1. Timoteovi 4

inspirované slovo: Dosl., „duch“. Řecké slovo pneuʹma se v tomto verši vyskytuje dvakrát. Často se překládá jako „duch“, ale v závislosti na kontextu může mít i jiné významy. (Viz Slovníček, „Duch“.) Zde je tento termín přeložen jako „inspirované slovo“, protože odkazuje na výrok inspirovaný Božím svatým duchem.​—Viz studijní poznámku k klamavým inspirovaným výrokům v tomto verši.

někteří odpadnou od víry: Pavel předpovídá, že někteří, kteří se vydávají za křesťany, opustí božské nauky obsažené v Písmu a opustí pravou bohoslužbu. Řecké sloveso zde přeložené jako „odpadnout od“ doslova znamená „stát stranou od“ a může být také přeloženo jako „odstoupit; zříci se; vzdálit se“. (Sk 19:9; 2Tm 2:19; Žd 3:12) Souvisí s podstatným jménem přeloženým jako „odpadlictví“.​—Viz studijní poznámku k 2Te 2:3.

klamavé inspirované výroky: Dosl., „klamaví duchové“. Zde množné číslo řeckého slova pneuʹma (duch) odkazuje na výroky lidí, kteří falešně tvrdí, že mají poznání z božského zdroje nebo že jsou inspirováni Bohem. Protože jsou tyto výroky popsány jako „klamavé“ a jsou spojeny s „naukami démonů“, ve skutečnosti pocházejí od Satana a démonů. (Jan 8:44; 1J 4:1–6; Zj 16:13, 14) Tito zlí andělé používají „lidi, kteří mluví lži“, aby šířili falešné nauky. (1Tm 4:2; 2K 11:14, 15) Každý křesťan, který se rozhodne věnovat pozornost takovým lžím, by byl v nebezpečí odpadnutí od víry.​—Srovnej studijní poznámku k 2Te 2:2.

svědomí je vypáleno jako rozžhaveným železem: V Pavlově době se k označení vlastnictví používalo rozžhavené železo, kterým se do kůže dobytka vypálila značka. Výsledkem bylo, že spálená tkáň zvířete zjizvila a znecitlivěla. Pavel zde používá řecké slovo kau·ste·ri·aʹzo·mai (doslova „být označen rozžhaveným železem“), snad aby ukázal, že když člověk vytrvale dělá to, co je špatné, jeho svědomí otupí. Už necítí neochotu dělat špatné věci; ani se necítí provinile poté, co je udělá. (Srovnej studijní poznámku k Efezanům 4:19.) Někteří učenci navrhují jiný význam, totiž že svědomí vytrvalých hříšníků je obrazně označeno, nebo označkováno, aby to ukazovalo, že hříšníci jsou vlastněni Satanem a démony.

Zakazují manželství: Toto odpadlické učení chytře překroutilo a špatně aplikovalo pravé křesťanské nauky. Ježíš skutečně doporučoval život v bezženství a nazval jej darem. (Mt 19:10-12) A Pavel byl inspirován, aby rozebral výhody zůstat neženatý, aby mohl sloužit Jehovovi s menším rozptylováním. (1K 7:32-35) Nicméně ani Ježíš, ani Pavel manželství nezakazovali. Naopak, Ježíš potvrdil Jehovův původní standard pro manželství. (Mt 19:3-6, 8) Pavel uznal, že manželství je někdy vhodné a že je čestné a hodné ochrany. (1K 7:2, 9, 28, 36; Heb 13:4) Poznamenal, že někteří apoštolové byli ženatí. (1K 9:5 a studijní poznámka) Také dal inspirovanou radu manželům a manželkám, jak naplnit své Bohem dané role. (Ef 5:28-33) Proto Pavel zde odhaluje doktrínu vynuceného celibátu jako to, čím je​—jedno z „učení démonů“.​—1Tm 4:1.

přikazují lidem, aby se zdržovali pokrmů: V Mojžíšově Zákoně Jehova přikázal izraelskému národu, aby se zdržoval pokrmů, které označil za nečisté. (3Mo 11:4-7) Ale smrt Krista Ježíše byla „koncem Zákona“, takže již nebyl v platnosti, když Pavel psal tento dopis, asi v letech 61–64 n. l. (Ř 10:4; Ko 2:14) O více než desetiletí dříve rozhodující sbor v Jeruzalémě nastínil jediná zbývající omezení týkající se jídla: Musí být řádně zbaveno krve a nesmí být pojídáno jako oběť modlám. (Sk 15:28, 29; srovnej Sk 10:10-16.) Ačkoli křesťané měli svobodu postit se nebo zdržovat se určitých pokrmů (Mt 6:16-18), takové činy nebyly nutné ke spasení (Ř 14:5, 6; Heb 13:9). Proto Pavel zde důrazně ukazuje, že každý, kdo křesťanům přikazoval „zdržovat se pokrmů“, zavrhl přesné poznání a místo toho šířil „učení démonů“.​—1Tm 4:1 a studijní poznámka.

je posvěceno Božím slovem: Křesťané správně považují veškeré jídlo za posvěcené neboli svaté, protože nejsou pod stravovacími omezeními Mojžíšova Zákona. (Viz studijní poznámka k 1Ti 4:3.) Když Jehova prohlásí něco za čisté, je to čisté. Například apoštol Petr ve vidění uslyšel: „Přestaň nazývat nečistým to, co Bůh očistil.“​—Sk 10:10-15.

modlitba nad ním: Jídlo je posvěceno nejen Božím „slovem“, ale také modlitbou. Ten, kdo se modlí, uznává, že Bůh je Dárce, a přijímá jídlo jako dar od Něj. Křesťan jej tedy může jíst s důvěrou, že tím není v Božích očích poskvrněn.​—1Mo 1:29; 9:3; Mt 14:19; Lk 9:16.

služebník Krista Ježíše: Viz studijní poznámku k 1K 3:5.

vychováván: Pavel zde používá řecké slovo, které doslova odkazuje na krmení a výchovu dítěte. „Od dětství“ byl Timoteus obrazně vychováván „posvátnými spisy“. (2Tm 3:14-17) Jako křesťan byl Timoteus vychováván slovy víry, neboli souhrnem křesťanských nauk. V tomto dopise Pavel Timotea povzbuzuje, aby pokračoval v duchovním růstu a posiloval svou vlastní víru. (1Tm 4:16) Timoteus, jakožto dozorce a pastýř v křesťanském sboru, tak mohl duchovně budovat a chránit druhé.​—1Tm 1:3-7, 18; 4:1.

bezbožné výmysly: „Výmysly“ (výraz přeložený z řeckého slova myʹthos), které kolovaly v Pavlově době, byly „bezbožné“ neboli světské. Porušovaly Boží svaté normy a byly v rozporu s posvátnými, zdravými pravdami. (1Ti 6:20; 2Tm 1:13) Tyto výmysly byly produktem fantazie a odporovaly skutečnosti; proto byly bezcenné.​—Viz studijní poznámku k 1Ti 1:4.

jako ty, které vyprávějí stařenky: Pro tuto frázi Pavel používá řecké slovo, které se zřejmě stalo součástí běžného přísloví vyjadřujícího myšlenku „hloupý; absurdní“. Avšak Pavlova slova zaznamenaná v následující kapitole ukazují, že nebyl předpojatý vůči starším, včetně žen. Tam nařizuje Timoteovi, aby s nimi jednal jako s milovanými členy rodiny.​—1Ti 5:1, 2.

cvič se: Od verše 7 až po verš 10 Pavel používá několik termínů ze světa atletiky, aby ilustroval své myšlenky. (Viz studijní poznámky k 1Ti 4:8, 10.) Řecké slovo zde přeložené jako „cvič se“ je gy·mnaʹzo, které se často používalo pro náročný trénink atletů, kteří soutěžili v různých hrách nebo závodech. Takový trénink vyžadoval velkou sebekázeň, tvrdou práci a odhodlání. (Viz studijní poznámku k 1K 9:25.) Pavel používá toto slovo v obrazném smyslu a zdůrazňuje úsilí, které je potřeba k rozvíjení vlastnosti zbožné oddanosti.

zbožná oddanost: Řecké slovo (eu·seʹbei·a) vyjadřuje myšlenku hluboké úcty a bázně před Bohem, kterou křesťan projevuje tím, že Bohu věrně slouží a plně ho poslouchá. Význam tohoto slova je široký; naznačuje také druh věrné lásky k Bohu nebo osobního připoutání k Bohu, které člověka motivuje k tomu, aby se snažil dělat to, co Bohu je příjemné. Jeden lexikon tedy shrnuje celkovou myšlenku jako „žít tak, jak by Bůh chtěl, abychom žili“. Pavel také ukazuje, že zbožná oddanost není vrozená vlastnost. Proto vybízí Timoteje, aby tvrdě pracoval a trénoval jako atlet, aby tuto vlastnost v sobě posílil. Dříve v dopise Pavel Timoteovi připomněl, že Ježíš Kristus dal největší příklad zbožné oddanosti.​—Viz studijní poznámku k 1Ti 3:16.

tělesné cvičení: Nebo „trénink“. Pavel zde pokračuje v atletické metaforě, kterou zavedl v předchozím verši, kde použil řecké sloveso gy·mnaʹzo, doslova znamenající „cvičit (jako atlet)“. (Viz studijní poznámku k 1Ti 4:7.) Zde používá podstatné jméno gy·mna·siʹa, které odkazuje na trénink fyzického těla. V Pavlově době se místo, kde atleti trénovali, nazývalo gymnasion (řecky gy·mnaʹsi·on). Taková místa byla dobře známá, protože představovala důležitá centra společenského života v různých městech Římské říše. V této kultuře někteří kladli velký důraz na fyzický trénink. Jiní však tento druh cvičení považovali za nevhodný nebo zbytečný. Pod vlivem inspirace Pavel předkládá vyvážený pohled. Uznává, že tělesné cvičení je užitečné pro málo – tedy má určitou dočasnou hodnotu – ale zdůrazňuje, že cvičení „s cílem zbožné oddanosti“ přináší mnohem větší prospěch. – 1Ti 4:7.

zbožná oddanost: Pro vysvětlení výrazu „zbožná oddanost“ viz studijní poznámku k 1Ti 4:7; viz také studijní poznámku k 1Ti 2:2.

prospěšná pro všechno: Pavel zde ukazuje, že zbožná oddanost přináší mnohem větší prospěch než tělesné cvičení. (Viz studijní poznámku k tělesnému cvičení v tomto verši.) Z vlastní zkušenosti věděl, že jeho zbožná oddanost je „prospěšná pro všechno“ v „nynějším životě“. Například díky své zbožné oddanosti Pavel pevně lpěl na „přesném poznání pravdy“. (Tit 1:1, 2) Nikdy se tak nestal obětí lží, zavádějících inspirovaných výroků a neuctivých falešných příběhů, na které v tomto oddíle varuje Timotea. (1Ti 4:1, 2, 7) Dále Jehova Pavlovi pomáhal zůstat silným navzdory slabosti, radostným navzdory těžkostem a milujícím navzdory špatnému zacházení. (2K 6:12; 12:10, 15; Fp 4:13; Ko 1:24) A protože Pavel zachovával svou zbožnou oddanost, jeho naděje na „budoucí život“ zůstala jistá. Radoval se z naděje na vládu v nebi s Kristem. I když později čelil popravě, našel radost v naději na věčný život, který ho čekal. – 2Ti 2:12; 4:6-8.

usilovně pracujeme a vynakládáme úsilí: Aby zdůraznil svou myšlenku, Pavel spojuje dvě řecká slova s podobným významem. (Srovnej Kol 1:29.) První, přeložené jako „usilovně pracujeme“, může odkazovat na namáhavou nebo vyčerpávající práci. (Lk 5:5; 2Tm 2:6) Druhé, přeložené jako „vynakládáme úsilí“, se může více zaměřovat na intenzitu snahy, na úsilí a vypětí, které to obnáší.​—Viz studijní poznámku k Lk 13:24.

svou naději jsme složili v živého Boha: Pavel nazývá Jehovu „živým Bohem“, který je nekonečně nadřazený než bezduchým modlám, které se v jeho době uctívaly. (Sk 14:15; 1K 12:2; 1Te 1:9; viz studijní poznámka k 1Tm 3:15.) Jako živý Bůh má Jehova moc odměnit své věrné za jejich horlivé úsilí v jeho službě. (2Pa 16:9; Jr 32:19; 1Pt 3:12; 1J 3:22) Slibuje, že jim dá spásu a věčný život. (Ř 2:6, 7; 1Tm 1:16; Tit 1:2) Pavla a další křesťany motivovalo k usilovné práci a vynakládání úsilí vědomí, že jejich naděje je zakotvena v takovém živém a mocném Bohu.

Spasitel: Viz studijní poznámka k 1Tm 1:1.

všech druhů lidí: Viz studijní poznámka k 1Tm 2:4.

zvláště věrných: V tomto kontextu výraz „věrní“ odkazuje na ty, kteří získali víru v živého Boha a kteří se ho drží. (Sk 14:22; 1Te 3:5 a studijní poznámka, 7) Bůh je „Spasitelem všech druhů lidí“ v tom smyslu, že poskytl výkupné, čímž otevřel všem lidem cestu ke spáse. Avšak pouze ti, kdo vytrvale projevují víru v Ježíše a věrně slouží Bohu, budou spaseni.​—J 3:16, 36; 1Tm 6:12.

tvoje mládí: V té době mohl být Timoteus ve svých 30 letech a více než deset let se učil od apoštola Pavla. Sám Pavel byl pravděpodobně podobného věku, když se poprvé objevil v biblické zprávě. V Sk 7:58 Lukáš nazývá Saula (Pavla) „mladým mužem“, přičemž používá řecké slovo související s výrazem pro „mládí“, které se vyskytuje zde v 1Tm 4:12. Také v Septuagintě, byl řecký výraz přeložený jako „mládí“ někdy používán pro ženaté dospělé. (Př 5:18; Mal 2:14, 15; LXX) V řecko-římské společnosti byli i muži ve třiceti letech někdy považováni za poměrně mladé a nedostatečně zralé. Timoteus byl pravděpodobně mladší než někteří muži, kterým musel radit nebo které měl ustanovit za starší, takže mohl být poněkud váhavý uplatňovat svou autoritu. (1Tm 1:3; 4:3-6, 11; 5:1, 19-22) Pavlova slova „nikdo ať nepohrdá tvým mládím“ jistě posílila Timoteovu sebedůvěru.

staň se příkladem věrným: Pavel zde objasňuje, jak má Timoteus uplatňovat radu „nikdo ať nepohrdá tvým mládím“. Timoteus neměl bratry ovládat a uplatňovat svou Bohem danou autoritu tvrdou rukou; ani neměl trvat na tom, aby ho ostatní respektovali. Sám Pavel tak nejednal. (Viz studijní poznámku k 2K 1:24.) Místo toho Pavel Timotea vybízí, aby dále rozvíjel účinnější nástroj, jímž je dávání dobrého příkladu. Pavel dále zmiňuje pět oblastí, v nichž mohl Timoteus sloužit jako příklad „věrným“: svou řečí, svým chováním, čistotou a projevováním takových vlastností, jako je láska a víra. Věrní, kteří by pozorovali jeho příklad, by byli podníceni k tomu, aby se stali lepšími křesťany.​—Heb 13:7, 17.

v čistotě: Nebo „v ryzosti“.​—Viz studijní poznámku k 1Tm 5:2.

dále se věnuj: Nebo „věnuj plnou pozornost.“ Timoteus byl zkušený kazatel a dozorce. (Fp 2:20-22; 1Te 3:2) Přesto ho Pavel zde povzbuzuje, aby věnoval zvláštní pozornost veřejnému čtení, povzbuzování a vyučování. Aby to mohl dělat, Timoteus by nepochybně musel pečlivě studovat a důkladně se připravovat. Řecké sloveso je v přítomném čase, což naznačuje, že Timoteus by musel pokračovat v úsilí a věnovat pozornost těmto aspektům své služby.

veřejné čtení: Čtení Písma nahlas bylo důležitou součástí uctívání v židovských synagogách a stejná praxe se stala součástí křesťanských shromáždění. (Lk 4:16 a studijní poznámka; Sk 13:15 a studijní poznámka) Když se křesťané scházeli, četli úryvky z hebrejských Písem a postupně i z textů, které se staly součástí křesťanských řeckých Písem. Zodpovědní bratři také posílali dopisy, které měly být předčítány sborům. (Sk 15:22, 23, 30, 31; 16:4, 5; Ko 4:16; 1Te 5:27; Zj 1:3) Tento materiál musel někdo číst nahlas, protože jen málo lidí v publiku mělo písemné kopie; někteří možná ani neuměli číst. Ti, kdo četli veřejně, se museli dobře připravit, aby četli dovedně a vkládali do textu význam. (Srovnej Ne 8:8.) Tito čtenáři čelili další výzvě, protože řecké rukopisy té doby neměly mezery mezi slovy a obsahovaly málo nebo žádnou interpunkci. Z těchto důvodů Timoteus jistě oceňoval Pavlovu radu ohledně veřejného čtení a sdílel ji s ostatními.

povzbuzování: Nebo „povzbuzení.“ Zatímco povzbuzování zahrnuje podněcování druhých k činnosti, řecké slovo použité zde také zahrnuje myšlenku poskytování povzbuzení a útěchy. Stejně jako se Timoteus musel pečlivě připravovat na veřejné čtení a vyučování, musel věnovat úsilí i utěšování a povzbuzování svých bratrů.​—Viz studijní poznámky k Ř 12:8; Fp 2:1.

Nezanedbávej dar v tobě: Pavel zde odkazuje na dar, který Timoteovi dal Jehova prostřednictvím svatého ducha. Zřejmě šlo o dar spojený s Timoteovou zvláštní rolí nebo odpovědností mezi Božím lidem. Tento dar pravděpodobně obdržel, když Pavel navštívil Lystru během své druhé misionářské cesty. Tehdy bylo proneseno „proroctví“ o Timoteových budoucích úkolech. Později se Timoteus stal cestujícím dozorcem. Byl také pověřen, aby po určitou dobu zůstal v Efezu jako dozorce. (1Ti 1:3) Pavel však věděl, že nevyužitý dar je promarněný dar. Když tedy Timotea vybízel, aby tento dar nezanedbával nebo na něj nebyl lhostejný, připomněl mu, jak je skutečně cenný. Chtěl, aby Timoteus svůj dar nadále oceňoval tím, že bude svou práci vykonávat s energií a horlivostí.​—Viz také 2Ti 1:6 a studijní poznámku.

skrze proroctví: Toto může odkazovat na jedno z proroctví, která byla o Timoteovi pronesena, když Pavel navštívil Lystru během své druhé misionářské cesty. Tato proroctví se zřejmě zaměřovala na Timoteovu budoucí roli v křesťanském sboru. (Viz studijní poznámku k 1Ti 1:18.) Bylo tak jasné, že Jehovův duch řídí směr, kterým se Timoteus ve své službě ubíral. V reakci na to starší v Lystře ochotně souhlasili, že Timotea oddělí pro zvláštní službu a pošlou ho s Pavlem.​—Sk 16:1-5.

shromáždění starších: Pavel zde používá řecké slovo pre·sby·teʹri·on k označení skupiny starších. Je příbuzné slovu, které je často překládáno jako „starší“. (Viz Slovníček, „Starší; Starší muž.“) Ve Lk 22:66 (viz studijní poznámku) a Sk 22:5 (viz studijní poznámku) je termín pre·sby·teʹri·on přeložen jako „shromáždění starších“, pravděpodobně odkazující na židovský Sanhedrin. Zřejmě se toto řecké slovo používalo také k označení těch, kdo vedli jednotlivé židovské komunity rozptýlené po Římské říši. Tento verš ukazuje, že křesťané používali stejný termín, když odkazovali na skupinu odpovědných mužů neboli „starších“ v každém sboru. Jiné verše potvrzují, že sbory běžně měly více než jednoho staršího.​—Viz studijní poznámky ke Sk 14:23; 20:17; Fp 1:1.

vložili na tebe ruce: Viz studijní poznámku ke Sk 6:6.

Přemýšlej o nich: Nebo „Rozjímej o nich.“ Pavel zde zdůrazňuje důležitost rozjímání. Toto může odkazovat na Pavlovu radu v předchozích verších o Timoteově chování, službě a vyučování (1Ti 4:12-14), nebo může odkazovat na dopis jako celek. Hebrejská Písma rovněž zdůrazňují, jak je důležité, aby služebníci Jehovy hluboce přemýšleli o svých činech a svém vztahu k Bohu. (Ža 1:2 a pozn. pod čarou; 63:6; 77:12; 143:5) Například v Joz 1:8 Jehova říká Jozuovi ohledně „knihy Zákona“: „Musíš ji číst potichu [nebo „rozjímat o ní“, pozn. pod čarou] dnem i nocí.“ Hebrejské sloveso použité v tomto verši zahrnuje myšlenku čtení tempem, které umožňuje hluboké přemýšlení. V tomto verši řecká Septuaginta používá stejné sloveso, které Pavel používá zde v 1Ti 4:15. Stejně jako Jozue potřeboval Timoteus nadále denně rozjímat o Písmech, aby duchovně rostl a byl ve svém úkolu účinnější.

buď jimi pohlcen: Doslova „buď v nich.“ Tento výraz vyjadřuje myšlenku být ponořen do nějaké činnosti. K tomu jedna referenční práce říká: „Mysl má být ponořena do těchto věcí stejně jako tělo do vzduchu, který dýchá.“

aby tvůj pokrok byl všem zřejmý: Pavel chce, aby Timoteus nadále duchovně rostl ve způsobech, které právě popsal. Ti, kdo by viděli Timoteův pokrok, by byli povzbuzeni jeho příkladem a jejich důvěra v něj by vzrostla. (1Ti 4:12-16) Jeho motivací by nebylo povyšovat sebe nebo zapůsobit na druhé, ale pomáhat sboru.​—Ří 12:3; 1Ko 4:7; 13:4.

Stále dávej pozor sám na sebe: Pavel velmi dbá na Timoteův duchovní prospěch a chce, aby byl na pozoru před čímkoli, co by ho mohlo připravit o věčný život. Podobně, když se Pavel před několika lety setkal se staršími z Efezu, vybízel je: „Dávejte pozor sami na sebe.“ Tím zdůraznil, že dozorci musí udržovat svou duchovní sílu a vyhýbat se spoléhání na sebe sama.​—Sk 20:17, 28 a studijní poznámka.

Setrvej v těchto věcech: Pavlův závěr rad pro Timotea, jak být „výborným služebníkem Krista Ježíše“, je velmi působivý. (1Tm 4:6-16) V verších 15 a 16 Pavel zdůrazňuje čtyři konkrétní kroky, které chce, aby Timoteus dále podnikal: „Uvažuj o tom . . . buď tím pohlcen . . . stále dávej pozor . . . setrvej.“ Jeden odborný komentář k Pavlovým otcovským radám pro Timotea uvádí: „Tyto dva verše . . . vyjadřují snad nejosobnější tón celého listu.“