2. Timoteovi 1

apoštol: Viz studijní poznámku k Ří 1:1.

milovanému dítěti: Pavel a Timoteus si vytvořili mimořádně vřelý a blízký vztah. Pavel se Timoteovi stal duchovním otcem. (1Ko 4:17; Fil 2:22) Ve svém prvním dopise Timoteovi ho Pavel oslovil jako „pravé dítě“ a „mé dítě“. (1Ti 1:2, 18) Když Pavel psal svůj druhý dopis Timoteovi, sloužili spolu už nejméně 14 let. Pavel tehdy cítil, že se blíží jeho smrt, a tak možná tento dopis považoval za své poslední písemné poselství pro Timotea. (2Ti 4:6-8) Pavel Timotea vřele ujišťuje o své náklonnosti a nazývá ho „milovaným dítětem“. (Viz studijní poznámky k 1Ti 1:2, 18).

Přeji ti nezaslouženou laskavost, milosrdenství a pokoj: Viz studijní poznámku k Ří 1:7.

Jsem vděčný Bohu: Pavel do úvodních částí mnoha svých dopisů zahrnoval vyjádření vděčnosti neboli díků. (Ří 1:8; 1Ko 1:4; Ef 1:15, 16; Fil 1:3-5; Kol 1:3, 4; 1Te 1:2, 3; 2Te 1:3; Fm 4) Teď je Pavel uvězněný v Římě a uvědomuje si, že se blíží jeho smrt. (2Ti 4:6-8) Čelil silnému odporu a někteří přátelé ho opustili. (2Ti 4:10-12, 14-17) Přesto tento dopis nezačíná zármutkem, ale vděčností. Později v tomto verši uvádí jeden důvod, za který děkuje – svého přítele Timotea, na kterého „dnem i nocí“ pamatuje ve svých modlitbách. Pavel je zvlášť vděčný za výjimečnou víru toho mladého muže a nazývá ji „nepokryteckou“. (2Ti 1:5).

Bohu, kterému sloužím posvátnou službou: Nebo „Bohu, kterému sloužím (uctívám ho)“. Pavel tady uznává, že má výsadu uctívat Boha, stejně jako to dělali jeho věrní židovští předkové, muži, kteří zaujímají významné místo v Hebrejských písmech. Výraz „sloužit posvátnou službou“ se může vztahovat na uctívání Boha jak v rámci židovského uspořádání, tak v křesťanském sboru. Například když Septuaginta překládá Mojžíšův příkaz, aby lid sloužil Jehovovi (5Mo 6:13), používá stejné řecké sloveso, jaké Pavel používá tady. V Mt 4:10 Ježíš cituje tento verš z Deuteronomia, když říká Ďáblovi: „Je to jen Jehovovi, komu musíš sloužit posvátnou službou.“ (Viz studijní poznámku k Mt 4:10; viz také 2Mo 3:12; 5Mo 10:12, 20; Joz 22:5; LXX.) Ve svém dopise Římanům Pavel ukazuje, že důležitou součástí posvátné služby je kázání dobré zprávy o Božím Synu. (Viz studijní poznámku k Ří 1:9).

s čistým svědomím: Pavel je ve vězení, spoutaný jako zločinec (2Ti 1:16), ale vyjadřuje jistotu, že Jehovovi Bohu sloužil věrně a s čistým, nesobeckým motivem. (Viz studijní poznámku k 2Ti 1:12.) Už dříve napsal spoluvěřícím v Korintu: „Nikomu jsme neublížili, nikoho jsme nezkazili, nikoho jsme nezneužili.“ (2Ko 7:2; viz studijní poznámky k Ří 2:15; 1Ti 1:5).

Když si vzpomenu na tvé slzy: Pavel zmiňuje Timoteovy slzy — stejně jako své vlastní — bez sebemenší stopy studu. (2Ko 2:4; Fil 3:18) Pavel možná viděl Timotea plakat v době, kdy spolu pracovali a pomáhali spoluvěřícím, které tížily problémy nebo je zasáhla tragédie. Timoteus mohl také plakat kvůli Pavlovu utrpení. (Ří 12:15; 2Ti 3:10, 11) Pavel možná viděl Timotea plakat i tehdy, když se naposledy loučili. (Srovnej Sk 20:37, 38.) Takové slzy byly známkou toho, že Timoteus byl vřelý, soucitný a empatický člověk.

nepokryteckou víru: Viz studijní poznámku k 1Ti 1:5.

tvou babičku Lois: Timoteova babička Lois byla nejspíš matkou Euniké a rodina zřejmě žila ve městě Lystra. (Sk 16:1-3) Řecké slovo mamʹme, které je tady použité, bylo dětské, láskyplné oslovení pro babičku, na rozdíl od formálnějšího slova teʹthe. To, že Pavel zvolil právě tento výraz, může naznačovat, že Timoteus měl se svou babičkou blízký, vřelý vztah. Lois pravděpodobně Euniké podporovala v tom, aby Timotea vyučovala z Hebrejských písem. (Viz studijní poznámku k 2Ti 3:15).

tvou matku Euniké: Euniké a Lois se nejspíš staly křesťankami během Pavlovy první návštěvy Lystry, asi v letech 47–48 n. l. (Sk 14:6) Pavel tady oběma přičítá, že měly „nepokryteckou víru“. Euniké bezpochyby takovou víru potřebovala, když Timoteus odešel z domova, aby se připojil k Pavlovi na jeho misionářských cestách. Věděla o Pavlově předchozí návštěvě jejich města, kdy ho ukamenovali a nechali ležet jako mrtvého. (Sk 14:19) Příklad, který Euniké a Lois dávaly, a také jejich svědomité vyučování určitě přispěly k tomu, že i Timoteus měl „nepokryteckou víru“ a dělal mimořádné duchovní pokroky. (Sk 16:2; Fil 2:19-22; 1Ti 4:14) Jejich příklad byl o to pozoruhodnější, že Timoteův řecký otec zřejmě víru své manželky nesdílel. (Viz studijní poznámky ke Sk 16:1, 3).

jako oheň rozněcoval: Tímto obrazným vyjádřením Pavel Timotea vybízí, aby svůj dar dál používal energicky. Tvar řeckého slovesa přeloženého jako „jako oheň rozněcoval“ naznačuje nepřetržitou činnost; jeden znalec uvádí, že to znamená „udržovat oheň v plném plameni“. Ve starověku bylo běžné, že lidé měli po ruce doutnající uhlíky, aby byl oheň vždy snadno k dispozici. Pavel tím nenaznačuje, že Timoteův duchovní „Boží dar“ je jako vyhaslý oheň, který je potřeba znovu zapálit. Spíš je jako oheň z rozpálených uhlíků, který stačí jen rozdmýchat, aby hořel intenzivněji.

Boží dar: Podobně jako v předchozím dopise Pavel píše o daru, který Timoteus dostal už dříve. (Viz studijní poznámku k 1Ti 4:14.) Mezi oběma popisy jsou ale určité rozdíly. Pavel tady zmiňuje, že to byl on, kdo na Timotea položil ruce. Nezmiňuje sbor starších ani se neodvolává na proroctví, jako to udělal v dřívějším dopise. Proto není jasné, jestli mluví o té samé události, nebo o jiné. Každopádně se zdá, že „Boží dar“, o kterém se tu Pavel zmiňuje, souvisel s darem svatého ducha – Timoteus díky němu dostal nějakou zvláštní schopnost, která mu pomáhala plnit jeho pověření.

když jsem na tebe položil ruce: Viz studijní poznámku ke Sk 6:6.

Bůh nám nedal ducha: V tomto kontextu může řecké slovo pro „ducha“ (pneuʹma) označovat Božího svatého ducha nebo převládající duševní postoj člověka. (Viz Slovníček, „Duch“.) Pavel možná měl na mysli oba významy. Celkovou myšlenku by bylo možné vyjádřit takto: „Svatý duch, kterého nám Bůh dává, v nás nevytváří ‚ducha zbabělosti‘, ale ‚ducha síly, lásky a rozumnosti‘.“

zbabělosti: Řecké slovo přeložené jako „zbabělost“ se vztahuje k nezdravému strachu, k morální slabosti. Takový strach by mohl křesťana připravit o veškerou odvahu a mohl by ho dohnat k tomu, že opustí pravé uctívání.

ducha síly: Tímto vyjádřením Pavel Timotea ujišťuje, že křesťané se při překonávání strachu nemusí spoléhat na vlastní statečnost nebo odvahu. Bůh jim naopak dá sílu, kterou potřebují, aby vykonávali svou službu a dokázali se povznést nad jakékoli děsivé problémy nebo výzvy. (2Ko 4:7-10; 12:9, 10; Fil 4:13).

ducha . . . lásky: Silná láska k Jehovovi je protilátkou proti strachu. (1Ja 4:18) Láska vede Kristovy následovníky k tomu, aby dávali potřeby druhých před své vlastní. Dokonce je ochotná přimět je riskovat život kvůli druhým. (Viz studijní poznámky k Jan 13:34; Ří 16:4).

ducha . . . rozumnosti: Pavel se o vlastnosti být rozumný zmiňuje několikrát. (Ří 12:3; 1Ti 2:9, 15; 3:2 a studijní poznámka) Tady Pavel naznačuje, že křesťanům pomáhá zachovat si vyrovnanost i tehdy, když čelí nebezpečím, která by je jinak mohla přivést k panice. Rozumnost také křesťanovi pomáhá pamatovat na to, že nic není důležitější než jeho vztah s Jehovou. Všechny tři tyto vlastnosti — síla, láska a rozumnost — nepocházejí z člověka, ale od Boha. Pavel tak Timotea ujišťuje, že je dobře vybavený, aby svůj dar používal a aby se podílel na snášení utrpení a nepřízně. (2Ti 1:6, 8).

se nestyď: Řecké slovo přeložené jako „styď se“ může naznačovat, že člověku ze strachu z ponížení chybí odvaha postavit se za něco. V řecké i římské kultuře bylo běžné, že lidé byli až přehnaně citliví na hanbu, čest a názory druhých. Pavel se nenechal takovými světskými hodnotami nepřiměřeně ovlivnit; pevně se rozhodl, že se nebude stydět za to, že uctívá Jehovu. (Viz 2Ti 1:12 a studijní poznámku.) Pavel tady nenaznačuje, že by se Timoteus právě teď styděl; spíš ho vybízí, aby se nikdy stydět nezačal. — Srovnej Mr 8:38.

svědčit o našem Pánu: Tento výraz zahrnoval i to, že lidé druhým vyprávěli o Ježíšově smrti na mučednickém kůlu — o popravě, která měla být ponižující a potupná. (Viz studijní poznámku k 1Ko 1:23.) Pavel se ale „nestyděl za dobrou zprávu“ o Kristu, včetně Ježíšovy potupné smrti. (Ří 1:16).

za mě, vězně kvůli němu: Pro některé byla Pavlova věznění zjevně důvodem ke studu. Obecně se totiž považovalo za potupné, když byl člověk spoutaný, potrestaný nebo uvězněný úřady. Pavel ale chtěl, aby Timoteus a další křesťané v apoštolově věrné vytrvalosti během zkoušek nacházeli povzbuzení, ne důvod ke studu. (Fil 1:14) Pavel věděl, že podobným zkouškám budou čelit i oni. (2Ti 3:12).

vězně kvůli němu: Doslova „jeho vězeň“. Pavel se považuje za vězně kvůli Pánu Ježíši Kristu, tedy za zajatce proto, že je Kristovým následovníkem a oznamuje dobrou zprávu. Podobné výrazy použil apoštol i v některých dopisech, které napsal během svého prvního věznění v Římě. (Ef 3:1 a studijní poznámku; 4:1; Fm 1, 9) Tento druhý dopis Timoteovi byl napsán během Pavlova posledního věznění v Římě, pravděpodobně kolem roku 65 n. l. (2Ti 4:6-8).

Ta nám byla prokázána v souvislosti s Kristem Ježíšem: Pavel tady mluví o konkrétní „nezasloužené laskavosti“, kterou Jehova některým lidem dal neboli projevil – o svatém povolání vládnout v nebi s Kristem. Za tímto účelem Jehova předem určil, že skupinu Ježíšových následovníků přijme za syny. Základem pro tuto nezaslouženou laskavost byla výkupní oběť Krista Ježíše. (Ří 8:15-17; 2Ti 2:10; viz studijní poznámku k Ef 1:5).

před dávnými časy: Jehovův záměr vzít skupinu Ježíšových následovníků, aby vládli s jeho Synem v nebeském Království, souvisel s proroctvím v 1Mo 3:15. (Ga 3:16, 29) Jehova tento záměr oznámil krátce po Adamově hříchu, tisíce let předtím, než Pavel napsal Timoteovi. Proto může Pavel říct, že nezasloužená laskavost byla prokázána „před dávnými časy“. Některé překlady tento výraz překládají jako „od veškeré věčnosti“, což může vyvolat dojem, že události, o kterých Pavel mluví, byly předurčeny od věčnosti. Ale o řeckém výrazu pro „dávno“ v tomto kontextu jeden slovník uvádí, že se vztahuje „k časovému období sahajícímu daleko do minulosti“. (Srovnej Ří 16:25; srovnej studijní poznámku k Ří 8:28.) Bůh dlouho dopředu předpovídá, jak se události budou vyvíjet, a jeho záměry se určitě uskuteční. (Iz 46:10; Ef 1:4).

zjevením našeho Zachránce, Krista Ježíše: Pavel tady vysvětluje, že Boží „nezasloužená laskavost“, o které se zmiňuje ve verši 9, se „jasně projevila“ „tím, že se objevil náš Zachránce, Kristus Ježíš“. V tomto kontextu Jehova způsobil toto zjevení tím, že poslal svého Syna na zem, aby žil jako člověk. O tomto zjevení se mluví také v Jan 1:14, kde se píše, že „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi“ lidmi. Podobně 1Ti 3:16 (viz studijní poznámku) říká, že Ježíš byl „zjeven v těle“. Tento výraz se vztahuje na jeho pozemský život a službu, zřejmě od doby jeho křtu v řece Jordán. Během své služby Ježíš lidem jasně učil, jak můžou být zachráněni ze svých hříchů a získat věčný život. (Mt 1:21; Lk 2:11; 3:6).

Kristus Ježíš ... osvětlil, jak získat život a neporušenost: Hebrejská písma zmiňují vzkříšení mrtvých a naději na věčný život. (Job 14:14, 15; Ža 37:29; Iz 26:19; Da 12:2, 13) Tyto inspirované spisy ale nechávaly mnoho věcí, které teprve měly být odhaleny a objasněny. Ježíš je nazýván „pravé světlo, které dává světlo“. (Jan 1:9) Je tedy přirozené, že to byl právě on, kdo tuto naději „osvětlil“. Řekl o sobě, že je „život“, a slíbil, že každý, kdo projeví víru v jeho slova, bude mít „věčný život“. (Jan 5:24; 6:40; 14:6) Ježíš také „osvětlil, jak získat život“ tím, že vysvětlil, že dá svůj život jako výkupné, aby „odstranil“, neboli zničil, smrt. (Mt 20:28; Jan 3:16; 5:28, 29; 11:25, 26) Kromě toho Ježíš odhalil, že někteří lidé budou mít nebeský život a budou spolu s ním kralovat. (Lk 12:32; Jan 14:2, 3) A až dostanou tuto nebeskou odměnu, budou „vzkříšeni v neporušenosti“. (1Ko 15:42 a studijní poznámku; 1Pe 1:3, 4).

jsem byl ustanoven kazatelem: Viz studijní poznámku k 1Ti 2:7.

apoštolem: Viz studijní poznámku k 1Ti 2:7.

učitelem: Viz studijní poznámku k 1Ti 2:7.

nestydím se za to: Pavel si uvědomuje, že plnění jeho pověření jako kazatele, apoštola a učitele vedlo k jeho současnému utrpení. (2Ti 1:11) Cílem pronásledovatelů možná bylo naplnit ho studem a strachem, aby ho umlčeli. Ale podobně jako Ježíš, který „vytrval na mučednickém kůlu a pohrdl hanbou“, Pavel neviděl žádnou hanbu v tom, že je pronásledovaný a uvězněný za to, že dělá Jehovovu vůli. (Heb 12:2) Chtěl, aby se stejně cítil i Timoteus a další křesťané. (Viz studijní poznámka k 2Ti 1:8; viz také studijní poznámka k Mt 16:24).

Znám totiž toho, komu jsem uvěřil: Pavel tady uvádí hlavní důvod, proč se nestydí. Poznal Jehovu Boha a vytvořil si s ním blízký vztah. (Viz studijní poznámka k Ga 4:9.) Jakýkoli úkol od svého milujícího Otce považoval Pavel za čest.

to, co jsem mu svěřil: Doslova „můj vklad“. Pavel tím nejspíš myslel, že Bohu svěřil svůj život. Pavel se blížil ke smrti, ale byl přesvědčený, že Jehova si bude pamatovat jeho věrný životní běh až do „toho dne“, kdy ho vzkřísí. (Ří 8:38, 39) Řecký výraz přeložený jako „vklad; svěřená věc“ je právní termín pro něco, co je někomu svěřeno do úschovy. (Příbuzné sloveso je použito ve Sk 14:23 a 20:32 ve spojitosti s lidmi, kteří byli „svěřeni Jehovu Bohu“.) Některé překlady Bible podávají 2Ti 1:12 tak, jako by tato „svěřená věc“ byla něco, co měl Pavel přikázáno střežit. (Srovnej 1Ti 6:20 a 2Ti 1:14, kde Pavel Timotea vybízel, aby „střežil“ to, co mu bylo svěřeno.) Kontext ale ukazuje, že „svěřená věc“, o které se tady mluví, je něco, co střeží Bůh.

vzor: Řecké slovo přeložené jako „vzor“ by se dalo přeložit i jako „osnova“. Může označovat náčrt, který umělec používá jako vodítko při vytváření hotového obrazu. „Vzor zdravých slov“ dává jasné vedení, aby křesťan rozuměl tomu, co od něj Jehova Bůh vyžaduje, a dokázal rozpoznat zásady, na kterých jsou křesťanská učení založená. Timoteus mohl každou novou myšlenku porovnat s „vzorem“, a tak se nenechat svést falešnými učiteli. (Ga 1:7; 2Ti 2:16-18).

zdravá slova: Řecký výraz přeložený jako „zdravá slova“ je v 1Ti 6:3 přeložen jako „zdravé učení“. Pavel tam vysvětluje, že toto učení „pochází od našeho Pána Ježíše Krista“. Tento výraz se tedy vztahuje na pravá křesťanská učení. (Viz studijní poznámku k 1Ti 6:3.) To, co Ježíš učil a dělal, je v souladu se všemi ostatními učeními v Bibli, a proto se výraz „zdravá [nebo „prospěšná“] slova“ může v širším smyslu vztahovat na všechna biblická učení.

Tento svěřený poklad chraň: Poklad, o kterém Pavel mluví, zahrnuje to, co zmínil v předchozím verši – „zdravá slova“ neboli pravdu předanou prostřednictvím Písem. Ve svém prvním dopise Timoteovi ho Pavel podobně vybídl: „Chraň to, co ti bylo svěřeno.“ (1Ti 6:20 a studijní poznámka) Pavel Timotea povzbuzoval, aby tento poklad chránil tím, že bude pravé křesťanské poselství přesně kázat jak uvnitř sboru, tak i mimo něj, a tak ho uchová v bezpečí před znehodnocením ze strany falešných učitelů a odpadlíků. (2Ti 4:2, 5) Timoteus to dokáže, když se bude spoléhat na Jehovova svatého ducha a na jeho Slovo. (2Ti 3:14-17).

prostřednictvím svatého ducha, který v nás přebývá: Boží svatý duch přebýval v Pavlovi a Timoteovi – a také ve všech křesťanech pomazaných duchem – v tom smyslu, že v nich působil zvláštním způsobem. (Ří 8:11; Ef 3:20) Duch jim pomáhal chránit jejich „svěřený poklad“, tedy křesťanské učení a službu, které jim byly svěřeny. V širším smyslu svatý duch pomáhá všem křesťanům plnit jejich službu a vytváří v nich „ovoce ducha“. (Ga 5:22, 23; Sk 1:8).

provincii Asie: Viz Slovníček, „Asie“.

Kéž Pán prokáže milosrdenství: Pavel se tady modlí, aby Jehova projevil milosrdenství „domácnosti Onesifora“. Když Onesiforos navštívil Řím, vynaložil velké úsilí, aby Pavla ve vězení našel, a projevil mu mimořádnou laskavost a milosrdenství. (2Ti 1:17; viz studijní poznámku k nestyděl se za mé řetězy u tohoto verše.) Pavlova modlitba tak byla v souladu s Ježíšovými slovy z Kázání na hoře: „Šťastní jsou milosrdní, protože jim bude prokázáno milosrdenství.“ (Mt 5:7 a studijní poznámka) V Hebrejských písmech i v Křesťanských řeckých písmech je Jehova popsaný jako Bůh, který je „milosrdný“ a „bohatý v milosrdenství“. (2Mo 34:6; Ef 2:4; srovnej 2Ti 1:18).

Onesiforos: Tento věrný křesťan vynikal tím, jak Pavla loajálně a nezištně podporoval. Pavel ho chválí za „všechny služby“, které už dřív prokázal v Efezu. Je pravděpodobné, že ho Timoteus znal. Vyjádření „když byl [Onesiforos] v Římě“ naznačuje, že tam cestoval, ale zpráva neříká, jestli to bylo kvůli Pavlovi, nebo z jiného důvodu. (2Ti 1:17, 18) Pavel tady prosí o Boží požehnání pro Onesiforovu domácnost; později, když tento dopis končí, posílá jim pozdravy. (2Ti 4:19).

nestyděl se za mé řetězy: Onesiforos byl v ostrém kontrastu se dvěma muži, které Pavel zmínil v předchozím verši. Ti spolu s dalšími v provincii Asie Pavla v době, kdy to nejvíc potřeboval, opustili. (2Ti 1:15, 17, 18) Je možné, že ti, kdo Pavla navštěvovali během jeho druhého a posledního uvěznění, riskovali, že budou uvězněni, nebo dokonce popraveni. Ať už to bylo jakkoli, Onesiforos se nenechal ovládnout strachem ani studem. Naopak, Pavel říká, že ho často povzbuzoval — znovu a znovu za ním chodil a přinášel mu takovou pomoc a útěchu, jakou mohl. Výraz „řetězy“ může obecně odkazovat na Pavlovo věznění. Je ale pravděpodobné, že Pavel byl doslova spoutaný řetězy, a proto byly Onesiforovy služby o to vítanější.

usilovně mě hledal: Během Pavlova druhého uvěznění vynaložil Onesiforos velké úsilí, aby Pavla v Římě našel. Město mělo asi milion obyvatel a neexistovaly názvy ulic ani čísla domů. Onesiforos nakonec našel místo, kde byl Pavel zadržován a čekal na soud. Pro Pavla muselo být velkou útěchou, že se mu dostalo takové pomoci.

Kéž Pán dá, aby … našel milosrdenství od Jehovy: Zdá se, že „Pán“ jak ve verši 16, tak ve verši 18 označuje Jehovu Boha. (2Ti 1:16 a studijní poznámka) Pavel se tady ve verši 18 vyjadřuje poněkud neobvykle. Říká, že Pán (Jehova) dělá něco (dává milosrdenství) „od sebe“ („od Jehovy“). Podobné opakování se ale objevuje i v Hebrejských písmech a řecká Septuaginta používá podobný způsob vyjadřování. Například v 1Mo 19:24 hebrejský text doslova říká: „Jehova nechal pršet síru a oheň od Jehovy“, což jednoduše znamená, že Jehova seslal síru a oheň sám od sebe. (Viz také Oz 1:6, 7; Za 10:12.) Opakování ve verši 2Ti 1:18 možná zdůrazňuje, že Jehova člověku umožňuje najít milosrdenství a zároveň to milosrdenství také poskytuje. —K použití Božího jména tady viz Dod. C3 úvod; 2Ti 1:18.

Dobře víš: Nebo také: „víš to líp než já“. Pavel tím poukazuje na to, že Timoteus dobře věděl o mnoha službách, které Onesiforos vykonal v Efezu. Výraz v původním jazyce může dokonce naznačovat, že Timoteus věděl o Onesiforových dobrých skutcích v Efezu víc než Pavel.