Římanům 16

Představuji: Nebo „doporučuji.“ Pavel zřejmě představuje Foibé křesťanům v Římě, aby ji přijali a měli k ní stejný postoj jako on. (Ř 16:2) Použitý řecký výraz souvisí s termínem, který Pavel použil v 2K 3:1 ve spojení „doporučující dopisy.“ V biblických dobách byly takové doporučující dopisy běžným způsobem, jak představovat cizím lidem. Foibé, která sloužila jako služebnice v sboru v Kenchrejích, možná přinesla Pavlův dopis křesťanům v Římě.

služebnice: Nebo „pomocnice.“ Řecké slovo di·aʹko·nos má široký význam. Když Pavel nazval Foibé „služebnicí sboru,“ zřejmě odkazoval na křesťanskou službu, šíření dobré zprávy. Kázání dobré zprávy je odpovědností všech křesťanských služebníků. (Srovnej Sk 2:17, 18 se studijní poznámkou k Ř 11:13.) Související termín di·a·ko·neʹo se také používá o ženách, které sloužily nebo pomáhaly s jídlem a další pomocí Ježíšovi a jeho následovníkům. (Lk 8:3) Protože di·aʹko·nos je někdy používáno v oficiálním smyslu, odkazujíc na ustanovené „služebníky“ v křesťanském sboru (Fp 1:1; 1Tm 3:8, 12), někteří překladatelé zde v Ř 16:1 překládají jako „diakon“ nebo „diakonka.“ Ale když Bible zmiňuje kvalifikace pro „služebníky,“ neuvádí, že by takovými ustanovenými služebníky mohly být ženy. Místo toho jsou popsáni jako „muži jedné manželky.“ (1Tm 3:8-13) Proto mnoho překladatelů chápe tento termín zde v obecném smyslu a překládá ho jako „služebník“ nebo „pomocník.“

Kenchreje: Jeden z korintských přístavů asi 11 km (7 mil) východně od Korintu. Poté, co Pavel zůstal v Korintu více než 18 měsíců, odplul z Kenchrejí do Efezu kolem roku 52 n. l. (Viz studijní poznámku ke Sk 18:18.) Písmo neuvádí, kdy byl v Kenchrejích založen křesťanský sbor. Někteří se domnívají, že sbor byl plodem Pavlova dlouhého pobytu v Korintu, ale určitě byl založen před rokem 56 n. l., kdy napsal dopis Římanům.

ochránkyně: Použitý řecký výraz pro·staʹtis má základní význam „někdo, kdo chrání“. Tento popis naznačuje, že Febe konala laskavé skutky a přicházela na pomoc těm, kdo byli v nouzi. Může také vyjadřovat myšlenku, že aktivně podporovala druhé. Febe měla svobodu cestovat a sloužit ve sboru, což možná naznačuje, že byla vdovou a pravděpodobně zámožnou ženou. Pokud ano, mohla využít svého vlivu ve společnosti, aby jednala ve prospěch křesťanů, kteří byli falešně obviňováni z nesprávného jednání, nebo jim poskytla nějakou formu útočiště před nebezpečím.

Pozdravujte: Od tohoto verše až po verš 15 Pavel posílá pozdravy 26 křesťanům uvedeným jménem a mnoha dalším, zmíněným jednotlivě nebo kolektivně. Pavlovo ocenění jeho duchovních sester je patrné z konkrétního zmínění těchto osmi křesťanských žen: Prisky, Marie, Tryfény, Tryfósy, Persidy a Julie, stejně jako Rufovy matky a Néreovy sestry. V té době byl již mnoho let význačným apoštolem národů. (Sk 9:15; Ř 1:1; 11:13) Přesto, jak naznačují tyto pozdravy, nikdy nepřestal projevovat osobní zájem o své spoluctitele.

Priska a Akvila: Tato věrná dvojice byla vyhnána z Říma nařízením císaře Claudia proti Židům někdy v roce 49 nebo začátkem roku 50 n. l. Claudius zemřel v roce 54 n. l., a když Pavel psal svůj dopis křesťanům v Římě, kolem roku 56 n. l., Priska a Akvila se již vrátili zpět. (Viz studijní poznámku ke Sk 18:2.) Pavel je popisuje jako své spolupracovníky. Řecké slovo pro „spolupracovník“, sy·ner·gosʹ, se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje 12krát, nejčastěji v Pavlových dopisech. (Ř 16:9, 21; Fp 2:25; 4:3; Ko 4:11; Fm 1, 24) Pozoruhodné je, že v 1K 3:9 Pavel říká: „Jsme Boží spolupracovníci.“

nasazovali svůj vlastní krk: Někteří navrhují, že tento výraz, který doslova znamená „položili svůj krk pod“, je obrazné vyjádření odvozené od praxe stínání hlavy, která byla používána v římských dobách. Šlo o silný výraz odkazující na bezprostřední a násilnou smrt. Pavel naznačuje, že Akvila a Priska (Priscila) nasadili své životy, aby ho zachránili. Někteří se domnívají, že k tomu došlo během vzpoury stříbrotepců v Efezu. (Sk 19:28-31) Možná právě v tak nebezpečné situaci se Pavel cítil tak nejistý ohledně vlastního života, že Akvila a Priska zasáhli a riskovali pro něj své životy. (2K 1:8) Bible však neuvádí konkrétní příležitost, na kterou zde Pavel myslel.

mne: Nebo „můj život (duši)“. Zde řecké slovo psy·kheʹ odkazuje na osobu nebo na život člověka.​—Viz Slovníček, „Duše.“

Marie: V křesťanských řeckých písmech je zmíněno šest žen jménem Marie. Tato Marie je uvedena pouze zde, kde Pavel oceňuje, že usilovně pracovala ve prospěch křesťanského sboru v Římě. Bible neposkytuje žádné další informace o ní.​—Viz studijní poznámku k Lk 1:27.

svatým polibkem: Ve čtyřech svých dopisech (zde a na 1Ko 16:20; 2Ko 13:12; 1Te 5:26) Pavel povzbuzuje své spolukřesťany, aby se zdravili „svatým polibkem“. Apoštol Petr použil podobný výraz: „Pozdravte se navzájem polibkem lásky.“ (1Pt 5:14) V biblických dobách byl polibek projevem náklonnosti, úcty nebo pokoje. Bylo také běžné políbit se při pozdravu nebo rozloučení. (Rt 1:14; Lk 7:45) Tento zvyk byl obvyklý mezi mužskými a ženskými příbuznými (1Mo 29:11; 31:28), mezi mužskými příbuznými a mezi blízkými přáteli (1Mo 27:26, 27; 45:15; 2Mo 18:7; 1Sa 20:41, 42; 2Sa 14:33; 19:39; viz studijní poznámka ke Sk 20:37). Mezi křesťany takové projevy náklonnosti odrážely bratrství a duchovní jednotu těch, kdo byli spojeni pravou bohoslužbou. Nešlo o pouhý formalismus nebo rituál, ani nebyly dávány s romantickými nebo erotickými podtexty.​—Jan 13:34, 35.

chutě: Nebo „břicha“. V doslovném smyslu řecké slovo koi·liʹa odkazuje na „žaludek“ nebo vnitřní části člověka. Zde a v Fp 3:19 je použito obrazně k označení tělesné chuti, nebo touhy. Pavel vysvětluje, že pokud se jednotlivci stanou otroky svých „vlastních chutí“, nemohou být otroky „našeho Pána Krista“. Fp 3:19 popisuje lidi, kteří mají „své břicho“, tedy své tělesné touhy, jako svého boha.

rozdrtí Satana: Tato slova připomínají první biblické proroctví zaznamenané v 1Mo 3:15, které říká, že „potomek“ symbolické ženy zmíněné v tomto verši „rozdrtí [hadovi] hlavu“. To odkazuje na zničení Satana, „původního hada“. (Zj 12:9) Pro popis této události Pavel použil řecké slovo, které slovníky definují jako „rozmetat; rozdrtit na kusy; zcela přemoci“. Stejné řecké slovo je použito v Zj 2:27 k popsání toho, jak národy „budou roztříštěny jako hliněné nádoby“. Když Pavel psal svým spolukřesťanům, kteří byli „spoludědici s Kristem“ (Ří 8:17), použil výraz pod vašima nohama obrazně, aby naznačil, že se budou podílet na rozdrcení Satana.​—Srovnej Mal 4:3.

Tertius: Pisatel nebo opisovač Pavlova dopisu Římanům a jediný z Pavlových tajemníků, který je uveden jménem. Slovní spojení v Pánu naznačuje, že Tertius byl věrným křesťanem, který možná patřil ke sboru v Korintu. Tertius vkládá své vlastní pozdravy Římanům, snad proto, že znal mnoho křesťanů v Římě.

hostitelem mně: To znamená Pavlovi. Osobní pozdravy od Tertia jsou omezeny na předchozí verš.

pokladník města: Nebo „správce města“. Řecké slovo oi·ko·noʹmos, nejčastěji překládané jako „správce“, má základní význam „správce (administrátor) domu“. V tomto kontextu, když je použito spolu s řeckým slovem pro „město“, zřejmě odkazuje na osobu odpovědnou za finanční záležitosti města Korint. Archeologické vykopávky v Korintu ve 20. letech 20. století odkryly dlažbu nebo dlážděný blok s nápisem, který uvádí, že jistý Erastus položil dlažbu na vlastní náklady. Zda je Erastus zmíněný v tomto nápisu totožný s tím, kterého zde zmiňuje Pavel, není jisté, ale předpokládá se, že dlažba existovala v prvním století n. l.

jeho bratr: Řecký text doslova říká „bratr“ a mohl by být chápán ve smyslu, že Quartus je tělesným bratrem Erasta. Je však také možné chápat text jako odkaz na duchovní vztah a tedy překládat jej jako „náš bratr“.

Některé řecké rukopisy a starověké překlady do jiných jazyků dodávají: „Nechť je nezasloužená laskavost našeho Pána Ježíše Krista se všemi vámi. Amen.“ Jiné rukopisy obsahují tato slova za veršem 27. Nicméně v nejstarších a nejspolehlivějších rukopisech se podobná fráze objevuje pouze v verši 20. Není uvedena jako verš 24, ani se nenachází za veršem 27. Tento rukopisný důkaz silně naznačuje, že takové dodatky nejsou součástí původního textu.​—Viz Příloha A3.

zjevení: Dosl., „odhalení; odkrývání“. Řecký výraz a·po·kaʹly·psis se často používá, jako v tomto verši, ve vztahu k odhalování Boží vůle a záměrů nebo jiných duchovních záležitostí. (Ef 3:3; Zj 1:1) Bůh je konečným Zdroj takových zjevení.​—Srovnej studijní poznámku k Lk 2:32.

Amen: Viz studijní poznámku k Římanům 1:25.