Galaťanům 5

Pro takovou svobodu nás Kristus osvobodil: Pavel opakovaným použitím řeckých slov pro „svobodu“ a „osvobození“ ve svém dopise zdůrazňuje „svobodu, kterou máme v jednotě s Kristem Ježíšem.“ (Ga 2:4) Tuto svobodu staví do kontrastu s otroctvím, které popsal v předchozí kapitole. Uvedený výraz by také mohl být přeložen jako „Svou svobodou nás Kristus osvobodil,“ což by zdůraznilo, že takovou svobodu lze zakoušet pouze jako děti „nebeského Jeruzaléma“, svobodné ženy.​—Ga 4:26.

jho otroctví: Zákon daný izraelskému národu byl spravedlivý a svatý. (Ř 7:12) Nedokonalí lidé však nemohli Zákon dokonale dodržovat. Kdokoli by se po přijetí křesťanství vrátil k tomuto Zákonu, byl by „znovu spoután jhem otroctví“, protože by ho Zákon odsoudil jako hříšníka a otroka hříchu. Kristova výkupní oběť přinesla osvobození od tohoto „jha“.​—Sk 15:10; Ga 5:1-6; viz Slovníček, „Jho“.

Dobře jste běželi: Pavel zde používá metaforu běhu v závodě, aby popsal, jak galaťští křesťané úspěšně následovali křesťanský způsob života. Podobné obrazné vyjádření používá ve svých dopisech několikrát. (Srovnej Ga 2:2; viz studijní poznámku k 1Ko 9:24.) Bible často používá pojmy chůze a běhu k označení následování určitého způsobu jednání.​—1Mo 5:22; 6:9; Ef 4:17; 5:2.

kvas: Nebo „droždí“.​—Viz Slovníček a studijní poznámku k 1Ko 5:6.

prokvasí: Nebo „pronikne; ovlivní“. Řecké sloveso zde použité, zy·moʹo (kvasit), souvisí s podstatným jménem pro „kvas“, zyʹme, které je také použito v tomto verši. Pavel používá stejnou frázi („Trocha kvasu prokvasí celé těsto“), zřejmě přísloví, v 1Ko 5:6. Pavlova pointa je, že stejně jako trocha kvasu prokvasí celé těsto, tak falešní učitelé (v tomto případě zastánci obřízky) a jejich učení mohou zkazit celé shromáždění.

kámen úrazu: Nebo „pohoršení“.​—Viz studijní poznámky k Mt 13:57; 18:7.

kámen úrazu kůlu mučení: Ježíšova smrt na kůlu mučení byla základem pro zrušení Zákona. Pavel a další křesťané kázali poselství, že víra v Kristovu oběť je jediným způsobem, jak získat spásu. (Kol 2:13, 14; viz studijní poznámka k Ga 5:1.) Toto poselství se stalo kamenem úrazu, tedy příčinou pohoršení, pro Židy, kteří trvali na tom, že obřízka a dodržování Mojžíšova Zákona jsou nezbytné pro získání Boží přízně.​—Viz studijní poznámka k 1Ko 1:23.

kůl mučení: Nebo „popravčí kůl“.​—Viz studijní poznámka k 1Ko 1:17.

vyklešťují se: Nebo „kastrují se; stanou se (učiní se) eunuchy.“ Dosl. „odříznou se.“ Pavlův silný, až sarkastický výrok nemá být chápán doslovně. Pavel používá hyperbolu, když si přeje, aby zastánci obřízky učinili z sebe fyzické eunuchy. (Viz Slovníček, „Eunuch.“) Tím by se diskvalifikovali z plnění samotného Zákona, který prosazovali. (5Mo 23:1) Někteří komentátoři navíc soudí, že Pavel naráží na kastrační rity některých pohanských vyznavačů, čímž staví ty, kdo trvali na obřízce, na stejnou úroveň jako tyto modláře.

Byli jste povoláni ke svobodě: Pavel zde varuje, že podléhání tělesným, tedy hříšným touhám by pro křesťany znamenalo zneužívání svobody, kterou mají v Kristu. (Ga 2:4; 4:24-31) Ti, kdo si této svobody váží, ji využívají k tomu, aby sloužili jeden druhému z lásky, pokorně sloužíce druhým.​—Viz studijní poznámky k Ga 5:1, 14.

příležitost k následování tělesných touh: Dosl., „příležitost pro tělo.“ Řecký výraz pro „tělo“ (sarx) se v následujících verších objevuje několikrát. (Ga 5:16-19) Zde odkazuje na hříšnou přirozenost lidí.​—Viz studijní poznámka k Ga 5:19.

z lásky služte jeden druhému: Pavel povzbuzuje křesťany, aby svůj život nevyužívali k sobeckým cílům, ale aby z lásky sloužili svým spoluvěřícím. Jeho použití slovesa „sloužit“ může naznačovat, že by se měli k sobě navzájem chovat pokorně s úctou a důstojností, jako by sloužili pánovi. Výraz „služte jeden druhému“ by také mohl být přeložen jako „pokorně si navzájem prokazujte službu“.

se naplňuje: Řecký výraz může mít dva významy: Jeden překlad by mohl znamenat, že Mojžíšův zákon „nachází své naplnění“ v tomto jednom přikázání. Další možný překlad je, že „nachází svůj plný výraz“ v tomto přikázání. V obou případech člověk naplňuje celý Zákon tím, že projevuje lásku, protože láska je základem Zákona. V tomto verši Pavel cituje přikázání uvedené v 3. Mojžíšově 19:18. Stejný verš cituje i v Římanům 13:9, kde zdůrazňuje, že všechna přikázání Zákona jsou „shrnutá v tomto výroku“ o lásce k bližnímu jako k sobě samému. Zde v Galatským 5:14 některé biblické překlady uvádějí „je shrnuto“, což je také možný překlad řeckého termínu.

Stále choďte duchem: V tomto kontextu člověk, který chodí duchem, hledá vedení Božího ducha a dovoluje mu ovlivňovat své myšlenky a činy. I když může mít hříšné touhy, okamžitě je odmítá a odmítá se jimi zabývat. Tím se vyhne tomu, aby se stal praktikujícím hříchu. (Ří 8:4–6; Jak 1:14, 15) Pavel tento způsob jednání staví do protikladu k jednání ovládanému jakoukoli nesprávnou tělesnou touhou.

tělo . . . duch: V této kapitole Pavel často líčí „tělo“ a „ducha“ jako vzájemně se střetávající. Zde „tělo“ odkazuje na hříšnou lidskou přirozenost a „duch“ se vztahuje k Božímu svatému duchu, i když může zahrnovat i hnací sílu člověka vedeného svatým duchem. (Viz Slovníček, „Duch.“) Boží duch je silou pro spravedlnost u jeho služebníků, ale hříšné tělo neustále bojuje proti vlivu ducha. V Ga 5:19-23 jsou skutky hříšného těla kontrastovány s ovocem svatého ducha.​—Srovnej Ří 7:18-20.

skutky těla: V předchozích verších Pavel popisuje neustálý konflikt mezi „tělem“ a „duchem“. (Ga 5:13, 17) V následujícím seznamu (verše 19-21) Pavel vyjmenovává 15 skutků neboli praktik, které souvisejí s „tělem“, tedy hříšnou lidskou přirozeností. (Viz studijní poznámky k Mt 26:41; Ga 5:13, 17.) „Skutky“, které Pavel zde uvádí, jsou výsledkem toho, na co člověk myslí a co dělá, když je ovlivněn hříšným tělem. (Ří 1:24, 28; 7:21-25) Na konci seznamu Pavel dodává výraz „a podobné věci“, aby ukázal, že seznam neměl zahrnout všechny možné skutky těla.​—Viz studijní poznámku k Ga 5:21.

nemravnost: Jak je použito v Bibli, řecké slovo por·neiʹa je obecný termín pro určité sexuální aktivity zakázané Bohem. Jeden lexikon definuje por·neiʹa jako „prostituci, necudnost, smilstvo“ a dodává, že toto slovo se používá, když se mluví „o každém druhu nezákonného pohlavního styku“. Takové zakázané aktivity by zahrnovaly nejen prostituci, cizoložství a sexuální vztahy mezi nezadanými osobami, ale také homosexuální akty a bestialitu, které jsou všechny v Písmu odsouzeny. (3Mo 18:6, 22, 23; 20:15, 16; 1Ko 6:9; viz Slovníček.) Ježíš ukázal, že nemravnost je zlá, když ji zařadil mezi vraždu, krádež a rouhání.​—Mt 15:19, 20; Mr 7:21-23.

nečistota: Nebo „špína; zkaženost; oplzlost“. Z prvních tří „skutků těla“ zmíněných v tomto verši je „nečistota“ (řecky a·ka·thar·siʹa) nejširšího významu. Toto slovo se v křesťanských řeckých písmech objevuje desetkrát. Doslova toto slovo odkazuje na něco fyzicky nečistého nebo špinavého. (Mt 23:27) Obrazný význam zahrnuje nečistotu jakéhokoli druhu​—v sexuálních záležitostech, v řeči, v činech a ve vztazích duchovních, jako je uctívání falešných bohů. (Ří 1:24; 6:19; 2Ko 6:17; 12:21; Ef 4:19; 5:3; Ko 3:5; 1Te 2:3; 4:7) „Nečistota“ tedy může odkazovat na různé druhy provinění různé závažnosti. (Viz studijní poznámku k Ef 4:19.) Zdůrazňuje morálně odpornou povahu nesprávného jednání nebo stavu.​—Viz Slovníček, „Nečistý“.

nestoudné chování: Nebo „bezostyšné chování; nevázanost“. Jak je použito v Bibli, řecké slovo a·selʹgei·a označuje chování, které představuje závažné porušení Božích zákonů a které pramení z nestoudného, neuctivého nebo drze pohrdavého postoje. Tento termín se v křesťanských řeckých písmech objevuje desetkrát. (Mr 7:22; Ří 13:13; 2Ko 12:21; Ga 5:19; Ef 4:19; 1Pe 4:3; 2Pe 2:2, 7, 18; Jud 4) Jeden lexikon definuje toto slovo jako „zhýralost, nevázanost, oplzlost, tj. [být] nespoutaný v morálních postojích a chování“. Židovský historik Josephus použil tento řecký termín, když popisoval, jak pohanská královna Jezábel postavila v Izraeli svatyni Baalovi. Tento čin byl pobuřující, drze pohrdající veřejným míněním a slušností.​—Židovské starožitnosti, kniha 8, kap. 13, odst. 1 (Loeb 8.318); viz Slovníček.

spiritismus: Nebo „čarodějnictví; okultismus; užívání drog.“ Řecké podstatné jméno zde přeložené jako „spiritismus“ je phar·ma·kiʹa, které v zásadě odkazuje na „užívání drog.“ Tento řecký termín možná začal být spojován se spiritismem, magií nebo okultismem, protože drogy byly používány při vyvolávání moci démonů za účelem praktikování čarodějnictví. Septuaginta použila řecké slovo phar·ma·kiʹa k překladu hebrejských výrazů pro „magii (umění)“, „tajná umění“ a „čarodějnictví“. (Ex 7:11, 22; 8:7, 18; Iz 47:9, 12) Pavel používá toto slovo k označení okultních praktik, což může být naznačeno tím, že uvádí „spiritismus“ bezprostředně po modloslužbě. (Viz Slovníček, „Modla; Modloslužba.“) Související podstatné jméno phar·ma·kosʹ je přeloženo jako „ti, kdo praktikují spiritismus“ v Zj 21:8.​—Zj 22:15; viz Slovníček.

žárlivost: Řecké slovo zeʹlos vyjadřuje intenzivní emoci, která může být pozitivní nebo negativní. Pavel je zde uvádí mezi „skutky těla.“ V tomto kontextu tedy slovo vyjadřuje negativní emoci, kterou člověk cítí vůči domnělému rivalovi nebo vůči někomu, o kom se domnívá, že má nad ním výhodu. Křesťané v prvním století dostali silné napomenutí, aby se tomuto typu žárlivosti vyhýbali.​—1K 3:3; 2K 12:20; Jk 3:14, 16; viz studijní poznámka k 1K 13:4.

výbuchy hněvu: Nebo „záchvaty hněvu.“ Pavel zde používá množné číslo řeckého slova přeloženého jako „hněv.“ Může zahrnovat nejen nekontrolované výbuchy hněvu, ale také hněv, který vře v srdci a později se projeví. Hněv je uveden spolu s dalšími odpornými skutky těla, jako je nemravnost, drzé chování, modloslužba, spiritismus a opilství.

sekty: Viz studijní poznámka ke Sk 24:5.

divoké pitky: Viz studijní poznámku k Ří 13:13.

a podobné věci: Tento výraz ukazuje, že Pavel neposkytl vyčerpávající seznam všeho, co by bylo považováno za skutek „těla“, tedy hříšné lidské přirozenosti. (Viz studijní poznámku k Ga 5:19.) Pavel používá podobný výraz na konci 1Ti 1:10. Křesťané v Galácii museli použít svou „schopnost rozlišování“, aby identifikovali věci podobné těmto hříšným praktikám. (Heb 5:14) Například zlomyslné pomlouvání není výslovně zmíněno jako skutek hříšného těla, ale často doprovází „nepřátelství, sváry, žárlivost, výbuchy hněvu, rozpory“ zmíněné v Ga 5:20. Ti, kdo nekájíce praktikují skutky, které jsou výslovně označeny jako „skutky těla“, nebo které jsou „podobné těmto věcem“, nezdědí požehnání Božího Království.

ovoce ducha: Nebo „co duch produkuje“. Řecký zemědělský termín kar·posʹ, „ovoce; plod“, se v Písmu často objevuje. Zde je použit obrazně k označení vlastností, které může Boží svatý duch, neboli činná síla, v lidech vytvořit. (Ga 5:16) Stejně jako strom plodí ovoce, když je správně pěstován, tak člověk produkuje „ovoce ducha“, když dovolí duchu ovlivňovat jeho myšlení a jednání. (Srovnej Ža 1:1-3.) Tyto vlastnosti odrážejí osobnost Jehovy Boha, zdroje svatého ducha. (Ko 3:9, 10) Seznam vlastností zmíněných zde není určen k vyčerpání všech vlastností, které svatý duch u křesťanů jako své ovoce vytváří. (Viz studijní poznámka k Ga 5:23.) Společně tyto vlastnosti charakterizují novou osobnost. (Ef 4:24) Pavel zde používá jednotné číslo řeckého slova kar·posʹ, „ovoce“. Bibličtí komentátoři poznamenali, že toto použití jednotného čísla může naznačovat, že zmíněné žádoucí vlastnosti tvoří celek; všechny jsou důležité k pěstování a nemohou existovat odděleně od sebe.

láska: Křesťanská láska (řecky a·gaʹpe) je nejlépe definována popisem, jak jedná, jak to činí Pavel v 1Ko 13:4-8. (Viz studijní poznámka k 1Ko 13:4.) Jan používá stejný řecký termín v 1Ja 4:8-10, kde popisuje „lásku Boží“. Jan dokonce uvádí, že „Bůh je láska“, což znamená, že Jehova je samotným ztělesněním lásky. (Viz studijní poznámka k Jan 3:16.) Ježíš řekl, že láska k Bohu a bližnímu jsou dvě největší přikázání.​—Mt 22:37-39; viz studijní poznámka k Mt 22:37.

radost: Příjemný cit způsobený očekáváním nebo získáním něčeho dobrého; stav pravé štěstí. Řecké slovo přeložené jako „radost“ je hluboce zakořeněnou vlastností srdce. Jehova, „šťastný Bůh“, je zdrojem radosti a chce, aby jeho lid byl radostný. (1Ti 1:11) S pomocí Božího ducha může křesťan zůstat radostný i tváří v tvář těžkostem, smutku nebo pronásledování.​—Ko 1:11; Heb 12:2; Jak 1:2-4.

pokoj: Řecké slovo pro „pokoj“ má široký význam. V tomto kontextu „pokoj“ zahrnuje klid mysli a srdce, který pochází z pěstování blízkého vztahu s Jehovou, „Bohem pokoje“. (Fp 4:9; 1Te 5:23; Heb 13:20; viz studijní poznámka k 1Ko 14:33.) Boží svatý duch je často zmiňován spolu s „pokojem“. (Sk 9:31; Ří 8:6; 15:13) S pomocí jeho ducha ti, kdo jsou v pokoji s Bohem, podporují harmonii, jednotu a dobré vztahy s druhými.​—Mt 5:9; 2Ko 13:11; Jak 3:18.

trpělivost: Nebo „dlouhé strpení“. Řecké slovo by mohlo být doslova přeloženo jako „dlouhost ducha“ (Království Interlineární) a označuje klidné snášení, shovívavost a pomalost k hněvu. Jehova Bůh je vrcholným příkladem trpělivosti. (Ří 2:4; 9:22; 1Ti 1:16; 1Pe 3:20; 2Pe 3:9, 15) Pavel zmiňuje trpělivost jako nezbytný aspekt křesťanské lásky.​—1Ko 13:4; viz Příl. A2.

laskavost: Vlastnost nebo stav aktivního zájmu o blaho druhých a jednání s nimi přátelským a pomocným způsobem. Jehova Bůh projevuje laskavost i vůči nevděčným a zlým. (Lk 6:35; Ří 2:4; 11:22; Tit 3:4, 5) Tvar řeckého slova pro „laskavost“ je použit k popisu Ježíšova „laskavého“ jha učednictví, jha, které je „lehké; příjemné“. (Mt 11:30; pozn.) Křesťané pod tímto jhem jsou vybízeni, aby se oblékli do laskavosti.​—Ef 4:32; Ko 3:12.

dobrota: Vlastnost nebo stav být dobrým; morální dokonalost; ctnost. Jeden lexikon definuje řecké slovo pro „dobrotu“ jako „pozitivní morální kvalitu charakterizovanou zejména zájmem o blaho druhých“. Takže křesťan musí nejen být dobrý, ale také konat dobro. Ačkoli nedokonalý, křesťan může pěstovat dobrotu poslušností Jehovových příkazů a napodobováním jeho dobroty a štědrosti vůči druhým. (Sk 9:36, 39; 16:14, 15; Ří 7:18; Ef 5:1) Jehova je dobrý v absolutním smyslu. (Ža 25:8; Za 9:17; Mr 10:18 a studijní poznámka) Je skutečně štědrým a ohleduplným Bohem.​—Sk 14:17.

víra: Termín „víra“ je přeložen z řeckého slova piʹstis, které primárně vyjadřuje myšlenku důvěry, spolehnutí, pevného přesvědčení. V Heb 11:1 Pavel podává Bohem inspirovanou definici termínu „víra“. Stejně jako láska je víra definována tím, jak jedná. (Jak 2:18, 22; viz studijní poznámka k Jan 3:16.) Písmo naznačuje, že křesťanská víra by měla růst; proto Ježíšovi učedníci řekli: „Dej nám více víry.“ (Lk 17:5) Pavel chválil křesťany v Soluni slovy: „Vaše víra velmi roste.“ (2Te 1:3; viz také 2Ko 10:15.) V listu Galatským je „víra“ zmíněna více než 20krát, nejčastěji se odkazuje na důvěru v Boha nebo v Krista, jako v tomto verši. (Ga 3:6, 11) V 2Te 3:2 Pavel říká: „Víra není vlastnictvím všech lidí.“ Aby měl člověk silnou víru, musí mít Jehovova svatého ducha.

mírnost: Vnitřní klid a pokojnost, které křesťané projevují ve svém vztahu k Bohu a ve svém jednání s druhými lidmi. (Ga 6:1; Ef 4:1-3; Ko 3:12) Protože mírnost je součástí ovoce Božího ducha, nelze ji získat pouhou silou vůle. Křesťan pěstuje mírnost tím, že se přibližuje k Bohu, modlí se za jeho ducha a spolupracuje s jeho vlivem. Mírný člověk není zbabělec ani slaboch. Řecké slovo pro „mírnost“ (pra·yʹtes) znamená vlídnost spojenou s mocí, nebo sílu pod kontrolou. Příbuzné řecké slovo (pra·ysʹ) je přeloženo jako „mírný“ a „vlídný“. (Mt 21:5; 1Pe 3:4) Ježíš o sobě řekl, že je mírný (Mt 11:29); přesto nebyl nijak slabý.​—Viz Mt 5:5 a studijní poznámku.

sebeovládání: Řecké slovo zde přeložené jako „sebeovládání“ se v křesťanských řeckých písmech objevuje čtyřikrát. (Sk 24:25; 2Pe 1:6) Tato vlastnost byla definována jako „omezování svých emocí, impulzů nebo touh“. Příbuzné řecké sloveso se objevuje v 1K 9:25 (viz studijní poznámku), kde Pavel říká o atletických hrách: „Každý, kdo se účastní závodu, se ve všem ovládá.“ Toto řecké sloveso je také použito v Septuagintě v 1Mo 43:31, kde je popsáno, jak Josef „se ovládl“. Hebrejské sloveso použité v 1Mo 43:31 se také objevuje v Iz 42:14, kde Izajáš popisuje Jehovu, jak říká: „Já ... jsem se ovládl.“ Místo toho, aby okamžitě jednal proti hříšníkům, Jehova dopustil, aby uplynul čas, aby měli příležitost odvrátit se od svých špatných cest a získat tak jeho přízeň.​—Jr 18:7-10; 2Pe 3:9.

Proti takovým věcem není zákon: Neexistuje žádný zákon, který by mohl omezit míru, do jaké mohou křesťané pěstovat vlastnosti vytvářené Božím duchem. Všechny tyto vlastnosti jsou v plném souladu se zákonem lásky stanoveným v Mojžíšově zákoně (3Mo 19:18; 5Mo 6:5) a v „zákoně Kristově“ (Ga 6:2; Jan 13:34). Výraz „takové věci“ naznačuje, že ovoce Jehovova ducha není omezeno na těchto devět uvedených aspektů. Křesťanská osobnost se skládá z těchto a dalších vlastností, které všechny jsou vytvářeny s pomocí svatého ducha.​—Ef 4:24, 32; 5:9; Ko 3:12-15; Jk 3:17, 18.

přibili na kůl: Evangelia používají řecké sloveso stau·roʹo v souvislosti s popravou Ježíše Krista. Zde Pavel tento výraz používá obrazně. (Srovnej studijní poznámku k Ř 6:6.) Popisuje tím rozhodná a rázná opatření, která musí Kristovi následovníci učinit, aby usmrtili tělo, hříšnou lidskou přirozenost. Když křesťan překoná a ovládne hříšné „vášně a touhy“ „těla“, je to, jako by tyto touhy byly mrtvé a již nad ním neměly žádnou moc. (Ga 5:16) Pavlova poznámka úzce souvisí s předchozími verši a zdůrazňuje, že ti, kdo patří Kristu, by měli rozhodně odložit „skutky těla“ zmíněné v Ga 5:19-21.

Nečiňme se domýšlivými: Poté, co Pavel porovnal „skutky těla“ s „ovocem ducha“ (Ga 5:19-23), dodává napomenutí obsažené v tomto verši. Řecké slovo přeložené jako „domýšlivý“ (ke·noʹdo·xos) doslova vyjadřuje myšlenku „prázdné slávy; marné slávy“. V křesťanských řeckých písmech se vyskytuje pouze zde. Jeden lexikon je definuje jako „mající přehnané sebevědomí, domýšlivý, vychloubačný“. To naznačuje silnou touhu získat od druhých chválu z bezcenných, prázdných důvodů. Příbuzné řecké slovo je přeloženo jako „ješitnost“ v Fp 2:3.

vyvolávat vzájemné soupeření: Nebo „nutit jeden druhého ke konfrontaci“. Podle jednoho lexikonu řecké slovo použité zde doslova znamená „vyzvat někoho, aby vystoupil, často v nepřátelském smyslu provokovat, vyzývat“. Jiný lexikon je definuje jako „vyzvat k boji nebo soutěži s někým“.