Matouš 24

Ujišťuji vás: Viz studijní poznámku k Mt 5:18.

tady nezůstane kámen na kameni: Ježíšovo proroctví se pozoruhodně splnilo v roce 70 n. l., když Římané zbořili Jeruzalém a jeho chrám. Kromě několika částí hradeb bylo město úplně srovnáno se zemí.

Olivová hora: Leží na východ od Jeruzaléma a od města ji odděluje údolí Kidron. Z tohoto vyhlídkového místa mohli Ježíš a jeho učedníci „Petr, Jakub, Jan a Ondřej“ (Mr 13:3, 4) vidět město i jeho chrám.

přítomnosti: Řecké slovo pa·rou·siʹa (v mnoha překladech překládáno jako „příchod“) doslova znamená „být po boku“. Vztahuje se na přítomnost trvající určitou dobu, a ne jen na samotný příchod nebo přijetí. Tento význam slova pa·rou·siʹa je patrný z Mt 24:37-39, kde se „dny Noema . . . před potopou“ přirovnávají k „přítomnosti Syna člověka“. V Fil 2:12 Pavel použil toto řecké slovo pro svou „přítomnost“ v protikladu ke své „nepřítomnosti“.

závěru: Přeloženo z řeckého slova syn·teʹlei·a, které znamená „společný konec; kombinovaný konec; společné ukončení“. (Mt 13:39, 40, 49; 28:20; Heb 9:26) Vztahuje se na časové období, během kterého by kombinace událostí vedla k úplnému „konci“ zmíněnému v Mt 24:6, 14, kde je použito jiné řecké slovo, teʹlos.—Viz studijní poznámky k Mt 24:6, 14 a Slovníček „Závěr systému věcí“.

systému věcí: Nebo „věku“. Řecké slovo ai·onʹ se tady vztahuje na současný stav věcí nebo na rysy, které odlišují určité časové období, epochu nebo věk.—Viz Slovníček „Systém(y) věcí“.

Kristus: Řecky ho Khri·stosʹ. Titul „Kristus“ je rovnocenný titulu „Mesiáš“ (z hebrejského ma·shiʹach); oba znamenají „Pomazaný“. Židovský historik Josephus uvádí, že v 1. století n. l. se objevili někteří lidé, kteří o sobě tvrdili, že jsou proroci nebo osvoboditelé, a slibovali úlevu od římského útlaku. Je možné, že je jejich stoupenci považovali za politické mesiáše.

konec: Nebo „úplný konec“. Řecké slovo, které je tady použité (teʹlos), se liší od řeckého slova přeloženého jako „závěr“ (syn·teʹlei·a) v Mt 24:3.—Viz studijní poznámku k Mt 24:3 a Slovníček, „Závěr systému věcí“.

národ: Řecké slovo eʹthnos má široký význam. Může označovat lidi žijící v určitých politických nebo zeměpisných hranicích, například v nějaké zemi, ale může se vztahovat i na etnickou skupinu. (Viz studijní poznámku k Mt 24:14).

bude bojovat: Nebo „bude podněcován; bude vyburcován“. V tomto verši řecké slovo vyjadřuje myšlenku „pohnout se proti někomu nepřátelsky“ a dalo by se přeložit také jako „povstat se zbraní v ruce“ nebo „jít do války“.

mnoha utrpení: Řecké slovo doslova označuje silnou bolest, kterou žena prožívá při porodu. I když se tady používá v obecném smyslu pro tíseň, bolest a utrpení, může naznačovat, že podobně jako porodní bolesti budou předpovězené potíže a utrpení v období před „velkým soužením“ zmiňovaným v Mt 24:21 přibývat na četnosti, síle i délce trvání.

kvůli mému jménu: V Bibli výraz „jméno“ někdy označuje osobu, která to jméno nosí, její pověst a všechno, co představuje. (Viz studijní poznámku k Mt 6:9.) V případě Ježíšova jména zahrnuje také autoritu a postavení, které mu dal jeho Otec. (Mt 28:18; Fil 2:9, 10; Heb 1:3, 4) Ježíš tady vysvětluje, že lidé budou jeho následovníky nenávidět kvůli tomu, co jeho jméno představuje – tedy kvůli jeho postavení jako Bohem ustanoveného Vládce, Krále králů, toho, komu se mají všichni lidé podřídit, aby získali život. (Viz studijní poznámku k Jan 15:21).

odpadnou od víry: V Křesťanských řeckých písmech se řecké slovo skan·da·liʹzo používá v přeneseném významu a označuje „klopýtnutí“. Může zahrnovat to, že člověk upadne do hříchu, nebo že někoho přivede k tomu, aby upadl do hříchu. V Bibli může takový hřích znamenat porušení některého z Božích mravních zákonů, ztrátu víry nebo přijetí falešného učení. V tomto kontextu by se tento výraz dal přeložit také jako „budou svedeni k hříchu; odpadnou od víry“. Řecké slovo se může používat i ve významu „urazit se“. (Viz studijní poznámky k Mt 13:57 a Mt 18:7).

špatnost: Řecké slovo přeložené jako „špatnost“ zahrnuje myšlenku porušování zákonů a pohrdání jimi, tedy že lidé jednají, jako by žádné zákony neexistovaly. V Bibli se tím myslí hlavně neúcta k Božím zákonům. (Mt 7:23; 2Ko 6:14; 2Te 2:3-7; 1Ja 3:4)

většiny lidí: Nejde jen obecně o „mnohé“, jak to překládají některé Bible, ale o „většinu“ těch, na které zapůsobili „falešní proroci“ a „špatnost“, jak je to zmíněno v Mt 24:11, 12.

vytrvá: Nebo „vytrvává“. Řecké sloveso přeložené jako „vytrvat“ (hy·po·meʹno) doslova znamená „zůstat (setrvat) pod“. Často se používá ve významu „zůstat, místo aby člověk utekl; držet se svého; vytrvat; zůstat pevný“. (Mt 10:22; Ří 12:12; Heb 10:32; Jk 5:11) V tomto kontextu to znamená dál jednat jako Kristův učedník i přes odpor a zkoušky, tedy zůstat věrný navzdory tomu, co člověka potkává. (Mt 24:9-12).

konce: Viz studijní poznámky k Mt 24:6, 14.

tato dobrá zpráva: Řecké slovo eu·ag·geʹli·on je odvozené ze slov eu, které znamená „dobrý; dobře“, a agʹge·los, „ten, kdo přináší zprávy; ten, kdo něco vyhlašuje (oznamuje)“. (Viz Slovníček.) V některých anglických Biblích se překládá jako „evangelium“. Příbuzný výraz přeložený jako „evangelizátor“ (řecky eu·ag·ge·li·stesʹ) znamená „zvěstovatel dobré zprávy“. — Sk 21:8; Ef 4:11, pozn.; 2Ti 4:5, pozn.

o Království: Tedy o Božím Království. V celých Křesťanských řeckých písmech je „dobrá zpráva“ (viz předchozí studijní poznámku k výrazu tato dobrá zpráva v tomto verši) úzce spojená s Božím Královstvím, které bylo hlavním tématem Ježíšova kázání a vyučování. (Viz studijní poznámky k Mt 3:2; 4:23; Lk 4:43).

se bude kázat: Nebo „bude veřejně vyhlašovat“. (Viz studijní poznámku k Mt 3:1).

po celé obydlené zemi . . . všem národům: Oba výrazy zdůrazňují rozsah kazatelské činnosti. V širším smyslu se řecké slovo pro „obydlenou zemi“ (oi·kou·meʹne) vztahuje na zemi jako na místo, kde žije lidstvo. (Lk 4:5; Sk 17:31; Ří 10:18; Zj 12:9; 16:14) V prvním století se tento výraz používal také pro označení rozsáhlé Římské říše, do které byli Židé rozptýleni. (Lk 2:1; Sk 24:5) V obecném smyslu se řecké slovo pro „národ“ (eʹthnos) vztahuje na skupinu lidí, kteří jsou do určité míry spříznění pokrevně a mají společný jazyk. Taková národní nebo etnická skupina často obývá určité vymezené území.

na svědectví: Nebo „jako svědectví“, tedy jako ujištění, že všechny národy uslyší dobrou zprávu. Řecké slovo mar·tyʹri·on (svědek; svědectví) a příbuzná řecká slova často označují podání faktů a událostí týkajících se určitého tématu. (Viz studijní poznámku ke Sk 1:8.) V tomto případě Ježíš říká, že po celém světě zazní svědectví o tom, co Boží Království vykoná, a také se budou vyprávět události, které s tímto Královstvím souvisejí. Ježíš naznačuje, že celosvětové kázání o Království bude samo o sobě důležitým rysem „znamení [jeho] přítomnosti“. (Mt 24:3) To, že všechny národy dostanou toto svědectví, neznamená, že všechny národy přijmou pravé křesťanství — jen to, že uslyší toto svědectví.

konec: Nebo „úplný konec; konečný konec“. (Viz studijní poznámky k Mt 24:3 a 6).

ohavnost působící zpustošení: Daniel předpověděl, že „ohavná věc (ohavné věci)“ bude spojena se zpustošením. (Da 9:27; 11:31; 12:11) Ježíš tady ukazuje, že „ohavnost působící zpustošení“ se ještě neobjevila; mělo to přijít až v budoucnu. A 33 let po Ježíšově smrti byli křesťané svědky prvního splnění tohoto proroctví, když skutečně uviděli ohavnou věc stát na svatém místě. Paralelní zpráva v Lk 21:20 říká: „Když uvidíte Jeruzalém obklíčený utábořenými vojsky, vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení.“ V roce 66 n. l. obklíčila pohanská římská vojska „svaté město“, Jeruzalém, místo, které Židé považovali za svaté a které bylo střediskem židovské vzpoury proti Římu. (Mt 4:5; 27:53) Vnímaví křesťané, kteří rozpoznali, že římské vojsko se svými modlářskými prapory je „ohavnost“, to pochopili jako poslední signál, aby „začali utíkat do hor“. (Mt 24:15, 16; Lk 19:43, 44; 21:20-22) Potom, co křesťané uprchli, Římané zpustošili jak město, tak i národ. Jeruzalém byl zničen v roce 70 n. l. a poslední židovská pevnost, Masada, padla do rukou Římanů v roce 73 n. l. (Srovnej Da 9:25-27.) Podrobné prvotní splnění tohoto proroctví dává pevný základ k důvěře, že dojde i k většímu splnění, které vyvrcholí Ježíšovým „příchodem na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou“. (Mt 24:30) Mnozí přehlížejí Ježíšova slova, že Danielovo proroctví se splní až po Ježíšově době, a drží se židovské tradice, podle které se Danielovo proroctví vztahuje na událost z roku 168 př. n. l., kdy syrský král Antiochos IV. (Epifanés) znesvětil Jehovův chrám v Jeruzalémě. Antiochos se snažil vymýtit uctívání Jehovy, dokonce postavil oltář na velkém Jehovově oltáři a obětoval prasata jako oběť pohanskému bohu Diovi Olympskému. (Viz studijní poznámku k Jan 10:22.) Apokryfní kniha 1. Makabejská (1:54) používá výraz podobný tomu, který je v Danielově knize (spojuje ohavné věci se zpustošením), a vztahuje ho na událost z roku 168 př. n. l. Židovská tradice i zpráva v 1. Makabejské jsou ale lidské výklady, ne inspirovaná zjevení. Antiochos sice vyvolal odpor tím, že chrám znesvětil, ale jeho útok nevedl ke zpustošení Jeruzaléma, chrámu ani židovského národa.

svaté místo: V prvním splnění tohoto proroctví se tím myslí Jeruzalém s jeho chrámem. (Viz studijní poznámku k Mt 4:5).

(čtenář musí použít dobrý úsudek): Při studiu Božího Slova je vždy potřeba používat dobrý úsudek, ale zjevně je nutné být zvlášť pozorný, pokud jde o uplatnění této části Danielova proroctví. Ježíš své posluchače varoval, že splnění tohoto proroctví není v minulosti, ale teprve přijde.—Viz studijní poznámku k ohavnost působící zpustošení u tohoto verše.

Judea: Tedy římská provincie Judea.

do hor: Podle historika ze čtvrtého století Eusebia křesťané v Judeji a Jeruzalémě poslechli Ježíšova slova „potom ať ti, kdo budou v Judeji, utečou do hor“ a uprchli přes řeku Jordán do Pelly, města v hornaté oblasti Dekapole.

na střeše domu: Střechy domů byly ploché a používaly se k mnoha účelům, mimo jiné jako skladovací prostor (Joz 2:6), k odpočinku (2Sa 11:2), ke spaní (1Sa 9:26) a také k náboženským slavnostem a uctívání (Ne 8:16-18). Proto se vyžadovalo, aby měla střecha zábradlí. (5Mo 22:8) Obvykle vedlo na střechu vnější schodiště nebo žebřík, takže člověk mohl ze střechy odejít, aniž by musel vstoupit do domu. To zdůrazňuje naléhavost Ježíšova varování, aby lidé rychle utekli, jak říká: „Kdo bude na střeše domu, ať nesestupuje dolů, aby si z něj vzal věci.“

v zimě: Silné deště, záplavy a chladné počasí v tomto období by ztěžovaly cestování a také by bylo těžší sehnat jídlo a přístřeší. (Ezr 10:9, 13).

o sabatu: V oblastech, jako byla Judea, by omezení spojená se sabatním zákonem ztěžovala člověku cestovat na větší vzdálenosti a nosit náklady; navíc zůstávaly městské brány během sabatu zavřené. (Viz Sk 1:12 a Dodatek B12).

falešní Kristové: Nebo „falešní Mesiášové“. Řecké slovo pseu·doʹkhri·stos se vyskytuje jen tady a v paralelní zprávě v Mr 13:22. Označuje kohokoli, kdo si neprávem přisvojuje úlohu Krista neboli Mesiáše (doslova „Pomazaného“). (Viz studijní poznámku k Mt 24:5).

Upozorňuji vás na to předem: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

přítomnost: Viz studijní poznámku k Mt 24:3.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

znamení Syna člověka: Toto znamení není stejné jako „znamení [Ježíšovy] přítomnosti“, o kterém se mluví v Mt 24:3. Znamení zmíněné tady souvisí s „příchodem“ Syna člověka jako Soudce, aby během velkého soužení vynesl a vykonal rozsudek. – Viz studijní poznámku k výrazu přichází v tomto verši.

budou v nářku bít do prsou: Nebo „truchlit“. Člověk si opakovaně bil rukama do hrudi, aby vyjádřil hluboký zármutek nebo pocity viny a lítosti. (Iz 32:12; Na 2:7; Lk 23:48).

uvidí: Řecké sloveso přeložené jako „uvidí“ může doslova znamenat „vidět nějaký předmět; dívat se; spatřit“, ale může se používat i v přeneseném smyslu pro „zrak mysli“ ve významu „rozpoznat; pochopit“. (Ef 1:18).

jak přichází: První z osmi zmínek v Matoušovi v kapitolách 24 a 25 o Ježíšově příchodu. (Mt 24:42, 44, 46; 25:10, 19, 27, 31) Ve všech těchto případech je použita nějaká forma řeckého slovesa erʹkho·mai, „přijít“. Tady je ten výraz použitý ve smyslu, že někdo obrací svou pozornost k lidstvu, konkrétně k Ježíšovu příchodu jako Soudce, aby během velkého soužení vynesl a vykonal rozsudek.

na nebeských oblacích: Oblaka obvykle brání ve výhledu, spíš než aby ho usnadňovala, ale pozorovatelé mohou „uvidět“ očima porozumění. (Sk 1:9).

ze čtyř světových stran: Idiom, který odkazuje na čtyři světové strany kompasu — východ, západ, sever a jih — a tím vyjadřuje „všechny směry; všude“. (Jer 49:36; Ez 37:9; Da 8:8).

poučení: Nebo „podobenství; ponaučení“. (Viz studijní poznámku k Mt 13:3).

Nebe a země pominou: Jiné biblické verše ukazují, že nebe a země budou trvat navždy. (1Mo 9:16; Ža 104:5; Ka 1:4) Ježíšova slova se tedy dají chápat jako hyperbola – tedy že i kdyby se stalo něco nemožného a nebe a země opravdu pominuly, Ježíšova slova by se stejně splnila. (Srovnej Mt 5:18.) Je ale také možné, že „nebe a země“ tady označují symbolické nebe a zemi, o kterých se v Zj 21:1 mluví jako o „dřívějším nebi a dřívější zemi“.

ale má slova rozhodně nepominou: Nebo „má slova určitě nepominou“. V řečtině jsou u slovesa použity dva zápory, které velmi důrazně vyjadřují odmítnutí určité myšlenky, a názorně tak zdůrazňují trvalost Ježíšových slov.

Noemovy dny: V Bibli se výraz „den (dny) někoho“ někdy používá ve významu časového období spojeného s určitou osobou. (Iz 1:1; Jer 1:2, 3; Lk 17:28) Tady se „Noemovy dny“ přirovnávají k přítomnosti Syna člověka. V podobném výroku zaznamenaném v Lk 17:26 je použito vyjádření „dny Syna člověka“. Ježíš to přirovnání neomezuje jen na konkrétní den, kdy přišla potopa jako závěrečný vrchol Noemových dnů. „Noemovy dny“ ve skutečnosti zahrnovaly období mnoha let, a proto je důvod chápat, že předpovězená „přítomnost [neboli ‚dny‘] Syna člověka“ bude také trvat řadu let. Stejně jako Noemovy dny vyvrcholily potopou, „přítomnost Syna člověka“ vyvrcholí zničením těch, kdo nebudou hledat záchranu. (Viz studijní poznámku k Mt 24:3).

přítomnost: Viz studijní poznámku k Mt 24:3.

potopou: Nebo „záplavou; kataklyzmatem“. Řecké slovo ka·ta·kly·smosʹ označuje velkou povodeň s ničivou silou a Bible ho používá ve spojitosti s potopou za Noemových dnů. (Mt 24:39; Lk 17:27; 2Pe 2:5).

archy: Řecký výraz se dá přeložit také jako „truhla; schránka“, možná aby vyjádřil, že šlo o velkou stavbu podobnou bedně. Ve Vulgátě, je toto řecké slovo přeloženo jako arca, což znamená „bedna; truhla“; odtud je odvozený i anglický výraz „ark“ („archa“).

bude vzat . . . zanechán: Viz studijní poznámku k Lk 17:34.

buďte bdělí: Řecký výraz má v základním významu smysl „zůstat (zůstávat) vzhůru“, ale v mnoha souvislostech znamená „být ve střehu; být ostražitý“. Matouš tento výraz používá v Mt 24:43; 25:13; 26:38, 40, 41. V Mt 24:44 ho spojuje s potřebou být „připravený“. (Viz studijní poznámku k Mt 26:38).

rozvážný: Řecké slovo použité na tomto místě vyjadřuje myšlenku porozumění spojeného s vhledem, prozíravostí, schopností rozlišovat, opatrností a praktickou moudrostí. Stejné řecké slovo je použito v Mt 7:24 a v 25:2, 4, 8, 9. Septuaginta toto slovo používá v 1Mo 41:33, 39 ve spojitosti s Josefem.

otrok: To, že Ježíš v tomto znázornění použil jednotné číslo („otrok“), nutně neznamená, že tím otrokem je jen jedna konkrétní osoba. V Písmu jsou příklady, kdy podstatné jméno v jednotném čísle označuje skupinu jako celek. Například Jehova oslovil izraelský národ slovy: „Vy jste moji svědkové [množné číslo] … ano, můj služebník [jednotné číslo], kterého jsem vyvolil.“ (Iz 43:10) V paralelním znázornění v Lk 12:42 je tento otrok nazván „věrný správce, rozvážný“. (Viz studijní poznámku k Lk 12:42).

nad svými služebníky: Doslova „nad svými domácími“. Tento výraz se vztahuje na všechny, kdo pracují v pánově domácnosti.

příchodu: Viz studijní poznámku k Mt 24:30.

ten zlý otrok: Ježíšova slova jsou tady ve skutečnosti varováním určeným věrnému a rozvážnému otroku, o kterém se mluví v Mt 24:45. Ježíš nepředpovídá ani neustanovuje „zlého otroka“, ale varuje věrného otroka, co by se stalo, kdyby začal projevovat rysy zlého otroka. Takový neloajální otrok by byl potrestán „s největší přísností“. (Mt 24:51; viz studijní poznámku k Lk 12:45).

co nejpřísněji ho potrestá: Doslova „rozseká ho na dvě části“. Tento názorný obrat se zjevně nemá chápat doslovně; spíš vyjadřuje myšlenku přísného trestu.

pokrytci: Viz studijní poznámka k Mt 6:2.

skřípat zuby: Viz studijní poznámka k Mt 8:12.