Lukáš 12

tolik tisíc lidí: Doslova „myriády“. Řecké slovo doslova označuje skupinu 10 000 lidí, tedy myriádu, ale může se používat i pro velmi velký, blíže neurčený počet.

kvas: Nebo „droždí“. V Bibli se „kvas“ často používá jako označení zkaženosti a hříchu. Tady „kvas“ znamená zkažené učení a špatný vliv. (Mt 16:6, 11, 12; 1Ko 5:6-8).

na světle: To znamená na veřejnosti, otevřeně.

bude hlásat ze střech domů: Viz studijní poznámku k Mt 10:27.

gehenna: Viz studijní poznámku k Mt 5:22.

vrabci: Viz studijní poznámku k Mt 10:29.

za dvě drobné mince: Dosl. „za dva assariony“. Dříve, během svého třetího galilejského okruhu, Ježíš řekl, že dva vrabci se dají koupit za jeden assarion. (Mt 10:29) Assarion byla mzda, kterou si člověk vydělal za 45 minut práce. (Viz Dodatek B14.) Teď, pravděpodobně asi o rok později během své služby v Judeji, Ježíš říká to, co zaznamenal Lukáš: že pět vrabců se dá získat „za dvě drobné mince“. Když tyto zprávy porovnáme, vidíme, že vrabci měli tak malou hodnotu, že obchodníci přidali pátého zdarma.

dokonce i všechny vlasy na hlavě jsou sečteny: Viz studijní poznámku k Mt 10:30.

veřejná shromáždění: Nebo možná „synagogy“. Řecké podstatné jméno sy·na·go·geʹ, které je tady použité, doslova znamená „shromáždění; shromážděný zástup“. Ve většině výskytů v Křesťanských řeckých písmech označuje budovu nebo místo, kde se Židé scházeli ke čtení Písma, vyučování, kázání a modlitbě. (Viz Slovníček, „Synagoga“.) V tomto kontextu může to slovo odkazovat na „synagogy“, ke kterým byly připojené místní židovské soudy (viz studijní poznámku k Mt 10:17), ale zdá se, že je tady použité v širším významu a vztahuje se na takový typ shromáždění, která byla přístupná veřejnosti, ať už židovské, nebo nežidovské. Tato shromáždění se pořádala za účelem právního stíhání křesťana a možná i vynesení nějakého soudního rozhodnutí proti němu kvůli jeho víře.

ať se se mnou rozdělí o dědictví: Mojžíšův zákon byl v otázce rozdělení dědictví mezi sourozence docela jasný. Nejstarší syn dostal dvojnásobný podíl, protože měl převzít odpovědnost jako hlava rodiny. (5Mo 21:17) Zbytek dědictví se měl rozdělit mezi ostatní dědice. Je pravděpodobné, že muž, o kterém se v tomto verši mluví, chtěl chamtivě víc, než kolik mu podle zákona náleželo. To by mohlo vysvětlovat jeho nevhodné chování, když přerušil Ježíšův duchovní rozhovor požadavkem, aby se řešila tahle světská záležitost. Ježíš moudře odmítl do sporu zasahovat, ale potom varoval před chamtivostí.

rozhodčím: Nebo „rozdělovačem; tím, kdo rozděluje (majetek)“. Ježíš tady dává najevo, že není potřeba, aby se zapojoval do záležitosti, kterou Mojžíšův Zákon jasně upravoval. Tento Zákon navíc pověřoval starší muže, aby rozhodovali v majetkových sporech. Ježíš také chápal, že byl na zem poslán ne proto, aby se zabýval světskými záležitostmi, ale aby kázal dobrou zprávu o Božím Království.

chamtivostí: Nebo „lakotou“. Řecké slovo ple·o·ne·xiʹa doslova znamená „mít víc“ a vyjadřuje neukojitelnou touhu mít stále víc. Tento řecký výraz je použitý také v Ef 4:19; 5:3. Když Pavel v Kol 3:5 zmiňuje „chamtivost“, dodává: „což je modlářství“.

podobenství: Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

sobě: Nebo „své duši“. Řecké slovo psy·kheʹ, které se tradičně překládá jako „duše“, se vyskytuje třikrát v 19. a 20. verši. Význam tohoto výrazu je potřeba určit podle kontextu. (Viz Slovníček, „Duše“.) Tady se vztahuje na samotného člověka – na hmotnou, viditelnou, hmatatelnou osobu – a ne na nějakou neviditelnou, nehmatatelnou substanci uvnitř lidského těla. Proto výrazy „své duši“ a „sobě“ v podstatě znamenají totéž. – Viz studijní poznámku k Udělal sis v tomto verši a studijní poznámku k Lk 12:20.

Udělal sis: Nebo „Duše, udělal sis“. Ten nerozumný muž tady oslovuje sám sebe. Jak je vysvětleno v poznámce k sobě v tomto verši, řecké slovo psy·kheʹ, které se tradičně překládá jako „duše“, se tady vztahuje na samotného člověka. – Viz Slovníček, „Duše“.

Ty nerozumný: Nebo „Ty blázne“. V Bibli se výrazy jako „nerozumný“ nebo „blázen“ obvykle nevztahují na člověka, kterému chybí rozumové schopnosti. Spíš označují někoho, kdo odmítá jednat rozumně a vydává se na morálně necitlivou cestu, která není v souladu se spravedlivými Božími měřítky.

ještě dnes v noci si vyžádají tvůj život: V tomhle podobenství se nemluví o žádné konkrétní skupině lidí ani andělů. Řecké sloveso přeložené jako „vyžádat si“ je ve 3. osobě množného čísla („si vyžádají“) a jednoduše naznačuje, co se tomu muži mělo stát. Ježíš neřekl, jak boháč v podobenství zemře ani kdo mu vezme život. Smysl je v tom, že nějakým způsobem měl tu noc zemřít. Proto by se to dalo přeložit i jako „tvůj život ti bude vyžádán“.

tvůj život: Nebo „tvou duši“. Jak je uvedeno ve studijní poznámce k Lk 12:19, význam řeckého slova psy·kheʹ, které se tradičně překládá jako „duše“, se určuje podle kontextu. Tady označuje život, který člověk má.—Viz Slovníček, „Duše“.

bohatý vůči Bohu: Nebo „bohatý v Božích očích“, tedy bohatý v tom, co je důležité z Božího pohledu.

Přestaňte si dělat starosti: Nebo „přestaňte se znepokojovat“. Čas řeckého slovesa me·ri·mnaʹo v tomto zákazu naznačuje, že mají přestat s činností, která už probíhá. Řecký výraz přeložený jako „dělat si starosti“ může označovat takové obavy, které člověku „rozdělují“ mysl a rozptylují ho, takže ho připravují o radost. Lukáš používá stejné řecké slovo v Lk 12:11, 25, 26. Toto sloveso používá Pavel v 1Ko 7:32-34 a Fil 4:6. (Viz studijní poznámku k Mt 6:25).

o svůj život: Nebo „o svou duši“. Řecké slovo psy·kheʹ, které se tradičně překládá jako „duše“, tady označuje život člověka.—Viz Slovníček, „Duše“.

život: Nebo „duše“. Stejně jako v předchozím verši se tu řecké slovo psy·kheʹ vztahuje na život, který člověk má. V tomto kontextu spojení „život“ (duše) a „tělo“ představuje celého člověka.

krkavců: V Křesťanských řeckých písmech je tento pták zmíněn jen tady. Když Ježíš dával podobné napomenutí v Kázání na hoře, nezmínil žádného konkrétního ptáka. (Mt 6:26) Lukášův záznam se odehrává během Ježíšovy služby v Judeji, asi 18 měsíců poté, co pronesl Kázání na hoře v Galileji. Ježíš tady napomenutí zdůrazňuje tím, že poukazuje na „krkavce“, ptáka, který byl podle Zákonní smlouvy nečistý. (3Mo 11:13, 15) Smysl je zřejmě v tom, že když Bůh opatřuje potravu i nečistým krkavcům, můžeme si být jistí, že nikdy neopustí lidi, kteří mu důvěřují.

jedinou chvíli: Viz studijní poznámku k Mt 6:27.

svůj život: Viz studijní poznámku k Mt 6:27.

takovou maličkost: Nebo „takovou úplnou maličkost“. Doslova „tu nejmenší věc“. Zřejmě to odkazuje na to, co je uvedeno v předchozím verši o prodloužení délky života o loket. Jestliže lidé nedokážou prodloužit svůj život ani o trochu, dokonce ani o loket, proč by měli být tak úzkostliví a znepokojení tím, že si budou hromadit velké bohatství, jídlo a oblečení a že budou mít mnoho domů a majetku?

lilie: Někteří ztotožňují tuto květinu se sasankou, ale mohlo jít o různé květy podobné liliím, například tulipány, hyacinty, kosatce nebo mečíky. Někteří se domnívají, že Ježíš měl na mysli jednoduše mnoho planých květin, které v té oblasti rostly, a proto překládají řecké slovo obecnějšími výrazy, jako „květiny“ nebo „plané květiny“. Dá se to vyvodit z toho, že tento výraz je použit paralelně s výrazem „polní vegetace“. (Lk 12:28; Mt 6:28-30).

květiny . . . pece: Viz studijní poznámku k Mt 6:30.

Jak malá je vaše víra!: Viz studijní poznámku k Mt 6:30.

přestaňte se znepokojovat: Nebo „přestaňte si dělat starosti“. Řecké slovo me·te·o·riʹzo·mai se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen tady. V klasické řečtině mělo význam „zvednout vysoko; nechat viset“; v tomto smyslu se používá dokonce i ve spojitosti s loděmi zmítanými na moři. V tomto kontextu je ale použito obrazně pro úzkostný nebo neklidný stav, jako když je člověk zmítaný sem a tam nebo kolísá kvůli pochybnostem a úzkosti.

zaměřujte se: Tvar řeckého slovesa, který je tady použitý, vyjadřuje nepřetržitou činnost a dalo by se přeložit jako „zaměřujte se stále“. Ježíšovi praví následovníci by se na Království nezaměřovali jen nějakou dobu a pak se věnovali jiným věcem. Naopak by z něj vždycky dělali svou hlavní životní starost. Stejnou radu Ježíš řekl i v Mt 6:33 jako součást svého Kázání na hoře v Galileji. Lukáš tady popisuje události asi o rok a půl později, v závěrečné části Ježíšovy služby, pravděpodobně v Judeji. Ježíš zřejmě považoval za vhodné své předchozí napomenutí zopakovat.

dary chudým: Viz studijní poznámku k Mt 6:2.

Mějte bedra přepásaná: Dosl. „mít bedra přepásaná“. Tento idiom se vztahuje k tomu, že si člověk přepásal volný spodní oděv opaskem, aby mu nepřekážel při fyzické práci, běhu a podobně. Postupně se tím začal vyjadřovat stav připravenosti k jakékoli činnosti. Podobná vyjádření se v Hebrejských písmech objevují mnohokrát. (Například: 2Mo 12:11, pozn.; 1Kr 18:46, pozn.; 2Kr 3:21, pozn.; 2Kr 4:29; Př 31:17, pozn.; Jer 1:17, pozn.) V tomto kontextu tvar slovesa naznačuje trvalý stav připravenosti k duchovní činnosti ze strany Božích služebníků. V Lk 12:37 je stejné řecké sloveso přeloženo jako „přepásá se, aby sloužil“. V 1Pe 1:13 výraz „připravte svou mysl k činnosti“ doslova znamená „přepásejte bedra své mysli“.

se přepásá: Doslova „opáše se“. (Viz studijní poznámky k Lk 12:35; 17:8).

druhé hlídce: Tedy přibližně od 21:00 do půlnoci. Toto rozdělení odpovídá řeckému a římskému systému čtyř nočních hlídek. Hebrejci dříve dělili noc na tři hlídky, z nichž každá trvala asi čtyři hodiny (2Mo 14:24; Sd 7:19), ale v prvním století n. l. už převzali římský systém. (Viz studijní poznámky k Mt 14:25; Mr 13:35).

při třetí: Tedy od půlnoci přibližně do 3:00 ráno. (Viz studijní poznámku k Mr 13:35).

správce: Nebo „správce domu; správce domácnosti“. Řecké slovo oi·ko·noʹmos označuje člověka, který byl postaven nad služebníky, i když sám byl služebník. Ve starověku tuto funkci často zastával věrný otrok, kterému byly svěřeny pánovy záležitosti. Byla to tedy pozice, která vyžadovala velkou důvěru. Takovým správcem byl Abrahamův služebník, „který spravoval všechno, co [Abraham] měl“. (1Mo 24:2) Totéž platilo o Josefovi, jak je popsáno v 1Mo 39:4. „Správce“ v Ježíšově znázornění je sice uveden v jednotném čísle, ale to nutně neznamená, že by představoval jen jednu konkrétní osobu. V Písmu najdeme příklady, kdy jednotné číslo označuje skupinu, například když Jehova oslovil izraelský národ jako celek a řekl: „Vy jste moji svědkové [množné číslo] … ano, můj služebník [jednotné číslo], kterého jsem si vyvolil.“ (Iz 43:10) Podobně i toto znázornění mluví o složeném správci. V paralelním znázornění v Mt 24:45 je tento správce nazván „věrný a rozvážný otrok“.

rozvážný: Nebo „moudrý“. Řecké přídavné jméno phroʹni·mos, které je zde použité, vyjadřuje myšlenku chápavosti spojené s pronikavým porozuměním, předvídavostí, rozlišovací schopností, opatrností a moudrostí v praktickém smyslu. Lukáš používá tvar téhož řeckého slova v Lk 16:8, kde je přeloženo jako „moudřejší v praktickém smyslu“. Stejné řecké slovo se objevuje v Mt 7:24; 25:2, 4, 8, 9. Septuaginta toto slovo používá v 1Mo 41:33, 39 ve spojitosti s Josefem.

nad svými služebníky: Nebo „nad svými domácími služebníky; nad personálem své domácnosti“. Podobně jako výraz „domácí služebnictvo“ (řecky oi·ke·teiʹa), použitý v Mt 24:45, i tento výraz (řecky the·ra·peiʹa) označuje všechny, kdo slouží v pánově domácnosti. Lukáš používá výraz běžný v klasické řečtině, který má v podstatě stejný význam jako výraz, který používá Matouš. Lukášova volba slova může odrážet jeho vzdělání a původ.

ten otrok: Správce zmíněný ve 42. verši je tady označen jako „otrok“. (Viz studijní poznámku k Lk 12:42.) Pokud je „ten otrok“ věrný, bude odměněn. (Lk 12:44) V paralelním znázornění v Mt 24:45-47 je tento správce nazván „věrný a rozvážný otrok“. (Viz studijní poznámku k Lk 12:45).

ten otrok: Otrok, o kterém se tady mluví, je stejný jako správce popsaný v Lk 12:42. Pokud je „ten otrok“ věrný, bude odměněn. (Lk 12:43, 44) Jestliže je ale „ten otrok“ neloajální, bude potrestán „s největší přísností“. (Lk 12:46) Ježíšova slova jsou ve skutečnosti varováním určeným věrnému správci. Podobně i v paralelním znázornění v Mt 24:45-51, když Ježíš říká: „Ale kdyby si ten otrok někdy řekl ve svém srdci: ‚Můj pán dlouho nepřichází‘“, nepředpovídá ani nejmenuje nějakého „zlého otroka“, ale varuje věrného otroka, co by se stalo, kdyby začal projevovat rysy zlého otroka.

co nejpřísněji ho potrestá: Viz studijní poznámku k Mt 24:51.

zažehl oheň: Obrazně řečeno, Ježíšův příchod přinesl Židům „ohnivé“ období. Ježíš ten „oheň“ zažehl tím, že otevíral otázky, které vyvolávaly prudké spory a vedly k odstranění mnoha falešných nauk a tradic. Například na rozdíl od nacionalistických očekávání Židů Mesiáš, když byl na zemi, neosvobodil doslovný Izrael z římské nadvlády, ale podstoupil potupnou smrt. Svým horlivým kázáním Ježíš postavil Boží Království do popředí jako nejdůležitější otázku pro lidi, a tím v celém národě rozpoutal prudkou polemiku. (1Ko 1:23).

do poslední mince: Dosl. „do posledního leptu“. Řecké slovo le·ptonʹ znamená něco malého a tenkého. Lept byla mince v hodnotě 1/128 denáru a zřejmě to byla nejmenší měděná nebo bronzová mince používaná v Izraeli. – Viz Slovníček, „Lept“, a Dodatek B14.