zpět

Matouš 9

otevřít na jw.org

9:1

jeho vlastní město: To znamená Kafarnaum, Ježíšovo základní působiště v této oblasti. (Mt 4:13; Mr 2:1) Toto město nebylo daleko od Nazaretu, kde vyrůstal; od Kány, kde proměnil vodu ve víno; od Naimu, kde vzkřísil vdovina syna; a od blízkosti Betsaidy, kde zázračně nasytil asi 5 000 mužů a vrátil zrak slepci.

9:2

hle: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

když viděl jejich víru: Použití množného zájmena „jejich“ ukazuje, že Ježíš zaznamenal, jak velkou víru měla celá skupina, nejen ochrnutý muž.

dítě: Použito Ježíšem jako výraz něhy.​—2Tm 1:2; Tit 1:4; Fm 10.

9:5

co je snazší: Pro někoho by bylo snazší říci, že může odpouštět hříchy, protože by neexistovaly žádné viditelné důkazy, které by takové tvrzení potvrzovaly. Ale říci Vstaň a choď vyžadovalo zázrak, který by všem jasně ukázal, že Ježíš má také autoritu odpouštět hříchy. Tato zpráva a Iz 33:24 spojují nemoc s naším hříšným stavem.

9:6

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

odpouštět hříchy​—: Pomlčka naznačuje, že Ježíš přerušil větu uprostřed a poté svůj bod mocně dokázal veřejným uzdravením muže.

9:9

Matouš: Viz studijní poznámky k Mt Titul a 10:3.

celnice: Nebo „mýtný úřad“. Mohlo se jednat o malou budovu nebo stánek, kde celník seděl a vybíral clo za vývoz, dovoz a zboží přepravované obchodníky přes danou zemi. Matoušova celnice se nacházela v Kafarnaum nebo v jeho blízkosti.

Staň se mým následovníkem: Viz studijní poznámka k Mr 2:14.

9:10

stoloval: Viz studijní poznámku k Mr 2:15.

dům: Odkazuje na Matoušův dům.​—Mr 2:14, 15; Lk 5:29.

celníci: Viz studijní poznámku k Mt 5:46.

hříšníci: Bible ukazuje, že všichni lidé jsou hříšníci. (Ř 3:23; 5:12) Tento výraz je zde tedy použit konkrétněji, zjevně odkazuje na ty, kteří měli pověst lidí praktikujících hřích, možná morálního nebo trestného charakteru. (Lk 7:37-39; 19:7, 8) Tento termín byl také používán pro nežidy a farizeové jím označovali židy, kteří nedodržovali rabínské tradice.​—J 9:16, 24, 25.

9:13

milosrdenství, a ne oběť: Ježíš dvakrát odkazuje na tato slova z Oz 6:6 (zde a v Mt 12:7). Matouš, opovrhovaný celník, který se stal Ježíšovým blízkým spolupracovníkem, je jediným autorem evangelia, který zaznamenává tento citát i podobenství o nemilosrdném otroku. (Mt 18:21-35) Jeho evangelium zdůrazňuje Ježíšův opakovaný důraz na to, že kromě oběti je vyžadováno i milosrdenství.

9:14

dodržují půst: Viz studijní poznámku k Mt 6:16.

9:15

přátelé ženicha: Dosl., „synové svatební síně“, idiomatické označení pro svatební hosty, zejména pro přátele ženicha.

9:17

víno do . . . měchů: V biblických dobách bylo běžné uchovávat víno v zvířecích kůžích. (1Sa 16:20) Měchy se vyráběly z celých kůží domácích zvířat, jako jsou ovce nebo kozy. Staré kožené měchy ztvrdly a ztratily pružnost. Nové měchy se naopak mohly roztáhnout a nabobtnat, a tak odolávaly tlaku způsobenému probíhajícím procesem kvašení nového vína.​—Viz Slovníček, „Měch“.

9:18

jistý představený: Jméno tohoto „představeného“ (řecky arʹkhon), Jairos, je uvedeno v Markově a Lukášově paralelním záznamu, kde je nazván představeným synagogy.​—Mr 5:22; Lk 8:41.

poklonil se mu: Nebo „sklonil se před ním; projevil mu úctu.“​—Viz studijní poznámku k Mt 8:2.

9:20

tok krve: Pravděpodobně chronický menstruační výtok. Podle Mojžíšova zákona tento stav ženu ceremoniálně znečišťoval. Proto se neměla nikoho dotýkat.​—3Mo 15:19-27.

9:22

dcero: Jediný zaznamenaný případ, kdy Ježíš oslovil ženu přímo jako „dcero“, možná kvůli delikátní situaci a jejímu „třesu“. (Lk 8:47) Použitím tohoto něžného oslovení, které nic nevypovídá o věku ženy, Ježíš zdůrazňuje svou něžnou starostlivost o ni.

9:24

nezemřela, ale spí: Viz studijní poznámku k Mr 5:39.

9:27

Syn Davidův: Tím, že Ježíše nazývají „Synem Davidovým“, tito muži vyjadřují svou víru, že Ježíš je dědicem Davidova trůnu, a tedy Mesiášem.​—Viz studijní poznámky k Mt 1:1, 6.

9:35

učení . . . kázání: Viz studijní poznámku k Mt 4:23.

dobrou zprávu: Viz studijní poznámku k Mt 4:23.

9:36

pocítil soucit: Řecké sloveso splag·khniʹzo·mai použitý v tomto výrazu souvisí se slovem pro „střeva“ (splagʹkhna), což označuje pocit prožívaný hluboko uvnitř těla, intenzivní emoci. Je to jedno z nejsilnějších řeckých slov pro pocit soucitu.

zbědovaní: Původní význam řeckého slova byl „stažený z kůže“ nebo „zbavený kůže“, což vyvolává obraz ovcí s roztrhanou kůží od divokých zvířat nebo potrhanou, když bloudily mezi trním a ostrými kameny. Tento termín se začal používat obrazně ve významu „špatně zacházeno, obtěžováno, zraněno“.

rozptýleni: Zde se jedná o obraz ovcí vržených na zem, bezmocných a vyčerpaných, což obrazně vyjadřuje myšlenku zástupu, který je sklíčený, opuštěný a bezmocný.