10:1
Potom: Události zaznamenané v Lk 10:1 až 18:14 nejsou zmíněny v ostatních evangeliích. Nicméně některá témata z těchto kapitol byla zaznamenána ostatními pisateli evangelií, zřejmě v souvislosti s dřívějšími příležitostmi během Ježíšovy služby. Zdá se, že události zmíněné Lukášem se odehrály po Svátku stánků na podzim roku 32 n. l. (Viz Příloha A7.) V této době Ježíš zřejmě přesunul těžiště své činnosti směrem na jih, do oblasti v okolí Jeruzaléma a do krajů Judeje a Pereje. Zaměřil své kázání na tuto oblast během posledních šesti měsíců své pozemské služby.
70: Některé rané rukopisy uvádějí „72“ a toto čtení se odráží v některých biblických překladech. Nicméně čtení „70“ lze nalézt v mnoha dalších raných autoritativních rukopisech, včetně Kodexu Sinaiticus ze čtvrtého století n. l. a Kodexu Alexandrinus a Kodexu Ephraemi Syri rescriptus, oba z pátého století. Bibličtí učenci nabídli různá vysvětlení, ale tento drobný rozdíl v rukopisných čteních neovlivňuje celkové poselství. Množství starověkých rukopisů a překladů se shoduje na všech základních bodech, což potvrzuje, že Ježíš skutečně vyslal velkou skupinu učedníků po dvou, tedy v párech, aby kázali.
70 dalších: To se zřejmě vztahuje na 70 učedníků kromě 12 apoštolů, kteří byli vyškoleni a vysláni dříve.—Lk 9:1-6.
10:4
sandály: Zdá se, že odkazuje na náhradní pár, protože Ježíš jim řekl, aby nenosili sandály. Bylo běžné brát si na dlouhou cestu náhradní sandály, protože podrážky na jednom páru by se mohly opotřebovat nebo tkaničky přetrhnout. Když Ježíš dal podobné pokyny při dřívější příležitosti, nařídil svým učedníkům, aby „obuli“ (nebo „uvázali“) sandály, které již vlastnili. (Mr 6:8, 9) A jak je zaznamenáno v Mt 10:9, 10, přikázal jim, aby si „neopatřovali“ sandály, tedy aby si nepořizovali další k těm, které již měli na nohou.
nezdravte nikoho: Nebo „neobjímejte nikoho na pozdrav“. V určitých situacích řecké slovo a·spaʹzo·mai („zdravit“) mohlo zahrnovat více než jen říct „ahoj“ nebo „dobrý den“. Mohlo to zahrnovat objetí a dlouhý rozhovor, který se může odehrát, když se setkají přátelé. Ježíš nevybízel své učedníky k nezdvořilosti. Spíše zdůrazňoval, že jeho následovníci by se měli vyhnout zbytečným rozptýlením a co nejlépe využít svůj čas. Prorok Elizeus kdysi dal podobné pokyny svému služebníku Gehazimu. (2Kr 4:29) V obou případech byla mise naléhavá, takže nebyl čas na otálení.
10:6
přítel pokoje: Dosl., „syn pokoje.“ Ačkoli je text napsán v řečtině, tento výraz zjevně odráží hebrejský idiom, který vyjadřuje myšlenku pokojně smýšlejícího nebo mírumilovného člověka. V tomto kontextu popisuje někoho, kdo touží být smířen s Bohem a kdo naslouchá a přijímá „dobrou zprávu o pokoji“, což mu přináší pokoj s Bohem.—Sk 10:36.
10:7
Nepřecházejte stále z domu do domu: Při dřívější příležitosti dal Ježíš podobné pokyny 12 apoštolům. (Mt 10:11; Mr 6:10; Lk 9:4) Nyní instruoval 70 kazatelů, že když přijdou do města, mají zůstat v domě, kde jim byla projevena pohostinnost. Tím, že nebudou přecházet z domu do domu a hledat místo, které by jim poskytlo větší pohodlí, zábavu nebo hmotné věci, učedníci ukážou, že tyto věci jsou druhořadé ve srovnání s jejich úkolem kázat.
10:12
bude to snesitelnější pro Sodomu: Ježíš naznačuje, že alespoň někteří z těch, kdo byli zničeni v Sodomě a Gomorře, mohou být vzkříšeni v onen den, tedy během Soudného dne. (Mt 10:15; 11:22, 24; Lk 10:14) Pokud ano, byli by součástí „vzkříšení . . . nespravedlivých“. (Sk 24:15) Zda budou vzkříšeni všichni obyvatelé Sodomy a Gomorry, je v rukou Jehovy, spravedlivého „soudce celé země“, a jeho Syna.—Gn 18:25; Jan 5:22; viz také studijní poznámka k Jan 5:29.
10:13
Týros a Sidon: Tato města byla nežidovská a ležela ve Fénicii při pobřeží Středozemního moře.—Viz Příloha B10.
10:15
nebe: Viz studijní poznámku k Mt 11:23.
hrob: Viz studijní poznámku k Mt 11:23.
10:17
70: Viz studijní poznámku k Lk 10:1.
10:18
Viděl jsem Satana, jak již padá jako blesk z nebe: Ježíš zde zjevně mluví prorocky a vidí vyhoštění Satana z nebe, jako by se již stalo. Zj 12:7-9 popisuje bitvu v nebi a spojuje Satanův pád se zrozením mesiášského Království. Ježíš zde zdůrazňoval jistou porážku Satana a jeho démonů v této budoucí bitvě, protože Bůh právě obdařil těch 70 učedníků, pouhé nedokonalé lidi, mocí vyhánět démony.—Lk 10:17.
10:19
hadi a štíři: V tomto kontextu Ježíš použil tato stvoření obrazně jako symbol škodlivých věcí.—Srovnej Ez 2:6.
10:21
maličkým: Viz studijní poznámku k Mt 11:25.
10:27
Jehova: V 5. Mojžíšově 6:5, které je zde citováno, se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako JHVH).—Viz Příloha C.
srdcem . . . duší . . . silou . . . myslí: Zde člověk znalý Zákona cituje 5. Mojžíšovu 6:5, kde původní hebrejský text používá tři pojmy—srdce, duše a síla. Podle Lukášova záznamu, napsaného v řečtině, však tento muž odkazuje na čtyři pojmy: srdce, duše, síla a mysl. Jeho odpověď zjevně ukazuje, že v Ježíšově době bylo běžně přijímáno, že tyto čtyři řecké pojmy jsou zahrnuty ve třech hebrejských slovech původního citátu.—Podrobnější rozbor viz studijní poznámka k Mr 12:30.
celou svou duší: Nebo „celou svou bytostí (životem).“—Viz Slovníček, „Duše.“
svého bližního: Viz studijní poznámka k Mt 22:39.
10:33
jistý Samaritán: Židé obecně pohlíželi na Samaritány svrchu a odmítali s nimi mít jakékoli styky. (Jan 4:9) Někteří Židé dokonce používali výraz „Samaritán“ jako výraz pohrdání a výčitky. (Jan 8:48) Jeden rabín je v Mišně citován, jak říká: „Ten, kdo jí chléb Samaritánů, je jako ten, kdo jí vepřové maso.“ (Šebiit 8:10) Mnoho Židů by nevěřilo svědectví Samaritána ani od něj nepřijalo službu. Ježíš, vědom si obecně pohrdavého postoje Židů, v tomto znázornění, které je často označováno jako podobenství o dobrém, nebo milosrdném, Samaritánovi, učinil silný důraz.
10:34
obvázal jeho rány, nalil na ně olej a víno: Lékař Lukáš zde pečlivě zaznamenává Ježíšův příklad, popisující ošetření ran, které bylo v souladu s metodami té doby. Olej i víno byly běžně používány jako domácí prostředky k ošetření ran. Olej se někdy používal ke změkčení ran (srovnej Iz 1:6), a víno má určitou léčivou hodnotu jako antiseptikum a mírný dezinfekční prostředek. Lukáš také popisuje, jak byly rány obvázány, čímž se zabránilo jejich dalšímu podráždění.
hospodu: Řecké slovo doslova znamená „místo, kde jsou všichni přijati nebo ubytováni“. Cestující spolu se svými zvířaty mohli v takových místech najít ubytování. Hospodský nabízel cestujícím základní potřeby a za poplatek se mohl starat o ty, kteří mu byli svěřeni.
10:35
denáry: Viz Slovníček, „Denár,“ a Příloha B14.
10:37
Ten, kdo se k němu zachoval milosrdně: Znalec Zákona se možná zdráhal použít slovo „Samaritan“. V každém případě jeho odpověď spolu s Ježíšovým závěrečným komentářem jasně ukazují smysl tohoto příkladu: Pravým bližním je ten, kdo projevuje milosrdenství.
10:38
jedna vesnice: Zřejmě odkazuje na Betanii, vesnici na východojihovýchodním svahu Olivové hory ve vzdálenosti asi 3 km od Jeruzaléma. (Viz studijní poznámka k Jan 11:18.) Zde se nacházel domov Marty, Marie a Lazara. Stejně jako Kafarnaum bylo Ježíšovým domovem v Galileji (Mr 2:1), Betanie by mohla být nazývána jeho domovem v Judeji.
Marta: Zde je zmíněna pouze Marta v souvislosti s přijetím Ježíše do svého domu. Marta obvykle přebírala vedoucí úlohu (Lk 10:40; Jan 11:20), což naznačuje, že mohla být starší sestrou Marie.—Lk 10:39.
10:42
Je však třeba málo věcí, nebo dokonce jen jedné: Některé starověké rukopisy obsahují kratší verzi, kterou lze přeložit jako: „Jedna věc je však nutná.“ Tato varianta se objevuje v některých biblických překladech. Ale znění použité zde v hlavním textu má dobrou podporu v rukopisech. Ať už je upřednostňována jakákoli varianta rukopisu, celkový smysl Ježíšovy rady zůstává stejný, totiž dávat duchovním věcem přednost. Ježíš pak chválí Marii, že si vybrala „tu lepší část“ tím, že upřednostnila duchovní věci.
tu lepší část: Nebo „tu nejlepší část“. V Septuagintě, je řecké slovo me·risʹ, zde přeložené jako „část“, použito pro podíl nebo díl jídla (1Mo 43:34; 5Mo 18:8) a také pro „podíl“ v duchovním smyslu (Ža 16:5; 119:57). V Mariině případě „ta lepší část“ zahrnovala přijímání duchovní výživy od Božího Syna.