Jan 15

Já jsem pravá réva: Ježíšova metafora připomíná obrazná vyjádření, která se objevují v Hebrejských písmech. V Izajášově proroctví je „dům Izraele“ nazván „vinicí Jehovy vojsk“. (Iz 5:1-7) Jehova také mluvil o nevěrném Izraeli jako o „zvrhlých výhoncích cizí révy“ a jako o „zvrhlé révě“. (Jer 2:21; Oz 10:1, 2) Ale na rozdíl od toho neloajálního národa je Ježíš „pravá réva“ a jeho Otec je vinař. Potom, co své učedníky přirovnal k „ratolestem“ révy, je vybídl, aby s ním zůstávali ve spojení. Stejně jako ratolesti doslovné révy musí zůstat připojené ke kmeni, aby zůstaly živé a plodné, učedníci potřebují zůstávat ve spojení s Ježíšem, aby byli duchovně živí a užiteční. Toto přirovnání také ukazuje, že stejně jako vinař očekává, že réva ponese ovoce, Jehova očekává, že ti, kdo jsou ve spojení s Kristem, budou nést duchovní ovoce. Toto přirovnání zdůrazňuje jednotu, která existuje nejen mezi Ježíšovými pravými následovníky a Ježíšem, ale také mezi učedníky a Ježíšovým Otcem. (Jan 15:2-8).

čistí: Nebo „prořezává“. Řecké slovo, které je tady přeložené jako „čistí“, je slovesný tvar řeckého slova přeloženého jako „čistí“ ve verši Jan 15:3.

život: Nebo „duši“. Význam řeckého slova psy·kheʹ, které se tradičně překládá jako „duše“, je potřeba určit podle kontextu. Tady se vztahuje na život člověka, jak je vidět ze slov: „kdo dá svůj život za své přátele“. —Viz Slovníček, „Duše“.

Už vás nenazývám otroky: Řecký výraz pro „otroka“, douʹlos, se obecně používá ve vztahu k lidem, kteří jsou vlastnictvím jiných lidí. (Mt 8:9; 10:24, 25; 13:27) Používá se také v přeneseném smyslu pro oddané služebníky Boha a jeho Syna, Ježíše Krista, ať už lidské (Sk 2:18; 4:29; Ří 1:1; Ga 1:10) nebo andělské (Zj 19:10, kde se objevuje slovo synʹdou·los [spoluotrok]). V jiném obrazném použití se tento výraz vztahuje na lidi, kteří jsou v otroctví hříchu (Jan 8:34; Ří 6:16-20) nebo zkaženosti (2Pe 2:19). Když Ježíš obětoval svůj dokonalý život, použil hodnotu své krve k tomu, aby koupil životy všech, kdo ho následují. Výsledkem je, že křesťané nepatří sami sobě, ale jsou „Kristovými otroky“. (Ef 6:6; 1Ko 6:19, 20; 7:23; Ga 3:13) I když Ježíš apoštoly nazval svými přáteli, tím, že je vykoupil z hříchu, se stali jeho otroky. Někdy tímto výrazem označoval své následovníky. (Jan 15:20).

svět: V tomto kontextu se řecké slovo koʹsmos vztahuje na svět lidstva oddělený od Božích služebníků, na nespravedlivou lidskou společnost odcizenou Bohu. Jan je jediný pisatel evangelia, který cituje Ježíšova slova, že jeho následovníci „nejsou částí světa“ neboli do světa nepatří. Stejná myšlenka je vyjádřena ještě dvakrát v Ježíšově závěrečné modlitbě s jeho věrnými apoštoly. (Jan 17:14, 16).

kvůli mému jménu: V Bibli výraz „jméno“ někdy označuje osobu, která to jméno nosí, její pověst a všechno, co představuje. (Viz studijní poznámku k Mt 6:9.) V případě Ježíšova jména označuje také autoritu a postavení, které mu dal jeho Otec. (Mt 28:18; Fil 2:9, 10; Heb 1:3, 4) Ježíš tady vysvětluje, proč budou lidé ze světa jednat proti jeho následovníkům: „protože neznají toho, kdo mě poslal“. Kdyby znali Boha, pomohlo by jim to pochopit a uznat, co Ježíšovo jméno znamená. (Sk 4:12) Patří k tomu i Ježíšovo postavení jako Bohem ustanoveného Vládce, Krále králů, kterému se všichni lidé mají podřídit, aby získali život. (Jan 17:3; Zj 19:11-16; srovnej Ža 2:7-12).

v jejich zákoně: Tady se tím myslí celé Hebrejské Písmo. Následující citát („Nenáviděli mě bez důvodu“) je převzatý z Ža 35:19 a 69:4. Slovo „zákon“ je použité ve stejném významu i v Jan 10:34 a 12:34.

pomocník: Viz studijní poznámku k Jan 14:16.

ten: Řecké ukazovací zájmeno e·keiʹnos je v mužském rodě a odkazuje na „pomocníka“ (v tomto verši: „Až přijde pomocník“), který je v řečtině také v mužském rodě. (Viz studijní poznámky k Jan 14:16; 16:13).

od začátku: Nebo „od chvíle, kdy jsem začal“, tedy od doby, kdy Ježíš začal svou službu.