Galaťanům 3

Ó nerozumní Galatští!: Řecké slovo pro „nerozumní“ (a·noʹe·tos) nutně neznamená, že galatští křesťané postrádali inteligenci. V tomto kontextu odkazuje na „neochotu používat své rozumové schopnosti k porozumění“, jak uvádí jeden lexikon. Pavel právě galatským křesťanům připomněl, že byli prohlášeni za spravedlivé nikoli proto, že by dodržovali Mojžíšův zákon, ale proto, že měli víru v Ježíše Krista. (Ga 2:15-21) Ježíš je osvobodil od odsouzení Mojžíšova zákona. (Viz studijní poznámka k Ga 2:21.) Někteří Galatští se pošetile vzdávali této drahocenné svobody a vraceli se k zastaralému zákonu, který je mohl jen odsoudit. (Ga 1:6) Výkřikem „Ó nerozumní Galatští!“ je Pavel pokáral za tento krok zpět.

Galatští: Pavel zde zjevně odkazuje na křesťany ve sborech v jižních částech Galatie, kde kázal.​—Viz studijní poznámka k Ga 1:2.

vás uvedl pod tento zlý vliv: Tento výraz je přeložen z řeckého slovesa ba·skaiʹno, které se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. Tento termín byl někdy používán ve významu „očarovat“ nebo „uvést pod kouzlo“, což je způsob, jakým jej překládá mnoho anglických Biblí. V antické řečtině však toto sloveso mělo také obrazný význam, takže ne vždy znamenalo, že působí magická moc, která někoho svádí. Pavel tento termín používá v širším smyslu svádění druhých a jejich nesprávného ovlivňování. Živě zde charakterizuje negativní vliv těch, kteří se snažili Galatské mást.

Poté, co jste začali duchovní cestu: Dosl. „Poté, co jste začali v duchu.“ Křesťané v Galácii začali růst k duchovní zralosti. Na počátku své cesty jednali v souladu s Božím svatým duchem a následovali jeho vedení.

dokončujete tělesnou cestou?: Dosl. „jste dokončováni v těle?“ „Poté, co začali duchovní cestu,“ se nyní galatští křesťané nechávali ovlivňovat lidmi, kteří nebyli vedeni Božím duchem, zejména těmi, kteří prosazovali obřízku a přísné dodržování Mojžíšova zákona. (Ga 3:1; 5:2-6) Taková „tělesná cesta“ mohla vést k tomu, že nedosáhli duchovní zralosti a mohla ohrozit jejich vyhlídky na věčný život.​—Ga 6:8.

Jehova: V tomto citátu z 1Mo 15:6 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako JHVH). (Viz Příloha C1 a C2.) Dochované řecké rukopisy zde mají slovo The·osʹ (Bůh), což možná odráží termín použitý v 1Mo 15:6 v dostupných kopiích Septuaginty. Toto použití může vysvětlovat, proč většina překladů zde používá „Bůh“. Avšak původní hebrejský text, z něhož je tento citát převzat, obsahuje Tetragrammaton, a proto je v hlavním textu použito Boží jméno. Celá fráze převzatá z 1Mo 15:6 je také citována v Římanům 4:3 a Jakubovi 2:23.

synové Abrahamovi: Smlouva o obřízce byla původně uzavřena s Abrahamem. Zřejmě „falešní bratři“ tvrdili, že křesťané budou „syny Abrahamovými“ pouze tehdy, pokud budou dodržovat Zákon. (Ga 2:4; 3:1, 2; 1Mo 17:10; viz Slovníček, „Obřízka.“) Pavel však vysvětluje, že skutečnými „syny Abrahamovými“ jsou ti, kdo se drží víry, tedy ti, kdo mají víru podobnou Abrahamově.​—Ga 3:9; viz studijní poznámka ke Ga 3:29.

ti, kdo mají víru: V tomto verši řecké slovo pi·stosʹ, přeložené jako „ti, kdo mají víru“, popisuje někoho, kdo vkládá důvěru v někoho nebo něco, nebo kdo má víru. Může také vyjadřovat význam „věrný“.​—Viz studijní poznámku k 2Ko 6:15.

je napsáno: „Proklet je každý, kdo“: Pavel zde cituje 5Mo 27:26, což ukazuje, že pokud Židé poruší Zákon, který se zavázali dodržovat (2Mo 24:3), podléhají prokletím v něm napsaným. Slovo „prokletý“ (řecky e·pi·ka·taʹra·tos) odkazuje na odsouzení Bohem. (Viz Slovníček, „Prokletí“.) Pavel ukázal, že všichni Židé potřebovali být vykoupeni nejen z Adamova hříchu, ale také z prokletí Zákona.​—Ří 5:12; Ga 3:10-13; viz studijní poznámka k Ga 3:13.

spravedlivý bude žít na základě víry: Pavel cituje z Hab 2:4, když zdůrazňuje, že víra v Krista Ježíše​—nikoli skutky Mojžíšova Zákona​—je pravým základem, na kterém mohou být křesťané prohlášeni za spravedlivé.​—Ř 10:3, 4; viz studijní poznámky k Ř 1:17.

stal se prokletím místo nás: Mojžíšský Zákon stanovil, že ti, kdo byli pod touto smlouvou a porušili její zákony, budou prokleti. (Viz studijní poznámka k Ga 3:10.) V tomto verši Pavel cituje 5Mo 21:22, 23, což ukazuje, že těla těch, kdo byli „prokleti od Boha“, byla pověšena na kůly. Ježíš tedy musel být pověšen na kůl jako prokletý zločinec, aby přinesl užitek židovskému lidu. Přijal na sebe plnou tíhu prokletí, které na ně Zákon uvalil. Jeho smrt tak umožnila každému Židovi, který se rozhodl projevit víru v něj jako v Mesiáše, aby byl tohoto prokletí zbaven. Pavlova myšlenka zde může odrážet Ježíšova slova adresovaná farizeovi Nikodémovi.​—Viz studijní poznámka k Jan 3:14.

kůl: Viz studijní poznámka k Sk 5:30.

smlouva: Řecké slovo di·a·theʹke je použito 33krát v křesťanských řeckých písmech, vždy ve smyslu „smlouva“ nebo „dohoda“. (Mt 26:28; Lk 22:20; 1K 11:25; Ga 3:17; 4:24; Heb 8:6, 8; 10:16, 29; 12:24) Několik biblických překladů překládá řecké slovo di·a·theʹke jako „závěť“ nebo testament v tomto verši. Avšak vzhledem k bezprostřednímu kontextu, ve kterém je probírána Boží smlouva s Abrahamem (Ga 3:16-18), se zdá být vhodnější překlad „smlouva“ i v tomto verši.​—Viz studijní poznámku k Ga 3:17.

sliby byly řečeny Abrahamovi a jeho potomku: Pod inspirací Pavel identifikuje Ježíše Krista jako hlavní část Abrahamova potomka. (Řecké slovo sperʹma, doslova „semeno“, je často překládáno jako „potomek“ v souvislosti s Jehovovými sliby o Mesiáši. Viz Příloha A2.) Po vzpouře v Edenu Jehova slíbil, že „žena“ zplodí „potomka“, který rozdrtí hlavu hada, Satana. (1Mo 3:15) Jehovova smlouva s Abrahamem uváděla, že jeho potomek přinese požehnání lidstvu. (1Mo 12:1-3, 7; 13:14, 15; 17:7; 22:15-18; 24:7; Ga 3:8) Bůh také odhalil, že potomek bude potomkem krále Davida z kmene Juda, což platilo o Ježíšovi. (1Mo 49:10; Ža 89:3, 4; Lk 1:30-33; viz studijní poznámku k tvému potomstvu . . . tvému potomku v tomto verši.) V Ga 3:26-29 Pavel naznačuje, že v duchovním naplnění slibu Abrahamovi bude existovat druhotná část Abrahamova potomka.​—Viz studijní poznámku k Ga 3:29.

Neříká se: Nebo možná „Neříká.“ V řečtině se odkaz může vztahovat buď k písmu, které Pavel cituje, nebo k Bohu. Implicitním subjektem je „to“, odkazující na písmo, které Pavel cituje. Je však možné chápat, že „On“, odkazující na Boha, je subjektem věty.

tvé potomstvo . . . tvůj potomek: Dosl. „tvá semena . . . tvé semeno.“ Pavel odkazuje na Boží sliby Abrahamovi a jeho „potomku“. (1Mo 12:7; 13:14, 15; 17:7; 22:17, 18; 24:7) V těchto slibech týkajících se Abrahamova „potomka“ (dosl. „semeno“) jsou použité hebrejské a řecké termíny v jednotném čísle. Často však odkazují na takového potomka v kolektivním smyslu. Zde Pavel kontrastuje řecké slovo sperʹma v množném čísle (přeloženo jako „potomstvo“) s jednotným tvarem (přeloženo jako „potomek“). Toto rozlišení dělá, aby ukázal, že když Bůh mluvil o požehnáních, která přijdou skrze Abrahamova potomka, primárně odkazoval na jednu osobu, konkrétně Krista. Slib, že všechny rodiny země budou požehnány prostřednictvím Abrahamova „potomka“, nemohl zahrnovat všechny jeho potomky, protože potomci jeho syna Izmaele a jeho synů od Ketury nebyli použiti k požehnání lidstva. Slíbený potomek měl přijít skrze Izáka (1Mo 21:12; Žd 11:18); poté se linie zúžila na Izákovo syna Jákoba (1Mo 28:13, 14), pak na kmen Juda (1Mo 49:10) a nakonec na linii Davidovu (2Sa 7:12-16). Ježíš byl potomkem Abrahama z této jedné linie, neboli rodiny. (Mt 1:1-16; Lk 3:23-34) Proto Židé v prvním století n. l. skutečně očekávali příchod jednoho člověka jako Mesiáše, neboli Krista, jako vysvoboditele. (Lk 3:15; Jan 1:25; 7:41, 42) Také si mysleli, že oni, Abrahamovi doslovní potomci, budou vyvoleným lidem a jako takové Boží děti.​—Jan 8:39-41.

430 let: Pavel zde odkazuje na dobu, která uplynula mezi uzavřením Abrahamovy smlouvy a smlouvy Zákona daného skrze Mojžíše. Zdá se, že smlouva mezi Jehovou a Abrahamem vstoupila v platnost v roce 1943 př. n. l., když Abraham a jeho rodina překročili řeku Eufrat na cestě do Kanaánu, země, kterou Bůh zaslíbil jejich potomkům. (1Mo 12:4, 5, 7) To se zřejmě stalo 14. dne měsíce, který byl později znám jako nisan. Tento závěr vychází z 2Mo 12:41, kde se uvádí, že Jehova osvobodil svůj lid z egyptského otroctví „430 let“ poté, v roce 1513 př. n. l., „právě v ten den“.

smlouva: Nebo „dohoda“. (Viz studijní poznámka ke Ga 3:15 a Slovníček, „Smlouva“.) Křesťané v prvním století by v Septuagintě viděli řecký výraz pro „smlouvu“ jako překlad hebrejského termínu beritʹ. Tento termín se v Hebrejských písmech vyskytuje více než 250krát ve smyslu „smlouvy“ nebo „dohody“.​—2Mo 24:7, 8; Ža 25:10; 83:5, pozn. pod čarou; viz studijní poznámka k 2Ko 3:14.

smlouva, kterou Bůh uzavřel dříve: Odkazuje se zde na smlouvu, kterou Bůh uzavřel s Abrahamem. Tato smlouva zřejmě vstoupila v platnost v roce 1943 př. n. l., když Abraham překročil řeku Eufrat. (1Mo 12:1-7) Smlouva Zákona, která byla uzavřena o 430 let později, v roce 1513 př. n. l., nezrušila Abrahamovu smlouvu, ale byla k ní přidána. Ukazovala lidem na Abrahamovo potomstvo, Ježíše Krista.​—Ga 3:15, 16; viz studijní poznámka ke Ga 3:24.

byla přidána: Řecké slovo přeložené jako „byla přidána“ Pavel zjevně používá, aby vyjádřil dočasnou povahu Mojžíšova zákona, zejména ve srovnání s trvalejším Abrahamovým smlouvou a jejím naplněním ohledně slíbeného „potomka“.​—1Mo 3:15; 22:18; Ga 3:29.

aby byly zjeveny přestupky: Pavel ukazuje, že hlavním účelem Mojžíšova zákona bylo „aby byly zjeveny přestupky“, což odhalilo Izrael i celé lidstvo jako nedokonalé hříšníky před Bohem. (K poznámce o řeckém slově pro „přestupek“ viz studijní poznámka k Ř 4:15.) Zákon jasně vymezil celý rozsah a povahu hříchu. Pavel proto mohl říci, že způsobil, že přestupování a hřích se „zvětšily“, protože nyní bylo tolik činů a dokonce postojů označeno za hříšné. (Ř 5:20; 7:7-11; viz studijní poznámka k 1Ko 15:56; srovnej Ža 40:12.) Všichni, kdo se snažili dodržovat Zákon, se jím cítili právně odsouzeni, protože odhaloval jejich hříšnost. Jeho oběti jim neustále připomínaly jejich hříšný stav. (Heb 10:1-4, 11) Všichni lidé potřebovali dokonalou oběť, která by mohla úplně smazat jejich hříchy.​—Ř 10:4; viz studijní poznámka k potomku v tomto verši.

až do: Pavlovo použití slova „až do“ naznačuje, že Zákon neměl trvat navždy. Když splnil svůj účel, smlouva Zákona skončila.​—Ř 7:6; Ga 3:24, 25.

potomek: Dosl., „semeno“. (Viz Příloha A2.) V tomto kontextu „potomek“ odkazuje na Ježíše Krista.​—Viz studijní poznámky k Ga 3:16.

předán prostřednictvím andělů: Hebrejské Písmo výslovně neuvádí, že andělé předali smlouvu Zákona. Nicméně inspirované tvrzení zde uvedené​—stejně jako výroky zaznamenané v Sk 7:53 (viz studijní poznámka) a Heb 2:2, 3​—to jasně dokládají. Zjevně Jehova autorizoval anděly, aby mluvili jako jeho zástupci k Mojžíšovi a poté mu dali dvě desky svědectví. (2Mo 19:9, 11, 18-20; 24:12; 31:18) Přesto byl Jehova skutečným Zákonodárcem a Mojžíš byl jeho ustanoveným prostředníkem smlouvy mezi Bohem a Izraelem.

prostředník: Nejméně jmenovaným prostředníkem byl Mojžíš. Působil jako zprostředkovatel mezi Jehovou a izraelským národem při uzavírání smlouvy, tedy právně závazné dohody, mezi Bohem a národem. (Viz Slovníček, „Prostředník“.) Řecké slovo me·siʹtes, přeložené jako „prostředník“, se vyskytuje šestkrát v křesťanských řeckých písmech. (Ga 3:19, 20; 1Ti 2:5; Heb 8:6; 9:15; 12:24) Jde o právní termín. Podle jednoho lexikonu znamená „ten, kdo zasahuje mezi dva, ať už za účelem vytvoření nebo obnovení míru a přátelství, nebo k uzavření smlouvy [tedy dohody], nebo k potvrzení smlouvy“. Při zprostředkování smlouvy Zákona Mojžíš pomáhal izraelskému národu dodržovat smlouvu a přijímat její výhody. Například Mojžíš úřadoval při inauguraci smlouvy. (2Mo 24:3-8; Heb 9:18-22) Ustanovil kněze a uvedl do provozu kněžskou službu. (3Mo 8:1-36; Heb 7:11) Také předal Izraelitům soubor více než 600 zákonů a prosil, aby je Jehova ušetřil trestu.​—4Mo 16:20-22; 21:7; 5Mo 9:18-20, 25-29.

není prostředníka, když jde jen o jednu osobu: Pavel zde mluví o smlouvě, kterou Jehova uzavřel s Abrahamem. Tuto smlouvu neboli slib dal Jehova a bylo na něm, aby ji splnil. Nestanovil žádné podmínky, které by musel Abraham splnit. (Ga 3:18) Na druhou stranu, Zákonná smlouva zahrnovala dvě strany. Byla uzavřena mezi Jehovou a izraelským národem, přičemž Mojžíš byl prostředníkem. (Viz studijní poznámku k Ga 3:19.) Izraelité souhlasili s podmínkami smlouvy a slavnostně slíbili, že Zákon budou poslouchat.​—2Mo 24:3-8; Ga 3:17, 19; viz Slovníček „Smlouva“.

Bůh je jen jeden: Řecké rukopisy zde mají slovo „Bůh“, ale několik překladů křesťanských řeckých písem do hebrejštiny a dalších jazyků používá Boží jméno. Pavlovo tvrzení připomíná slova z 5Mo 6:4, kde stojí: „Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova.“ Ježíš cituje 5Mo 6:4, jak je zaznamenáno v Mr 12:29. (Viz studijní poznámky.) Pavel na stejný verš naráží také v Ří 3:30 a 1K 8:4.

v moci hříchu: Řecké sloveso přeložené jako „vydal . . . do moci“ znamená „uzavřít společně; sevřít“, což naznačuje, že únik je málo pravděpodobný nebo nemožný. V doslovném smyslu může odkazovat na chytání ryb do sítě. (Luk 5:6) Toto slovo živě vyjadřuje myšlenku, že nedokonalí lidé jsou uvězněni ve svém hříšném stavu. Pavel říká, že „Písmo vydalo všechny věci“, tedy všechny potomky hříšného Adama a Evy, „do moci hříchu“. Písmo, které obsahovalo Zákon, jasně ukázalo, jak hříšný je každý člověk v Božích očích. (Viz studijní poznámku k Ga 3:19.) Pouze Kristus mohl nabídnout naději na únik z tohoto strašného zajetí.

před příchodem víry: To znamená víry v Ježíše Krista.

byli vydáni do ochrany: Pavel právě ukázal, že lidé jsou v „ochraně hříchu“. (Viz studijní poznámka k Ga 3:22.) V tomto verši používá stejné řecké slovo (přeložené jako „byli vydáni do ochrany“), aby zdůraznil jiný bod. Izraelité byli pod ochranou Mojžíšova zákona a tento Zákon je vedl „k víře [v Krista], která měla být zjevena“.

náš dohližitel vedoucí ke Kristu: Řecké slovo pro „dohližitele“ (pai·da·go·gosʹ), které Pavel použil v tomto přirovnání, doslova znamená „vedoucí dítěte“ a může být také přeloženo jako „vychovatel“. Toto slovo se vyskytuje pouze na Ga 3:24, 25 a 1Ko 4:15, kde Pavel přirovnal křesťanské služebníky k takovým dohližitelům. (Viz studijní poznámku k 1Ko 4:15.) Tímto krásným metaforickým vyjádřením Pavel přirovnává Mojžíšův zákon k dohližiteli nebo vychovateli, který každý den doprovázel chlapce do školy. Takový dohližitel nebyl skutečným učitelem; spíše byl zodpovědný za ochranu chlapce, za pomoc při dodržování rodinných standardů a za udělování kázně. Podobně Mojžíšův zákon přísně prosazoval Boží standardy a pomáhal Izraelitům uvědomit si, že jsou hříšní a nedokážou zákon dokonale dodržovat. Pokorní lidé, kteří přijali vedení tohoto „dohližitele“, pochopili, že potřebují Mesiáše neboli Krista, jediného Božího prostředku spásy.​—Sk 4:12.

nyní, když přišla víra: Ježíš je jediný člověk, který dokonale naplnil Zákon. Proto Pavel mohl říci, že víra – tedy dokonalá víra – přišla. Tím, že naplnil Zákon, dal Ježíš svým následovníkům možnost mít schválený postoj u Jehovy Boha. Stal se tak „Dokonavatelem naší víry“. (Žd 12:2) Kristus měl být se svými učedníky „po všechny dny až do závěru systému věcí“ (Mt 28:20), takže není třeba se vracet pod dohled vychovatele. (Viz studijní poznámka k Ga 3:24.) Tímto způsobem uvažování Pavel zdůrazňuje, že Mojžíšův Zákon se stal zastaralým s příchodem této dokonalé víry založené na Ježíši Kristu.

pokřtěni v Krista: Tento výraz ukazuje, že pomazaní křesťané vstupují do zvláštního vztahu se svým Pánem, když jsou pomazáni neboli pokřtěni svatým duchem. Stávají se součástí „jednoho těla“, sboru pomazaných; Ježíš Kristus je hlavou tohoto těla. (1K 12:13; Mr 1:8; Sk 1:5; Zj 20:6; viz studijní poznámka k Ří 6:3.) V 1K 10:2 Pavel používá podobné přirovnání, když říká, že lid může být „pokřtěn v“ vůdce nebo osvoboditele.​—Viz studijní poznámka k 1K 10:2.

oblekli jste se v Krista: Nebo „oblékli jste Krista“. Řecké sloveso se vyskytuje také v Ko 3:10, 12. Jeden lexikon uvádí, že tento výraz znamená „stát se tak ovládnutým Kristovou myslí, aby v myšlení, cítění a jednání člověk připomínal jeho a jakoby reprodukoval život, který žil“. Ve svém listu Římanům Pavel používá stejné řecké sloveso v podobném výrazu.​—Viz studijní poznámka k Ří 13:14.

není Žid ani Řek: Termín „Žid“ odkazuje na ty, kdo jsou židovského původu, tedy na Izraelity. (Viz Slovníček, „Žid.“) Termín „Řek“ je zde zřejmě použit v širším smyslu, aby zastupoval všechny nežidovské národy neboli pohany. (Viz studijní poznámka k Římanům 1:16.) Z Božího pohledu tedy již není přirozený původ od Abrahama tím, co určuje, kdo jsou „skutečně Abrahamovo potomstvo“. Neexistuje žádný rozdíl založený na rase nebo národnosti, protože Boží lid „jsou všichni jedno“. (Ga 3:26–29; Kol 3:11) Bůh ukazuje svou nestrannost tím, že si vybírá nový národ, „Boží Izrael“, který se skládá jak z Židů, tak z pohanů. (Ef 2:11–18; viz studijní poznámka k Ga 6:16.) Pro Pavla bylo vhodné zdůraznit tuto pravdu křesťanům v provincii Galácie, kde žila směsice Židů, Řeků, Římanů a místních obyvatel.

není otrok ani svobodný: „Otrok“ byl jedinec, kterého vlastnil jiný člověk. „Svobodný“ byl ten, kdo se narodil svobodný a měl všechna práva občana. (Viz Slovníček, „Svobodný; Propuštěnec.“) Z Božího pohledu není rozdíl mezi křesťanem, který byl otrokem, a tím, který byl svobodný. Všichni křesťané byli koupeni Ježíšovou vzácnou krví a jsou otroky Boha a Krista Ježíše.​—1K 7:22 (viz studijní poznámka), 23; 1Pt 1:18, 19; 2:16.

jste skutečně Abrahamovo potomstvo: Hlavní částí Abrahamova potomstva je Kristus. (1Mo 22:17; viz studijní poznámku k Ga 3:16.) Pavel zde naznačuje, že další, kdo „patří Kristu“, jsou přidáni jako druhotná část „Abrahamova potomstva“ (doslova „Abrahamova semene“). (Mr 9:41; 1K 15:23) Tato druhotná část bude tvořena 144 000 pomazanými křesťany s nebeskou nadějí. (Zj 5:9, 10; 14:1, 4) Někteří z těchto křesťanů jsou přirození Židé, ale většina pochází z pohanských národů.​—Sk 3:25, 26; Ga 3:8, 9, 28.