i na několika dalších místech ve svých dopisech. (1K 9:7; 2K 10:3-5; Ef 6:10-17; Fp 2:25; 1Te 5:8; 1Tm 1:18; Fm 2) Voják poslouchá rozkazy svého nadřízeného a počítá s těžkostmi. Stejně tak křesťané poslouchají příkazy Krista Ježíše a ochotně snášejí nepřízeň. Taková nepřízeň zahrnuje nenávist a dokonce pronásledování od druhých. Pavel tedy Timoteovi připomíná, že „jako dobrý voják Krista Ježíše“ potřebuje vlastnosti jako odhodlání, vytrvalost a sebekázeň.

zapleten do obchodních záležitostí života: Žádný dobrý voják v aktivní službě se „nezaplete“ (doslova „nezaplétá“) do světských nebo hmotných záležitostí. „Obchodní záležitosti života“ (nebo možná „každodenní činnosti života“) by ho rozptylovaly a odváděly jeho mysl a energii od jeho vojenských povinností. Jde o jeho život i životy ostatních, proto musí být stále připraven jednat podle rozkazů svého velícího důstojníka. Podobně i Timoteus se musel soustředit na službu a nenechat se odvést jinými zájmy.​—Mt 6:24; 1J 2:15-17.

v hrách: Pavel zde používá atletické hry jako ilustraci křesťanského způsobu života. Atleti museli soutěžit podle pravidel. Nápisy s pravidly her byly vyvěšovány na místech, kde se soutěže konaly. Úplatky byly zakázány a pravidla přísně vymáhali rozhodčí. Atleti, kteří porušili jedno nebo více pravidel během tréninku nebo samotné soutěže, byli diskvalifikováni. Podobně i křesťané musí dodržovat Boží měřítka a jeho požadavky na život, aby získali Boží schválení. Timoteus měl plnit svou úlohu „v snášení obtíží“ a nesnažit se zmírnit svůj boj tím, že by ignoroval některé z Božích požadavků.​—2Tm 2:3; viz studijní poznámky k 1K 9:24, 25; 1Tm 4:7, 8; viz také Mediální galerie, „Pomíjivá koruna.“

Pracovitý zemědělec: V tomto přirovnání řecké slovo přeložené jako „pracovitý“ vyjadřuje myšlenku „namáhavé práce; usilovného snažení“ a může naznačovat dřinu až do vyčerpání. Zemědělec musel pracovat neúnavně​—někdy v náročných podmínkách​—pokud chtěl sklidit bohatou úrodu. Podobně i Timoteus musel být pilný a nesměl šetřit sám sebe, pokud chtěl získat Boží schválení.​—1K 3:6, 7; Ko 1:28, 29; srovnej studijní poznámku k 1Ti 4:10.

Stále přemýšlej o tom, co říkám: Řecké slovo přeložené jako „stále přemýšlej“ lze také přeložit jako „užívej rozlišovací schopnost“. (Mt 24:15; Mr 13:14) Pavel právě použil tři ilustrace (2Ti 2:3-6); nyní Timotea vybízí, aby o nich hluboce přemýšlel, aby je mohl uplatnit ve svém vlastním životě. (Srovnej studijní poznámku k 1Ti 4:15.) Pavel Timotea ujišťuje, že Pán Jehova mu dá potřebné porozumění, neboli schopnost rozlišovat. Je možné, že Pavel naráží na podobné otcovské ujištění uvedené v Př 2:6.

Davidovo potomstvo: Nebo „potomek Davidův“. Dosl., „z Davidova semene“.​—Viz Příloha A2.

Boží slovo není spoutáno: Pavel právě zmínil, že je s ním zacházeno „jako se zločincem“. Používá stejné slovo, které popisovalo muže – nebo zločince – popravené vedle Ježíše. (Lk 23:32, 33, 39) Nyní však Pavel zdůrazňuje výrazný kontrast. On sám může být spoután a uvězněn, ale žádné vězení ani řetězy nemohou omezit Boží slovo. (2Tm 1:8, 16) Podle jednoho referenčního díla Pavel říká o odpůrcích dobré zprávy: „Mohou zastavit posla, ale nemohou zastavit poselství.“

budeme-li vytrvávat: Tento výraz připomíná Ježíšův slib: „Kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.“ (Viz studijní poznámka k Mt 24:13.) Pavel a jeho drahý přítel Timoteus měli slavnou naději, že budou s Kristem kralovat. (Lk 22:28-30) Zde Pavel zdůrazňuje, že vytrvalost je klíčová pro dosažení této naděje. Nikdy si nemyslel, že jeho naděje je zaručena jen proto, že byl křesťanem pomazaným duchem. (Viz studijní poznámka k Fp 3:14.) Znal pomazané křesťany, kteří od víry odpadli. (Fp 3:18) Pavel však byl přesvědčen, že zůstane věrný až do smrti.​—2Tm 4:6-8.

nemůže zapřít sám sebe: Jehova nemůže jednat způsobem, který je v rozporu s jeho podstatou, vlastnostmi a měřítky. (2Mo 34:6, 7; Mal 3:6; Tit 1:2; Jak 1:17) Nemůže jednat proti svému záměru. Bez ohledu na to, jaký postup zvolí jiní, Jehova vždy splní své slovo.​—Ří 3:3, 4 a studijní poznámka.

poučuj: Nebo „vážně nabádej“. Řecký výraz, který zde Pavel používá, lze doslovně přeložit jako „důkladně vydávat svědectví“. (Sk 20:24; 28:23) Ohledně tohoto termínu jedna referenční práce uvádí: „Znamená ‚svědčit, varovat‘ v případě důležitých věcí a situací extrémního nebezpečí.“

Boha: Některé autoritativní řecké rukopisy uvádějí „Boha“, zatímco jiné „Pána“. Několik překladů křesťanských řeckých písem do hebrejštiny a dalších jazyků zde používá Boží jméno.​—Viz Příloha C1.

nehádat se o slova: Pavel napomíná křesťany v Efezu, aby se vyvarovali praktiky, kterou někteří falešní učitelé zřejmě podporovali​—přít se o slova. Řecký výraz pro „hádat se o slova“ spojuje podstatné jméno „slovo“ se slovesem „bojovat“. Tento výraz se nenachází v literatuře starší než Pavlovy spisy. Ve svém prvním dopise Timoteovi Pavel použil příbuzné podstatné jméno doslova znamenající „slovní bitvy“. (Viz studijní poznámku k 1Ti 6:4.) Spory mohly být o triviální rozdíly ve významu slov, ale jejich účinek mohl být škodlivý a dokonce katastrofální.

protože to škodí těm, kdo naslouchají: Odpovídající řecká fráze obsahuje slovo ka·ta·stro·pheʹ (znamenající „zničení“ nebo „zkáza“) a mohla by být také přeložena jako „protože to ničí (přivádí k zkáze) ty, kdo naslouchají“. Pavel volí silná slova, aby varoval před hádkami o slova, a říká Timoteovi, aby poučoval efezské křesťany „před Bohem“, aby se do těchto zbytečných sporů nezapojovali.​—Viz studijní poznámku k 1Ti 5:21.

Vynasnaž se: Pavel používá tento výraz, aby Timotea povzbudil, aby byl „horlivý/naléhavý, vynakládal úsilí, vynaložil veškeré úsilí, byl svědomitý“, jak je řecké slovo (spou·daʹzo) definováno v jednom lexikonu. Poté, když by měl Boží schválení, byl by Timoteus dobrým dělníkem. Neměl by důvod se stydět, i kdyby ostatní neocenili jeho úsilí nebo se mu postavili na odpor.

správně zacházet se slovem pravdy: Pavel zde používá řecké sloveso, které doslova znamená „řezat rovně“. Bylo navrženo několik výkladů, na co Pavel narážel. Například jako výrobce stanů mohl mít na mysli přesné, rovné stříhání látky. Nebo mohl narážet na to, jak je tento termín použit v Př 3:6 a 11:5 v Septuagintě, kde sloveso popisuje, jak si člověk vyrovnává svou obraznou cestu nebo stezku. Sloveso by také mohlo být použito jiným způsobem, například k popisu toho, jak zemědělec orá rovné brázdy v půdě. V každém případě Pavel v podstatě říkal Timoteovi, aby se držel přímého kurzu při vyučování z Božího Slova​—aby s ním správně zacházel, přesně je vysvětloval a vyhýbal se odbočování tím, že by se zapojoval do debat o osobních názorech, slovech nebo jiných malicherných záležitostech.​—2Tm 2:14, 16.

prázdné řeči: Viz studijní poznámka k 1Ti 6:20.

bezbožnost: Viz studijní poznámka k Ř 1:18.

sněť: Řecký lékařský termín gagʹgrai·na popisuje onemocnění, které se často rychle šíří a může být smrtelné, pokud se neléčí. Pavel tento výraz používá obrazně v souvislosti s odpadlickými učeními a „prázdnými řečmi, které znesvěcují to, co je svaté“. (2Tm 2:16-18) Často zmiňuje taková duchovně škodlivá učení v protikladu k těm, které označuje jako „zdravá“, protože jsou založena na pravdě v Božím Slově. (1Tm 1:10; 6:3; 2Tm 1:13; Tit 1:9; 2:1; viz také studijní poznámka k 1Tm 6:4.) Použitím výrazu „bude se šířit jako sněť“ Pavel zdůrazňuje, že prázdné řeči a falešná učení se mohou rychle přenášet z jednoho člověka na druhého v rámci sboru a mohou způsobit duchovní smrt.​—1K 12:12-27.

Mezi nimi jsou Hymenaios a Filetos: Pavel zmiňuje tyto dva muže jako příklady odpadlíků, jejichž učení musí Timoteus odmítnout. Hymenaios a Filetos se odchýlili od pravdy a také poškozovali víru druhých tím, že učili lži, tvrdíce, že vzkříšení již nastalo. (Viz studijní poznámka k 2Tm 2:18.) Když Pavel napsal svůj první inspirovaný dopis Timoteovi, Hymenaios již víru zavrhl. Zřejmě byl vyloučen z křesťanského sboru, aby byl „ukázněn a přestal rouhat“. (Viz studijní poznámky k 1Tm 1:20.) Avšak uplynul rok nebo více a on stále nezměnil svůj směr.

že vzkříšení již nastalo: Zřejmě někteří z falešných učitelů v Efezu, jako byli Hymenaios a Filetus, učili, že oddaní křesťané již byli obrazně vzkříšeni. Někteří falešní učitelé možná dokonce překrucovali Pavlova slova, aby podpořili své vlastní nesprávné názory. Pavel skutečně učil, že když se hříšník nechal pokřtít, zemřel svému předchozímu způsobu života a byl obrazně obživen. Takové symbolické vzkříšení osoby však nenahrazovalo biblickou naději na doslovné vzkříšení mrtvých. Ti, kdo učili, že vzkříšení „již nastalo“​—popírajíce tak naději na budoucí doslovné vzkříšení​—byli odpadlíci.​—Ří 6:2-4, 11; Ef 5:14; viz studijní poznámku k Ef 2:1.

podvracející víru: Asi o deset let dříve Pavel již bojoval proti falešným naukám, které podkopávaly naději na vzkříšení. (1K 15:2 a studijní poznámka, 12; srovnej Sk 17:32.) Ti, kdo popírali, že existuje budoucí vzkříšení k dokonalému životu, ať už v nebi nebo na zemi, přímo odporovali inspirovaným Písmům. (Da 12:13; Lk 23:43; 1K 15:16-20, 42-44) Pokud by křesťané dovolili, aby jejich víra byla podvrácena nesprávnými názory na vzkříšení, ztratili by naději na získání této slíbené budoucí odměny.​—Jan 5:28, 29.

pevný základ Boží: Pavel nespecifikuje, na co se tento „pevný základ“ vztahuje, ale ve svých dalších dopisech používá termín „základ“ k zdůraznění stability a spolehlivosti. Například roli, kterou Ježíš hraje v Jehovově záměru, přirovnává k základu. (1K 3:11) V Ef 2:20 mluví o „základu apoštolů a proroků“. A křesťanské shromáždění popisuje podobnými termíny. (Viz studijní poznámka k 1Tm 3:15; viz také Heb 6:1.) Ve dvou předchozích verších (2Tm 2:17, 18) Pavel Timotea vybízí, aby se postavil proti odpadlickým naukám. Aby Timotea ujistil, že Jehovovy způsoby, činnosti a vlastnosti jsou vždy spolehlivé a trvalé, apoštol používá výraz „pevný základ Boží zůstává stát“.​—Ža 33:11; Mal 3:6; Jk 1:17.

mající tuto pečeť: Pečeť může odkazovat na otisk pečeti nebo na nápis označující vlastnictví nebo pravost. (Viz Slovníček, „Pečeť.“) Nebylo neobvyklé, aby základ nebo jiná část budovy nesla nápis identifikující jejího stavitele, vlastníka nebo její účel. (Srovnej studijní poznámky k 2K 1:22; Ef 1:13.) Kniha Zjevení popisuje základní kameny, které byly popsány jmény apoštolů. (Zj 21:14) „Tato pečeť“, kterou zde Pavel zmiňuje, obsahuje dvě důležité výroky, jak je vysvětleno v následujících studijních poznámkách.

Jehova: Pavel zde cituje 4Mo 16:5 (podle Septuaginty), kde Mojžíš řekl Kórachovi a jeho stoupencům, že Jehova „zná ty, kdo jsou jeho“. Původní hebrejský text používá Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisováno jako JHVH), a jméno Jehova je tedy v hlavním textu tohoto překladu vhodně použito.​—Viz Příloha C1 a C2.

„Jehova zná ty, kdo mu patří“: Citujíc 4Mo 16:5, Pavel zjevně používá zprávu o vzpouře Kóracha, Dátana a Abírama, aby Timotea ujistil, že Jehova si je vědom těch, kdo se proti němu bouří. Může a bude čelit jejich zlobě. Jehova nedovolil, aby odpadlíci v prvním století překazili jeho záměr, stejně jako nedovolil Kórachovi a jeho společníkům, aby to udělali o staletí dříve. Avšak, jak řekl Mojžíš, Jehova rozpoznává ty, kdo jsou mu věrní. Znává je důvěrně a vyjadřuje jim své schválení.​—Viz studijní poznámky k Ga 4:9.

„Ať každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, se zříká nespravedlnosti“: Pavlovo vyjádření naznačuje, že tento výrok je citát. Přesto žádný text v Hebrejských písmech přesně neodpovídá Pavlovým slovům. Pavel právě citoval z 4. Mojžíšovy, kapitoly 16, která obsahuje zprávu o Kórachově vzpouře. Je tedy možné, že Pavel odkazuje na stejnou zprávu a ozvěnou Mojžíšových slov nalezených v 4Mo 16:26. Ti, kdo byli věrní Jehovovi za Mojžíšových dnů, museli podniknout rozhodné kroky a oddělit se od nespravedlivých. Podobně Pavel povzbuzoval Timotea a další věrné křesťany, aby se zřekli, nebo odvrátili od všech druhů nespravedlnosti, včetně toho, co Pavel zmínil v bezprostředním kontextu​—hádek o slova, „prázdných řečí“, odpadlických nauk a „hloupých a nevědomých debat“.​—2Tm 2:14, 16, 18, 23.

vzývající jméno Jehovovo: Tato část výroku může narážet na formulaci Iz 26:13 podle Septuaginty. Původní hebrejský text tohoto verše jasně odkazuje na Boží jméno.​—Viz Příloha C3 úvod; 2Tm 2:19b.

v rozlehlém domě jsou nádoby: Pavel přirovnává křesťanské společenství k „rozlehlému domu“ a jednotlivce ve sboru k „nádobám“ neboli domácím nádobám. Řecké slovo pro „nádoby“ je v Písmu často používáno obrazně ve vztahu k lidem. (Sk 9:15; pozn. pod čarou; Ř 9:22 a studijní poznámka; 1Te 4:4 a studijní poznámka; 1Pt 3:7) V následujících verších (2Tm 2:21-26) Pavel používá tento obraz, aby povzbudil Timotea, aby se vyhýbal blízkému spojení s těmi ve sboru, kteří trvale nedbají na Jehovovy zásady.

nástroj: Nebo „náčiní; nádoba“.​—Viz studijní poznámku k 2Tm 2:20.

utíkej . . . usiluj: Viz studijní poznámku k 1Tm 6:11.

mladické touhy: Když Timoteus obdržel tento dopis, byl již dospělým mužem, pravděpodobně ve svých 30 letech. (Viz studijní poznámku k 1Tm 4:12.) Přesto ho Pavel zde vybízí, aby „utíkal od mladických touh“, tedy aby rozvíjel sebekázeň v boji proti touhám, které jsou běžné mezi mladými lidmi. (Kaz 11:9, 10) Mezi takové touhy patří nemorální sexuální nutkání. (Př 7:7-23; viz studijní poznámku k 1K 6:18.) Tento výraz může také odkazovat na věci jako chamtivost po penězích a moci, soutěživost a honbu za potěšením.​—Př 21:17; Lk 12:15; Ga 5:26; 1Tm 6:10; 2Tm 3:4; Žd 13:5.

usiluj o spravedlnost: Viz studijní poznámku k 1Tm 6:11.

ti, kdo vzývají Pána: Pavel povzbuzuje Timotea, aby se stýkal se spoluvěřícími, které zde označuje jako „ty, kdo vzývají Pána“. (Viz studijní poznámku k Ř 10:13.) Tito spolukřesťané by se ukázali jako dobrá společnost, protože měli čisté srdce. Byli čistí morálně i duchovně, měli ryzí pohnutky a byli zcela oddáni Jehovovi. (Viz studijní poznámku k 1Tm 1:5.) Pomohli by Timoteovi utíkat od mladických touh a usilovat o dobré vlastnosti.

Pán: Jak naznačuje kontext, „Pán“ se zřejmě vztahuje na Jehovu Boha. (2Tm 2:19) Některé překlady křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označené jako J^{7, 8, 17, 22} v Příloze C4) zde používají Boží jméno.

odmítej pošetilé a nevzdělané debaty: Potřetí v tomto dopise Pavel vybízí Timotea, aby pomohl efezským křesťanům přestat se hádat o spekulativní a kontroverzní témata. (2Ti 2:14 a studijní poznámka, 16) Ve svém prvním dopise Timoteovi se Pavel zabýval podobnými sklony.​—Viz studijní poznámky k 1Ti 1:4; 6:20.

nevzdělané: Aby popsal debaty, které sužovaly sbor v Efezu, Pavel je označuje jako „nevzdělané“, doslova „neučené“. Pavel možná použil toto slovo, aby naznačil, že ti, kdo se do takových debat zapojovali, postrádali základní křesťanské poučení, které by mělo mít i dítě. Ti, kdo se takových debat účastnili, rozhodně nedodržovali Ježíšovo nejzákladnější učení​—lásku.​—Jan 13:34, 35.

otrok: Řecký výraz přeložený jako „otrok“ obecně označuje osobu, která je vlastněna někým jiným. (Tit 1:1; Jk 1:1; viz studijní poznámka k Ř 1:1.) Jeden odborný komentář k 2Tm 2:24 uvádí: „Ačkoli lidské otroctví je formou ponížení, být otrokem Boha je známkou velké cti.“​—Viz studijní poznámka k 1Te 1:9.

otrok Pána: Kontext naznačuje, že „Pán“ odkazuje na Jehovu Boha. (2Tm 2:19) V hebrejských Písmech jsou ctitelé Jehovy také označováni jako služebníci neboli otroci Jehovy. (Joz 1:1; 24:29; Sd 2:8; 2Kr 10:10; 18:12) Pavel zde poučuje Timotea a další dozorce o tom, jak zvládat obtížné situace v sboru. Tímto výrazem jim Pavel připomíná, že se musí podřizovat Božím pokynům a že jsou před Ním odpovědní za to, jak zacházejí se spoluvěřícími. Vlastnosti, které Pavel zmiňuje, doplňují seznam vlastností vyžadovaných od dozorců, jak je zaznamenán v 1Tm 3:1-7 a Tit 1:5-9. V širším smyslu je každý křesťan „otrokem Pána“ a musí tyto vlastnosti projevovat.

bojovat: Ačkoli řecké slovo pro „bojovat“ bylo obecně spojováno s ozbrojeným nebo pěstním bojem (Sk 7:26), v některých kontextech může odkazovat na slovní potyčky (Jan 6:52; Jk 4:1, 2). Zde Pavel ukazuje, že „otrok Pána“ se nemusí zapojovat do hádek nebo pošetilých debat. (2Tm 2:14, 16, 23) Místo toho bude účinnější, pokud napodobí mírný a jemný způsob Pána Ježíše.​—Mt 11:29; 12:19.

vlídný ke všem: Pavel povzbuzuje Timotea, aby byl vlídný, tedy laskavý, ke všem, na rozdíl od hádavých a rozvratných falešných učitelů v Efezu. (2Tm 2:23) Řecký výraz lze také přeložit jako „taktní ke všem“. Pavel sám se naučil být vlídný. Než se stal křesťanem, byl tak horlivý pro židovské tradice, že byl daleko od vlídnosti, taktnosti nebo laskavosti. Zacházel s Kristovými následovníky násilně a drze. Ježíš však s ním jednal vlídně. (Sk 8:3; 9:1-6; Ga 1:13, 14; 1Tm 1:13) Pavel se také naučil, že vlídnost není slabost; nikdy neváhal mluvit pevně a otevřeně proti špatnému jednání. (1K 15:34) Vyhýbal se hrubosti a zacházel se spoluvěřícími taktně a s láskou. (1Te 2:8) Pavel usiloval o to, aby byl vlídný jako „kojící matka“. (Viz studijní poznámka k 1Te 2:7.) Chtěl, aby ho Timoteus napodoboval v tom, že bude vlídný „ke všem“, včetně problémových křesťanů uvnitř sboru a dokonce i odpůrců mimo sbor. Timoteus měl podporovat jednotu a lásku, nikoli hádky a rozdělení.​—2Tm 2:23, 25.

způsobilý učit: Pavel dříve použil řecké slovo pro „způsobilý učit“ v seznamu požadavků na křesťanské dozorce. (Viz studijní poznámka k 1Tm 3:2.) Timoteus musel být způsobilý, tedy zkušený, nejen při vyučování, ale také při zvládání obtížných situací v sboru. Výraz, který Pavel používá, „otrok Pána“, se však neomezuje jen na starší; všichni praví křesťané musí být zkušení učitelé.​—Srovnej Heb 5:12.

snášet křivdu: Tento výraz překládá složené řecké slovo, které znamená „snášet zlo“ bez projevování zášti. „Otrok Pána“ musí trpělivě snášet špatné zacházení a zdržet se oplácení zlého zlým. (Ř 12:17) Timoteus tuto vlastnost potřeboval, když se k němu spolukřesťané chovali nespravedlivě. Pavel později říká, že všichni křesťané mohou očekávat pronásledování. (2Tm 3:12) Logicky tedy všichni potřebují tuto vlastnost „snášet křivdu“.​—Viz studijní poznámka k Mt 5:39.

mírně poučovat: V tomto kontextu může slovo přeložené jako „poučovat“ také vyjadřovat myšlenku „napravovat; poskytovat vedení“. Jeden odborný zdroj uvádí, že toto slovo znamená pomáhat člověku rozvíjet schopnost dělat správná rozhodnutí. „Pánův otrok“ musí takové poučení poskytovat „s mírností“, tedy s pokornou, laskavou myslí. Tak by byl „vlídný ke všem“.​—2Tm 2:24 a studijní poznámka; viz také studijní poznámka k Ga 5:23.

ty, kdo nejsou příznivě naladěni: Pavel zde používá řecké slovo, které v tomto kontextu odkazuje na lidi, kteří odmítají křesťanské učení nebo se mu staví do opozice. Pavel možná měl na mysli mimo jiné ty ve sboru v Efezu, kteří měli negativní postoj k následování biblických rad nebo k přijímání napomenutí od bratrů, kteří přebírají vedení.

Bůh jim snad dá pokání: Když křesťanský starší mírně napravuje nebo poučuje „ty, kdo nejsou příznivě naladěni“, může být dobrým výsledkem pokání, tedy „změna smýšlení“. (Viz Slovníček, „Pokání.“) Zásluhu za takovou změnu myšlení a postoje nenáleží žádnému člověku, ale Jehovovi, který pomáhá zbloudilému křesťanovi udělat tuto zásadní změnu. Pavel dále zmiňuje některé krásné výsledky takového pokání​—vede hříšníka k přesnějšímu poznání pravdy, pomáhá mu přijít k rozumu a umožňuje mu uniknout z Ďáblových pastí.​—2Tm 2:26.

uniknout Ďáblově léčce: Pavel naznačuje, že někteří v sboru upadli do „Ďáblovy léčky“. Zřejmě se stali oběťmi Ďábla tím, že mu dovolili oklamat je a odchýlit se od pravdy. (2Tm 2:18, 23, 25) Výraz „jím živě chyceni, aby činili jeho vůli“ může naznačovat, že Ďábel použil lži, aby je nepozorovaně polapil. Satan je nezabil, ale manipuloval s nimi, aby sloužili jeho záměrům. Pavel vybízel Timotea, aby takové polapené jedince poučoval „s mírností“, aby mohli „přijít k rozumu“ (doslova „probrat se“; viz studijní poznámka k 1K 15:34). Ti, kdo činili pokání, se mohli osvobodit z Ďáblovy léčky.