Efezanům 3

Já, Pavel, vězeň pro Krista Ježíše: Apoštol Pavel rozzuřil své krajany, protože jako učedník Ježíše Krista sloužil mezi nežidy. To vedlo k tomu, že byl uvězněn – nejdřív v Judeji a nakonec v Římě. (Sk 21:33-36; 28:16, 17, 30, 31) Proto mohl říct, že je vězněm Krista Ježíše „ve prospěch vás, lidí z jiných národů“. Během dvou let svého prvního věznění v Římě (asi 59–61 n. l.) Pavel napsal několik dopisů. (Viz studijní poznámku ke Sk 28:30.) V dopise Efezanům o sobě ještě dvakrát mluví jako o někom, kdo je ve vězení nebo v řetězech. (Ef 4:1; 6:20).

správcovství Boží nezasloužené laskavosti: Pavel jako „apoštol pro národy“ dostal na starost zvláštní správcovství. (Ří 11:13) V podstatě tím lidem z národů říkal: „Dostal jsem odpovědnost pomáhat vám, abyste mohli mít užitek z Boží nezasloužené laskavosti.“ Řecký výraz pro „správcovství“ (oi·ko·no·miʹa) se dá přeložit také jako „správa“. (Ef 1:10; 3:9).

jak jsem o tom stručně napsal už dřív: Pavel zřejmě neodkazuje na nějaký samostatný dopis, ale na to, co už v tomto dopise krátce rozebral dříve, například v Ef 1:9, 10 a 2:11-22.

lidé z jiných národů: Tedy nežidé. V tomto verši Pavel zdůrazňuje jeden aspekt posvátného tajemství, které mu bylo zjeveno, jak se zmiňuje v Ef 3:3. (Viz studijní poznámky k Mt 13:11; Ef 1:9.) Tady je jasně řečeno, že spolu s věřícími Židy, jako byl Pavel, byli povoláváni i nežidé, aby byli „částmi těla“ Krista, tedy křesťanského sboru, jehož hlavou je Ježíš. (Ef 1:22, 23; Kol 1:18).

služebníkem tohoto: Zřejmě služebníkem „posvátného tajemství“, o kterém se mluví ve verších 3 a 4, i když se tento výraz může vztahovat také na služebníka „dobré zprávy“ (Ef 3:6), která s tímto posvátným tajemstvím úzce souvisí (Ef 6:19). Pavel se ve svých dopisech často popisuje spolu se svými spolupracovníky jako služebníci. (Viz studijní poznámky k 1Ko 3:5 a 2Ko 6:4).

nezasloužené laskavosti, kterou mě Bůh obdaroval: Viz Slovníček, „Nezasloužená laskavost“.

spravováno posvátné tajemství: Nebo „jak je posvátné tajemství spravováno“. — K rozboru řeckého slova pro „správu“ (oi·ko·no·miʹa), které je tady použité, viz studijní poznámku k Ef 1:10.

prostřednictvím sboru: Křesťanský sbor byl součástí Božího svatého tajemství, protože Bůh si předsevzal vybrat z lidstva lidi, kteří se stanou Kristovými spoludědici v nebeské slávě. (Ef 3:5-9) Bůh dává svou moudrost poznat neboli ji odhaluje „vládám a mocem v nebeských místech“ tím, co dělá prostřednictvím tohoto sboru, pro něj a spolu s ním. Andělé s úžasem a obdivem sledují, jak se toto svaté tajemství postupně odhaluje. Dá se tedy říct, že „prostřednictvím sboru“ andělé uvidí „Boží moudrost, která se projevuje mnoha rozmanitými způsoby“ tak, jak ji dřív neviděli. – Srovnej 1Pe 1:10-12.

věčný záměr: V tomto kontextu výraz „záměr“ označuje konkrétní cíl nebo záměr, kterého je možné dosáhnout více než jedním způsobem. Souvisí s Jehovovým rozhodnutím uskutečnit to, co původně zamýšlel pro lidstvo a zemi, navzdory vzpouře v Edenu. (1Mo 1:28) Hned po té vzpouře Jehova tento záměr vytvořil „ve spojitosti s Kristem, naším Pánem Ježíšem“. Předpověděl příchod „potomka“, který napraví škody způsobené vzbouřenci. (1Mo 3:15; Heb 2:14-17; 1Ja 3:8) Je to „věčný záměr“ (dosl. „záměr věků“) přinejmenším ze dvou důvodů: (1) Jehova, „Král věčnosti [dosl. ‚Král věků‘]“ (1Ti 1:17), nechal uplynout celé věky, než se tento záměr plně uskuteční, a (2) výsledky toho, jak se tento záměr naplní, přetrvají po celou věčnost. (Viz studijní poznámku k Ří 8:28).

můžeme mluvit bez zábran: Křesťan může „mluvit bez zábran“ (neboli „odvážně; beze strachu“), protože má dobrý vztah k Jehovovi Bohu. Může se k Bohu v modlitbě obracet otevřeně a s důvěrou, protože projevuje víru v jeho Syna Ježíše Krista a ve výkupní oběť. (Heb 4:16; 1Ja 5:14) V některých souvislostech může řecký výraz, který je tady přeložený jako „mluvit bez zábran“, také znamenat, že člověk mluví otevřeně a svobodně o křesťanské víře. (Viz studijní poznámky ke Sk 4:13; 28:31; 2Ko 7:4).

kvůli těžkostem, které snáším pro vás: Pavel snášel těžkosti v důsledku své služby Efezanům. Ukázal tak, že jejich duchovní požehnání stojí za to, aby kvůli nim člověk trpěl. Jeho příklad je povzbuzoval, aby „neklesali na mysli“, a proto mohl Pavel říct, že tyto „těžkosti, které snáším“, jsou „pro vás“. (Srovnej Kol 1:24.) Kdyby se ale Pavel poddal svým pronásledovatelům, někteří křesťané v Efezu by možná měli sklon vzdát to a dospět k závěru, že křesťanství za ty související těžkosti nestojí.

kterému každá rodina . . . vděčí za své jméno: Řecké slovo pro „rodinu“ (pa·tri·aʹ), které je odvozené od slova „otec“ (pa·terʹ), se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen třikrát. (Lk 2:4; Sk 3:25) Má široký význam a neomezuje se jen na nejbližší rodinu. V Septuagintě se používá několikrát jako překlad hebrejského výrazu, který kromě domácnosti může v přeneseném smyslu označovat také kmen, lid nebo národ. (4Mo 1:4; 1Pa 16:28; Ža 22:27 [21:28 (27), LXX]) Tím, že Pavel říká, že každá rodina „vděčí za své jméno“ Bohu, ukazuje, že všichni lidé, Židé i Nežidé, mají svůj původ u Jehovy Boha, Otce.

každá rodina v nebi: Jehova Bůh, Otec své nebeské rodiny, považuje anděly za syny. (Job 1:6; 2:1; 38:7) Stejně jako nazývá nespočet hvězd jménem (Ža 147:4), nepochybně dal jména i andělům. (Sd 13:18).

každá rodina . . . na zemi: Každá pozemská rodina nebo rodová linie „vděčí za své jméno“ Bohu, protože založil první lidskou rodinu a dovolil Adamovi a Evě mít děti. (1Mo 1:28; Mt 19:4, 5) Pavel ale neříká, že Jehova je zodpovědný za pojmenování každé jednotlivé rodinné skupiny.

a aby díky vaší víře přebýval ve vašem srdci Kristus spolu s láskou: Pavel tady povzbuzuje efeské křesťany, aby Ježíše opravdu dobře poznali a hluboce ho milovali tím, že si osvojí jeho způsoby a jeho pocity v různých záležitostech. (1Ko 2:16; 1Pe 2:21) Křesťané, kteří dovolili, aby Ježíšův příklad a učení ovlivňovaly jejich myšlenky, pocity a jednání, by v určitém smyslu měli Ježíše natrvalo „přebývat ve [svém] srdci“, tedy ve svém vnitřním já. Tím, že by v nich rostla láska k Ježíšovi, by si zároveň budovali silnou lásku k Jehovovi (Kol 1:15) a získávali vnitřní sílu (Ef 3:16), aby obstáli ve zkouškách víry.

Kéž jste zakořenění a postavení na pevném základě: Podobně jako na jiných místech v Efezanům Pavel i tady používá dva obrazné výrazy, aby zdůraznil jednu myšlenku. (Ef 2:20-22; 4:16) Ukazuje, že křesťané mají být pevní jako strom, který je zakořeněný v půdě, a stabilní jako budova, která stojí na dobrém základu. V Kol 2:7 Pavel používá podobný obraz, když mluví o tom, že mají být „zakořenění a budovaní v něm“, tedy v Kristu Ježíši. (Kol 2:6) Pavel také v 1Ko 3:11 používá přirovnání o duchovní stavbě a Ježíše připodobňuje k „základu“. (Viz studijní poznámku k 1Ko 3:10.) Aby byli Efezané „zakořenění a postavení na pevném základě“, potřebovali pilně studovat Boží Slovo, zvlášť Ježíšův život a jeho učení. (Ef 3:18; Heb 5:12) To by jim pak pomohlo rozvíjet silný vztah s Jehovou. (Jan 14:9).

poznat Kristovu lásku: Jak se v Bibli používá výraz „poznat“, často zahrnuje víc než jen dozvědět se fakta o něčem nebo o někom. (Viz studijní poznámky k Jan 17:3; Ga 4:9.) V tomto kontextu „poznat“ znamená pochopit význam a smysl „Kristovy lásky“ a poznat tuto lásku na základě zkušenosti a uplatňování v praxi. Pouhé poznání faktů nebo čistě intelektuální porozumění člověku nedává skutečné pochopení Kristovy osobnosti. Člověk, který má velkou zásobu takových znalostí, se dokonce může začít cítit nadřazeně. (1Ko 8:1) Křesťan, který se snaží „poznat Kristovu lásku, která převyšuje poznání“, se naopak usilovně snaží napodobovat Ježíšův láskyplný způsob uvažování a jednání. To mu pomáhá používat takové poznání vyrovnaně, s láskou a tak, aby to druhé posilovalo.

tomu, kdo může . . . udělat nesrovnatelně víc než: V Ef 3:14 Pavel začíná modlitbu. Na závěr této modlitby, ve verších 20 a 21, chválí Jehovu. Vyjadřuje myšlenku, že když Bůh odpovídá na modlitby, není omezený tím, co si člověk, který se modlí, dokáže představit jako možnou odpověď. Křesťan třeba nevidí žádné východisko z problému, ale Bůh je schopný udělat nekonečně víc než „všechno, o co prosíme nebo na co pomyslíme“. Může odpovídat na modlitby a plnit své sliby způsoby, které dalece přesahují cokoli, co si lidé dokážou představit nebo předvídat.

Amen: Viz studijní poznámku k Ří 1:25.