1. Tesaloničanům 1

Silvanus: Toto je pravděpodobně latinská verze řeckého jména Silas.​—Viz studijní poznámku k 2K 1:19.

sbor Tesaloňanů: Soluň byla hlavním přístavem Makedonie a prosperujícím městem, když tam Pavel a Silas dorazili kolem roku 50 n. l. (Viz Slovníček, „Soluň.“) Tato návštěva a jejich kázání v Soluni vedly k založení sboru, který snášel mnoho pronásledování. (Sk 17:1-10, 13, 14; viz studijní poznámku k 1Te 1:6.) Pavel pravděpodobně město znovu navštívil, když procházel Makedonií během svých pozdějších cest.​—Sk 20:1-3; 1Tm 1:3.

vaše věrná práce, vaše laskavá námaha a vaše vytrvalost díky vaší naději: Pavel spojuje vlastnosti víry, lásky a naděje s činností tesalonických křesťanů. V řečtině jsou slova zde přeložená jako „věrná“, „laskavá“ a „naděje“ vlastně podstatná jména. Tento verš by tedy mohl být také přeložen jako „vaše práce založená na víře, vaše usilovná snaha z lásky a vaše vytrvalost založená na naději.“ Tyto vlastnosti podněcovaly tesalonické křesťany k pilné práci a vytrvalosti v Boží službě. Bible opakovaně spojuje horlivost v Boží službě s vlastnostmi víry, lásky a naděje.​—1K 13:13; Ga 5:5, 6; Ko 1:4, 5; 1Te 5:8; Heb 6:10-12; 10:22-24; 1Pt 1:21, 22.

díky vaší naději v našeho Pána Ježíše Krista: Křesťan může snášet i těžké zkoušky, pokud svou naději vkládá v Ježíše Krista. Tato naděje zahrnuje víru v Kristův příchod jako Krále Božího Království a naplnění Božích slibů. (Sk 3:21) Až se tato naděje naplní, jakékoli utrpení, které bylo prožito, se bude zdát nepatrné. Naděje pomůže křesťanovi nepodlehnout zoufalství a neztratit víru v Jehovu. (Ří 5:4, 5; 8:18-25; 2K 4:16-18; Zj 2:10) Později ve svém dopise Pavel přirovnává naději k přilbici.​—Viz studijní poznámku k 1Te 5:8.

s pevným přesvědčením: Nebo „s úplnou jistotou; s naprostou jistotou“. Křesťané v Soluni mohli vidět, že Pavel a jeho spolupracovníci pevně věřili tomu, co kázali. Jejich přesvědčení bylo zřejmé jak z toho, jak mluvili, tak z toho, jak žili.

pod velkým soužením: Toto odkazuje na pronásledování, které zažila tesalonická sbor brzy poté, co jim Pavel a Silas přinesli dobrou zprávu. Rozzuřeni šířením dobré zprávy fanatičtí židovští odpůrci poštvali dav, aby vtrhl do domu, kde Pavel pobýval. Když ho tam nenašli, odvlekli jeho hostitele Jasona a několik dalších před městské úředníky a obvinili je z pobuřování. Bratři poté vyzvali Pavla a Silase, aby pod rouškou noci opustili město a odešli do Beroje. (Sk 17:1-10) Pozoruhodné je, že svatý duch těmto tesalonickým křesťanům umožnil zachovat si radost navzdory tomuto pronásledování.

Achaia: Viz Slovník; viz také studijní poznámka ke Sk 18:12.

slovo Jehovovo: Nebo „poselství Jehovovo.“ Tento výraz se často objevuje v hebrejských Písmech, kde často odkazuje na inspirované prorocké poselství od Jehovy. (Některé příklady jsou Iz 1:10; Jer 1:4, 11; Ez 3:16; 6:1; 7:1; Jon 1:1.) V křesťanských řeckých Písmech tento termín odkazuje na křesťanské poselství, které pochází od Boha Jehovy a které zdůrazňuje důležitou roli Ježíše Krista v naplňování Božího záměru. Často se používá v knize Skutky k popisu šíření křesťanství.​—Sk 8:25; 12:24; 13:44, 48, 49; 15:35, 36; 16:32; 19:20; pro použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 úvod; 1Te 1:8.

rozlehlo se: Tato fráze překládá řecké slovo e·xe·kheʹo·mai, které se v křesťanských řeckých Písmech vyskytuje pouze zde; naznačuje zvuk, který se šíří od svého zdroje a rozléhá se všemi směry. Pavel je zjevně potěšen, že se „slovo Jehovovo“ rozšířilo do římských provincií Makedonie a Achaje a dále. Když chválí tesalonické křesťany za jejich roli v šíření dobré zprávy, Pavel naznačuje, že kázat musí nejen apoštolové, ale všichni křesťané.

obrátili jste se k Bohu: Pavel zde používá sloveso, které doslova znamená „vrátit se; otočit se (zpět)“, ale v tomto a jiných kontextech označuje obrácení se k Bohu od špatné cesty. (Viz studijní poznámku ke Sk 3:19.) Tito křesťané odmítli a opustili své modlářské způsoby a moudře se obrátili k uctívání „živého a pravého Boha“.

své modly: Modlářství bylo výrazným rysem života v Soluni. Město oplývalo svatyněmi bohů jako Dionýsos, Zeus, Artemis a Apollón, spolu s některými egyptskými božstvy a kultem Kabira, ochranného boha Soluně. Navíc odmítnutí účasti na císařském kultu mohlo být některými vnímáno jako vzpoura proti Římu. Některé z městských modlářských chrámů podporovaly nemravnost a sexuální nemravnosti, a Pavel před takovými praktikami Tesalonické varoval.​—1Te 4:3-8.

sloužit: Nebo „být otrokem“. Řecké sloveso přeložené jako „sloužit“ označuje službu druhým, obvykle jednotlivému pánovi. Zde je tento termín použit obrazně a odkazuje na službu Bohu s nerozdělenou oddaností. (Sk 4:29; Ř 6:22; 12:11) Pavel věděl, že „sloužit živému a pravému Bohu“ znamená žít šťastný život, mnohem lepší než otroctví bezduchým modlám, lidem nebo hříchu.​—Ř 6:6; 1K 7:23; viz studijní poznámky k Mt 6:24; Ř 1:1.

přicházející hněv: Pavel zde odkazuje na budoucí čas Božího soudu, konečný projev Božího spravedlivého hněvu vůči tomuto nespravedlivému světu a těm, kdo odmítají uznat Boží svrchovanost.​—Srovnej 2Te 1:6-9.