Skutky 21

po levé straně: Nebo „na levoboku“. Loď zřejmě míjela jihozápadní cíp Kypru, když plula na východ směrem k Tyru. Při své první misionářské cestě asi o devět let dříve se Pavel spolu s Barnabášem a Janem Markem na Kypru setkali s kouzelníkem Elymasem, který se stavěl proti jejich kázání. (Sk 13:4-12) Když Pavel Kypr uviděl znovu a přemýšlel o tom, co se tam stalo, mohlo ho to povzbudit a posílit na to, co ho čekalo.

evangelista: Základní význam řeckého výrazu eu·ag·ge·li·stesʹ, přeloženého jako „evangelista“, je „zvěstovatel dobré zprávy“. (Viz studijní poznámku k Mt 4:23.) I když všichni křesťané dostali pověření zvěstovat dobrou zprávu (Mt 24:14; 28:19, 20; Sk 5:42; 8:4; Ří 10:9, 10), ze souvislosti tří míst, kde se tento řecký výraz vyskytuje, je vidět, že slovo „evangelista“ může mít i zvláštní význam (Sk 21:8; Ef 4:11; pozn.; 2Ti 4:5; pozn.). Například když se používá o někom, kdo otevírá nová území, kde se dobrá zpráva ještě nikdy nekázala, dá se tento řecký výraz přeložit také jako „misionář“.

Po Letnicích Filip s velkým úspěchem zahájil průkopnickou činnost ve městě Samaří. Anděl ho pak nasměroval, aby zvěstoval dobrou zprávu o Kristu etiopskému eunuchovi, kterého pokřtil. Potom Filipa duch odvedl, aby kázal v Ašdodu a ve všech městech po cestě do Cesareje. (Sk 8:5, 12, 14, 26-40) Asi o 20 let později, když se odehrály události zapsané ve Sk 21:8, je Filip pořád označován jako „evangelista“ — jak je vidět ze slov: „Vstoupili jsme do domu evangelisty Filipa“. (Sk 21:8)

neprovdané dcery: Dosl. „dcery, panny“. V Bibli se řecký výraz par·theʹnos, který se často překládá jako „panna“, vztahuje na „toho, kdo nikdy neměl pohlavní styk“, a může se použít jak pro svobodné muže, tak pro svobodné ženy. (Mt 25:1-12; Lk 1:27; 1Ko 7:25, 36-38) V tomto kontextu řecký výraz zdůrazňuje, že Filipovy čtyři dcery nikdy nebyly vdané.

prorokovaly: Prorok Joel předpověděl, že prorokovat budou muži i ženy. (Joe 2:28, 29) Výrazy v původních jazycích, které se překládají jako „prorokovat“, mají v základním významu „oznamovat poselství z božského zdroje“; nemusí nutně zahrnovat myšlenku předpovídání budoucnosti. (Viz studijní poznámku ke Sk 2:17.) I když všichni v křesťanském sboru můžou mluvit o splnění proroctví zapsaných v Božím Slově, „prorokování“ zmiňované v 1Ko 12:4, 10 patřilo k zázračným darům ducha, které dostali někteří členové nově vzniklého křesťanského sboru. Někteří, kdo měli zázračný dar prorokovat, dokázali předpovídat budoucí události, jako to dělal Agabos. (Sk 11:27, 28) Ženy, které si Jehova vybral, aby tento dar dostaly, nepochybně projevovaly Jehovovi hlubokou úctu tím, že zůstávaly podřízené autoritě mužů ve sboru. (1Ko 11:3-5).

oslabujete mé odhodlání: Nebo „oslabujete mi srdce“. Použité řecké sloveso doslova znamená „rozdrtit; rozlámat na kousky“. Tady je použité v přeneseném významu ve spojení s řeckým slovem pro „srdce“.

Jehovova vůle: Řecký výraz pro „vůli“ (theʹle·ma), jak je používán v Křesťanských řeckých písmech, nejčastěji souvisí s Boží vůlí. (Mt 7:21; 12:50; Mr 3:35; Ří 12:2; 1Ko 1:1; Heb 10:36; 1Pe 2:15; 4:2; 1Ja 2:17) V Septuagintě, se řecký výraz theʹle·ma často používá jako překlad hebrejských výrazů pro Boží vůli neboli zalíbení a objevuje se v pasážích, kde se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno. (Ža 40:8, 9 [39:9, 10, LXX]; 103:21 [102:21, LXX]; 143:9-11 [142:9-11, LXX]; Iz 44:24, 28; Jer 9:24 [9:23, LXX]; Mal 1:10) Ježíš vyjádřil podobnou myšlenku, když se podle Mt 26:42 modlil ke svému Otci: „Ať se stane tvoje vůle.“ (Viz Dodatek C3 – úvod; Sk 21:14).

Jakub: Nejspíš jde o Ježíšova nevlastního bratra a o Jakuba, který je zmíněný ve Sk 12:17; 15:13. (Viz studijní poznámky k Mt 13:55; Sk 12:17; 15:13).

a všichni starší: Viz studijní poznámky ke Sk 15:2; 16:4. V souvislosti s tímto setkáním, které se konalo v roce 56 n. l., nejsou zmínění žádní apoštolové. Bible nevysvětluje proč. Historik Eusebios (narodil se asi v roce 260 n. l.) ale o době, která předcházela zničení Jeruzaléma, napsal: „Zbývající apoštolové, kteří byli neustále v nebezpečí kvůli vražedným úkladům, byli vyhnáni z Judeje. Aby ale mohli učit své poselství, cestovali v Kristově moci do všech zemí.“ (Církevní dějiny, kniha III, V, odst. 2) I když Eusebiova slova nejsou součástí inspirovaného záznamu, jsou v souladu s tím, co říká Bible. Například v roce 62 n. l. byl Petr v Babylóně — daleko od Jeruzaléma. (1Pe 5:13) Jakub, Ježíšův bratr, ale v Jeruzalémě pořád byl a nejspíš tomuto setkání předsedal, když se „sešli všichni starší“ s Pavlem.

tisíc: Dosl. „myriády; desetitisíce“. Řecké slovo doslova označuje skupinu 10 000, myriádu, ale může se používat i pro velmi velký, blíže neurčený počet.

odpadnutí: Řecké podstatné jméno a·po·sta·siʹa, které je tady použité, pochází ze slovesa a·phiʹste·mi, jež doslova znamená „postavit se stranou“ a podle kontextu se dá přeložit jako „odtáhnout se; zříct se“. (Sk 19:9; 2Ti 2:19) Toto podstatné jméno nese význam „opuštění; zanechání; vzpoura“. V Křesťanských řeckých písmech se objevuje dvakrát — tady a ve 2Te 2:3. V klasické řečtině se tímto slovem označovalo politické odpadnutí a zdá se, že v tomto smyslu je sloveso použité ve Sk 5:37 o Judovi Galilejském, který „strhl [tvar slovesa a·phiʹste·mi] za sebou“ následovníky. Septuaginta používá toto sloveso v 1Mo 14:4 ve spojitosti s takovou politickou vzpourou a podstatné jméno a·po·sta·siʹa je použité v Joz 22:22; 2Pa 29:19; a v Jer 2:19 jako překlad hebrejských výrazů pro „vzpouru“ a „nevěrnost“. V Křesťanských řeckých písmech se podstatné jméno a·po·sta·siʹa používá ve vztahu k náboženskému odpadnutí — tedy k odvrácení se od pravého uctívání a služby Bohu nebo k jejich opuštění, k opuštění toho, co člověk dříve vyznával, k úplnému zřeknutí se zásad nebo víry.

masu zardoušených zvířat: Viz studijní poznámku ke Sk 15:20.

sexuální nemravnosti: Viz studijní poznámku ke Sk 15:20.

velitel vojenského oddílu: Řecký výraz khi·liʹar·khos (chiliarch) doslova znamená „vládce nad tisícem“, tedy nad tisícem vojáků. Označuje římského vojenského velitele, kterému se říkalo tribun. (Viz studijní poznámku k Jan 18:12.) Asi v roce 56 n. l. byl vojenským velitelem jeruzalémské posádky Claudius Lysias. (Sk 23:22, 26) Jak je popsáno ve Skutcích, kapitolách 21 až 24, byl to právě on, kdo Pavla zachránil jak před pouličním davem, tak před bouřícím se Sanhedrinem, a když byl Pavel tajně odveden do Cesareje, napsal místodržiteli Felixovi vysvětlující dopis.

důstojníky: Nebo „setníky“. Setník velel v římské armádě asi 100 vojákům.

kasárna: Tedy kasárna pro římské vojáky, která se nacházela ve věži neboli pevnosti Antonia v Jeruzalémě. Tato pevnost stála na severozápadním rohu chrámového nádvoří a měla výhled na celý chrámový areál. Zřejmě byla postavena na místě, kde Nehemjáš dříve vybudoval „pevnost u chrámu“, o které se mluví v Ne 2:8. Herodes Veliký ji rozsáhle a nákladně opravil a posílil její opevnění. Herodes ji pojmenoval Antonia na počest římského vojenského velitele Marka Antonia. Před Herodovou dobou sloužila pevnost hlavně k ochraně před vpády ze severu. Později se používala především jako prostředek k udržování kontroly nad Židy a k dohledu nad děním v chrámovém areálu. S chrámem byla spojena průchodem. (Josephus, Židovské starožitnosti, XV, 424 [xi, 7]) Římská posádka se tak mohla rychle dostat do prostoru kolem chrámu, a právě to se zřejmě stalo, když vojáci Pavla zachránili před davem. (Sk 21:31, 32; ohledně umístění pevnosti Antonia viz Dodatek B11).

hebrejsky: Viz studijní poznámku k Jan 5:2.