zpět

1. Korinťanům 1

otevřít na jw.org

1:1

Sosthenés, náš bratr: Jméno Sosthenés nebylo nijak zvlášť běžné. Jediný další výskyt v Bibli je zaznamenán v Sk 18:17. Je tedy možné, že představený synagogy, kterého v Korintu zbil dav, se později stal křesťanským bratrem zmíněným zde a spojeným s Pavlem v Efezu. V 1K 16:21 Pavel naznačuje, že většina dopisu nebyla napsána jeho vlastní rukou, což snad ukazuje na to, že Sosthenés mu při psaní tohoto dopisu dělal sekretáře.

1:2

sboru Božímu, který je v Korintu: Pavel založil korintský sbor kolem roku 50 n. l. (Sk 18:1-11) Když byl v Efezu kolem roku 55 n. l., napsal tento první inspirovaný dopis Korinťanům. (Srovnej 1Ko 5:9.) Bratři v Korintu nedávno Pavlovi napsali a ptali se na otázky ohledně manželství a jedení pokrmů obětovaných modlám. (1Ko 7:1; 8:1) Pavel však byl vědom si problémů, které byly ještě naléhavější. Sbor toleroval případ zjevné nemravnosti. (1Ko 5:1-8) A také docházelo k rozkolům ve sboru. (1Ko 1:11-13; 11:18; 15:12-14, 33, 34) Mohla také panovat nejistota ohledně správného zacházení s Pánovou večeří. (1Ko 11:20-29) Pavel poskytl inspirované vedení v těchto záležitostech, se zvláštním důrazem na důležitost projevování křesťanské lásky.​—1Ko 13:1-13.

1:3

Nechť máte nezaslouženou laskavost a pokoj: Viz studijní poznámka k Římanům 1:7.

1:9

společenství: Nebo „sdílení“. Pavel ve svých dopisech několikrát používá řecké slovo koi·no·niʹa. (1K 10:16; 2K 6:14; 13:14) V tomto kontextu toto slovo naznačuje, že společenství s Božím Synem zahrnuje blízké přátelství a jednotu.​—Viz studijní poznámku ke Sk 2:42.

1:10

roztržky: Nebo „rozpory; schizma“. Ježíš se modlil, aby jeho následovníci byli jednotní (Jan 17:20-23), a Pavel se rovněž živě zajímal o jednotu křesťanského sboru. V době, kdy Pavel napsal svůj první inspirovaný dopis Korinťanům (kolem roku 55 n. l.), již ve sboru existovaly frakce. Někteří považovali za svého vůdce Apolla, jiní dávali přednost Pavlovi nebo Petrovi, další se drželi pouze Krista. (1Ko 1:11, 12) Pavel radil, aby nebyla přikládána přehnaná důležitost lidem, kteří jsou pouze služebníky podřízenými Bohu a Kristu. (1Ko 3:4-9, 21-23; 4:6, 7) V tomto verši použil řecké slovo skhiʹsma, přeložené zde jako „roztržky“, které se v jeho prvním dopise Korinťanům objevuje třikrát.​—1Ko 1:10; 11:18; 12:25.

1:11

dům Chloé: V Bibli je toto jediná zmínka o ženě jménem Chloé. Mohla žít v Korintu nebo v Efezu, kde byl napsán 1. list Korinťanům. Pavel výslovně neuvádí, zda byla křesťankou žijící v některém z těchto měst. Protože však tento dům zmiňuje jménem, zřejmě alespoň někteří členové domácnosti​—ať už rodinní příslušníci nebo otroci​—byli křesťany známými Korinťanům.

1:12

Apollos: Židovský křesťan z Alexandrie, který cestoval z Efezu do Korintu a pomáhal těm, kdo se stali věřícími. (Sk 18:24–28; 19:1; viz studijní poznámka ke Sk 18:24.) Apollos „zaléval“ semena, která Pavel v Korintu zasel.​—1K 3:5, 6; viz studijní poznámka k 1K 16:12.

Kéfas: Jedno z jmen apoštola Šimona Petra. Když Ježíš poprvé potkal Šimona, dal mu semitické jméno Kéfas (řecky Ke·phasʹ). Toto jméno může souviset s hebrejským podstatným jménem ke·phimʹ (skály), použité v Jób 30:6 a Jer 4:29. V Jan 1:42 Jan vysvětluje, že toto jméno „se překládá ‚Petr‘“ (Peʹtros, řecké jméno, které podobně znamená „Kus Skály“). Jméno Kéfas se vyskytuje pouze v Jan 1:42 a ve dvou Pavlových dopisech, konkrétně v 1. Korinťanům a Galaťanům.​—1K 1:12; 3:22; 9:5; 15:5; Ga 1:18; 2:9, 11, 14; viz studijní poznámky k Mt 10:2; Jan 1:42.

1:13

popraven na kůl: Nebo „přibit na kůl (sloup).“​—Viz studijní poznámku k Mt 20:19 a Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl.“

1:17

Kristus mě neposlal křtít: Pavel měl oprávnění křtít (Mt 28:19) a občas to také dělal. V tomto kontextu však ukazuje, že vykonávání křtů nebylo jeho hlavním úkolem od Krista. (1K 1:14, 16) Nechtěl, aby se křty staly zdrojem rozdělení, jako by křty vykonávané apoštolem měly větší význam než ty, které provedli jiní.

mučednický kůl Kristův: Zde je výraz „mučednický kůl“ (řecky stau·rosʹ) použit jako symbol Ježíšovy smrti na kůlu. Ježíš takto zemřel, aby lidstvo již nebylo otrokem hříchu, ale mohlo mít dobrý vztah s Bohem.

1:18

mučednický kůl: Viz studijní poznámku k 1K 1:17.

1:20

zákoník: To znamená odborník na Mojžíšův zákon.

tento systém věcí: Základní význam řeckého slova ai·onʹ je „věk“. Může odkazovat na stav věcí nebo na rysy, které charakterizují určité časové období, epochu či věk. (Viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.) Zde tento termín odkazuje na to, co 2Tm 4:10 nazývá „nynějším systémem věcí“, tedy na převládající stav věcí ve světě obecně.

1:21

bláznovství toho, co se káže: Pavel popsal kázání o Kristu jako „bláznovství“, protože národům se takové poselství zdálo být. Řekové nemohli pochopit, proč by měl Žid zemřít jako opovrhovaný zločinec, aby je zachránil. (1K 1:18, 25; viz studijní poznámku k 1K 1:22.) Židé očekávali, že budou zachráněni skutky zákona, dáváním almužen a zásluhami svých předků, zejména Abrahama. Nechtěli mesiáše, kterého považovali za slabocha, za muže, který se nechal přibít na kůl.​—1K 1:23.

1:22

Řekové: V prvním století n. l. řecké slovo Helén, použité zde, nemuselo nutně odkazovat pouze na rodáky z Řecka nebo na lidi řeckého původu. V tomto kontextu je termín použit paralelně s „národy“ (1K 1:23) a odkazuje na „Řeky“ jako na zástupce všech nežidovských národů (Ř 1:16; 2:9, 10; 3:9; 10:12; 1K 10:32; 12:13). To bylo nepochybně způsobeno význačností řeckého jazyka a kultury v celé Římské říši.​—Viz studijní poznámku k Ř 1:16.

1:23

Židům kamenem úrazu: Zákon uváděl, že muž pověšený na kůl je „prokletý od Boha“. (5Mo 21:22, 23; Ga 3:13) Židé proto považovali Ježíšův způsob smrti za potupný, nehodný Mesiáše. Stal se jim tak „kamenem úrazu“.

1:26

podle těla: Nebo „podle lidských měřítek.“ Doslova „podle těla.“

urozeného původu: Nebo „z významných rodin.“ Někteří učenci se domnívají, že řecké slovo odkazovalo na potomky význačnějších starších rodin ve městě. V řecko-římském světě ti, kdo měli takový „urozený původ“, patřili k elitě. Použití tohoto výrazu zde naznačuje, že někteří korintští křesťané mohli pocházet z vyšší společenské vrstvy a měli společenské výsady.

1:29

člověk: Dosl., „tělo“. Řecké slovo sarx je zde použito ve významu člověka, bytosti z masa a krve.​—Viz studijní poznámky k Jan 17:2; Ří 3:20; 1K 1:26.

1:31

Jehova: V tomto citátu z Jer 9:24 se v původním hebrejském textu Jeremjáše vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako YHWH).​—Viz Příloha C1 a C2.