Efezanům 2

mrtví ve svých přestupcích a hříších: V Bibli mohou být smrt a život použity v obrazném, neboli duchovním smyslu. Pavel říká, že dřívější způsob života efezských křesťanů je učinil „mrtvými ve [svých] přestupcích a hříších“. Jeden lexikon popisuje obrazné použití řeckého slova pro „mrtvý“ v tomto verši jako stav, kdy je člověk „tak morálně nebo duchovně nedostatečný, že je v podstatě mrtvý“. Pavel však ukazuje, že Jehova nyní mohl tyto pomazané křesťany považovat za živé, protože na základě Ježíšovy oběti činili pokání ze svého hříšného způsobu života.​—Ef 2:5; Ko 2:13; viz studijní poznámky k Lk 9:60; Jan 5:24, 25.

systém věcí tohoto světa: Řecké slovo zde přeložené jako „systém věcí“ v podstatě znamená „věk“. Často označuje současný stav věcí nebo rysy, které charakterizují určité časové období. Řecké slovo pro „svět“ (koʹsmos) zde odkazuje na nespravedlivou lidskou společnost odcizenou od Boha. V tomto verši, kde jsou tyto dva pojmy spojeny, by celý výraz mohl být přeložen jako „běh [nebo „zvyky; způsoby“] tohoto světa“, což odkazuje na chování a standardy lidí odcizených od Boha. Pavel zdůrazňuje, že křesťané v Efezu kdysi vedli neboli chodili podle nespravedlivého způsobu života.

vládce autority vzduchu: Satan Ďábel je zde zmíněným „vládcem“. Pavel používá doslovný vzduch neboli atmosféru, aby ilustroval, jak duch, neboli převládající postoj, sobectví a neposlušnosti prostupuje dnešním světem. Pavel používá podobný jazyk v 1K 2:12, kde mluví o „duchu světa“. Stejně jako je doslovný vzduch všude kolem nás, připravený k dýchání, tak je „duch světa“ neustále přítomný. Vykonává „autoritu“ neboli moc nad většinou lidstva. Síla tohoto převládajícího myšlenkového postoje spočívá v jeho přitažlivosti pro hříšné tělo, v jeho nenápadnosti, neústupnosti a všudypřítomnosti, podobně jako vzduch. Ti, kdo jsou odcizeni od Boha a kdo sledují cestu odporující Boží vůli, jsou zde nazýváni „synové neposlušnosti“.

synové neposlušnosti: Viz studijní poznámku ke Sk 4:36.

byli jsme přirozeně dětmi hněvu: Adam úmyslně neuposlechl Boha, čímž přinesl hřích a smrt všem svým potomkům. (Ří 5:12, 19) Tato zděděná nedokonalost z nich učinila „přirozeně“, tedy svou přirozeností, „děti hněvu“, které si zaslouží Boží nelibost a smrt. (5Mo 32:5; Ří 2:5; 3:10; Ef 5:6; Ko 1:21; 3:6) Už však nejsou „děti hněvu“, protože odolávají své vrozené hříšné sklony a přijímají milosrdné opatření, aby se s ním smířili. (Jan 3:36) „Pro svou velkou lásku“ Bůh poskytl „výkupné zaplacené Kristem Ježíšem“.​—Ef 2:4, 5; Ří 3:23, 24.

v nebeských místech: Ačkoli Pavel používá tento výraz v Ef 1:20 k označení Božího příbytku v nebi, zde mluví o pomazaných křesťanech jako o těch, kdo jsou již vzkříšeni a posazeni „spolu v nebeských místech“, zatímco jsou ještě na zemi. Stejně jako v Ef 1:3 je to proto, že je Bůh „ustanovil za dědice“ se svým Synem v nebeském dědictví a dal jim závdavek tohoto dědictví. (Ef 1:11, 13, 14) Byli tak zplozeni, nebo znovuzrozeni, a stali se Jehovovými pomazanými syny (Jan 1:12, 13; 3:5-7), což z nich také učinilo Ježíšovy bratry (Ří 8:15; Ef 1:5) a „spoludědice s Kristem“.​—Ří 8:17; Ef 1:11; viz studijní poznámku k Ef 1:3.

přicházející systémy věcí: Nebo „přicházející věky“. Zde je použita množná forma řeckého slova ai·onʹ, často překládaného jako „systém věcí“. V tomto kontextu odkazuje na budoucí čas, kdy pomazaní křesťané budou kralovat s Kristem Ježíšem a zakusí Boží nezaslouženou laskavost. (Srovnej Ef 1:18-23; Žd 6:4, 5.) Výraz „přicházející systémy věcí“ je v množném čísle. To naznačuje, že v rámci celkového „přicházejícího systému věcí“ budou existovat systémy věcí neboli věky s určitými charakteristikami. (Viz studijní poznámky k Mr 10:30; 1K 10:11.) Lze to přirovnat k židovskému systému věcí pod Zákona smlouvy, který zahrnoval několik vzájemně propojených a současně existujících systémů.​—Viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.

laskavost: Nebo „přízeň; štědrost“. Použité řecké slovo je také překládáno jako „dobrota“.​—Ř 2:4; 11:22.

Jsme Božím dílem: Nebo „Jsme výsledkem Jeho práce.“ Bůh přivedl pomazané křesťany jako „nové stvoření“ v jednotě s Kristem Ježíšem. (Viz studijní poznámky k 2K 5:17; Ga 6:15.) Řecké slovo zde přeložené jako „dílo“ je použito pro fyzické stvoření v Ř 1:20, kde je přeloženo jako „věci učiněné“. Tento výraz může vyjadřovat myšlenku práce zručného řemeslníka.

ti, kteří jsou nazýváni „neobřezanci“: To znamená pohané.

ti, kteří jsou nazýváni „obřezanci“: To znamená Židé.​—Viz studijní poznámku k Ř 2:25.

odcizeni od společenství Izraele: Než poznali Boží záměry, někteří efezští křesťané byli neobřezanými „lidmi z národů“. (Ef 2:11) Jako takoví byli odcizeni národu, který měl zvláštní vztah s Bohem. (2Mo 19:5, 6; 1Kr 8:53) Neizraelské národy neznaly Boží jednání ani neměly u něho schválené postavení.

neměli jste naději a byli jste bez Boha: Pohanské křesťany, stejně jako Židy, byli hříšníci pocházející od hříšného Adama. Avšak oběť Krista Ježíše otevřela cestu těm z nežidovských národů, aby měli blízký vztah s Bohem a jistou naději na věčný život.​—Ef 1:7; 2:13.

dva lidé: To znamená Židy a pohany.​—Ef 2:11.

prostřední zeď: Doslova „prostřední zeď“. Pravděpodobně jde o narážku na zeď v jeruzalémském chrámu z prvního století, která „oddělovala“ nebo bránila pohanům ve vstupu do vnitřních nádvoří. Tato nádvoří byla přístupná pouze Židům. Podle Mišny byla tato zeď mřížovou bariérou zvanou Soreg. (Viz Příloha B11.) Josephus napsal, že zeď byla vysoká tři lokty (1,3 m; 4,3 stopy) a nesla nápisy v řečtině a latině, které varovaly pohany, aby za ni neprocházeli pod hrozbou trestu smrti. Když Pavel psal tento dopis, byl ve vězení, protože byl obviněn, že vzal pohana z Efezu za tuto zeď. Efezané tedy mohli být s touto zdí obeznámeni. (Sk 21:28–31; 28:30, 31; Ef 3:1) Doslovná zeď v Jeruzalémě tehdy stále stála. Když tedy Pavel mluvil o „zdi“, která byla zbořena, neměl na mysli doslovnou zeď, ale smlouvu Zákona, která dělila Židy od pohanů. Tato symbolická zeď byla zrušena asi o 30 let dříve na základě Kristovy smrti.

skrze mučednický kůl: Zde výraz „mučednický kůl“ (řecky stau·rosʹ) představuje Ježíšovu smrt na popravčím kůlu. Ježíšova smrt byla základem pro odstranění Zákona, který tvořil bariéru oddělující Židy od nežidů. Proto tím, že přijali smíření umožněné Ježíšovou smrtí, se oba národy, Židé i nežidé, mohli stát „jedním tělem... skrze mučednický kůl.“​—Viz také Kol 1:20 a Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl.“

sám: Nebo možná „ono“, tedy mučednický kůl.​—Kol 1:20; 2:13, 14.

jedním duchem: To znamená prostřednictvím Božího svatého ducha.

jste spoluobčané svatých: Pavel ujistil křesťany z pohanů v Efezu, že se změnil jejich duchovní stav. Už nebyli cizinci a přistěhovalci s omezenými právy. Místo toho se stali „spoluobčany svatých“ se společnými cíli, povinnostmi a identitou. Nyní byli součástí nového duchovního národa a měli stejné občanství jako ostatní svatí. (Viz Fp 3:20 a studijní poznámku.) Kristus zbořil zeď, „Zákon přikázání“, která oddělovala pohany od Židů, a dal oběma národům volný přístup k Otci skrze Krista.​—Ef 2:14-18; viz studijní poznámku k Ef 2:14.

členové Boží domácnosti: Pavel používá výraz „členové domácnosti“, aby ilustroval, jak byli pomazaní členové křesťanského sboru organizováni jako úzce spojená rodinná jednotka. (1Tm 3:15) V bohabojné domácnosti členové rodiny projevují úctu jak hlavě rodiny, tak i uspořádání a standardům, které pro domácnost stanoví. Podobně členové sborů v prvním století cítili blízké duchovní pouto mezi sebou a respektovali Jehovova uspořádání týkající se sboru.​—Viz studijní poznámku k Ga 6:10.

základní kámen: Tento výraz se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze dvakrát, zde a v 1Pe 2:6. Ježíš je „základním kamenem“ křesťanského sboru, který Pavel přirovnává ke stavbě. (Ef 2:21) Řecký termín přeložený jako „základní kámen“ se jednou objevuje v Septuagintě, v mesiánském proroctví v Iz 28:16. Zde Jehova předpověděl, že položí „na Sionu jako základ zkoušený kámen, vzácný rohový kámen pevného základu.“ Petr cituje toto proroctví a aplikuje tento výraz na Ježíše. (1Pe 2:4-6) Základní kámen ve veřejných budovách a městských hradbách byl umístěn na místo, kde se stýkaly dvě zdi. Spojoval ostatní kameny. Aby byla stavba správně postavena, všechny kameny musely být v souladu se základním kamenem.

jsou harmonicky spojeni dohromady: Tento výraz zdůrazňuje potřebu jednoty v křesťanském sboru. (Viz „Úvod k Efezanům.“) Židovští i pohanští věřící mohli jednotně přistupovat k Jehovovi; všichni mohli mít svatého ducha; a společně byli součástí duchovního chrámu, „místa, kde Bůh přebývá skrze ducha.“​—Ef 2:22; viz Ef 4:16, kde Pavel používá stejný výraz („harmonicky spojeni dohromady“), když přirovnává křesťanský sbor k lidskému tělu.

svatý chrám pro Jehovu: Křesťanský sbor je považován za dům nebo chrám postavený na základu apoštolů a proroků, s Kristem Ježíšem jako úhelným kamenem. (Ef 2:20) V Ef 2:19, 22 je tento sbor popsán jako „Boží domácnost“ a „místo, kde Bůh přebývá skrze ducha.“ Pavel používá podobná slova ve svých dopisech Korinťanům.​—2K 6:16; viz studijní poznámky k 1K 3:16; 6:19; ohledně použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 úvod; Ef 2:21.