9:3
Nic si neberte na cestu: Když Ježíš vyslal své apoštoly na kazatelskou cestu, aby hlásali „Boží království“ (Lk 9:2), dal jim pokyny, jak tuto důležitou práci vykonávat. Jeho instrukce jsou zaznamenány ve všech třech synoptických evangeliích. (Mt 10:8-10; Mr 6:8, 9; Lk 9:3) Ačkoli se v znění vyskytují určité rozdíly, všechny pokyny sdělují stejnou myšlenku – apoštolové se neměli nechat rozptylovat sháněním nadbytečných zásob, protože Jehova se o ně postará. Všechny tři zprávy uvádějí, že apoštolové neměli „mít [nebo „nosit“ či „vlastnit“] dvoje šaty,” tedy „náhradní oděv“ (pozn.) kromě toho, co měli na sobě. Nosit cestovní hůl byla zřejmě zvyklost Hebrejců (1Mo 32:10), a Mr 6:8 říká: „Nic si neberte na cestu kromě hole.” Proto lze pokyn zde v Lk 9:3 („nic si neberte . . . , ani hůl”) chápat tak, že místo aby šli bez hole, neměli si pořizovat nebo nosit další hůl kromě té, kterou již měli. Ježíš tedy učil své učedníky, aby cestovali s lehkým nákladem a vyhýbali se nošení zbytečných věcí jako zavazadel, která by je zatěžovala, protože Jehova se o ně na jejich cestě postará.—Viz studijní poznámku k Lk 10:4, kde Ježíš dává podobné pokyny sedmdesáti učedníkům vyslaným při jiné příležitosti.
peníze: Dosl., „stříbro“, tedy stříbro používané jako platidlo.
9:4
zůstaňte tam: Viz studijní poznámku k Mr 6:10.
9:5
setřeste prach ze svých nohou: Zbožní Židé, kteří prošli pohanskou zemí, setřásali před vstupem zpět na židovské území prach, který považovali za nečistý. Ježíš však zjevně měl na mysli jiný význam, když dával tyto pokyny svým učedníkům. Toto gesto mělo symbolizovat, že učedníci se zříkají odpovědnosti za následky, které přijdou od Boha. Podobný výraz se vyskytuje na Mt 10:14 a Mr 6:11. Marek dodává výraz „na svědectví proti nim“, zatímco Lukáš uvádí na svědectví proti nim. Pavel a Barnabáš uplatnili tento pokyn v Pisidské Antiochii. (Sk 13:51) Když Pavel udělal něco podobného v Korintu vytřepáním svého oděvu, dodal vysvětlující slova: „Krev vaše na vaši hlavu. Já jsem čistý.“—Sk 18:6.
9:7
Herodes: Viz studijní poznámku k Mt 14:1.
správce oblasti: Viz studijní poznámku k Mt 14:1.
9:13
Dejte jim vy něco k jídlu: Toto je jediný Ježíšův zázrak, který je zaznamenán ve všech čtyřech evangeliích.—Mt 14:15-21; Mr 6:35-44; Lu 9:10-17; Jan 6:1-13.
9:16
9:17
koše: Viz studijní poznámku k Mt 14:20.
9:18
modlil se o samotě: K tomuto došlo poblíž Cesareje Filipovy. (Mt 16:13; Mr 8:27) Pouze Lukáš uvádí, že se Ježíš modlil o samotě.—Viz studijní poznámku k Lk 3:21.
9:19
Jan Křtitel: Viz studijní poznámku k Mt 3:1.
Eliáš: Viz studijní poznámku k Mt 11:14.
9:20
Boží Kristus: Petr identifikuje Ježíše jako „Božího Krista“ (řecky, ho khri·stosʹ tou The·ouʹ). „Kristus“ je ekvivalentem k „Mesiáš“ (z hebrejského ma·shiʹach), oba tituly znamenají „Pomazaný“. Zde je „Kristus“ předcházen určitým členem v řečtině, zjevně jako způsob zdůraznění Ježíšova ustanovení, neboli úřadu, jako Mesiáše.—Viz studijní poznámky k Mt 1:1; 2:4.
9:22
starší: Dosl., „starší muži“. V Bibli řecký výraz pre·sbyʹte·ros odkazuje především na ty, kteří zastávají postavení autority a odpovědnosti ve společenství nebo národu. Ačkoli tento termín někdy odkazuje na fyzický věk (jako např. v Lk 15:25; Sk 2:17), není omezen pouze na starší osoby. Zde se vztahuje na vůdce židovského národa, kteří jsou často zmiňováni spolu s veleknězi a zákoníky. Sanhedrin byl tvořen muži z těchto tří skupin.—Lk 20:1; 22:52, 66; viz Slovníček, „Starší; Starší muž“.
velekněží: Viz studijní poznámka k Mt 2:4 a Slovníček, „Velekněz“.
zákoníci: Viz studijní poznámka k Mt 2:4 a Slovníček, „Zákoník“.
9:23
ať zapře sám sebe: Nebo „ať se zřekne všech nároků na sebe sama.“ To ukazuje na ochotu člověka zcela se zapřít nebo odevzdat vlastnictví sebe sama Bohu. Řecký výraz lze přeložit jako „musí říci ne sám sobě“, což je vhodné, protože to může zahrnovat odmítnutí osobních přání, ambicí nebo pohodlí. (2K 5:14, 15) Stejné řecké sloveso a příbuzné slovo Lukáš používá, když popisuje Petrovo zapření, že Ježíše znal.—Lk 22:34, 57, 61; viz studijní poznámku k Mt 16:24.
mučednický kůl: Viz studijní poznámku k Mt 16:24.
9:24
život: Nebo „duše.“—Viz Slovníček, „Duše.“
9:25
celý svět: Základní význam řeckého výrazu koʹsmos, nejčastěji překládaného jako „svět“, je „pořádek“ nebo „uspořádání“. V sekulární řecké literatuře může odkazovat na svět lidstva a v tomto smyslu je často používán v křesťanských řeckých písmech. (Viz studijní poznámky k Jan 1:9, 10; 3:16.) Výraz koʹsmos však není jen synonymem pro lidstvo. V Bibli si zachovává svůj původní význam „pořádek“ nebo „uspořádání“, protože svět lidstva odráží určitou strukturu, skládající se z různých kultur, kmenů, národů a ekonomických systémů. (1J 3:17; Zj 7:9; 14:6) To je význam výrazu „svět“ v tomto a některých dalších kontextech. V průběhu staletí se rámec věcí, které obklopují a ovlivňují lidský život, zvětšil a zkomplikoval, jak lidstvo rostlo v počtu.—Viz studijní poznámka k Jan 16:21.
9:28
asi osm dní poté, co řekl tato slova: Zprávy Matouše a Marka uvádějí „šest dní poté“. (Mt 17:1; Mr 9:2) Lukáš uvádí počet dní z jiného úhlu pohledu než Matouš a Marek, zjevně zahrnuje den, kdy Ježíš učinil slib (Lk 9:27), a den, kdy došlo k proměnění. Matouš a Marek počítají šest celých dní jako dobu mezi těmito událostmi. Je pozoruhodné, že Lukáš uvádí toto období přibližným číslem—„asi osm dní“.
modlit se: Pouze Lukáš přidává tento detail o modlitbě v souvislosti s Ježíšovým proměněním. Následující verš také zmiňuje, že Ježíš „se modlil“. (Lk 9:29) Další případy, kdy pouze Lukáš zmiňuje Ježíšovu modlitbu, jsou Lk 3:21; 5:16; 6:12; 9:18; 11:1; 23:46.
9:31
9:35
z oblaku se ozval hlas: Druhý ze tří případů v evangelijních záznamech, kdy je Jehova popsán, jak mluví přímo k lidem.—Viz studijní poznámky k Lk 3:22; Jan 12:28.
9:38
jediný: Řecké slovo mo·no·ge·nesʹ, tradičně překládané jako „jednorozený“, bylo definováno jako „jediný svého druhu; jedinečný; jediný zástupce určité třídy nebo druhu“. Tento termín se používá při popisu vztahu synů a dcer k jejich rodičům. V tomto kontextu je použito ve smyslu jediného dítěte. Stejné řecké slovo je také použito pro „jediného“ syna vdovy v Nain a pro „jedinou“ dceru Jairovu. (Lk 7:12; 8:41, 42) Řecká Septuaginta používá mo·no·ge·nesʹ při popisu Jefteovy dcery, o níž je napsáno: „Byla jeho jediným dítětem. Kromě ní neměl ani syna, ani dceru.“ (Sd 11:34) V spisech apoštola Jana je mo·no·ge·nesʹ použito pětkrát v souvislosti s Ježíšem.—Pro význam tohoto termínu, když je použit o Ježíšovi, viz studijní poznámky k Jan 1:14; 3:16.
9:43
velkolepá Boží moc: Nebo „velikost (velebnost) Boží.“ Když Ježíš uzdravoval lidi, neupíral pozornost na sebe jako na uzdravovatele. Místo toho připisoval tyto zázraky Boží moci.
9:51
aby byl přijat vzhůru: Řecký výraz a·naʹlem·psis se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. Obvykle se chápe jako odkaz na Ježíšovo nanebevstoupení. Příbuzné sloveso je použito v Sk 1:2, 11, 22, kde je přeloženo jako „byl přijat vzhůru“.
9:53
rozhodl se jít do: Dosl., „jeho tvář směřovala k [nebo „byla upřena k“].“ (Srovnej Lk 9:51.) Podobné výrazy lze nalézt v hebrejských Písmech se smyslem upírat pohled k nějakému cíli, účelu nebo touze (1Kr 2:15, pozn. pod čarou; 2Kr 12:17, pozn. pod čarou) a nesou myšlenku silného záměru a odhodlání.—2Pa 20:3, pozn. pod čarou; Da 11:17, pozn. pod čarou.
9:58
nemá kde hlavu složit: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.
9:59
Pane: Některé rukopisy toto slovo neobsahují, ale je podpořeno v řadě raných autoritativních rukopisů.
pochovat svého otce: Toto znění pravděpodobně neznamená, že muž právě ztratil otce smrtí a žádal pouze o zařízení pohřbu. Pokud by tomu tak bylo, je nepravděpodobné, že by tam byl a mluvil s Ježíšem. Na starověkém Blízkém východě následoval po úmrtí v rodině pohřeb velmi rychle, obvykle ještě tentýž den. Takže mužův otec mohl být nemocný nebo starý, ale ne mrtvý. A Ježíš by muži neřekl, aby opustil nemocného a potřebného rodiče, takže museli existovat další členové rodiny, kteří se o takové životně důležité potřeby mohli postarat. (Mr 7:9-13) Muž vlastně říkal: ‚Budu tě následovat, ale ne dokud můj otec žije. Počkej, až můj otec zemře a já ho pochovám.‘ Z Ježíšova pohledu však muž promarnil příležitost dát zájmy Božího Království na první místo ve svém životě.—Lk 9:60, 62.
9:60
Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé: Jak je ukázáno v studijní poznámce k Lk 9:59, otec muže, k němuž Ježíš mluví, byl pravděpodobně nemocný nebo starý, nikoli mrtvý. Ježíš tedy zjevně říká: ‚Nech ty, kdo jsou duchovně mrtví, ať pochovávají své mrtvé,‘ to znamená, že muž by neměl čekat s rozhodnutím následovat Ježíše, protože o otce se zřejmě mohli postarat další příbuzní až do jeho smrti. Tím, že Ježíše následoval, se muž vydal na cestu k věčnému životu, ne mezi ty, kdo byli před Bohem duchovně mrtví. Ve své odpovědi Ježíš ukazuje, že dát Boží království na první místo v životě a široce je hlásat je nezbytné k tomu, aby člověk zůstal duchovně živý.
9:62
kdo vložil ruku na pluh a ohlíží se na to, co je za ním: Aby zdůraznil důležitost celosrdcovaného učednictví, Ježíš zde poukazuje na práci při orbě. Popisuje muže, který vyjadřuje touhu stát se učedníkem, ale stanovuje podmínku, že smí nejprve rozloučit se svou domácností. (Lk 9:61) Kdyby se oráč nechal rozptýlit od práce, kterou právě dělá, vytvořil by křivé brázdy, nebo kdyby přestal orat, aby se ohlédl, práce na poli by zaostala. Podobně člověk, který je pozván ke křesťanskému učednictví, ale nechá se rozptýlit od plnění odpovědností, stane se nezpůsobilým pro Boží Království.