Lukáš 8

kázal: Viz studijní poznámku k Mt 3:1.

Marie, zvaná Magdalská: Žena často označovaná jako Marie Magdaléna je zde poprvé zmíněna ve zprávě o druhém roce Ježíšova kázání. Její rozlišovací jméno Magdaléna (což znamená „Z nebo Náležející k Magdale“) pravděpodobně pochází z města Magdala. Toto město se nacházelo na západním břehu Galilejského jezera, zhruba v polovině cesty mezi Kafarnaum a Tiberiadou. Nabízí se domněnka, že Magdala bylo rodné město nebo bydliště této Marie. Marie Magdaléna je nejvýrazněji zmíněna v souvislosti s Ježíšovou smrtí a vzkříšením.​—Mt 27:55, 56, 61; Mr 15:40; Lu 24:10; Jan 19:25.

Johana: Toto je zkrácená ženská forma hebrejského jména Jehohanan, což znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Johana, jedna z žen, které Ježíš uzdravil, je zmíněna pouze dvakrát v křesťanských řeckých písmech a pouze v Lukášově evangeliu.​—Lk 24:10.

Chuza: Správce Heroda Antipy, neboli správce domácnosti, možná odpovědný za domácí záležitosti.

sloužily jim ze svého: Nebo „podporovaly (opatřovaly) je“. Řecké slovo di·a·ko·neʹo může označovat péči o fyzické potřeby druhých, jako je obstarávání, příprava a podávání jídla atd. Stejný význam má na Lk 10:40 („starat se o věci“), Lk 12:37 („sloužit“), Lk 17:8 („obsluhovat“) a Sk 6:2 („rozdělovat jídlo“), ale může také označovat všechny podobné služby osobní povahy. Zde popisuje, jak ženy zmíněné v verších 2 a 3 podporovaly Ježíše a jeho učedníky a pomáhaly jim plnit jejich Bohem daný úkol. Tímto jednáním tyto ženy oslavovaly Boha, který projevil své ocenění tím, že v Bibli zachoval záznam o jejich milosrdné štědrosti, aby si jej mohly přečíst všechny budoucí generace. (Př 19:17; Žd 6:10) Stejný řecký termín je použit o ženách na Mt 27:55; Mk 15:41.​—Viz studijní poznámku k Lk 22:26, kde je rozebíráno související podstatné jméno di·aʹko·nos.

ilustrace: Viz studijní poznámka k Mt 13:3.

na skálu: Viz studijní poznámku k Mt 13:5.

mezi trním: Viz studijní poznámka k Mt 13:7.

posvátná tajemství: Viz studijní poznámka k Mt 13:11.

lampa: Viz studijní poznámku k Mt 5:15.

bratři: Viz studijní poznámku k Mt 12:46.

Má matka a moji bratři: Ježíš zde rozlišuje mezi svými přírodními bratry, z nichž někteří zřejmě v něj neměli víru (Jan 7:5), a svými duchovními bratry, svými učedníky. Ukazuje, že bez ohledu na to, jak drahocenné jsou pouta, která ho vážou k jeho příbuzným, jeho vztah s těmi, kdo slyší Boží slovo a jednají podle něj, je ještě drahocennější.

druhý břeh: To znamená východní břeh Galilejského jezera.

prudká větrná bouře: Tento výraz překládá dvě řecká slova, která by se doslova mohla přeložit jako „vichřice větru“. (Viz studijní poznámka k Mr 4:37.) Takové bouře jsou na Galilejském jezeře běžné. Jeho hladina leží asi 210 m (690 stop) pod úrovní moře a teplota vzduchu je na jezeře teplejší než na okolních náhorních plošinách a horách. Tyto podmínky vedou k atmosférickým poruchám a silným větrům, které mohou rychle rozvířit vlny.

kraj Gerasenských: Oblast na protějším břehu, tedy na východním pobřeží Galilejského moře. Přesné hranice této oblasti dnes nejsou známy a její identifikace je nejistá. Někteří spojují „kraj Gerasenských“ s oblastí kolem Kursi, poblíž strmých svahů na východním břehu Galilejského moře. Jiní se domnívají, že šlo o rozsáhlý okres vybíhající z města Gerasa (Džaraš), které leželo 55 km (34 mil) JJV od Galilejského moře. Mt 8:28 tuto oblast nazývá „kraj Gadarenských“. (Viz studijní poznámky k Mt 8:28; Mr 5:1.) Ačkoli jsou použity různé názvy, odkazují na obecnou oblast východního pobřeží Galilejského moře a tyto regiony se mohly částečně překrývat. Není tedy mezi těmi zprávami žádný rozpor.​—Viz také Příloha A7, Mapa 3B, „Činnost u Galilejského moře“, a Příloha B10.

Gerasenští: Viz studijní poznámka k Mr 5:1.

muž posedlý démonem: Matouš (8:28) zmiňuje dva muže, ale Marek (5:2) a Lukáš se zmiňují o jednom. Marek a Lukáš zjevně upozornili pouze na jednoho posedlého muže, protože s ním Ježíš mluvil a protože jeho případ byl výjimečnější. Možná byl tento muž násilnější nebo déle trpěl pod vlivem démonů. Mohlo také být, že po uzdravení obou mužů chtěl pouze jeden z nich Ježíše doprovázet.​—Lk 8:37-39.

hroby: Viz studijní poznámka k Mt 8:28.

Co je mi do tebe, . . . ?: Viz studijní poznámku k Mr 5:7.

muč mě: Příbuzný řecký výraz je použit pro „věznitele“ v Mt 18:34. V tomto kontextu se tedy „mučení“ zřejmě vztahuje k omezení nebo uvěznění v „propasti“ zmíněné v Lk 8:31.​—Viz studijní poznámku k Mt 18:34.

Legie: Viz studijní poznámku k Mr 5:9.

propast: Nebo „hlubina“. Řecké slovo aʹbys·sos, které znamená „nesmírně hluboký“ nebo „nevyzpytatelný; bez hranic“, odkazuje na místo nebo stav uvěznění. V křesťanských řeckých písmech se vyskytuje devětkrát​—zde, v Ř 10:7 a sedmkrát v knize Zjevení. Zpráva v Zj 20:1-3 popisuje budoucí uvržení Satana do propasti na tisíc let. Legie démonů, kteří prosili Ježíše, aby je neposílal „do propasti“, na tuto budoucí událost možná mysleli. V verši 28 jeden z démonů prosil Ježíše, aby ho „nemučil“. V paralelním záznamu v Mt 8:29 se démoni zeptali Ježíše: „Přišel jsi nás před stanoveným časem mučit?“ „Mučení“, kterého se démoni obávali, se tedy zřejmě vztahuje k jejich uvěznění v „propasti“.​—Viz Slovníček a studijní poznámku k Mt 8:29.

vepři: Podle Zákona byli vepři nečistí (3. Mojžíšova 11:7), ale v oblasti Dekapole, kde žilo mnoho nežidů, existoval trh s vepřovým masem. Řekové i Římané považovali vepřové maso za lahůdku. Zpráva neuvádí, zda „pastevci“ byli Židé, kteří porušovali Zákon.​—Lukáš 8:34.

dále vyprávěj, co pro tebe Bůh udělal: Na rozdíl od Ježíšových obvyklých pokynů nezveřejňovat jeho zázraky (Mr 1:44; 3:12; 7:36; Lk 5:14), tomuto muži přikázal, aby svým příbuzným řekl, co se stalo. Důvodem mohlo být, že Ježíše požádali, aby tuto oblast opustil, a on sám by jim tedy nemohl vydat svědectví. Mužovo svědectví by také pomohlo vyvrátit nepříznivé zprávy, které by se mohly šířit kvůli ztrátě vepřů.

celé město: Paralelní zpráva v Mr 5:20 uvádí „v Dekapoli“. Město zmíněné zde tedy zřejmě odkazuje na jedno z měst v oblasti Dekapole.​—Viz Slovníček pojmů, „Dekapolis“.

jediné: Řecké slovo mo·no·ge·nesʹ, tradičně překládané jako „jednorozený“, bylo definováno jako „jediný svého druhu; jedinečný; výjimečný“. Tento termín se používá k popsání vztahu synů i dcer k jejich rodičům. V tomto kontextu je použito ve smyslu jediného dítěte. Stejné řecké slovo je také použito pro „jediného“ syna nainské vdovy a pro „jediného“ syna muže, kterého Ježíš vyléčil od démona. (Lk 7:12; 9:38) Řecká Septuaginta používá mo·no·ge·nesʹ, když mluví o Jeftově dceři, o níž je napsáno: „Byla jeho jediným dítětem. Kromě ní neměl ani syna, ani dceru.“ (Sd 11:34) V spisech apoštola Jana je mo·no·ge·nesʹ použito pětkrát s odkazem na Ježíše.​—Pro význam tohoto termínu, když je použit o Ježíšovi, viz studijní poznámky k Jan 1:14; 3:16.

tok krve: Viz studijní poznámku k Mt 9:20.

Dcero: Viz studijní poznámku k Mr 5:34.

Jdi v pokoji: Viz studijní poznámku k Mr 5:34.

nezemřela, ale spí: Viz studijní poznámku k Mr 5:39.

duch: Nebo „životní síla; dech.“ Řecké slovo pneuʹma zde pravděpodobně odkazuje na životní sílu, která působí v pozemském tvoru, nebo jednoduše na dech.​—Viz studijní poznámku k Mt 27:50.