Matouš 8

Podívej!: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

malomocný muž: Člověk trpící vážným kožním onemocněním. Malomocenství, o kterém se mluví v Bibli, se neomezuje jen na nemoc, která se dnes označuje tímto názvem. Každý, komu bylo diagnostikováno malomocenství, se stal vyvrhelem společnosti, dokud nebyl uzdraven. – 3Mo 13:2, pozn. pod čarou, 45, 46; viz Slovníček „Malomocenství; malomocný“.

poklonil se mu: Nebo „sklonil se před ním; projevil mu úctu“. Lidé zmiňovaní v Hebrejských písmech se také skláněli, když se setkali s proroky, králi nebo jinými Božími zástupci. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4-7; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) Ten muž si zjevně uvědomoval, že mluví se zástupcem Boha, který má moc uzdravovat lidi. Bylo tedy na místě, že se „poklonil“, aby projevil úctu Jehovovu budoucímu Králi. (Mt 9:18; další informace o řeckém slově, které je tady použité, viz studijní poznámku k Mt 2:2).

dotkl se ho: Mojžíšův zákon vyžadoval, aby byli malomocní v karanténě, a tak chránil ostatní před nákazou. (3Mo 13:45, 46; 4Mo 5:1-4) Židovští náboženští vůdci ale zavedli další pravidla. Například nikdo se neměl přiblížit k malomocnému na čtyři lokte, tedy asi na 1,8 m. Ale ve větrných dnech měla být vzdálenost 100 loktů, tedy asi 45 m. Taková pravidla vedla k bezcitnému zacházení s malomocnými. Tradice mluví pochvalně o jednom rabínovi, který se před malomocnými schovával, a o jiném, který po nich házel kameny, aby si je držel od těla. Ježíš byl ale situací toho malomocného tak hluboce pohnutý, že udělal něco, co by jiní Židé považovali za nemyslitelné — „Ježíš vztáhl ruku, dotkl se ho“. Udělal to, i když ho mohl uzdravit pouhým slovem. (Mt 8:5-13).

Chci!: Ježíš nejen uznal tu prosbu, ale vyjádřil i silnou touhu na ni reagovat. Ukázal tak, že ho nevedl jen pocit povinnosti.

nikomu o tom neříkej: Viz studijní poznámku k Mr 1:44.

jdi se ukázat knězi: V souladu s Mojžíšovým zákonem musel kněz ověřit, že malomocný byl uzdraven. Uzdravený malomocný musel jít do chrámu a jako oběť neboli dar přinést dva živé čisté ptáky, cedrové dřevo, šarlatový materiál a yzop.⁠ (3Mo 14:2-32).

Kafarnaa: Viz studijní poznámku k Mt 4:13.

důstojník: Nebo „setník“, tedy muž, který v římské armádě velel zhruba 100 vojákům.

můj sluha: Řecký výraz přeložený jako „sluha“ doslova znamená „dítě; mladík“ a mohl se používat o otroku, ke kterému měl pán do určité míry náklonnost, případně o osobním sluhovi.

mnoho lidí z východu a ze západu: Naznačuje to, že na Království budou mít podíl i nežidé.

zaujmou místo u stolu: Nebo „budou stolovat“. V biblických dobách se při hostinách nebo velkých jídlech často kolem stolu rozmisťovala lehátka. Ti, kdo se jídla účastnili, leželi na lehátku s hlavou směrem ke stolu a často se levým loktem opírali o polštář. Jídlo se obvykle bralo pravou rukou. Když někdo „zaujal místo u stolu“ s druhým člověkem, vyjadřovalo to blízké přátelství a důvěrný vztah. Židé by to tehdy za normálních okolností s nežidy nikdy neudělali.

skřípat zuby: Nebo „drtit (zatínat) zuby“. Tento výraz může zahrnovat myšlenku úzkosti, zoufalství a hněvu, možná doprovázených hořkými slovy a násilným jednáním.

jeho tchyně: Viz studijní poznámku k Lk 4:38.

má horečku: Viz studijní poznámku k Lk 4:38.

když nastal večer: Tedy poté, co skončil sabatní den, jak ukazují paralelní záznamy v Mr 1:21-32 a Lk 4:31-40.

aby se splnilo to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Izajáše: Viz studijní poznámku k Mt 1:22.

odnesl: Nebo „odnesl pryč; odstranil“. Matouš tady pod inspirací vztahuje Iz 53:4 na zázračná uzdravení, která Ježíš prováděl. K většímu splnění Iz 53:4 dojde, až Ježíš úplně odstraní hřích, podobně jako kozel „pro Azazela“ odnesl hříchy Izraele do pustiny v Den smíření. (3Mo 16:10, 20–22) Tím, že Ježíš odstraní hřích, odstraní i hlavní příčinu nemocí u všech, kdo projevují víru v hodnotu jeho oběti.

druhou stranu: Tedy východní břeh Galilejského moře.

Syn člověka: Nebo „syn člověka“. Tento výraz se v evangeliích objevuje asi 80krát. Ježíš ho používal, když mluvil o sobě, a zjevně tím zdůrazňoval, že byl skutečně člověk, narozený z ženy, a že byl odpovídajícím lidským protějškem Adama, protože měl moc vykoupit lidstvo z hříchu a smrti. (Ří 5:12, 14, 15) Stejný výraz také označoval Ježíše jako Mesiáše neboli Krista. (Da 7:13, 14; viz Slovníček).

nemá kam složit hlavu: To znamená, že neměl žádné stálé bydliště, které by mohl nazývat svým.

pohřbil svého otce: Viz studijní poznámku k Lk 9:59.

nech mrtvé, ať pohřbívají své mrtvé: Viz studijní poznámku k Lk 9:60.

prudká bouře: Takové bouře jsou na Galilejském moři běžné. Jeho hladina leží asi 210 m (700 stop) pod úrovní moře a teplota vzduchu nad mořem je vyšší než na okolních náhorních plošinách a v horách. Tyto podmínky způsobují poruchy v atmosféře a silný vítr, který může rychle rozbouřit hladinu a zvednout vlny.

vy s malou vírou: Ježíš tím nenaznačoval, že by neměli žádnou víru, ale spíš to, že jejich víra byla nedostatečná. (Mt 14:31; 16:8; Lk 12:28; viz studijní poznámku k Mt 6:30).

kraj Gadarenských: Kraj na druhém (východním) břehu Galilejského moře. Mohlo jít o oblast, která se táhla od moře až ke Gadaře, která byla od moře vzdálená 10 km (6 mil). Tuto myšlenku podporuje to, že mince z Gada­ry často zobrazují loď. Marek a Lukáš toto území nazývají „kraj Gerasenských“. (Viz studijní poznámku k Mr 5:1.) Tyto různé oblasti se mohly částečně překrývat. (Viz Dodatek A7, mapa 3B „Činnost u Galilejského moře“ a Dodatek B10).

dva: Zprávy u Marka (5:2) a Lukáše (8:27) zmiňují jen jednoho muže posedlého démony. (Viz studijní poznámku k Mr 5:2).

hrobky: Nebo „pamětní hrobky“. (Viz Slovníček, „Pamětní hrobka“.) Tyto hrobky byly zjevně jeskyně nebo komory vytesané do přírodní skály a obvykle se nacházely mimo města. Židé se těmto pohřebištím vyhýbali kvůli obřadní nečistotě, která s nimi souvisela, a proto to bylo ideální útočiště pro pomatené lidi nebo lidi posedlé démony.

Co po nás chceš, . . . ?: Nebo „Co máme společného s tebou?“ Doslova tato řečnická otázka zní: „Co nám a co tobě?“ Tento semitský idiom se vyskytuje v Hebrejských písmech (Joz 22:24; Sd 11:12; 2Sa 16:10; 19:22; 1Kr 17:18; 2Kr 3:13; 2Pa 35:21; Oz 14:8) a odpovídající řecký obrat se používá v Křesťanských řeckých písmech (Mt 8:29; Mr 1:24; 5:7; Lk 4:34; 8:28; Jan 2:4). Přesný význam se může lišit podle kontextu. V tomto verši vyjadřuje nepřátelství a odpor a někteří navrhují překlad ve smyslu: „Nech nás být!“ nebo „Dej nám pokoj!“ V jiných souvislostech se tím vyjadřuje rozdílný pohled nebo názor, případně odmítnutí zapojit se do navrhované činnosti, aniž by to nutně naznačovalo pohrdání, aroganci nebo nepřátelství. (Viz studijní poznámku k Jan 2:4).

trápil: Příbuzný řecký výraz se používá pro „věznitele“ v Mt 18:34, takže v tomto kontextu se „trápení“ zřejmě vztahuje na omezení nebo uvěznění do „propasti“, o které se mluví v paralelním záznamu v Lk 8:31.

prasata: Podle Zákona byla prasata nečistá, ale v této oblasti se chovala. Není řečeno, jestli „pasáci“ (Mt 8:33) byli Židé, kteří tím porušovali Zákon. V oblasti Dekapole ale byla po vepřovém mase poptávka mezi mnoha nežidy, protože jak Řekové, tak Římané považovali vepřové za lahůdku.