Matouš 13

posadil se: Zvyk mezi židovskými učiteli.​—Mt 5:1, 2.

na břehu: Podél břehu Galilejského jezera poblíž Kafarnaum se nachází místo, které tvoří přirozené amfiteátr. Díky dobrým akustickým vlastnostem tohoto místa mohlo velké množství lidí slyšet Ježíše, jak k nim mluví z lodi.

ilustrace: Nebo „podobenství“. Řecké slovo pa·ra·bo·leʹ, které doslova znamená „postavení vedle (společně)“, může mít formu podobenství, přísloví nebo ilustrace. Ježíš často vysvětluje věc tím, že ji ‚staví vedle‘ nebo přirovnává k jiné podobné věci. (Mr 4:30) Jeho ilustrace byly krátké a obvykle smyšlené příběhy, z nichž bylo možné vyvodit morální nebo duchovní pravdu.

Hle: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

kamenitá půda: Neodkazuje na místa, kde byly v půdě rozptýlené kameny, ale na skalní podloží nebo vrstvu skály, kde bylo jen málo půdy. Paralelní zpráva v Lk 8:6 uvádí, že některá semena padla „na skálu“. Takový terén by zabránil semenům zapustit kořeny dostatečně hluboko, aby našla potřebnou vlhkost.

mezi trním: Ježíš zjevně nemá na mysli vzrostlé trnité keře, ale plevel, který nebyl z orané půdy odstraněn. Ten by rostl a udusil nově zasetá semena.

posvátná tajemství: Řecké slovo my·steʹri·on je v Překladu nového světa přeloženo jako „posvátné tajemství“ 25krát. Zde použito v množném čísle, tento výraz odkazuje na aspekty Božího záměru, které jsou utajeny, dokud se Bůh nerozhodne je zjevit. Poté jsou plně odhalena, ale pouze těm, kterým Bůh rozhodne dát porozumění. (Kol 1:25, 26) Jakmile jsou posvátná tajemství zjevena, jsou co nejšířeji oznamována. To je patrné z použití výrazů jako „oznamovat“, „dávat poznat“, „kázat“, „zjevit“ a „zjevení“ v souvislosti s termínem „posvátné tajemství“ v Bibli. (1K 2:1; Ef 1:9; 3:3; Kol 1:25, 26; 4:3) Hlavní „posvátné tajemství Boží“ se týká identifikace Ježíše Krista jako slíbeného „potomka“, neboli Mesiáše. (Kol 2:2; 1Mo 3:15) Toto posvátné tajemství má však mnoho aspektů, včetně role, kterou Ježíš hraje v Božím záměru. (Kol 4:3) Jak Ježíš ukázal při této příležitosti, „posvátná tajemství“ souvisejí s Královstvím nebes, neboli „Božím královstvím“, nebeskou vládou, v níž Ježíš vládne jako Král. (Mr 4:11; Lk 8:10; viz studijní poznámka k Mt 3:2.) Křesťanská řecká písma používají termín my·steʹri·on jinak než starověká mysterijní náboženství. Tato náboženství, často založená na kultech plodnosti, která vzkvétala v prvním století n. l., slibovala svým vyznavačům nesmrtelnost, přímé zjevení a přístup k bohům prostřednictvím mystických obřadů. Obsah těchto tajemství zjevně nebyl založen na pravdě. Ti, kdo byli zasvěceni do mysterijních náboženství, slibovali, že tajemství uchovají v tajnosti, a proto je zahalovali do mystérií, což byl rozdíl oproti otevřenému oznamování posvátných tajemství křesťanství. Když Písmo používá tento termín v souvislosti s falešným uctíváním, je v Překladu nového světa přeložen jako „mysterium“.​—Pro tři případy, kde je my·steʹri·on přeloženo jako „mysterium“, viz studijní poznámky k 2Te 2:7; Zj 17:5, 7.

vpravdě: Viz studijní poznámku k Mt 5:18.

systém věcí: Řecké slovo ai·onʹ, které má základní význam „věk“, může odkazovat na stav věcí nebo na rysy, které charakterizují určité časové období, epochu či věk. Zde je tento termín spojen s úzkostmi a problémy, jež jsou typické pro život v současném systému věcí.​—Viz Slovníček.

přisel: Tento nepřátelský čin nebyl v starověkém Blízkém východě neznámý.

koukol: Obecně se má za to, že jde o koukol polní (Lolium temulentum), druh z čeledi trav. Tato jedovatá rostlina se v raných fázích vývoje velmi podobá pšenici, než dosáhne zralosti.

Otroci řekli: I když několik rukopisů uvádí „Řekli,“ současné znění má silnější podporu v rukopisech.

vytrhat pšenici s nimi: Kořeny plevele a pšenice by se propletly. Takže i kdyby byl plevel rozpoznán, jeho vytržení by vedlo ke ztrátě pšenice.

seberte plevel: Když koukol (viz studijní poznámka k Mt 13:25) dozraje, lze ho snadno odlišit od pšenice.

hořčičné zrno: V Izraeli roste divoce několik druhů hořčičných rostlin. Černá hořčice (Brassica nigra) je běžně pěstovanou odrůdou. Poměrně malé semeno o průměru 1–1,6 mm (0,039 až 0,063 palce) a váze 1 mg (0,000035 unce) vyroste v rostlinu podobnou stromu. Některé odrůdy hořčice dosahují výšky až 4,5 m (15 stop).

nejmenší ze všech semen: Hořčičné semínko bylo v starověkých židovských spisech používáno jako obrazné vyjádření pro nejmenší možnou míru velikosti. Ačkoli dnes známe menší semena, v Ježíšových dobách bylo zřejmě nejmenším semenem, které sbírali a sázeli galilejští zemědělci.

kvas: To znamená malý kousek prokvašeného těsta ponechaný z předchozího hnětení a vmísený do nové várky těsta, aby vykynulo. Ježíš zde odkazuje na běžný proces pečení chleba. Ačkoli Bible často používá kvas jako symbol hříchu a zkaženosti (viz studijní poznámka k Mt 16:6), nemá vždy negativní význam (3Mo 7:11-15). Zde proces kvašení zjevně znázorňuje šíření něčeho dobrého.

velká míra: Použité řecké slovo saʹton odpovídá hebrejskému výrazu pro míru sea. Míra sea se rovnala 7,33 l (6,66 suchých quartů).​—Viz 1Mo 18:6, pozn. pod čarou; Slovníček, „Sea“, a Příloha B14.

aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: Toto je citát z Žalmu 78:2, kde žalmista (zde označený jako „prorok“) použil obrazný jazyk k vylíčení velké části historie Božího jednání s izraelským národem. Podobně Ježíš volně používal obrazný jazyk v mnoha podobenstvích, kterými učil své učedníky a zástupy, které ho následovaly.​—Viz studijní poznámku k Mt 1:22.

od založení: Nebo možná „od založení světa.“ Tento delší text se nachází v některých starověkých rukopisech, které přidávají řecké slovo pro „svět“. (Srovnej studijní poznámku k Mt 25:34.) Jiné starověké rukopisy mají kratší znění použité zde v hlavním textu.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

svět: Odkazuje na svět lidstva.

závěr: Řecké slovo syn·teʹlei·a, přeložené jako „závěr“, se vyskytuje také na Mt 13:40, 49; 24:3; 28:20; Žd 9:26.​—Viz studijní poznámku k Mt 24:3 a Slovníček, „Závěr systému věcí“.

systém věcí: Nebo „věk“.​—Viz studijní poznámky k Mt 13:22; 24:3 a Slovníček, „Závěr systému věcí“; „Systém(y) věcí“.

bezzákonnost: Viz studijní poznámka k Mt 24:12.

skřípění zubů: Viz studijní poznámku k Mt 8:12.

všechno: Ačkoli jeden raný rukopis vynechává řecké slovo panʹta (vše; všechno) zde, současné znění je podpořeno silnějšími důkazy jak v raných, tak i pozdějších rukopisech.

perla: V biblických dobách se vzácné perly získávaly z Rudého moře, Perského zálivu a Indického oceánu. To nepochybně vysvětluje, proč Ježíš mluvil o obchodníkovi, který musel cestovat a vynaložit úsilí, aby takovou perlu našel.

nevhodné: Může odkazovat na ryby bez ploutví a šupin, které byly podle Mojžíšova Zákona nečisté a nesměly se jíst, nebo možná na jakékoli jiné nejedlé ryby, které byly chyceny.​—3Mo 11:9-12; 5Mo 14:9, 10.

závěr systému věcí: Viz studijní poznámky k Mt 13:39; 24:3 a Slovník, „Závěr systému věcí“; „Systém(y) věcí“.

veřejný učitel: Nebo „učená osoba“. Řecké slovo gram·ma·teusʹ je překládáno jako „znalec Zákona“, když odkazuje na skupinu židovských učitelů, kteří byli zběhlí v Zákoně, ale zde je tento výraz použit ve vztahu k Ježíšovým učedníkům, kteří byli vyškoleni, aby učili druhé.

jeho domovské území: Dosl., „místo jeho otce“, to znamená jeho rodné město, Nazaret, oblast, ze které pocházela jeho nejbližší rodina.

syn tesařův: Řecké slovo teʹkton, přeložené jako „tesař“, je obecný termín, který může označovat jakéhokoli řemeslníka nebo stavitele. Pokud odkazuje na dělníka pracujícího se dřevem, může znamenat někoho, kdo pracuje ve stavebnictví, vyrábí nábytek nebo jiné dřevěné předměty. Justin Mučedník z druhého století n. l. napsal, že Ježíš pracoval „jako tesař mezi lidmi, vyráběl pluhy a jařma“. Rané překlady Bible do starověkých jazyků také podporují představu dělníka pracujícího se dřevem. Ježíš byl znám jak jako „syn tesařův“, tak jako „tesař“. (Mr 6:3) Je zřejmé, že se Ježíš tesařskému řemeslu učil od svého pěstounského otce Josefa. Takové učednictví obvykle začínalo, když bylo chlapci asi 12 až 15 let, a trvalo mnoho let.

bratři: Řecké slovo a·del·phosʹ může v Bibli odkazovat na duchovní vztah, ale zde je použito pro Ježíšovy nevlastní bratry, mladší syny Josefa a Marie. Někteří, kdo věří, že Maria zůstala po Ježíšově narození pannou, tvrdí, že zde a·del·phosʹ odkazuje na bratrance. Nicméně křesťanská řecká písma používají odlišný termín pro „bratrance“ (řecky a·ne·psi·osʹ v Ko 4:10) a jiný termín pro „syn Pavlovy sestry“ (Sk 23:16). Také Lu 21:16 používá množné číslo řeckých slov a·del·phosʹ a syg·ge·nesʹ (přeloženo jako „bratři a příbuzní“). Tyto příklady ukazují, že termíny označující rodinné vztahy nejsou v křesťanských řeckých písmech používány volně nebo nahodile.

Jakub: Tento nevlastní bratr Ježíše je zřejmě ten Jakub, který je zmíněn v Sk 12:17 (viz studijní poznámka) a Ga 1:19 a který napsal biblickou knihu téhož jména.​—Jk 1:1.

Juda: Tento nevlastní bratr Ježíše je zřejmě ten Juda (řecky I·ouʹdas), který napsal biblickou knihu téhož jména.​—Ju 1.

pohoršovali se nad ním: Nebo „urazili se na něj“. V tomto kontextu řecké slovo skan·da·liʹzo odkazuje na obrazné pohoršení, což znamená „urazit se“. Mohlo by být také přeloženo jako „odmítli v něj uvěřit“. V jiných kontextech řecké slovo zahrnuje myšlenku upadnutí do hříchu nebo způsobení, aby někdo upadl do hříchu.​—Viz studijní poznámku k Mt 5:29.

nezpůsobil tam mnoho mocných skutků: Ježíš neprovedl v Nazaretu mnoho zázraků, ne kvůli nedostatku moci, ale protože okolnosti to nevyžadovaly. Lidé v Nazaretu postrádali víru. (Viz studijní poznámka k Mr 6:5.) Boží moc neměla být plýtvána na nepřijímající skeptiky.​—Srovnej Mt 10:14; Lk 16:29-31.