Matouš 8

hle,: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

malomocný: Člověk trpící vážným kožním onemocněním. Malomocenství zmíněné v Bibli není omezeno pouze na nemoc známou pod tímto názvem dnes. Každý, u koho byla diagnostikována malomocenství, byl vyobcován ze společnosti, dokud nebyl vyléčen.​—3Mo 13:2, pozn. pod čarou, 45, 46; viz Slovníček, „Malomocenství; Malomocný.“

poklonil se mu: Nebo „sklonil se před ním; projevil mu úctu.“ Lidé zmínění v hebrejských Písmech se také klaněli při setkání s proroky, králi nebo jinými Božími představiteli. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4–7; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) Tento muž zjevně rozpoznal, že mluví s Božím představitelem, který má moc uzdravovat lidi. Bylo vhodné poklonit se, aby projevil úctu Jehovově Královskému Vyvolenému.​—Mt 9:18; pro více informací o řeckém slově použité zde viz studijní poznámku k Mt 2:2.

dotkl se ho: Mojžíšský zákon vyžadoval, aby malomocní byli izolováni, aby se ostatní neposkvrnili. (3Mo 13:45, 46; 4Mo 5:1-4) Židovští náboženští vůdci však ukládali další pravidla. Například nikdo se nesměl přiblížit k malomocnému na čtyři lokty, tedy asi na 1,8 m (6 stop), ale ve větrných dnech byla tato vzdálenost 100 loktů, tedy asi 45 m (150 stop). Taková pravidla vedla k nelidskému zacházení s malomocnými. Tradice chválí rabína, který se před malomocnými schovával, a jiného, který po nich házel kameny, aby si udrželi odstup. Naproti tomu Ježíše pohnul osud malomocného tak hluboce, že udělal něco, co by ostatní Židé považovali za nemyslitelné​—dotkl se toho muže. Udělal to, i když mohl malomocného uzdravit pouhým slovem.​—Mt 8:5-13.

Chci: Ježíš nejenže vyslyšel prosbu, ale vyjádřil silnou touhu na ni odpovědět, což ukazuje, že ho k tomu nevedl jen pocit povinnosti.

nikomu to neříkej: Viz studijní poznámku k Mr 1:44.

ukaž se knězi: V souladu s Mojžíšovým zákonem musel kněz potvrdit, že byl malomocný uzdraven. Uzdravený malomocný musel putovat do chrámu a přinést jako oběť, neboli dar, dvě živé čisté ptáky, cedrové dřevo, karmínovou látku a yzop.​—3Mo 14:2-32.

Kafarnaum: Viz studijní poznámku k Mt 4:13.

vojenský důstojník: Nebo „setník“, tedy velitel přibližně 100 vojáků v římské armádě.

můj služebník: Řecký výraz zde přeložený jako „služebník“ doslova znamená „dítě; mladík“ a mohl být použit pro otroka, k němuž se chovali s určitou náklonností, pravděpodobně osobního sluhu.

mnozí od východu a západu: Náznak toho, že pohané budou mít podíl na Království.

budou stolovat: Nebo „hodovat“. V biblických dobách byly při hostinách nebo větších jídlech často kolem stolu rozmístěny pohovky. Účastníci jídla leželi na pohovce s hlavou směrem ke stolu, často s levým loktem opřeným o polštář. Jídlo se obvykle bralo pravou rukou. Stolovat s někým u stolu znamenalo mít s touto osobou blízké společenství. Židé v té době by to normálně nikdy nedělali s pohany.

skřípění zubů: Nebo „skřípání (zatínání) zubů.“ Tento výraz může zahrnovat představu úzkosti, zoufalství a hněvu, případně doprovázených hořkými slovy a násilným jednáním.

jeho tchyně: Viz studijní poznámku k Lk 4:38.

nemocná horečkou: Viz studijní poznámku k Lk 4:38.

když nastal večer: To znamená, když skončil sabatní den, jak ukazují paralelní záznamy v Mr 1:21-32 a Lk 4:31-40.

aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izajáše: Viz studijní poznámku k Mt 1:22.

odnesl: Nebo „odstranil; vzal na sebe.“ Pod vlivem inspirace zde Matouš aplikuje Iz 53:4 na zázračná uzdravení, která Ježíš vykonal. Úplnější naplnění Iz 53:4 nastane, až Ježíš úplně odstraní hřích, podobně jako kozel „pro Azazela“ odnesl hříchy Izraele do pustiny v Den smíření. (3Mo 16:10, 20-22) Tím, že Ježíš odnesl hřích, odstranil hlavní příčinu nemocí pro všechny, kdo projevují víru v hodnotu jeho oběti.

druhý břeh: To znamená východní břeh Galilejského moře.

Syn člověka: Nebo „Syn lidský“. Tento výraz se v evangeliích vyskytuje asi 80krát. Ježíš jej používal, když o sobě mluvil, a zjevně tím zdůrazňoval, že je skutečným člověkem, narozeným z ženy, a že je vhodným lidským protějškem Adama, neboť má moc vykoupit lidstvo z hříchu a smrti. (Ří 5:12, 14–15) Tentýž výraz také identifikoval Ježíše jako Mesiáše neboli Krista.​—Da 7:13, 14; viz Slovníček.

nemá kde hlavu složit: To znamená, že nemá vlastní domov.

pochovat mého otce: Viz studijní poznámku k Lk 9:59.

nech mrtvé, ať pochovají své mrtvé: Viz studijní poznámku k Lk 9:60.

velká bouře: Takové bouře jsou na Galilejském jezeře běžné. Jeho hladina leží asi 210 m (700 stop) pod úrovní moře a teplota vzduchu je nad jezerem teplejší než na okolních náhorních plošinách a horách. Tyto podmínky vedou k atmosférickým poruchám a silným větrům, které mohou rychle zvednout vlny.

vy malověrní: Ježíš neimplikoval absenci víry, ale spíše nedostatek víry.​—Mt 14:31; 16:8; Lk 12:28; viz studijní poznámku k Mt 6:30.

kraj gadarenských: Oblast na druhém (východním) břehu Galilejského moře. Mohlo se jednat o oblast sahající od moře až k Gadare, která ležela 10 km (6 mil) od moře. Tuto myšlenku podporují mince z Gadary, které často zobrazují loď. Marek a Lukáš tuto oblast nazývají „kraj gerasenských“. (Viz studijní poznámka k Mr 5:1.) Tyto různé oblasti se mohly částečně překrývat.​—Viz Příloha A7, Mapa 3B, „Činnost u Galilejského moře“, a Příloha B10.

dva: Zprávy Marka (5:2) a Lukáše (8:27) zmiňují pouze jednoho posedlého muže.​—Viz studijní poznámka k Mr 5:2.

hroby: Nebo „pamětní hroby“. (Viz Slovníček, „Pamětní hrob.“) Tyto hroby byly zřejmě jeskyněmi nebo komorami vytesanými do přírodní skály a obvykle se nacházely mimo města. Židé se těmto pohřebním místům vyhýbali kvůli obřadní nečistotě s nimi spojené, což z nich dělalo ideální útočiště pro šílené nebo posedlé lidi.

Co je nám do tebe, . . . ?: Nebo „Co máme společného s tebou?“ Doslovně přeložena tato řečnická otázka zní: „Co nám a tobě?“ Tento semitismus idiom se nachází v hebrejských Písmech (Joz 22:24; Sd 11:12; 2Sa 16:10; 19:22; 1Kr 17:18; 2Kr 3:13; 2Pa 35:21; Oz 14:8), a odpovídající řecká fráze je použita v křesťanských řeckých písmech (Mt 8:29; Mr 1:24; 5:7; Lk 4:34; 8:28; Jan 2:4). Přesný význam se může lišit v závislosti na kontextu. V tomto verši vyjadřuje nepřátelství a odpor, a někteří navrhují překlad jako: „Neruš nás!“ nebo „Nech nás na pokoji!“ V jiných kontextech se používá k vyjádření rozdílného názoru nebo stanoviska, nebo k odmítnutí zapojení do navrhované akce, aniž by naznačoval pohrdání, aroganci nebo nepřátelství.​—Viz studijní poznámku k Jan 2:4.

mučit nás: Související řecký termín je použit pro „věznitele“ v Mt 18:34, takže v tomto kontextu se „mučení“ zřejmě vztahuje k omezení nebo uvěznění v „propasti“ zmíněné v paralelním záznamu v Lk 8:31.

vepři: Podle Zákona byli vepři nečistí, ale v této oblasti se chovali. Zda „pastevci“ (Mt 8:33) byli Židé porušující Zákon, není uvedeno. Nicméně v oblasti Dekapole, kde žilo mnoho nežidů, existoval trh s vepřovým masem, protože jak Řekové, tak Římané považovali vepřové za lahůdku.