1. Korinťanům 3

mléko, ne pevná potrava: Mléko pomáhá mladým růst a vyvíjet se. Podobně noví křesťané rostou a rozvíjejí se duchovně, když čerpají sílu ze základních biblických nauk. (Heb 5:12–6:2) Tyto základní pravdy jsou nezbytné pro spásu. (1Pe 2:2) Ale Pavel chce, aby korintští křesťané „postupovali k dospělosti“, jak později vybízí i hebrejské křesťany v Jeruzalémě. (Heb 6:1) Zdůrazňuje tedy důležitost přijímání pevné potravy, tedy hlubších duchovních pravd.

Apollos: Viz studijní poznámku k 1K 1:12.

Ministři: Nebo „Služebníci.“ Bible často používá řecké slovo di·aʹko·nos k označení toho, kdo nepřestává pokorně sloužit druhým. (Viz studijní poznámku k Mt 20:26.) V Ř 15:8 je tento termín použit k popisu Ježíše. (Viz studijní poznámku.) V tomto verši (1Ko 3:5) Pavel popisuje sebe a Apolla jako ministry neboli služebníky, kteří pomohli Korinťanům stát se věřícími. Jejich služba, stejně jako služba všech pokřtěných křesťanů, zahrnovala naplňování duchovních potřeb druhých lidí.​—Lk 4:16-21.

Já jsem zasadil, Apollos zaléval: Pavel používá práci zemědělce jako ilustraci křesťanské služby. Pavel zasadil semeno poselství o Království do „pole“ v Korintu, když tam lidem přinesl dobrou zprávu. Apollos to semeno zaléval a živil tím, že přišel později a dále Korinťany vyučoval. (Sk 18:24; 19:1) Avšak Bůh svým duchem způsobil duchovní růst nových učedníků. Smysl Pavlovy ilustrace byl, že duchovní růst nezávisí na žádném jednotlivém člověku. Všichni jsou služebníky, kteří spolupracují jako „Boží spolupracovníci“. (1K 3:9) Bůh žehná nezištnému a jednotnému úsilí svých služebníků a on je tím, kdo odpovídá za růst.

jsou jedno: Nebo „mají jeden cíl.“ Pavel zde popisuje jednotu mezi křesťanskými služebníky, když spolupracují navzájem a s Bohem. (1K 3:9) Řecké slovo zde přeložené jako „jedno“ je středního rodu (označuje „jednu věc“), nikoli mužského rodu (označuje „jednu osobu“). Pavel tedy odkazuje na to, že jsou „jedno“ ve smyslu sjednocení v činnosti a spolupráci.​—Viz studijní poznámky k Jan 10:30; 17:11, 21, kde je řecké slovo pro „jedno“ použito podobným způsobem.

Spolupracovníci Boží: Řecké slovo pro „spolupracovník“, sy·ner·gosʹ, se v křesťanských řeckých písmech objevuje více než desetkrát, nejčastěji v Pavlových dopisech. Tento výraz se používá ve vztahu k těm, kteří společně šířili dobrou zprávu. (Ř 16:9, 21; 2K 1:24; 8:23; Fp 2:25; 4:3; Ko 4:11; Fm 1, 24) Zde Pavel upozorňuje na velkou výsadu, kterou mají křesťanští služebníci, když jsou „Božími spolupracovníky“. (Viz studijní poznámka k 1K 3:6.) Podobnou myšlenku Pavel vyjadřuje v 2K 6:1, kde mluví o „spolupracování s ním“, tedy s Bohem.​—2K 5:20; viz studijní poznámka k Ř 16:3.

Jste Boží pole, které se obdělává: Bůh, nikoli Pavel, byl skutečným a právoplatným Vlastníkem pole rostoucích křesťanů. Pokud by Bůh neudělil své požehnání a svého ducha, veškerá práce, kterou Pavel nebo Apollos vykonali, by byla bez výsledků. (Viz studijní poznámka k 1K 3:6.) Výraz přeložený jako „pole, které se obdělává“ (řecky ge·orʹgi·on) se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. Ačkoli ekonomika Korintu byla založena především na obchodu, oblast byla proslulá svou úrodností. Kromě tohoto zemědělského přirovnání Pavel v tomto verši uvádí další přirovnání, a to stavební. (Viz studijní poznámka k Boží stavbě v tomto verši.) Pavel oslovuje různé členy sboru, protože stavitelství a zemědělství byly ve starověkém světě dvě běžné činnosti.

Boží stavba: Zde Pavel přirovnává křesťanský sbor ke stavbě. V následujícím verši sebe přirovnává ke staviteli, který spolupracuje s Bohem na duchovní stavební práci, jejímž cílem je vytvořit křesťanské učedníky s trvalými vlastnostmi. (1K 3:10-15) V 1K 3:16 (viz studijní poznámka) Pavel nazývá sbor „Božím chrámem“. V Ef 2:21, 22 je sbor nazýván „svatým chrámem“, který Bůh obývá „duchem“. To znamená, že Bůh používá svého svatého ducha, neboli neviditelnou činnou sílu, aby motivoval ty ve sboru, podporoval je a pomáhal jim pěstovat jeho ovoce. (Ga 5:22, 23) Apoštol Petr používá podobné přirovnání, když nazývá učedníky „živými kameny“. (1Pt 2:5) Apoštolové a proroci jsou přirovnáváni k základu a Ježíš je „základním úhelným kamenem“.​—Ef 2:20.

zkušený stavitel: Nebo „moudrý vedoucí prací“. Obecně řečeno, „stavitel“ (řecky ar·khi·teʹkton, což by se doslova dalo přeložit jako „hlavní řemeslník“) měl na starosti stavbu a pracoval na staveništi. Najímal řemeslníky a dohlížel na jejich práci. V tomto verši Pavel přirovnává sám sebe ke staviteli, který spolupracuje s Bohem na duchovní stavbě, jejímž cílem je vytvořit křesťanské učedníky s trvalými vlastnostmi. (1K 3:9-16) V křesťanských řeckých písmech se tento termín vyskytuje pouze zde; příbuzný řecký termín teʹkton je přeložen jako „tesař“ a je použit o Ježíšovi a jeho pěstounovi Josefovi.​—Viz studijní poznámky k Mt 13:55; Mk 6:3.

zlato, stříbro, drahokamy, dřevo, seno nebo sláma: Pavel povzbuzoval korintské křesťany, kteří navázali na jeho práci, aby dobře učili nové učedníky a pomáhali jim budovat křesťanské vlastnosti. (1Ko 3:6) Aby tuto myšlenku ilustroval, Pavel postavil do kontrastu kvalitní, odolné a ohnivzdorné stavební materiály s pomíjivými, dočasnými a hořlavými materiály. Bohaté a rozmanité město jako Korint jistě oplývalo stavbami obou typů. Byly tam impozantní chrámy postavené z masivních, drahých kamenných bloků a možná ozdobené zlatem a stříbrem. Tyto odolné stavby se pravděpodobně nacházely nedaleko chatrčí a tržních stánků z hrubých dřevěných konstrukcí pokrytých slámou. V obrazném stavebním díle zlato, stříbro a drahokamy představují vlastnosti jako silná víra, zbožná moudrost, duchovní rozlišování, věrnost a láskyplné ocenění Jehovy a jeho zákonů. Tyto vlastnosti jsou nezbytné, aby křesťan měl silný vztah s Jehovou Bohem, pouto, které vydrží zkoušky víry.

bude to jako skrze oheň: Křesťanský služebník musí používat ohnivzdorné materiály, aby budoval nebo pomáhal svému studentovi rozvíjet křesťanské vlastnosti, které obstojí ve zkouškách víry. (1K 3:10-14) Pokud křesťanský učitel nedělá svou práci podle pokynů, může zjistit, že jeho obrazné stavební dílo je „spáleno“, když projde ohnivou zkouškou. (Mt 28:19, 20; Ř 2:21, 22; 1Tm 4:16; 2Tm 2:15; 4:2) Také sám učitel může trpět jako člověk, který přišel o všechno v ohni a byl sám jen těsně zachráněn. Pavel používá termín „oheň“ v obrazném smyslu, stejně jako to dělali jiní starověcí řečtí autoři, kteří výraz „skrze oheň“ používali jako metaforu pro vyjádření, že někdo jen těsně unikl zkoušce nebo obtížné situaci.

vy sami jste Boží chrám: Toto je jeden z několika případů, kdy Bible přirovnává lidi k chrámu. Ježíš použil podobné přirovnání o sobě v Jan 2:19 a Písmo předpovědělo, že on bude „hlavním úhelným kamenem“ takové duchovní stavby. (Ž 118:22; Iz 28:16, 17; Sk 4:10, 11) Řecké sloveso použité ve výrazu „vy sami jste“ je v druhé osobě množného čísla, což naznačuje, že celé shromáždění tvoří „Boží chrám“, v němž přebývá Boží duch. Tito pomazaní křesťané sloužící jako podkněží jsou „Boží stavbou“ (1Ko 3:9; viz studijní poznámka), proto verš 17 zdůrazňuje svatost tohoto duchovního chrámu a varuje každého, kdo by se ho pokusil znesvětit. V Ef 2:20-22 a 1Pt 2:6, 7 Pavel a Petr používají podobná přirovnání týkající se Ježíše a jeho následovníků.

tento systém věcí: Viz studijní poznámku k 1Ko 1:20.

neboť je napsáno: Pavel zde cituje Elifaze Temanského. Když Elifaz mluvil k Jóbovi, špatně aplikoval výrok „chytá [tedy Bůh] moudré v jejich vlastní chytrosti.“ (Jób 4:1; 5:13) Pavel nesouhlasil se vším, co Elifaz řekl, protože mnohé z toho bylo buď nepravdivé, nebo špatně použité. (Jób 42:7) Avšak Elifazův výrok v Jób 5:13 odráží obecné pozorování, podobné myšlenkám vyjádřeným jinde v Písmu. (Ž 10:2; srovnej Jób 5:17 s Ž 94:12.) Pavel pod vlivem inspirace cituje tato slova, aby ukázal, že lidská moudrost se v žádném případě nemůže rovnat Boží moudrosti.

Jehova: V tomto citátu z Žalmu 94:11 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako JHVH).​—Viz Příloha C1 a C2.

Kéfas: Viz studijní poznámku k 1Ko 1:12.