1. Korinťanům 14

prorokujte: Viz studijní poznámku k 1Ko 12:10 a Slovník, „Proroctví“.

mluví jazykem: Viz studijní poznámka k 1Ko 12:10.

povzbuzuje a utěšuje: Řecká slova pa·raʹkle·sis (přeloženo jako „povzbuzuje“) a pa·ra·my·thiʹa (přeloženo jako „utěšuje“) obě vyjadřují myšlenku „povzbuzení“, ale slovo pa·ra·my·thiʹa označuje ještě větší míru něhy a útěchy. Související sloveso pa·ra·my·theʹo·mai je použito v Jan 11:19, 31 v souvislosti s Židy, kteří šli utěšit Marii a Martu po smrti jejich bratra Lazara.​—Viz také 1Te 5:14, kde je toto sloveso přeloženo jako „mluvte útěšně“.

vykládá: Nebo „překládá“. Řecké slovo je zde použito ve významu „překládat z jednoho jazyka do druhého“. (Sk 9:36; 1K 12:30; 14:13, 27) Může však také znamenat „objasnit význam; plně vysvětlit“.​—Viz studijní poznámky k Lk 24:27; 1K 12:10.

zjevení: Viz studijní poznámku k Ř 16:25.

neživé věci: Nebo „věci bez života“, zde použito k popisu hudebních nástrojů.

trubka: Mojžíšův zákon nařizoval izraelským kněžím používat zvuky trubek k označení důležitých oznámení. (Nu 10:2-10) Například když nastal čas jít do boje, trubky vydaly válečný signál. (Nu 10:9) Kdyby voják slyšel nejasný zvuk trubky, možná by nevěděl, jak přesně reagovat. Podobně v sboru může nejasné vedení nebo nepřesná komunikace způsobit zmatek, nepořádek a sklíčenost.

vyložit: Nebo „přeložit“.​—Viz studijní poznámku k 1Ko 14:5.

svou myslí: Nebo „svým porozuměním“. V tomto verši je řecké slovo nous (často překládané jako „mysl“) použito dvakrát. Objevuje se také v 1Ko 14:14, 19.

říkají „Amen“ k vašemu děkování: Řecké slovo a·menʹ je transliterací hebrejského ʼa·menʹ, což znamená „tak se staň“ nebo „jistě“. Řada biblických veršů naznačuje, že ti, kdo naslouchali veřejné modlitbě, na její závěr říkali amen. (1Pa 16:36; Ne 5:13; 8:6) Pavlova slova ukazují, že křesťané shromáždění v sboru zjevně pokračovali v tomto zvyku a připojovali se k amen po modlitbě. Pavel však výslovně neříká, zda jejich amen bylo slyšitelné, nebo zda je říkali potichu, ve svých srdcích.​—Viz Slovníček, „Amen“, a studijní poznámku k Římanům 1:25.

svou myslí: Nebo „svým porozuměním“. Řecké slovo nous použitá zde odkazuje na schopnost myslet a chápat. Pod vlivem inspirace Pavel řadil mluvení jazyky jako menší dar, když uvedl, že by raději promluvil pět slov, kterým by on i ostatní rozuměli, než deset tisíc slov v jazyce, kterému by nerozuměli.​—1Ko 14:11, 13-18.

poučovat druhé: Nebo „poučovat druhé ústně“. Řecké sloveso ka·te·kheʹo doslova znamená „znít dolů“ a může zahrnovat myšlenku ústního poučování.​—Viz studijní poznámku ke Sk 18:25.

staňte se malými dětmi: Pavel nejprve vybízí Korinťany, aby se nestali malými dětmi, tedy nezralými nebo dětinskými ve svém chápání duchovních věcí. Ale vybízí je, aby „byli malými dětmi“, tedy dětinskými, nezkušenými a nevinnými, „co se týká špatnosti“.

V Zákoně je napsáno: Následující citát je převzat z Iz 28:11, 12, takže výraz „Zákon“ je zde použit v širším smyslu a odkazuje na celé Hebrejské písmo.​—Viz studijní poznámky k Jan 10:34; Ř 2:12.

říká Jehova: Pavel zde cituje z Iz 28:11, 12, aby ukázal, že Bůh bude mluvit k lidem „jazyky cizinců“, ale oni nebudou chtít poslouchat. Ačkoli Izajášovo proroctví říká, že „on [Bůh] bude mluvit“, Pavel cituje tato slova jako pronesená Bohem v první osobě: „Já budu mluvit.“ Aby objasnil, kdo tento výrok pronesl, Pavel přidává frázi, která se v Septuagintě vyskytuje stovkykrát jako překlad hebrejských frází pro „prohlašuje Jehova“, „říká Jehova“ a „toto říká Jehova“. Některé příklady najdeme v Iz 1:11; 22:25; 28:16; 30:1; 31:9; 33:10; 43:10; 48:17; 49:18 (citováno v Ř 14:11); 52:4, 5; Am 1:5; Mi 2:3; Na 1:12; Mal 1:2. Z výše uvedených důvodů, zmíněných v Dodatku C, hebrejský kontext Písma silně naznačuje, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno, které bylo později nahrazeno titulem Pán.​—Viz Úvod k Dodatku C3; 1K 14:21.

proroctví: Viz studijní poznámku k 1Ko 12:10.

vejde nevěřící nebo obyčejný člověk: Kromě „věřících“, tedy těch, kteří přijali Krista a byli pokřtěni (Sk 8:13; 16:31-34; 18:8), byli na křesťanská shromáždění vítáni i „nevěřící“ (1K 14:22). „Nevěřící“ (řecky aʹpi·stos) a „obyčejný člověk“ (řecky i·di·oʹtes), kteří tato shromáždění navštěvovali, nepochybně postupovali ve studiu a uplatňování Božího Slova různou rychlostí. Přesto měli prospěch z toho, že slyšeli pravdy, které je usvědčovaly, nebo způsobily, že „tajemství jejich srdce“ se stala „zjevným“.​—1K 14:23-25; 2K 6:14.

žalm: Řecké slovo psal·mosʹ použit zde odkazuje na posvátnou píseň nebo skladbu a mohlo by být přeloženo jako „chvalozpěv“.

vyložit: Nebo „přeložit.“​—Viz studijní poznámku k 1Ko 14:5.

vykladač: Nebo „překladatel“.​—Viz studijní poznámku k 1Ko 14:5.

Bůh ne nepořádku, ale pokoje: Pavel zde staví do protikladu nepořádek a pokoj. Označuje Jehovu jako „Boha pokoje“ na Fp 4:9, 1Te 5:23 a Žd 13:20 a jako „Boha, který dává pokoj“ na Ř 15:33 a 16:20. Bohem daný pokoj tvoří základ pro pořádek a jednotu v křesťanském sboru. Pavel neimplikoval, že pouhé organizované jednání samo o sobě povede k pokoji. Spíše tím, že Korinťané budou vést své uctívání spořádaným způsobem, budou mít shromáždění v pokojném prostředí, které bude „sloužit k budování“, aby „všichni byli povzbuzeni“. (1K 14:26-32) Spořádaná shromáždění k uctívání budou odrážet vlastnosti a charakter Boha pokoje a přinesou mu čest.

ženy ať v církevních shromážděních mlčí: Pavel již dal pokyn „mlčet“ těm, kdo mluví jazyky bez tlumočníka, a těm, kdo prorokují, zatímco jiný přijímá zjevení. V tomto kontextu dává pokyn ženám, které během shromáždění hovořily nevhodně. (1Ko 14:28, 30, 34) Možná některé ženy přerušovaly nebo zpochybňovaly muže, kteří vedli vyučování. Pavel povzbuzoval tyto ženy, aby své otázky nebo obavy „zeptaly se svých manželů doma“, místo aby narušovaly shromáždění. (1Ko 14:35) Kromě toho je Pavel zde inspirován k potvrzení biblického směrování, že Bůh svěřuje mužům vedoucí postavení mezi svým lidem. (1Tm 2:12) Apoštol nenechal nikoho na pochybách, že si žen jako spolupracovnic v kázání dobré zprávy velmi vážil. (Ř 16:1, 2; Fp 4:2, 3) Jeho inspirované směrování nevylučovalo ženy z účasti na shromážděních.​—1Ko 11:5; Žd 10:23-25.

Vyšlo snad od vás slovo Boží . . . ?: Pavel zde položil řečnickou otázku, aby Korinťanům připomněl, že jejich sbor nebyl první, který byl založen; ani „slovo Boží“ nebylo zvěstováno pouze jim. Byli součástí velkého společenství věřících. Místo zavádění nových způsobů jednání ve sboru měli následovat směrnice apoštolů. Takové jednání by podporovalo spořádanost, jednotu a duchovní růst.

je obdarován duchem: Všichni křesťané mohou prosit a přijímat vedení a pomoc od svatého ducha. (Lk 11:13) Také křesťané s nebeským povoláním jsou pomazáni svatým duchem. (2K 1:21, 22) Tento výraz se však vztahuje na toho, kdo obdržel zvláštní, zázračný dar svatého ducha. Výraz je přeložen z řeckého slova pneu·ma·ti·kosʹ, které má základní význam „náležející k duchu; duchovní“. V 1K 14:1 je přeloženo jako „duchovní dary“. Zde v 1K 14:37, na závěr své rozpravy o zázračných darech, Pavel zmiňuje jak prorokování, tak „obdarování duchem“, což naznačuje, stejně jako v verši 1, že stále hovoří o zázračných darech svatého ducha.

spořádaně: Nebo „uspořádaným způsobem“. Dosl. „podle pořádku“. V tomto kontextu Pavel povzbuzuje křesťany, aby měli spořádaná shromáždění k uctívání. (1K 14:26-33) Řecké slovo použité zde je přeloženo jako „určení“ v Lk 1:8, kde jsou popsány uspořádané postupy chrámové služby. V Septuagintě, je použito v Nu 1:52 k popisu dobře organizovaného tábora Izraele.