Lukáš 5

Genezaretské jezero: Jiný název pro Galilejské moře, sladkovodní vnitrozemské jezero na severu Izraele. (Mt 4:18) Říkalo se mu také moře Kineret (4Mo 34:11) a Tiberiadské moře. (Viz studijní poznámku k Jan 6:1.) Leží v průměru 210 m pod hladinou moře. Od severu k jihu je dlouhé 21 km a od východu k západu široké 12 km a jeho největší hloubka je asi 48 m. Genezaret je název malé roviny, která sousedí se severozápadním břehem jezera. Někteří badatelé se domnívají, že Genezaret je pravděpodobně řecká podoba staršího hebrejského názvu Kineret. – Viz studijní poznámku k Mt 14:34 a Dodatek A7, mapa 3B „Činnost u Galilejského moře“.

vyučoval zástup z člunu: Viz studijní poznámku k Mt 13:2.

chytili: Dosl. „obklíčili“, jako v síti.

muž plný malomocenství: Malomocenství, o kterém se mluví v Bibli, bylo vážné kožní onemocnění, ale neomezovalo se jen na nemoc, která se dnes označuje tímto názvem. Každý, komu bylo diagnostikováno malomocenství, se stal vyvrhelem společnosti, dokud nebyl uzdraven. (3Mo 13:2, pozn. pod čarou, 45, 46; viz Slovníček „Malomocenství; Malomocný“.) Když pisatelé evangelií Matouš a Marek popisují stejnou událost, jednoduše toho muže nazývají „malomocný“. (Mt 8:2; Mr 1:40) Ale lékař Lukáš si uvědomoval, že toto onemocnění má různá stadia. (Kol 4:14) V tomto případě Lukáš popisuje muže jako „plný malomocenství“, což zjevně poukazuje na pokročilé stadium nemoci. – Viz studijní poznámka k Lk 4:38, kde Lukáš vyznačuje míru jiného onemocnění.

dotkl se ho: Viz studijní poznámka k Mt 8:3.

Chci!: Viz studijní poznámka k Mt 8:3.

ukaž se knězi: Viz studijní poznámku k Mr 1:44.

Ale chodíval na pustá místa, aby se tam modlil: To je jeden z několika případů, kdy jen Lukáš zmiňuje, že se Ježíš modlil. (Viz studijní poznámky k Lk 3:21; 9:28.) Tvary řeckých sloves použitých v tomto verši vyjadřují myšlenku, že modlitba byla pro Ježíše trvalým zvykem. Řecké slovo přeložené jako „pustá místa“ (eʹre·mos) často označuje poušť nebo pustinu, ale může se vztahovat i na „odlehlé místo“ obecně. (Mt 14:13; Mr 1:45; 6:31; Lk 4:42; 8:29) Ježíš nebyl samotář; měl rád společnost druhých. (Mt 9:35, 36; Lk 8:1; 19:7-10; Jan 11:5) Často ale vyhledával samotu, protože ještě víc miloval společnost svého Otce. Chtěl být s Jehovou o samotě, aby s ním mohl v modlitbě mluvit otevřeně. (Mt 14:23; Mr 1:35).

Jehovova moc: I když se v řeckých rukopisech na tomto místě používá slovo Kyʹri·os (Pán), existují dobré důvody pro to, aby se v hlavním textu použilo Boží jméno. Z kontextu je jasně vidět, že Kyʹri·os se vztahuje na Boha, a řecké slovo dyʹna·mis, které se dá přeložit jako „moc“ nebo „síla“, se objevuje v Septuagintě na místech, kde hebrejský text mluví o Jehovově moci neboli síle a v souvislosti s tím používá tetragram. (Ža 21:1, 13; 93:1; 118:15) Viz Dodatek C3 – úvod; Lk 5:17.

skrz hliněné dlaždice: Zpráva o tom, jak Ježíš uzdravil ochrnutého muže, je zaznamenaná ve evangeliích Matouše (9:1-8), Marka (2:1-12) a Lukáše. Tyto tři záznamy se navzájem doplňují. Matouš se nezmiňuje o tom, že by byl ten muž spuštěn střechou, zatímco Marek vysvětluje, že mužovi přátelé střechu odstranili a vyhloubili otvor, kterým ho na nosítkách spustili dolů. Lukáš říká, že byl spuštěn „skrz hliněné dlaždice“. (Viz studijní poznámku k Mr 2:4.) Řecké slovo přeložené jako „hliněné dlaždice“ (keʹra·mos) se může vztahovat na „hlínu“, tedy materiál, ze kterého byly dlaždice vyrobené, ale tady se zdá, že množné číslo tohoto řeckého slova označuje „střešní tašky“. Existují doklady, že v dávném Izraeli se používaly střechy pokryté taškami. I když není možné přesně říct, jaký typ střechy popisují Markův a Lukášův záznam, jednotlivé tašky mohly být položené na hliněné střeše nebo do ní nějak vsazené. Každopádně z těchto zpráv jasně vyplývá, že přátelé ochrnutého muže udělali opravdu hodně pro to, aby ho dostali před Ježíše. Tyto skutky nepochybně ukázaly hloubku jejich víry, protože všechny tři záznamy zmiňují, že Ježíš „viděl jejich víru“. (Lk 5:20).

viděl jejich víru: Viz studijní poznámku k Mt 9:2.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

odpouštět hříchy...“: Viz studijní poznámku k Mt 9:6.

Levi: V paralelní zprávě v Mt 9:9 je tento učedník nazýván Matouš. Když o něm Marek a Lukáš mluví jako o bývalém výběrčím daní, používají jméno Levi (Mr 2:14), ale když ho zmiňují jako jednoho z apoštolů, používají jméno Matouš (Mr 3:18; Lk 6:15; Sk 1:13). Písmo neprozrazuje, jestli Levi už měl jméno Matouš dřív, než se stal Ježíšovým učedníkem. (Viz studijní poznámku k Mr 2:14).

daňová kancelář: Viz studijní poznámku k Mr 2:14.

Buď mým následovníkem: Viz studijní poznámku k Mr 2:14.

výběrčí daní: Viz studijní poznámku k Mt 5:46.

jedli: Viz studijní poznámku k Mr 2:15.

postí: Viz studijní poznámku k Mt 6:16.

přátelé ženicha: Viz studijní poznámku k Mt 9:15.

víno do . . . měchů: Viz studijní poznámku k Mt 9:17.

dobré: Nebo možná „lepší“, podle některých rukopisů.