Skutky 5

dodalo ti odvahu: Dosl., „naplnilo tvé srdce.“ V tomto kontextu řecký výraz vyjadřuje význam „odvážit se něco udělat; dodat odvahu.“ Může odrážet hebrejský idiom se stejným významem. Například v Ester 7:5 je hebrejské spojení „naplnilo jeho srdce“ přeloženo jako „odvážil se,“ a v Kazatel 8:11 je tento idiom přeložen jako „srdce . . . získává odvahu k páchání zlého.“

Jehovův duch: Výraz „Jehovův duch“ (nebo „duch Jehovův“) se v Hebrejských písmech vyskytuje několikrát. (Některé příklady najdeme na Sd 3:10; 6:34; 11:29; 13:25; 14:6; 15:14; 1Sa 10:6; 16:13; 2Sa 23:2; 1Kr 18:12; 2Kr 2:16; 2Pa 20:14; Iz 11:2; 40:13; 63:14; Ez 11:5; Mi 2:7; 3:8.) Výraz „Jehovův duch“ se nachází v Lk 4:18 jako součást citátu z Iz 61:1. Tam i v dalších výskytech v Hebrejských písmech původní hebrejský text používá Tetragrammaton spolu se slovem pro „duch“. Důvody, proč Překlad nového světa používá v hlavním textu výraz „Jehovův duch“, přestože dostupné řecké rukopisy Sk 5:9 uvádějí „duch Páně“, jsou vysvětleny v Příloze C1 a úvodu k C3; Sk 5:9.

sbor: Toto je první výskyt řeckého slova ek·kle·siʹa v knize Skutků. Tento výraz pochází ze dvou řeckých slov, ek, což znamená „ven“, a ka·leʹo, což znamená „volat“. Odkazuje na skupinu lidí svolanou k určitému účelu nebo činnosti, takže tento termín dobře vystihuje nově zformovaný křesťanský sbor. (Viz Slovníček.) Slovo ek·kle·siʹa je použito v Mt 16:18 (viz studijní poznámka), kde Ježíš předpovídá vznik křesťanského sboru složeného z pomazaných křesťanů. Jsou to živé kameny, které jsou „budovány do duchovního domu“. (1Pe 2:4, 5) V křesťanských řeckých písmech se tento termín nevztahuje pouze na složenou skupinu pomazaných křesťanů, ale také na všechny křesťany žijící v určité geografické oblasti nebo na křesťany tvořící místní sbor. V kontextu Sk 5:11 se tento termín vztahuje na křesťanský sbor v Jeruzalémě.​—Viz studijní poznámku ke Sk 7:38.

zázraky: Nebo „znamení.“​—Viz studijní poznámku ke Sk 2:19.

Jehovův anděl: Od 1Mo 16:7 se tato fráze často vyskytuje v hebrejských Písmech jako kombinace hebrejského slova pro „anděla“ a Tetragrammatonu. Když se objevuje v Za 3:5, 6 v rané kopii Septuaginty, následuje řecké slovo agʹge·los (anděl; posel) za božským jménem napsaným hebrejskými znaky. Tento fragment, nalezený v jeskyni v Nachal Chever v Izraeli, v Judské poušti, je datován mezi roky 50 př. n. l. a 50 n. l. Důvody, proč Překlad nového světa používá v hlavním textu výraz „Jehovův anděl“, přestože dostupné řecké rukopisy Sk 5:19 uvádějí „Pánův anděl“, jsou vysvětleny v Dodatku C1 a úvodu k C3; Sk 5:19.

celé shromáždění starších: Nebo „celá rada (sbor) starších.“ Řecké slovo ge·rou·siʹa použité zde je odvozeno od termínu geʹron (doslova „starý muž“), který se nachází v Jan 3:4. Oba termíny jsou v křesťanských řeckých písmech použity pouze jednou. Někteří považují výraz „shromáždění starších“ za synonymum sanhedrinu, židovského nejvyššího soudu v Jeruzalémě, který tvořili velekněží, zákoníci a starší. (Viz studijní poznámka k Lk 22:66.) V tomto kontextu však oba výrazy, „sanhedrin“ a „shromáždění starších“, zřejmě představují dvě entity, které se vzájemně nevylučují. Někteří členové „shromáždění starších“ mohli oficiálně patřit k sanhedrinu, zatímco jiní mohli hrát poradní roli vůči sanhedrinu.

synové Izraele: Nebo „lid Izraele; Izraelité.“​—Viz Slovník, „Izrael.“

velitel chrámu: Viz studijní poznámku ke Sk 4:1.

kůl: Nebo „strom“. Řecké slovo xyʹlon (doslova „dřevo“) je zde použito jako synonymum k řeckému slovu stau·rosʹ (přeloženo jako „mučednický kůl“) a popisuje nástroj popravy, na který byl Ježíš přibit. V křesťanských řeckých písmech použili Lukáš, Pavel a Petr slovo xyʹlon v tomto smyslu celkem pětkrát. (Sk 5:30; 10:39; 13:29; Ga 3:13; 1Pt 2:24) V Septuagintě, xyʹlon je použito v Dt 21:22, 23 k překladu odpovídajícího hebrejského slova ʽets (znamenající „strom; dřevo; kus dřeva“) ve větě „a pověsíš ho na kůl.“ Když Pavel cituje toto písmo v Ga 3:13, xyʹlon je použito ve větě: „Proklet je každý, kdo visí na kůlu.“ Toto řecké slovo je také použito v Septuagintě v Ezd 6:11 (1 Ezd 6:31, LXX) k překladu aramejského slova ʼaʽ, odpovídajícího hebrejskému termínu ʽets. Tam se říká o porušovatelích výnosu perského krále: „Trám bude vytržen z jeho domu a on bude vyvýšen a přibit na něj.“ Skutečnost, že pisatelé Bible použili xyʹlon jako synonymum pro stau·rosʹ, poskytuje další důkaz, že Ježíš byl popraven na svislém kůlu bez příčného břevna, neboť to je právě to, co xyʹlon v tomto zvláštním významu znamená.

Hlavní zástupce: Použitý řecký výraz (ar·khe·gosʹ) v podstatě znamená „hlavní vůdce; ten, kdo jde první“. V Bibli je použit čtyřikrát, pokaždé odkazuje na Ježíše. (Sk 3:15; 5:31; Žd 2:10; 12:2) Zde je použit spolu s titulem „Spasitel“.​—Viz studijní poznámku ke Sk 3:15.

rozhněvali se: Nebo „byli rozhořčeni.“ Tento řecký výraz se vyskytuje pouze zde a na Sk 7:54. Doslova znamená „být rozřezán pilou“, ale v obou případech je použit obrazně k popisu silné emocionální reakce.

Gamaliel: Učitel Zákona zmíněný dvakrát ve Skutcích, zde a v Sk 22:3. Předpokládá se, že jde o Gamaliela Staršího, jak je znám z mimobiblických pramenů. Gamaliel byl vnukem, nebo možná synem Hillela Staršího, který je považován za zakladatele liberálnější školy myšlení mezi farizeji. Gamaliel byl mezi lidmi tak vysoce vážen, že se mu říká, že byl prvním, komu byl udělen čestný titul „Rabban“. Proto měl velký vliv na židovskou společnost své doby tím, že vychoval mnoho synů farizeů, jako byl Saul z Tarsu. (Sk 22:3; 23:6; 26:4, 5; Ga 1:13, 14) Často vykládal Zákon a tradice způsobem, který se zdál být poměrně otevřený. Například se uvádí, že zavedl zákony na ochranu manželek před bezohlednými manžely a vdov před bezohlednými dětmi. Také se říká, že argumentoval, že chudí pohané by měli mít stejná práva na sběr klasů jako chudí Židé. Tento tolerantní přístup je patrný z toho, jak Gamaliel zacházel s Petrem a ostatními apoštoly. (Sk 5:35-39) Rabínské záznamy však ukazují, že Gamaliel kladl větší důraz na rabínskou tradici než na Svatá Písma. Proto byly jeho učení celkově podobné učení většiny jeho rabínských předků a náboženských vůdců jeho doby.​—Mt 15:3-9; 2Tm 3:16, 17; viz Slovníček, „Farázeové“; „Sanhedrin.“

zbičovali: Nebo „zbili“. Toto bití pravděpodobně odkazuje na židovský trest „40 ran mínus jedna“.​—2K 11:24; 5Mo 25:2, 3.

od domu k domu: Tento výraz překládá řecké sousloví katʼ oiʹkon, doslova „podle domu“. Několik lexikonů a komentátorů uvádí, že řecká předložka ka·taʹ může být chápána v distributivním smyslu. Například jeden lexikon říká, že fráze odkazuje na „místa chápaná postupně, distributivní použití... od domu k domu“. (A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, Third Edition) Jiný odkaz uvádí, že předložka ka·taʹ je „distributivní (Sk 2:46; 5:42: ... dům k domu/v (jednotlivých) domech“. (Exegetical Dictionary of the New Testament, editovali Horst Balz a Gerhard Schneider) Biblický učenec R.C.H. Lenski učinil následující komentář: „Apoštolové ani na okamžik nepřestali se svým požehnaným dílem. ‚Každý den‘ pokračovali, a to veřejně ‚v chrámu‘, kde je mohla vidět a slyšet sanhedrin a chrámová stráž, a samozřejmě také κατ’ οἴκον, což je distributivní, ‚od domu k domu‘, a ne pouze příslovečné, ‚doma‘.“ (The Interpretation of the Acts of the Apostles, 1961) Tyto zdroje podporují smysl, že kázání učedníků bylo rozšířeno z jednoho domu do druhého. Podobné použití ka·taʹ se vyskytuje v Lk 8:1, kde se říká, že Ježíš kázal „od města k městu a od vesnice k vesnici“. Tato metoda oslovování lidí přímým návštěvami v jejich domech přinesla vynikající výsledky.​—Sk 6:7; srovnej Sk 4:16, 17; 5:28.

zveřejňovali dobrou zprávu: Řecké sloveso eu·ag·ge·liʹzo·mai, použité zde, souvisí s podstatným jménem eu·ag·geʹli·on, „dobrá zpráva“. V křesťanských řeckých písmech je důležitým aspektem dobré zprávy úzká spojitost s Božím Královstvím, tématem Ježíšova kázání a vyučovacího díla, a se spásou vírou v Ježíše Krista. V knize Skutků se řecké sloveso eu·ag·ge·liʹzo·mai vyskytuje mnohokrát, zdůrazňujíc kazatelské dílo.​—Sk 8:4, 12, 25, 35, 40; 10:36; 11:20; 13:32; 14:7, 15, 21; 15:35; 16:10; 17:18; viz studijní poznámky k Mt 4:23; 24:14.