1. Korinťanům 7

A teď k tomu, o čem jste psali: Jak je vidět z toho, co je uvedeno tady a v 1Ko 8:1, bratři v Korintu napsali Pavlovi a ptali se na manželství a na jedení jídel obětovaných modlám. (Viz studijní poznámky k 1Ko 1:2; 8:1).

nedotýká ženy: To znamená nemít se ženou sexuální kontakt. Tento výklad je v souladu s dalšími biblickými verši, kde výraz „dotýkat se“ znamená mít sexuální kontakt a pohlavní styk. (1Mo 20:6, 7; Př 6:29) Pavel neodrazuje od sexuálních vztahů v manželství, protože doporučuje, aby si manželé navzájem prokazovali to, co si v manželství dluží. (1Ko 7:3-5; viz studijní poznámku k 1Ko 7:3.) Když Pavel říká, že „pro člověka je lepší, když se nedotýká ženy“, dělá to v souvislosti s doporučením, aby neženatí křesťané zůstali svobodní. (1Ko 7:6-9; srovnej Mt 19:10-12).

je rozšířená sexuální nemravnost: Tento výraz překládá množné číslo řeckého slova por·neiʹa. Některé překlady úvodní část věty podávají takto: „Protože je sexuální nemravnost tak běžná [nebo „rozšířená“].“ To dobře vystihuje situaci ve starověkém Korintu. (Viz studijní poznámku k 1Ko 5:9).

co jí patří: Dosl. „dluh; povinnost“. To, „co jí patří“, se tady vztahuje na pohlavní styk, který je přirozenou součástí Božího daru manželství. Manželé by si neměli úmyslně odpírat tohle požehnání, ledaže by se na tom oba shodli. (1Ko 7:5) Ježíš připouští ještě jednu výjimku, a to nevěru jednoho z manželů, která dává tomu druhému možnost usilovat o rozvod. (Mt 5:32; 19:9).

jako svolení: Nebo „jako něco dovoleného“. Zřejmě se to vztahuje k radě, kterou Pavel dal v 1Ko 7:2.

jako já: Apoštol Pavel nebyl v době, kdy cestoval jako misionář, ženatý. Bible se přímo nezmiňuje o tom, jestli byl někdy ženatý. Některé Pavlovy výroky ale připouštějí možnost, že byl vdovec. (1Ko 7:8; 9:5).

ať se usmíří: Pavel tady použil složené sloveso ka·tal·lasʹso, které mělo základní význam „vyměnit“. V Křesťanských řeckých písmech se tohle sloveso používá ve významu „vyměnit nepřátelství za přátelský vztah“ nebo „uvést zpátky do souladu“. Pavel ho tady možná použil v souvislosti s manželstvím, aby ukázal, že napjaté manželské vztahy se dají „vyměnit“ za harmonické vztahy, podobně jako je možné „vyměnit“ nepřátelský vztah s Bohem za pokojný. (Viz studijní poznámku k Ří 5:10).

říkám já, ne Pán: Pavel v této kapitole několikrát rozlišuje mezi svým vlastním názorem a Ježíšovými slovy. (Viz také verše 25 a 40.) Zdá se, že Pavel své čtenáře pokorně upozorňoval, že u některých otázek nemůže přímo citovat žádné Ježíšovo učení. Přesto mohl nabídnout svůj názor jako jeden z Kristových apoštolů, který byl naplněný svatým duchem. Jak Ježíš slíbil, tento duch měl jeho následovníky vést „do celé pravdy“. (Jan 16:13) Pavlova rada tedy byla inspirovaná Bohem a stejně jako zbytek Písem poskytovala všem křesťanům autoritativní a užitečné vedení. (2Ti 3:16).

nevěřící manželku: V tomto kontextu výraz přeložený jako „nevěřící“ neoznačuje manželku, která nemá žádné náboženské přesvědčení. Jde o ženu, která nevěří v Ježíše a není zasvěcená Jehovovi. Mohla to být Židovka nebo věřící v pohanské bohy.

nevěřící: V tomto kontextu Pavel používá výraz „nevěřící“ pro ty, kdo neprojevují víru ve výkupní oběť Ježíše Krista. Takoví lidé se neoddělili od nečistého světa a nebyli osvobozeni z otroctví hříchu. I když nevěřící mohou žít poctivým, mravným životem, sami o sobě nejsou v Božích očích svatí neboli čistí. – Jan 8:34-36; 2Ko 6:17; Jk 4:4; viz studijní poznámku k výrazu „je posvěcen díky“ u tohoto verše.

je posvěcen díky: Řecké sloveso ha·gi·aʹzo, které je tady přeloženo jako „je posvěcen“, a odpovídající přídavné jméno haʹgi·os, které znamená „svatý“, vyjadřují, že je něco vyčleněno pro Boha. Cokoli je posvěceno, je svaté, čisté, vyčleněné pro Boží službu. (Mr 6:20; 2Ko 7:1; 1Pe 1:15, 16; viz Slovníček „Svatý; svatost“.) Takové čisté postavení před Bohem získávají ti, kdo projevují víru v to, co Bůh poskytl prostřednictvím svého Syna. – Viz studijní poznámku k výrazu „nevěřící“ u tohoto verše.

svaté: Pavel neříká, že by se nevěřící partner díky manželskému svazku stal „svatým“. Nevřící partner se může dopouštět špatného jednání nebo nečistých praktik. Pavel ale říká, že nevěřící je posvěcen „díky“ věřícímu. Bůh tedy takový manželský vztah neboli svazek považuje za čistý a čestný. Kvůli věřícímu jsou malé děti z takového svazku považovány za svaté, jsou pod božskou péčí a ochranou – jsou na tom lépe než děti, které nemají ani jednoho věřícího rodiče.

odejít: Nebo „oddělit se“. V 1Ko 7:10, 11 je řecké slovo kho·riʹzo, které je použité i tady, přeložené jako „oddělit se“.

jak mu Jehova přidělil, jak ho Bůh povolal: „Přidělený podíl“ se vztahuje na to, jaký má člověk úděl v životě – na okolnosti, které Jehova každému křesťanovi dal nebo které mu dovolil mít. Pavel křesťana povzbuzuje, aby dál „zůstával“, tedy aby pokračoval v životě, aniž by se příliš zabýval tím, že chce svůj úděl v životě změnit. V tomto verši Pavel dvakrát používá řecký výraz přeložený jako „každý“, možná aby zdůraznil, že Bohu záleží na každém jednotlivém křesťanovi. I když většina řeckých rukopisů tady používá výraz „Pán“ (řecky ho Kyʹri·os), existují dobré důvody pro to, aby se v hlavním textu použilo Boží jméno. (Viz Dodatek C3 – úvod; 1Ko 7:17).

Bůh: Rané řecké rukopisy uvádějí „Bůh“. Některé pozdější rukopisy ale používají „Pán“. Některé překlady Křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označované jako J^{7, 8, 10} v Dodatku C4) v této části verše uvádějí „Jehova“.

Ať zůstane obřezaný: Pavel možná narážel na zvyk některých židovských sportovců, kteří se chtěli účastnit helénských her, při nichž běžci nenosili žádné oblečení. Aby se vyhnuli pohrdání a posměchu, někteří Židé se pokoušeli „zůstat obřezaní“ tak, že se snažili své obřezání jakoby „zrušit“ chirurgickým zákrokem, jehož cílem bylo obnovit alespoň nějakou podobu předkožky. Protože spory o obřízku zřejmě rozdělovaly sbor v Korintu, Pavel křesťany vybízel, aby se nepokoušeli měnit stav, ve kterém byli povoláni – ať už byli obřezaní, nebo neobřezaní. (1Ko 7:17-20; Heb 13:17).

získává svobodu a patří Pánu“ . . . „jako svobodný: Propuštěnec (řecky a·pe·leuʹthe·ros) byl člověk, který byl osvobozen z otroctví. V Písmu se tento řecký výraz používá jen tady. „Propuštěnci“ ale byli v Korintu dobře známí, protože když Řím město znovu vybudoval, usadilo se v něm velké množství propuštěnců. Někteří z nich se stali křesťany. Jiní křesťané nikdy otroky nebyli. Pavel jednoho člověka z této skupiny označuje jako „svobodného“ (řecky e·leuʹthe·ros), tedy někoho, kdo se narodil jako svobodný. Křesťané z obou skupin ale byli „koupeni za cenu“, totiž drahocennou Ježíšovou krví. Proto křesťan, který byl v doslovném smyslu „propuštěncem“ nebo „svobodným“, byl otrokem Boha a Ježíše Krista a měl povinnost poslouchat jejich příkazy. V křesťanském sboru nebyl žádný rozdíl mezi otrokem, propuštěncem a svobodným. —1Ko 7:23; Ga 3:28; Heb 2:14, 15; 1Pe 1:18, 19; 2:16; viz Slovníček, „Svobodný; propuštěnec“.

pannách a panicích: Nebo „těch, kdo se nikdy neoženili/nevdali“. Řecké slovo par·theʹnos, které se často překládá jako „panna“, doslova označuje „toho, kdo nikdy neměl pohlavní styk“, a v doslovném i obrazném smyslu se může vztahovat jak na muže, tak na ženy. (Mt 25:1-12; Lk 1:27; Zj 14:4; viz studijní poznámku ke Sk 21:9.) V širším významu se ale následující verše (1Ko 7:32-35) nevztahují jen na panny a panice, ale i na všechny, kdo nejsou v manželství.

předkládám svůj názor: Pavel tady vyjadřuje svůj osobní názor na manželství a svobodný stav. Manželství neodsuzuje ani nezakazuje, ale pod inspirací zdůrazňuje výhody svobodného stavu pro službu Pánu. (Viz studijní poznámku k 1Ko 7:12).

panna: Viz studijní poznámku k 1Ko 7:25.

trápení: Řecké slovo, které se často překládá jako „trápení“, v podstatě znamená tíseň, soužení nebo utrpení vyplývající z tlaku okolností. Dá se přeložit i jako „potíže; problémy“.

trápení. A toho se vás snažím ušetřit: Řecké slovo přeložené jako „tělo“ se často používá ve významu „člověk“. (Viz studijní poznámku k Ří 3:20.) V tomto kontextu výraz „trápení v jejich těle“ označuje problémy a zkoušky, které jsou pro manželský pár běžné, protože v Božích očích se stávají „jedním tělem“. (Mt 19:6) Některé překlady to vyjadřují například jako „životní potíže; každodenní starosti“.

trápení: Takové „trápení“ spojené s manželstvím a rodinným životem může být způsobené nemocí, ekonomickými těžkostmi a v případě křesťanů i pronásledováním. (Viz studijní poznámku k 2Ko 1:4.)

využívají věci ve světě: V mnoha biblických verších se řecké slovo přeložené jako „svět“ (koʹsmos) vztahuje především na svět lidstva. (Viz studijní poznámky k Jan 1:9, 10; 3:16.) V tomto kontextu ale „svět“ znamená něco širšího: uspořádání věcí, které ovlivňuje lidský život — světový systém, ve kterém lidé žijí a ve kterém funguje lidská společnost. Patří sem i věci spojené s ekonomickým systémem světa, například bydlení, jídlo a oblečení. (Viz studijní poznámku k Lk 9:25.) Jedním způsobem, jak křesťané „využívají věci ve světě“, je to, že se hmotně starají o sebe a o svou rodinu. Vyhýbají se ale tomu, aby svět využívali naplno — tedy aby se pro ně nestal všepohlcující prioritou v životě.

scéna tohoto světa se mění: Řecké slovo přeložené jako „scéna“ se vztahuje k „vnějšímu vzhledu“ nebo „podobě“ něčeho, k „současnému uspořádání věcí“. Pavel možná narážel na tehdejší divadlo a přirovnával tento svět k jevišti, na kterém se střídají scény a herci rychle přicházejí a odcházejí. Tento výraz může také naznačovat, že svět ve své současné podobě — jeho uspořádání nebo způsob fungování — „pomíjí“. (1Ja 2:17).

má starosti: Výraz „má starosti“ překládá řecké sloveso me·ri·mnaʹo, jehož význam závisí na kontextu. V tomto verši je použito v pozitivním smyslu a vyjadřuje myšlenku, že je člověk horlivě a oprávněně zaujatý tím, aby se věnoval duchovním věcem a líbil se Pánovi. V následujících verších se vztahuje na manžely a manželky, kteří se zabývají citovými, tělesnými a hmotnými potřebami svého partnera. (1Ko 7:33, 34) Podle 1Ko 12:25 se takové starosti neboli zájem projevují i tím, že se členové sboru navzájem o sebe zajímají. V jiných souvislostech může toto řecké sloveso označovat znepokojení, které člověku „rozděluje“ mysl, odvádí ho od podstatných věcí a připravuje ho o radost. (Mt 6:25, 27, 28, 31, 34; Lk 12:11, 22, 25, 26; viz studijní poznámky k Mt 6:25; Lk 12:22).

Pánovy věci: Tedy všechno, co podporuje zájmy Božího Syna a jeho Otce, Jehovy. Patří sem především to, co se týká křesťanova života, uctívání a služby. (Mt 4:10; Ří 14:8; 2Ko 2:17; 3:5, 6; 4:1; viz studijní poznámka k 1Ko 7:33).

věci světa: Řecké slovo koʹsmos, přeložené jako „svět“, tady znamená lidskou oblast života a její uspořádání. Tyto „věci“ zahrnují běžné, tedy neduchovní činnosti spojené s lidským životem, například jídlo, oblečení a bydlení. V tomto kontextu ale Pavel nemluvil o věcech ničemného světa, kterým se křesťané snaží vyhýbat, jako jsou ty, o kterých se píše v 1Ja 2:15-17. (Viz studijní poznámku k 1Ko 7:32).

omezovat: Dosl. „hodit smyčku“. Doslovně se tento výraz může vztahovat na to, že se zvířeti dá kolem krku smyčka nebo provaz, aby se chytilo nebo aby se omezila jeho svoboda. Používal se také ve významu držet lidi v zajetí. V tomto kontextu je použit obrazně a vyjadřuje myšlenku, že se na někoho uvalí omezení nebo že se něčí chování kontroluje. Když Pavel dával rady ohledně manželství a svobodného stavu (1Ko 7:25-34), nechtěl křesťany v Korintu „omezovat“; naopak se jim snažil pomoct, aby mohli „oddaně sloužit Pánu bez rozptylování“.

když zůstává svobodný: Nebo „vůči svému panenství“. Řecké slovo použité na tomto místě, par·theʹnos, se často překládá jako „panna“. V tomto kontextu ale zjevně nejde o člověka, který je panna nebo prostě neženatý/neprovdaná, ale o něčí panenství – tedy o to, že „zůstává svobodný“ a zároveň je pannou/panicem. V předchozích verších Pavel povzbuzoval k tomu, aby člověk zůstal svobodný, a tady v té úvaze pokračuje.

pokud je za rozkvětem mládí: Tento výraz překládá složené řecké slovo (hy·perʹak·mos), které je odvozené ze slov hy·perʹ, „za“ nebo „nad“, a ak·meʹ, „rozkvět“ nebo „vrchol“. Druhá část výrazu se často používala v souvislosti s rozkvětem květin. „Rozkvět mládí“ tady zřejmě označuje dobu, kdy mladý člověk dospěje po fyzické stránce natolik, že je možné mít děti. Takové tělesné změny ale často doprovázejí silné emoce, které můžou zkreslovat dobrý úsudek. V tomto kontextu Pavel rozebírá výhody toho, když člověk zůstane svobodný. Z jeho rady vyplývá, že v období, kdy je mladý člověk fyzicky dospělý, ale po citové a duchovní stránce se ještě vyvíjí, je lepší pracovat na sebeovládání, než se unáhlit a rychle vstoupit do manželství.

že zůstane svobodný: Nebo „že si zachová své panenství“. Jak je vysvětleno ve studijní poznámce k 1Ko 7:36, řecké slovo par·theʹnos v tomto kontextu neoznačuje osobu, která je panna nebo není v manželství, ale panenství jako takové – tedy to, že člověk zůstává svobodný a pannou. Tento výklad odpovídá souvislostem, protože Pavel rozebírá výhody toho, když člověk zůstane svobodný. (1Ko 7:32-35).

vstoupí do manželství: Nebo „dá svou pannu za manželku“. (Viz studijní poznámky k 1Ko 7:36, 37).

ale jen v Pánu: Nebo „jen s věřícím v Pána; jen pokud je s Pánem sjednocený“, tedy s někým, kdo je také křesťan. Tento inspirovaný pokyn platí pro všechny křesťany. Je zřejmé, že Pavel má na mysli spoluvěřícího, protože v Ří 16:8–11 používá výraz „v Pánu“ právě, když mluví o spoluvěřících. V Kol 4:7 ho používá spolu s výrazy jako „milovaný bratr“, „věrný služebník“ a „spoluslužebník“. Křesťané se židovským původem už navíc dobře znali Boží Zákon daný Izraeli, který jim přikazoval, aby „neuzavírali žádná manželská spojenectví“ s lidmi z okolních pohanských národů. Jehova Izrael varoval: „Oni [neizraelité] odvedou vaše syny od toho, aby mě následovali, a budou sloužit jiným bohům.“ (5Mo 7:3, 4) V křesťanské éře tedy napomenutí, aby se člověk oženil nebo vdala „ale jen v Pánu“, znamená vzít si jen někoho, kdo uctívá Jehovu a je následovníkem Krista.

Pán: V tomto kontextu se titul „Pán“ může vztahovat buď na Ježíše Krista, nebo na Jehovu Boha.

Podle mého názoru: Viz studijní poznámku k 1Ko 7:25.