Matouš 12

obilnými poli: Snad po pěšinách, které oddělovaly jeden pozemek od druhého.

sobota: Viz Slovníček.

co není dovoleno: Jehova přikázal, aby Izraelité v sobotu nepracovali. (2Mo 20:8-10) Židovští náboženští vůdci si nárokovali právo přesně definovat, co představuje práci. Podle nich byli Ježíšovi učedníci vinni sklizní (trháním) a mlácením (třením) obilí. (Lk 6:1, 2) Taková definice však překračovala Jehovův příkaz.

Boží dům: Viz studijní poznámku k Mr 2:26.

chleby předložení: Nebo „předkladné chleby“. Hebrejský výraz doslova znamená „chléb tváře“. Chléb byl obrazně před Jehovou jako stálá oběť jemu.​—2Mo 25:30; viz Slovníček a Příloha B5.

porušit sobotu: To znamená zacházet se sobotou jako s kterýmkoli jiným dnem. Činili tak tím, že pokračovali v porážení a další práci spojené se zvířecími oběťmi.​—4Mo 28:9, 10.

co to znamená: Dosl. „co je.“ Zde řecké slovo e·stinʹ (doslova znamenající „je“) má význam „znamená; znamená.“​—Viz studijní poznámku k Mt 26:26.

milosrdenství a ne oběť: Viz studijní poznámku k Mt 9:13.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

Pán sabatu: Ježíš tento výraz použil o sobě (Mr 2:28; Lk 6:5), čímž ukázal, že sabat byl v jeho moci, aby mohl konat dílo přikázané jeho nebeským Otcem. (Srovnej Jan 5:19; 10:37, 38.) V sabat Ježíš vykonal některé ze svých nejvýznamnějších zázraků, včetně uzdravování nemocných. (Lk 13:10-13; Jan 5:5-9; 9:1-14) To zřejmě předobrazovalo úlevu, kterou přinese během svého královského panování, jež bude jako odpočinutí sabatu.​—Heb 10:1.

ruka: Řecké slovo přeložené jako „ruka“ má široký význam a může označovat paži, ruku i prsty člověka.​—Viz také Mt 12:13.

Oč více: Viz studijní poznámku k Mt 7:11.

aby ho neuváděli ve známost: Viz studijní poznámku k Mr 3:12.

aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izajáše: Viz studijní poznámku k Mt 1:22.

Hle!: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

Já jsem: Nebo „moje duše má.“ V tomto citátu z Iz 42:1 je řecké slovo psy·kheʹ použito k překladu hebrejského slova neʹphesh, oba termíny jsou tradičně překládány jako „duše“.​—Viz Slovníček, „Duše“.

kterého jsem schválil: Nebo „v němž mám zalíbení.“​—Viz studijní poznámku k Mt 3:17.

doutnající knot: Běžná domácí lampa byla malá hliněná nádoba naplněná olivovým olejem. Lněný knot nasával olej, aby udržoval plamen. Řecký výraz přeložený jako „doutnající knot“ může odkazovat na knot, který kouří, protože v něm ještě zůstává žhavý uhlík, ale plamen už slábne nebo zhasl. Proroctví v Iz 42:3 předpovědělo Ježíšův soucit; nikdy by neuhasil poslední jiskru naděje u pokorných a utlačovaných lidí.

k vítězství: Nebo „se zdarem“. Řecké slovo niʹkos je přeloženo jako „vítězství“ v 1K 15:55, 57.

Belzebub: Označení vztahující se na Satana.​—Viz studijní poznámku k Mt 10:25.

dům: To znamená domácnost. Původní výraz v původním jazyce pro „dům“ mohl označovat jednotlivou rodinu nebo rozšířenou domácnost, včetně těch spojených s královskými paláci. (Sk 7:10; Fp 4:22) Tento výraz byl používán pro vládnoucí dynastie, jako byli Herodovci nebo Caesarové, kde byly vnitřní spory běžné a ničivé. Zde v Matoušově zprávě je výraz „dům“ použit paralelně s městem.

Satan: Viz studijní poznámku k Mt 4:10.

synové: Zde použito ve smyslu „následovníci; učedníci“.

oni: To znamená „vaši synové“.

budou vašimi soudci: To znamená, že to, co jejich synové učinili, vyvracelo argument farizeů.

Boží duch: Nebo „Boží činná síla“. V pozdějším podobném rozhovoru, zaznamenaném v Lk 11:20, Ježíš odkazuje na vyhánění démonů „prostřednictvím Božího prstu“.​—Viz studijní poznámku k Lk 11:20.

rouhání: Odkazuje na pomlouvačné, urážlivé nebo znevažující řeči proti Bohu nebo posvátným věcem. Protože svatý duch vychází od samotného Boha, úmyslný odpor nebo popírání jeho působení bylo považováno za rouhání proti Bohu. Jak je ukázáno v Mt 12:24, 28, židovští náboženští vůdci viděli Božího ducha v činnosti u Ježíše, když konal zázraky; přesto tuto moc připisovali Satanu Ďáblu.

systém věcí: Řecké slovo ai·onʹ, které má základní význam „věk“, může odkazovat na stav věcí nebo na rysy, které charakterizují určité časové období, epochu či věk. Ježíš zde říká, že rouhání proti svatému duchu nebude odpuštěno v současném bezbožném systému věcí pod Satanovým vládnutím (2K 4:4; Ef 2:2; Tit 2:12) ani v budoucím systému věcí pod Boží vládou, v němž je slíben „věčný život“ (Lk 18:29, 30).​—Viz Slovníček.

Plemeno zmijí: Viz studijní poznámku k Mt 23:33.

cizoložný: Odkazuje na duchovní cizoložství, neboli nevěrnost vůči Bohu.​—Viz studijní poznámka k Mr 8:38.

znamení Jonáše: Jonáš přirovnal své vysvobození z rybího břicha po zhruba třech dnech ke vzkříšení z Hrobu. (Jon 1:17–2:2) Ježíšovo vzkříšení z doslovného hrobu mělo být stejně skutečné jako Jonášovo vysvobození z rybího břicha. Nicméně, i když byl Ježíš vzkříšen poté, co byl mrtvý po část tří dnů, jeho zatvrzelí kritici v něj neprojevili víru.

tři dny a tři noci: Jiné biblické záznamy ukazují, že tento výraz může znamenat části tří dnů a že část jednoho dne může být považována za celý den.​—1Mo 42:17, 18; 1Kr 12:5, 12; Mt 27:62-66; 28:1-6.

hle!: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

královna jihu: To znamená královna ze Sáby. Předpokládá se, že její království leželo v jihozápadní Arábii.​—1Kr 10:1.

bratři: To znamená Ježíšovi nevlastní bratři. Jejich jména jsou uvedena v Mt 13:55 a Mr 6:3.​—Viz studijní poznámku k Mt 13:55 ohledně významu výrazu „bratr“.

Někdo tedy . . . k vám: Tento verš chybí v některých starověkých rukopisech.

Hle, má matka a moji bratři!: Ježíš zde rozlišuje mezi svými přírodními bratry, kteří v něj zjevně neměli víru (Jan 7:5), a svými duchovními bratry, svými učedníky. Ukazuje, že bez ohledu na to, jak drahocenné jsou pouta, která ho spojují s příbuznými, jeho vztah s těmi, kdo činí „vůli [jeho] Otce“, je ještě drahocennější.​—Mt 12:50.