1. Korinťanům 7

Pokud jde o věci, o kterých jste psali: Jak je patrné z tohoto verše a z 1K 8:1, bratři v Korintu napsali Pavlovi, aby se zeptali na manželství a na jedení potravin obětovaných modlám.​—Viz studijní poznámky k 1K 1:2; 8:1.

nedotýkat se ženy: To znamená nemít s ženou sexuální kontakt. Toto chápání je v souladu s dalšími biblickými verši, kde výraz „dotýkat se“ znamená mít sexuální kontakt a pohlavní styk. (1M 20:6, 7; Př 6:29) Pavel neodrazuje od pohlavního styku v manželství, protože doporučuje, aby manželé a manželky poskytovali jeden druhému manželský dluh. (1K 7:3-5; viz studijní poznámka k 1K 7:3.) Když Pavel říká, že „je pro muže lepší se ženy nedotýkat“, uvádí to v souvislosti s doporučením, aby svobodní křesťané zůstali nezadaní.​—1K 7:6-9; srovnej Mt 19:10-12.

kvůli rozšířenosti smilstva: Tento výraz překládá množné číslo řeckého slova por·neiʹa. Některé překlady uvádějí úvodní frázi takto: „Protože smilstvo je tak běžné [nebo ‚rozšířené‘].“ To dobře vystihuje situaci v starověkém Korintu.​—Viz studijní poznámku k 1Ko 5:9.

povinnost: Dosl. „dluh; závazek“. Zde zmíněná povinnost se vztahuje k sexuálním vztahům, které jsou přirozenou součástí Božího daru manželství. Manželé by si neměli tuto požehnanou výsadu úmyslně odpírat, ledaže by se na tom oba dohodli. (1Ko 7:5) Ježíš připouští ještě jednu výjimku, a to nevěru jednoho z manželů, která druhému dává možnost požádat o rozvod.​—Mt 5:32; 19:9.

jako ústupek: Nebo „jako něco přípustného.“ Zřejmě odkazuje na radu, kterou Pavel dal v 1K 7:2.

jako já: Apoštol Pavel byl v době, kdy cestoval jako misionář, svobodný. Bible přímo nekomentuje, zda byl někdy ženatý. Některé Pavlovy poznámky naznačují možnost, že byl vdovcem.​—1Ko 7:8; 9:5.

smířit se: Pavel zde použil složené sloveso ka·tal·lasʹso, které mělo základní význam „vyměnit si“. V křesťanských řeckých písmech se toto sloveso používá ve významu „vyměnit nepřátelství za přátelský vztah“ nebo „uvést opět do souladu“. Pavel zde možná použil toto sloveso v souvislosti s manželstvím, aby ukázal, že napjaté manželské vztahy lze vyměnit za harmonické, stejně jako bylo možné vyměnit nepřátelský vztah s Bohem za pokojný.​—Viz studijní poznámku k Ř 5:10.

Říkám to já, a ne Pán: V této kapitole Pavel několikrát rozlišuje mezi svým vlastním názorem a slovy Krista. (Viz také verše 25, 40.) Zdá se, že Pavel pokorně připomínal svým čtenářům, že v určitých otázkách nemohl citovat přímo z Ježíšova učení. Nicméně jako Kristův apoštol naplněný svatým duchem mohl nabídnout svůj názor. Jak Ježíš slíbil, tento duch měl jeho následovníky „uvést do veškeré pravdy“. (Jan 16:13) Pavlova rada tedy byla inspirována Bohem a stejně jako zbytek Písma poskytovala autoritativní a užitečné vedení pro všechny křesťany.​—2Tm 3:16.

nevěřící manželka: V tomto kontextu výraz přeložený jako „nevěřící“ neodkazuje na manželku bez náboženského přesvědčení. Odkazuje na tu, která nemá víru v Ježíše a není zasvěcena Jehovovi. Mohla to být židovka nebo vyznavačka pohanských bohů.

neuvěřivý: V tomto kontextu Pavel používá termín „neuvěřivý“ k popisu těch, kdo neprojevují víru ve výkupné Ježíše Krista. Takoví lidé se neoddělili od nečistého světa a nebyli osvobozeni z otroctví hříchu. Ačkoli nevěřící mohou vést poctivý, morální život, sami o sobě nejsou v Božích očích svatí, tedy čistí.​—Jan 8:34-36; 2K 6:17; Jak 4:4; viz studijní poznámku k je posvěcen ve vztahu k v tomto verši.

je posvěcen ve vztahu k: Řecké sloveso ha·gi·aʹzo, zde přeložené jako „je posvěcen“, a odpovídající přídavné jméno haʹgi·os, znamenající „svatý“, označují vyčlenění pro Boha. Cokoli posvěceného by bylo svaté, čisté, vyhrazené pro Boží službu. (Mr 6:20; 2K 7:1; 1Pt 1:15, 16; viz Slovníček, „Svatý; Svatost.“) Toto čisté postavení před Bohem získávají ti, kdo projevují víru v Boží opatření skrze jeho Syna.​—Viz studijní poznámku k neuvěřivý v tomto verši.

svatý: Pavel neříká, že nevěřící manžel je manželským svazkem učiněn „svatým“. Nevěřící manžel se může dopouštět špatných nebo nečistých skutků. Spíše říká, že nevěřící je posvěcen „ve vztahu k“ věřícímu. Bůh tedy považuje takový manželský vztah nebo svazek za čistý, počestný. Kvůli věřícímu jsou malé děti z tohoto svazku považovány za svaté, pod Boží péčí a ochranou​—což je lepší postavení než u dětí, které nemají ani jednoho věřícího rodiče.

odejít: Nebo „oddělit se“. V 1K 7:10, 11 je řecké slovo kho·riʹzo, použité zde, přeloženo jako „oddělit se“.

tak, jak dal Jehova každému podíl: „Podíl“ odkazuje na úděl člověka v životě, okolnosti, které Jehova dal každému křesťanovi nebo mu dovolil je mít. Pavel povzbuzuje křesťana, aby chodil, neboli pokračoval v životě, aniž by byl zaujat změnou svého životního údělu. V tomto verši dvakrát používá řecký výraz přeložený jako „každý“, možná aby zdůraznil Boží zájem o jednotlivého křesťana. Ačkoli většina řeckých rukopisů zde používá výraz „Pán“ (řecky ho Kyʹri·os), existují dobré důvody pro použití Božího jména v hlavním textu.​—Viz Příd. C3 úvod; 1K 7:17.

Bůh: Rané řecké rukopisy uvádějí „Bůh“. Některé pozdější rukopisy však používají „Pán“. Některé překlady křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označené jako J^{7, 8, 10} v Příd. C4) v této části verše uvádějí „Jehova“.

Ať neodstraňuje obřízku: Pavel možná narážel na praktiku některých židovských atletů, kteří se chtěli účastnit helénistických her, kde běžci nesměli mít na sobě oblečení. Aby se vyhnuli posměchu a výsměchu, někteří Židé se snažili ‚odstranit svou obřízku‘ pomocí chirurgického zákroku, který měl obnovit zdání předkožky. Protože spory ohledně obřízky zřejmě rozdělovaly sbor v Korintu, Pavel vyzval křesťany, aby se zdrželi snahy změnit stav, v jakém byli povoláni, ať už obřezaní nebo neobřezaní.​—1K 7:17-20; Žd 13:17.

Pánův propuštěnec . . . svobodný: Propouštěnec (řecky a·pe·leuʹthe·ros) byl ten, kdo byl propuštěn z otroctví. V Písmu se tento řecký výraz vyskytuje pouze zde. Nicméně „propuštěnci“ byli v Korintu dobře známí, protože když město obnovil Řím, usadilo se tam velké množství těchto lidí. Někteří z nich se stali křesťany. Jiní křesťané nikdy nebyli otroky. Pavel označuje jednoho z této skupiny jako „svobodného“ (řecky e·leuʹthe·ros), tedy toho, kdo se narodil svobodný. Avšak křesťané z obou skupin byli „koupeni za cenu“, drahocennou Ježíšovou krví. Proto křesťan, který byl „propuštěncem“ nebo „svobodným“ v tělesném smyslu, byl otrokem Boha a Ježíše Krista, podřízený poslušnosti jejich příkazů. V křesťanském sboru nebyl žádný rozdíl mezi otrokem, propuštěncem a svobodným.​—1Ko 7:23; Ga 3:28; Žd 2:14, 15; 1Pt 1:18, 19; 2:16; viz Slovníček, „Svobodný; Propouštěnec.“

panny: Nebo „ti, kdo se nikdy neoženili/nevdaly“. Řecké slovo par·theʹnos, často překládané jako „panna“, doslova označuje „toho, kdo nikdy neměl pohlavní styk“ a může v doslovném i obrazném smyslu odkazovat jak na muže, tak na ženy. (Mt 25:1-12; Lk 1:27; Zj 14:4; viz studijní poznámku ke Sk 21:9.) V širším smyslu však následující verše (1K 7:32-35) platí nejen pro panny, ale i pro ty, kdo jsou svobodní.

vydávám svůj názor: Zde Pavel vyjadřuje svůj osobní názor na manželství a svobodný stav. Manželství neodsuzuje ani nezakazuje, ale pod vlivem inspirace zdůrazňuje výhody svobodného stavu pro službu Pánu.​—Viz studijní poznámku k 1K 7:12.

panna: Viz studijní poznámku k 1Ko 7:25.

soužení v těle: Řecké slovo často překládané jako „soužení“ v zásadě znamená tíseň, útlak nebo utrpení vyplývající z tlaků okolností. Mohlo by být také přeloženo jako „potíže; problémy“. Řecké slovo překládané jako „tělo“ se často používá k označení člověka. (Viz studijní poznámku k Ř 3:20.) V tomto kontextu výraz „soužení v těle“ odkazuje na problémy a zkoušky, které jsou běžné pro manželský pár, jenž se v Božích očích stává „jedním tělem“. (Mt 19:6) Některé překlady používají formulace jako „potíže v životě; každodenní starosti“. Takové „soužení“ spojené s manželským a rodinným životem může být způsobeno nemocí, ekonomickými těžkostmi a v případě křesťanů pronásledováním.​—Viz studijní poznámku k 2Ko 1:4.

užívat tento svět: V mnoha biblických verších řecké slovo přeložené jako „svět“ (koʹsmos) odkazuje především na svět lidstva. (Viz studijní poznámky k Jan 1:9, 10; 3:16.) V tomto kontextu však „svět“ odkazuje v širším smyslu na strukturu věcí, které ovlivňují lidský život – na světový systém, ve kterém lidé žijí a funguje lidská společnost. Zahrnuje věci spojené s ekonomickým systémem světa, jako je bydlení, jídlo a oblečení. (Viz studijní poznámka k Lk 9:25.) Jedním ze způsobů, jak křesťané „užívají“ tento svět, je materiální zabezpečování sebe a svých rodin. Vyhýbají se však tomu, aby svět užívali do krajnosti, to znamená, že nedovolí, aby se stal hlavní prioritou jejich života.

podoba tohoto světa pomíjí: Řecké slovo zde přeložené jako „podoba“ odkazuje na „způsob“ nebo „formu“ něčeho, na „současné uspořádání věcí“. Pavel možná narážel na divadlo své doby, přirovnávaje tento svět k jevišti, kde se scény mění a herci rychle přicházejí a odcházejí. Tento výraz může také naznačovat, že svět ve své současné podobě – ve svém uspořádání nebo způsobu věcí – „pomíjí“.​—1J 2:17.

má starost: Výraz „má starost“ překládá řecké sloveso me·ri·mnaʹo, jehož význam závisí na kontextu. V tomto verši je použito v pozitivním smyslu, vyjadřuje horlivost, oprávněnou péči o duchovní záležitosti, aby se tak člověk líbil Pánu. V následujících verších se vztahuje na manžele a manželky, kteří pečují o citové, fyzické a hmotné potřeby svého partnera. (1Ko 7:33, 34) Podle 1Ko 12:25 tuto starost nebo péči projevují členové sboru jeden o druhého. V jiných kontextech může řecké sloveso označovat starost, která rozděluje mysl člověka a rozptyluje ho, připravuje ho o radost.​—Mt 6:25, 27, 28, 31, 34; Lk 12:11, 22, 25, 26; viz studijní poznámky k Mt 6:25; Lk 12:22.

to, co patří Pánu: To znamená vše, co podporuje zájmy Božího Syna a jeho Otce, Jehovy. Tyto věci se v zásadě týkají křesťanova života, uctívání a služby.​—Mt 4:10; Ř 14:8; 2K 2:17; 3:5, 6; 4:1; viz studijní poznámka k 1Ko 7:33.

věci světa: Zde řecké slovo koʹsmos, přeložené jako „svět“, označuje lidskou sféru života a jeho rámec. Tyto „věci“ zahrnují běžné nebo neduchovní činnosti spojené s lidským životem, jako je jídlo, oblečení a bydlení. V tomto kontextu však Pavel nemluví o věcech nespravedlivého světa, kterým se křesťané snaží vyhnout, jako jsou ty zmíněné v 1J 2:15-17.​—Viz studijní poznámka k 1Ko 7:32.

omezovat: Dosl., „uvléct do oprátky“. Tento výraz se doslovně používá k popisu nasazení oprátky nebo provazu kolem krku zvířete, aby bylo chyceno nebo omezeno v pohybu. Používal se také v souvislosti s omezováním lidí v zajetí. V tomto kontextu je výraz použit obrazně a vyjadřuje myšlenku uvalení omezení na někoho nebo kontrolování něčího chování. Když Pavel poskytoval radu ohledně manželství a svobodného stavu (1K 7:25-34), nechtěl omezovat svobodu křesťanů v Korintu; spíše se snažil pomoci jim, aby se mohli cele oddat „Pánu bez rozptylování“.

zůstane svobodný: Nebo „ve vztahu ke své panenství.“ Řecké slovo použité zde, par·theʹnos, je často překládáno jako „panna“. V tomto kontextu se zjevně nejedná o osobu, která je pannou nebo svobodná, ale o její panenství, tedy o to, zůstat svobodným a pannou. V předchozích verších Pavel povzbuzoval k životu v bezženství a toto je pokračování této diskuse.

po překročení rozkvětu mládí: Tento výraz překládá složené řecké slovo (hy·perʹak·mos), které pochází ze slov hy·perʹ, což znamená „přes“ nebo „nad“, a ak·meʹ, což znamená „rozkvět“ nebo „vrchol“. Druhá část výrazu byla často používána ve vztahu k rozkvětu květin. Zde „rozkvět mládí“ zjevně odkazuje na dobu, kdy mladý člověk dosáhne fyzické zralosti do té míry, že je možné mít děti. Tyto tělesné změny však často provázejí silné emoce, které narušují dobrý úsudek. V tomto kontextu Pavel diskutuje o výhodách svobodného stavu. Jeho rada naznačuje, že během této doby, kdy je mladý člověk fyzicky zralý, ale stále se emocionálně a duchovně vyvíjí, by bylo lepší pracovat na rozvoji sebeovládání, než spěchat do manželství.

zůstat svobodný: Nebo „zachovat si své panenství.“ Jak je vysvětleno v studijní poznámce k 1Ko 7:36, řecké slovo par·theʹnos v tomto kontextu neodkazuje na osobu, která je pannou nebo svobodná, ale na panenství osoby, tedy na to, že zůstává svobodná a pannou. Toto porozumění je v souladu s kontextem, protože Pavel zde rozebírá výhody zůstat svobodný.​—1Ko 7:32-35.

se ožení: Nebo „dá svou panenství v manželství.“​—Viz studijní poznámky k 1Ko 7:36, 37.

jen v Pánu: Nebo „jen věřícímu v Pána; jen pokud je v jednotě s Pánem,“ tedy spolukřesťanovi. Toto inspirované nařízení platí pro všechny křesťany. Je zřejmé, že Pavel zde mluví o spoluvěřícím, protože v Ř 16:8-11 používá výraz „v Pánu“, když mluví o spoluvěřících. V Ko 4:7 jej používá spolu s výrazy jako „milovaný bratr“, „věrný služebník“ a „spoluslužebník“. Křesťané s židovským pozadím již byli obeznámeni s Božím zákonem pro Izrael, aby „neuzavírali manželské svazky“ s někým z okolních pohanských národů. Jehova varoval Izrael: „Oni [neizraelité] odvrátí vaše syny od následování mě, aby sloužili jiným bohům.“ (5Mo 7:3, 4) V křesťanském období by tedy napomenutí, aby se ženili „jen v Pánu“, znamenalo vzít si pouze někoho, kdo je ctitelem Jehovy a následovníkem Krista.

Pán: V tomto kontextu může titul „Pán“ odkazovat buď na Ježíše Krista, nebo na Boha Jehovu.

podle mého názoru: Viz studijní poznámka k 1K 7:25.