Filipanům 3

stále se radujte v Pánu: Ve svém dopise Filipským Pavel několikrát vyjadřuje svou vlastní radost a povzbuzuje své spoluvěřící, aby se radovali. (Fp 1:18; 2:17, 18, 28, 29; 4:1, 4, 10) Pavlův důraz na radost je pozoruhodný, protože tento dopis zřejmě napsal, když byl v domácím vězení. Výraz „v Pánu“ může vyjadřovat významy jako „ve spojení s [nebo ‚v jednotě s‘] Pánem“ nebo „kvůli Pánovi“. Zatímco titul „Pán“ v tomto kontextu může odkazovat buď na Boha Jehovu, nebo na Ježíše Krista, Pavel možná opakuje podobná napomenutí, která se nacházejí v hebrejských Písmech a která odkazují na Jehovu.​—Ža 32:11; 97:12; viz „Úvod k Filipským“ a studijní poznámku k Fp 4:4.

Dejte si pozor na: V tomto verši Pavel třikrát opakuje řecké sloveso přeložené jako „dejte si pozor na“. Pokaždé je následováno slovy začínajícími stejným řeckým souhláskou. (Viz Meziliniární překlad Království.) Tento literární prostředek dodal jeho slovům důraz a naléhavost. Také trojnásobný popis skupiny, která ohrožovala víru Filipských, kontrastuje s trojnásobným popisem věrných v následujícím verši.

psy: Pavel zde používá slovo „psi“ v obrazném smyslu, aby varoval Filipské před falešnými učiteli, z nichž mnozí byli judaizátoři. Podle Mojžíšova zákona byli psi nečistí a Písmo tento termín často používá v hanlivém smyslu. (3Mo 11:27; viz studijní poznámka k Mt 7:6.) Ve městech psi často přežívali tím, co dokázali sehnat, takže byli známí tím, že pojídali odpornou potravu, zvláště pro ty, kteří byli vychováni k respektování předpisů Mojžíšova zákona. (2Mo 22:31; 1Kr 14:11; 21:19; Př 26:11) V hebrejských Písmech jsou nepřátelé věrných služebníků Jehovy někdy přirovnáváni ke psům. (Ža 22:16; 59:5, 6) Tím, že falešné učitele popsal jako psy, Pavel chtěl odhalit, že tito muži jsou nečistí a nezpůsobilí k šíření křesťanského učení.

ty, kteří mrzačí tělo: Odkazuje na zastánce obřízky, Pavel používá výraz „ti, kteří mrzačí tělo“ (doslova „řezání“) možná jako slovní hříčku s výrazem „ti s pravou obřízkou“ (doslova „obřezání“) v následujícím verši.​—Viz studijní poznámka k Fp 3:3.

my jsme ti, kdo mají pravé obřízku: Tento výraz lze doslovně přeložit jako „my jsme obřízka“. Pavel zde označuje křesťany jako skupinu, která má jedinou obřízku, kterou Bůh nyní vyžaduje a schvaluje – obřízku srdce. (Viz studijní poznámku k Ř 2:29.) Pavel zde možná dokončuje slovní hříčku, kterou začal v předchozím verši.​—Viz studijní poznámku k Fp 3:2.

konáme posvátnou službu: Nebo „sloužíme (uctíváme)“. Řecké sloveso la·treuʹo v zásadě popisuje akt služby. Jak je použito v Písmu, odkazuje na službu Bohu nebo na čin spojený s uctíváním Boha.​—Mt 4:10; Lk 2:37; Sk 7:7; Ř 1:9; 2Tm 1:3; Žd 9:14; Zj 22:3.

Já . . . mám důvody pro sebevědomí, pokud jde o tělo: Když Pavel používá výraz „tělo“, odkazuje na věci, které by mu z lidského nebo fyzického hlediska poskytovaly výhody, jako jsou ty, které uvádí v Fp 3:5, 6.

z pokolení Benjamínova: V tomto verši a na Ří 11:1 Pavel odhaluje, že je z pokolení Benjamínova. Zde to uvádí, aby zdůraznil jeden aspekt svého židovského původu. Benjamín bylo vážené pokolení. O potomcích Benjamínových prorokoval patriarcha Jákob na smrtelné posteli: „Benjamín bude dál trhat jako vlk. Ráno bude jíst kořist a večer bude dělit lup.“ (1Mo 49:27) Toto pokolení skutečně vydalo mnoho nebojácných a schopných bojovníků, kteří bojovali jako vlci, aby bránili Jehovův lid. Někteří Benjamínovci naplnili toto proroctví „ráno“, tedy za úsvitu království, které Jehova ustanovil v Izraeli; jiní tak učinili „večer“, tedy poté, co slunce zapadlo nad tímto královstvím. (1Sa 9:15-17; 1Pa 12:2; Est 2:5-7) Také Pavel se ukázal jako zuřivý bojovník; vedl duchovní boj proti falešnému učení a praktikám. Byl také nástrojem k tomu, aby nespočetné množství křesťanů naučil, jak vést takový boj.​—Ef 6:11-17.

Hebrej z Hebrejů: Zde Pavel zdůrazňuje podobný bod jako na 2Ko 11:22, čímž podtrhuje svůj židovský původ. (Viz studijní poznámku.) Pavel v podstatě říká, že je opravdový Hebrej, nikoli z nežidovského rodu. Toto tvrzení mohlo být vyvoláno falešnými učiteli, kteří zpochybňovali Pavlův židovský původ a vychvalovali svůj vlastní. Pavel však zdůrazňuje, že takové fyzické faktory pro něj neznamenají téměř nic.​—Viz studijní poznámky k Fp 3:7, 8.

pokud jde o Zákon, farizeus: Pavel zde píše o svém původu v judaismu. Pravděpodobně tím myslí, že byl vychován rodiči, kteří se drželi farizejské větve judaismu. (Viz studijní poznámku ke Sk 23:6.) Byli zde také další křesťané, kteří dříve patřili k farizeům. Na Sk 15:5 (viz studijní poznámku) jsou označeni jako „ti ze sekty farizeů“.

zisk . . . ztráta: Pavel zde používá běžné obchodní výrazy pro „zisk“ a „ztrátu“, když odkazuje na své životní výhody, které vnímal. Pavel byl vychován jako židovský farizeus. (Fp 3:5, 6) Narodil se se všemi výhodami a právy římského občana. (Sk 22:28) Jako Gamalielův žák byl vysoce vzdělaný a plynule mluvil řecky i hebrejsky; mohl se stát velmi významným v judaismu. (Sk 21:37, 40; 22:3) Pavel však takové výhody a vyhlídky odmítl a nyní je považoval za ztrátu, aby se stal oddaným následovníkem Krista. Pavlova cesta byla v souladu s radou, kterou Ježíš dal svým učedníkům, totiž že by měli pečlivě zvážit své priority týkající se zisků a ztrát.​—Mt 16:26.

spousta odpadu: Slovo přeložené jako „spousta odpadu“, které se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde, lze také přeložit jako „odpadky“, „smetí“ nebo dokonce „hnůj“. Pavel tak výstižně vyjadřuje relativní hodnotu, kterou nyní přikládá vyhlídkám a úspěchům, jež si tolik cenil předtím, než se stal křesťanem. (Viz studijní poznámku k Fp 3:5.) Vyjadřuje odhodlání nikdy nelitovat svého rozhodnutí vzdát se takových výhod. Naopak, všechny ty věci, které pro něj kdysi byly tak důležité, nyní považuje za pouhý odpad ve srovnání s „vynikající hodnotou poznání Krista Ježíše“.

spravedlnost, která je prostřednictvím víry v Krista: Viz studijní poznámku k Ga 2:16.

podrobuji se smrti podobné té jeho: Pomazaní křesťané se podrobují smrti podobné té Ježíšově tím, že vstupují do života oběti, který zahrnuje i vzdání se veškeré naděje na věčný život na zemi. Po celý svůj život zachovávají bezúhonnost ve zkouškách; podílejí se na Kristových utrpeních a někteří z nich dokonce čelí smrti denně. Tato životní cesta je povede ke smrti jako těch, kdo zachovávají bezúhonnost, smrti podobné té Kristově. Poté jsou vzkříšeni k životu jako duchovní tvorové.​—Mr 10:38, 39; Ř 6:4, 5; viz studijní poznámku k Ř 6:3.

dřívější vzkříšení: Mnoho překladů používá prostě slovo „vzkříšení“. Pavel však nepoužívá obvyklé řecké slovo pro vzkříšení (a·naʹsta·sis), ale používá příbuzné slovo (e·xa·naʹsta·sis; doslova „vz-kříšení“, Království interlineární), které se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. Z tohoto důvodu řada odborníků uvádí, že tento výraz odkazuje na zvláštní vzkříšení. Tento termín byl v klasické řecké literatuře používán pro označení brzkého vstávání ráno. Pavlovo použití tohoto specifického slova naznačuje, že má na mysli vzkříšení, které nastane brzy v časovém proudu (1Ko 15:23; 1Te 4:16), před všeobecným vzkříšením mrtvých k životu na zemi (Jan 5:28, 29; Sk 24:15). Toto časné vzkříšení je také nazýváno „prvním vzkříšením“ a zahrnuje vzkříšení Kristových pomazaných následovníků k životu v nebi.​—Zj 20:4-6.

Kristus Ježíš: I když některé rukopisy vynechávají „Ježíš“, delší znění má silnou podporu v rukopisech.

zapomínaje na to, co je za mnou: Řecké slovo pro „zapomínání“, které zde Pavel používá, může znamenat „nebýt znepokojen tím, co je minulé“. Je zřejmé, že „věci za ním“ nebyly vymazány z Pavlovy paměti, protože právě některé z nich vyjmenoval. (Viz studijní poznámka k Fp 3:5.) Místo toho se Pavel po svém obrádění na křesťanství soustředil na to, co leželo před ním, podobně jako se běžec soustředí na tu část závodní dráhy, která je před ním. (Viz studijní poznámka k napřahuji se k tomu, co je přede mnou v tomto verši.) Pavlova volba zaměření mu pomohla zapomenout, nebo nebýt znepokojen „věcmi za ním“, konkrétně výhodami a vyhlídkami, které kdysi měl jako horlivý zastánce judaismu. Odmítal se jimi zabývat, protože pro něj již nebyly důležité.​—Viz studijní poznámka k Fp 3:8.

napřahuji se k tomu, co je přede mnou: Pavlův výraz naznačuje, že se přirovnává k běžci, možná nepřímo odkazuje na atlety řeckých her. (Viz studijní poznámky k 1K 9:24.) Tato obraznost byla známá řecko-římskému světu a běžci byli často zobrazováni na sochách nebo vázách. Běžec v závodě by se nesoustředil na to, co je za ním; takové jednání by ho jen zpomalilo. Řecký spisovatel Lucianus z 2. století použil podobnou obraznost, když řekl: „Dobrý běžec od chvíle, kdy padne startovní bariéra, myslí jen na to, jak se dostat vpřed, soustředí svou mysl na cíl a spoléhá na své nohy, že mu přinesou vítězství.“ Běžec by vynakládal veškeré úsilí, aby dosáhl svého cíle, cílové čáry. Pavel zůstal soustředěn nikoli na světské cíle, které opustil, ale na odměnu, která na něj čekala.​—Viz studijní poznámka k Fp 3:14.

cena výzvy shůry: Pavel chápal, že jeho naděje, stejně jako naděje jeho pomazaných spolukřesťanů, spočívá v tom, že budou s Kristem vládnout v nebi jako součást Mesiášského Království. (2Tm 2:12; Zj 20:6) „Výzva shůry“ [nebo „povolání“] je v podstatě pozváním být součástí tohoto nebeského Království. Avšak „účastníci nebeského povolání [nebo „pozvání“, pozn. pod čarou]“ (Heb 3:1, 2) si musí své „povolání a vyvolení učinit jistým“ (2Pt 1:10) tím, že prokáží, že jsou tomuto povolání „věrní“ (Zj 17:14). Teprve potom mohou obdržet „cenu“ spojenou s tímto pozváním.​—Viz studijní poznámku k Fp 3:20.

pokračujme v spořádané chůzi týmž směrem: Řecké sloveso zde přeložené jako „chodit spořádaně týmž směrem“ má základní význam „být v řadě nebo v linii“. Používalo se v vojenském smyslu k popisu spořádaného a jednotného pochodu přední linie vojáků ve starověkých armádách. Začalo být používáno obrazně ve smyslu „následovat; být v souladu s; držet se“ určitého směru nebo standardu. Pavel zjevně měl na mysli stanovený směr postupu vpřed. Filipští křesťané potřebovali pokračovat ve svém křesťanském způsobu života, držet se pravd a standardů chování, které se naučili. Výrazy „chodit spořádaně“ a „spořádaná chůze“ se také používají k překladu dalších výskytů tohoto řeckého slovesa v křesťanských řeckých písmech.​—Sk 21:24; Ř 4:12; Ga 5:25; 6:16.

nepřátelé mučednického kůlu Kristova: Tento výraz odkazuje na ty, kteří kdysi přijali křesťanství, ale později je opustili a obrátili se k hříšnému, sobeckému způsobu života. To z nich v podstatě učinilo nepřátele pravé bohoslužby. (Fp 3:19) Zde je termín „mučednický kůl“ (řecky stau·rosʹ) použit jako symbol Ježíšovy obětní smrti na kůlu. (Viz Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl“.) Ježíš takto zemřel, aby lidstvo již nebylo otrokem hříchu, ale mohlo být smířeno s Bohem a užívat si s Ním dobrého vztahu. Avšak jednání těchto „nepřátel mučednického kůlu“ ukázalo, že si neváží výhod plynoucích z Ježíšovy smrti.​—Heb 10:29.

konec: Nebo „konečný konec; úplný konec.“ To znamená, že konečným výsledkem pro „nepřátele mučednického kůlu Krista“ je „zničení“.​—Fp 3:18.

jejich bohem je jejich břicho: Doslovně řečeno, řecké slovo koi·liʹa, přeložené jako „břicho“, odkazuje na „žaludek“ nebo vnitřnosti člověka. Zde je použito obrazně k označení tělesné chuti nebo touhy člověka. (Viz studijní poznámka k Ř 16:18.) V Pavlových dobách některé řecké divadelní hry zmiňovaly „břišního boha“ a postavy v takových hrách říkaly, že jejich břicho je „největší z božstev“. Latinský filozof Seneca, Pavlův současník, káral člověka, který byl „otrokem svého břicha“. Zdá se, že pro ty, na které Pavel odkazuje v Fp 3:18, bylo uspokojování tělesných žádostí důležitější než služba Jehovovi. Někteří možná holdovali jídlu nebo pití až k obžerství nebo opilství. (Př 23:20, 21; srovnej 5Mo 21:18-21.) Jiní možná upřednostňovali využívání příležitostí dostupných v prvním století před službou Jehovovi. Někteří učenci naznačují, že Pavel zde možná odkazuje na ty, kteří přísně dodržovali židovské stravovací zákony. Byli tak zaujati dodržováním těchto zákonů, že to, co jedli, se pro ně stalo vším, stalo se jejich bohem.

naše občanství: Město Filipi bylo římskou kolonií a jeho obyvatelé měli mnoho privilegií. (Viz studijní poznámky ke Sk 16:12, 21.) Někteří členové sboru ve Filipis mohli mít formu římského občanství, které bylo vysoce ceněno. Rozdíl mezi občany a neobčany byl důležitou otázkou. Pavel zde však odkazuje na občanství v nebi, které bylo mnohem lepší. (Ef 2:19) Vybízí pomazané křesťany, aby se soustředili nikoli na pozemské věci (Fp 3:19), ale na svůj budoucí život jako „občanů“ nebe.​—Viz studijní poznámka k Fp 1:27.

promění naše ponížené tělo, aby bylo podobné jeho slavnému tělu: Pavel zde odkazuje na proměnu, kterou musí pomazaní křesťané podstoupit, aby mohli žít v duchovní říši jako spoludědicové s Pánem Ježíšem Kristem. Nejprve musí jako lidé zemřít. Poté je Bůh ve svém určeném čase vzkřísí k životu v zcela nových tělech. (2K 5:1, 2) Obdrží duchovní těla, která jsou neporušitelná a nesmrtelná. (1K 15:42-44, 53; viz studijní poznámka k 1K 15:38.) Tímto způsobem bude jejich ponížené, nedokonalé lidské tělo nahrazeno tělem, které je „podobné“ (doslova „přizpůsobené“) Kristovu slavnému duchovnímu tělu.​—Ř 8:14-18; 1J 3:2.