13:1
osoba: Nebo „živá osoba“. Zde řecké slovo psy·kheʹ, v některých překladech Bible přeložené jako „duše“, odkazuje na osobu.—Viz Slovníček, „Duše“.
nadřízené autority: Tedy světské vládní autority. Výraz zde přeložený jako „autority“ je množné číslo řeckého slova e·xou·siʹa. Čtenáři řecké Septuaginty mohli být obeznámeni s tím, jak bylo toto slovo použito pro vlády nebo panství. (Viz Da 7:6, 14, 27; 11:5, kde je e·xou·siʹa použito k překladu hebrejských a aramejských slov znamenajících „autorita vládnout; vláda; vládnoucí moc“.) V Lu 12:11 je použito ve výrazu „vládní úředníci a autority“. Řecký výraz přeložený jako „nadřízené“ souvisí se slovem použitým v 1Ti 2:2 ve výrazu „králové a všichni ti, kdo jsou na vysokých místech [nebo „v pozicích autority“, pozn. pod čarou.]“. V některých kontextech odkazuje na kontrolní pozici, na moc nebo autoritu nad ostatními, ale neznamená „nejvyšší“. To ukazuje použití v Fp 2:3, kde jsou křesťané vybízeni, aby považovali druhé za „nadřízené“ sobě, nikoli za „nejvyšší“.
jsou postaveny do svých relativních pozic Bohem: Dosl., „byly uspořádány Bohem“. Tedy Božím dovolením. Řecké slovo tasʹso použité zde je v různých lexikonech definováno jako „vytvořit pořádek věcí uspořádáním; umístit na místo; seřadit; uspořádat v určitém pořadí; ustanovit“. V některých kontextech je tento výraz přeložen jako „uspořádáno“. (Mt 28:16; Sk 15:2; 28:23) V Lu 7:8 Lukáš používá stejné řecké slovo, když cituje slova armádního důstojníka: „I já jsem člověk postavený [tvar slova tasʹso] pod autoritu [tvar slova e·xou·siʹa, stejného slova přeloženého jako „autorita; autority“ v Ří 13:1-3], maje pod sebou vojáky.“ Tento armádní důstojník měl nad sebou někoho postaveného a měl „vojáky pod“ sebou; jeho „autorita“ tedy byla relativní ve vztahu k ostatním. To naznačuje, že řecké slovo tasʹso neznamená vždy jen „postavit na místo“. Může také odkazovat na určité pořadí, ve kterém je někdo postaven ve vztahu k ostatním. Mnoho překladů Ří 13:1 používá výrazy jako „ustanoveny Bohem“ nebo „zřízeny (ustanov
13:2
Boží uspořádání: „Nadřazené autority“ jsou součástí dočasného uspořádání, které Bůh připouští. (Ř 13:1) Použitý řecký výraz označuje to, co Bůh nařídil nebo určil. Tyto světské autority jsou Božím dočasným prostředkem k udržování pořádku v lidské společnosti. Ale žádná lidská autorita by neexistovala, kdyby to Bůh nedovolil. (Jan 19:11) V tomto smyslu mají nadřazené autority relativní postavení v rámci Božího záměru. Když Pavel psal tento dopis, nadřazenými autoritami, které ovlivňovaly křesťany, byla především vláda Říma pod císařem Neronem, který vládl v letech 54 až 68 n. l. Pavel jasně rozpoznával potřebu a nadřazenost Božího způsobu vládnutí. (Sk 28:31; 1Ko 15:24) Jednoduše říkal, že dokud Jehova připouští existenci lidského panování, měli by křesťané toto uspořádání respektovat a přijímat je jako „Boží uspořádání“.
13:3
to: To znamená „autorita“.
13:4
je Božím služebníkem: Toto odkazuje na „autoritu“ zmíněnou v Ř 13:1-3. Tato lidská autorita je Božím „služebníkem“ (řecky di·aʹko·nos) v určitém smyslu. Bible někdy používá toto řecké slovo pro označení „služebníků; těch, kteří slouží“ druhým. (Mt 22:13; J 2:5, 9) Související sloveso di·a·ko·neʹo (sloužit; pečovat; poskytovat službu) se také používá k popisu lidí, kteří druhým poskytují různé osobní služby. (Viz studijní poznámka k Lk 8:3.) V tomto smyslu mohou být světské autority nazvány „služebníkem“. Jsou Božím služebníkem, protože jim Bůh dovoluje dočasně působit. Poskytují určité služby pro dobro lidí, zajišťují určitý řád a ochranu před bezprávím. Bible navíc ukazuje, že světské autority někdy sloužily jako Boží služebník i jinými způsoby. Například: Perský král Kýros vyzval Židy, aby opustili Babylon a obnovili Boží dům v Jeruzalémě. (Ezd 1:1-4; Iz 44:28) Perský král Artaxerxes poslal Ezru s příspěvkem na obnovu tohoto domu a později pověřil Nehemiáše, aby obnovil jeruzalémské hradby. (Ezd 7:11-26; 8:25-30; Neh 2:1-8) Římská autorita zachránila Pavla před davem v Jeruzalémě, chránila ho po ztroskotání lodi a umožnila mu zůstat v pronajatém domě jako vězni, dokud jeho případ neprojednal císař.—Sk 21:31, 32; 28:7-10, 30, 31.
meč: Zde odkazuje na právo nebo moc světských autorit potrestat ty, kdo páchají zlo. Když autority tuto moc používají správně, může být silným odstrašujícím prostředkem proti zločinu a přispívat k pořádku ve společnosti. Jsou však před Bohem odpovědné za to, jak tuto autoritu používají. Například král Herodes Antipas nechal stít Jana Křtitele, čímž zneužil tento symbolický meč. (Mt 14:1-12) Podobně král Herodes Agrippa I. zneužil svou autoritu tím, že „dal Jakuba, bratra Janova, zabít mečem“. (Sk 12:1, 2) Pokud by světské autority nutily křesťany jednat v rozporu s Písmem, nejednaly by jako Boží služebník.
vykonávat hněv: Když člověk poruší lidský zákon, který není v rozporu s Božími zákony, trest udělený „vládci“ je nepřímým vyjádřením Božího hněvu proti tomu, kdo páchá zlo. (Ř 13:3) V tomto kontextu lze řecký výraz pro „vykonávat hněv“ také přeložit jako „přinést trest“.
13:5
Existuje . . . pádný důvod: Nebo „Je . . . nutné.“ Řecké slovo a·nagʹke použité zde doslova znamená „nutnost“. Tento verš ukazuje, že pádným důvodem pro křesťany, aby poslouchali Caesarovy zákony a platili daně, by mělo být křesťanské svědomí spíše než strach z Caesarova „meče“ trestu. (Viz studijní poznámky k Ří 13:4.) Křesťan se tedy podřizuje lidským vládám, když příkaz neodporuje Božím zákonům.
13:6
veřejní služebníci: Řecké slovo lei·tour·gosʹ (veřejný služebník nebo pracovník) použité zde a příbuzná slova lei·tour·geʹo (konat veřejnou službu) a lei·tour·giʹa (veřejná služba) používali staří Řekové a Římané k označení práce nebo služby pro stát nebo civilní úřady, která byla vykonávána ve prospěch lidí. (Výše zmíněná řecká slova jsou odvozena od la·osʹ, „lid“, a erʹgon, „práce“.) Zde jsou světské autority nazývány Božími „veřejnými služebníky“ (množné číslo slova lei·tour·gosʹ) v tom smyslu, že poskytují prospěšné služby lidem. V křesťanských řeckých písmech jsou však tato řecká slova často používána v souvislosti se službou v chrámu a křesťanskou službou. Pro tento způsob použití viz studijní poznámky k Lk 1:23; Sk 13:2; Ř 15:16.
ustále slouží právě tomuto účelu: Nebo „zasvěcují se právě této věci“. Světské autority plní své povinnosti, jak je popsáno v předchozích verších, a jako „Boží veřejní služebníci“ poskytují lidem prospěšné služby.
13:7
Odevzdejte: Dosl. „Dejte zpět.“ Stejné řecké sloveso (a·po·diʹdo·mi) je použito v Mt 22:21; Mr 12:17; a Lu 20:25 ve výrazu „Odevzdejte . . . co je císařovo, císaři.“—Viz studijní poznámku k Mt 22:21.
13:9
nescizoložíš: Viz studijní poznámku k Ří 2:22.
13:13
divoké pitky: Nebo „hýření“. Řecké slovo koʹmos se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje třikrát a vždy v negativním smyslu. (Ga 5:21; 1Pe 4:3) Bylo definováno jako „pitky zahrnující nezřízené holdování alkoholu a doprovázející nemravné chování“. V antických řeckých spisech bylo toto slovo používáno ve spojení s bouřlivými oslavnými průvody po ulicích, které poctily pohanské bohy, jako byl Dionýsos (nebo Bakchus), bůh vína, zpěvem až do pozdních nočních hodin. Takové průvody a necudné chování byly běžné v řeckých městech v době apoštolů, včetně měst Malé Asie. (1Pe 1:1) Petr adresoval svůj dopis křesťanům tam, kteří předtím, než se stali křesťany, „žili v skutcích . . . nezřízených vášní, opilství, divokých pitek, pití alkoholu a nezákonného modlářství“. (1Pe 4:3, 4) Pavel zahrnul „divoké pitky“ mezi „skutky těla“ a dodal, že ti, kdo se takového chování dopouštějí, „nezdědí Boží království“. (Ga 5:19-21) V verších, kde se výraz „divoké pitky“ vyskytuje, Pavel a Petr také uvádějí takové chování jako opilství, nemravné styky, sexuální nemravnost, nečistotu, drzé chování a nezřízené vášně.
drzé chování: Nebo „skutky nestoudného chování“. Zde je použita množná forma řeckého slova a·selʹgei·a. Toto řecké slovo označuje chování, které je vážným porušením Božích zákonů a které odráží drzý nebo směle pohrdavý postoj.—Viz Slovníček.
13:14
oblecte se v Pána: Nebo „napodobujte vlastnosti (způsoby) Pána.“ Řecké slovo pro „obléci se“ doslova znamená „obléci (odít) se“. (Lk 15:22; Sk 12:21) Zde je použito obrazně ve smyslu přijetí charakteristiky někoho. Stejné řecké slovo je použito v Ko 3:10, 12 ve výrazu „oblečte se jako“. Pavlova výzva v Ř 13:14 znamená, že by se křesťané měli úzce následovat Ježíše, obrazně se odívajíce jeho příkladem a jeho smýšlením, usilujíce být podobni Kristu.