zpět

Marek 2

otevřít originál
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27 28

2:1

Kafarnaum: Viz studijní poznámku k Mt 4:13.

že je doma: Ježíš strávil většinu prvních tří let své služby v Galileji a jejím okolí a Kafarnaum bylo střediskem jeho činnosti. Možná pobýval v domě Petra a Ondřeje. (Mr 1:29; viz studijní poznámku k Mt 9:1).

2:4

odstranili střechu . . . udělali otvor: Střechy mnoha domů v Izraeli v prvním století byly ploché a dalo se na ně dostat po schodech nebo po vnějším žebříku. Markova zpráva výslovně neuvádí, z čeho byla střecha toho domu udělaná. Střechy se ale často stavěly z dřevěných trámů, na které se kladly větve, rákos a vrstva hlíny, která se omítla. Některé domy měly tašky; podle Lukášovy zprávy byl ten muž spuštěn „skrz tašky“. (Viz studijní poznámku k Lk 5:19.) Přátelé toho ochrnutého muže mohli snadno udělat otvor, který by byl dost velký na to, aby se nosítka dala spustit do přeplněné místnosti dole.

2:5

viděl jejich víru: Viz studijní poznámku k Mt 9:2.

Synu: Viz studijní poznámku k Mt 9:2.

2:6

znalci Zákona: Viz studijní poznámku k Mt 2:4 a Slovníček, „Znalec Zákona“.

2:8

svým duchem: Nebo „v sobě (ve své vlastní mysli)“. Řecké slovo pneuʹma tady zjevně odkazuje na Ježíšovu schopnost pronikavě vnímat a rozpoznávat, co se děje v druhých. V Iz 11:2, 3 se o Mesiášovi říká: „Duch Jehovy na něm spočine“, takže nebude posuzovat věci jen podle toho, „co vidí jeho oči“. Díky tomu Ježíš dokázal rozpoznat myšlenky, úvahy i pohnutky druhých. (Jan 2:24, 25).

2:9

Co je jednodušší: Pro někoho by bylo snadné říct, že může odpouštět hříchy, protože k doložení takového tvrzení by nebyl potřeba žádný viditelný důkaz. Ale říct: „Vstaň, vezmi si nosítka a choď“ vyžadovalo zázrak, který by všem jasně ukázal, že Ježíš má pravomoc odpouštět hříchy. Toto vyprávění a Iz 33:24 dávají do souvislosti nemoc s naším hříšným stavem.

2:10

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

odpouštět hříchy na zemi—: Viz studijní poznámku k Mt 9:6.

2:13

moři: Tedy Galilejské moře. (Mr 1:16; viz studijní poznámku k Mt 4:18).

2:14

Levi: V paralelní zprávě u Mt 9:9 je tento učedník nazýván Matouš. Když o něm Marek a Lukáš mluví jako o bývalém výběrčím daní, používají jméno Levi (Lk 5:27, 29), ale když ho zmiňují jako jednoho z apoštolů, používají jméno Matouš (Mr 3:18; Lk 6:15; Sk 1:13). Písmo neprozrazuje, jestli Levi už měl jméno Matouš předtím, než se stal Ježíšovým učedníkem. Marek je jediný pisatel evangelia, který uvádí, že Matouš Levi byl „Alfeův syn“. (Viz studijní poznámku k Mr 3:18).

Alfeus: Zjevně to není tatáž osoba jako Alfeus zmiňovaný u Mr 3:18 (viz studijní poznámku k Mr 3:18), který byl otcem Jakuba, devátého apoštola v seznamu 12 apoštolů. (Mt 10:3; Lk 6:15).

daňové kanceláři: Nebo „daňová budka“. Mohla to být malá budova nebo stánek, kde výběrčí daní seděl a vybíral daně z vývozu, dovozu a ze zboží, které obchodníci převáželi přes nějakou zemi. Levi, známý také jako Matouš, pracoval v daňové kanceláři, která byla v Kafarnaum nebo poblíž něj.

Buď mým následovníkem: Řecké sloveso použité v této výzvě má v základním významu smysl „jít za někým, následovat“, ale tady znamená „následovat někoho jako učedník“.

2:15

jedli: Nebo „leželi u stolu“. Když s někým člověk ležel u stolu, znamenalo to, že s ním má blízký vztah. Proto by Židé v Ježíšově době za normálních okolností nikdy neleželi u stolu ani nejedli s nežidy.

v Leviho domě: Týká se Leviho domu. (Mt 9:10; Lk 5:29).

výběrčích daní: Viz studijní poznámka k Mt 5:46.

hříšníků: Viz studijní poznámka k Mt 9:10.

2:16

výběrčími daní: Viz studijní poznámku k Mt 5:46.

2:18

se postit: Viz studijní poznámku k Mt 6:16.

2:19

přátelé ženicha: Viz studijní poznámku k Mt 9:15.

2:22

víno do . . . měchů: Viz studijní poznámku k Mt 9:17.

2:23

obilnými poli: Viz studijní poznámku k Mt 12:1.

sabatu: Viz Slovníček.

2:24

co se o sabatu nesmí: Viz studijní poznámku k Mt 12:2.

2:26

ve zprávě o: Řecká předložka e·piʹ, která je tady použitá, se může vztahovat k času nebo k místu/umístění, například k určité pasáži Písma. Většina překladatelů ji chápe ve významu „když“ (Abjatar byl . . . ). Jak je ale vysvětleno ve studijní poznámce k výrazu Abjatarovi ve zprávě o předním knězi v tomto verši, historická událost, na kterou Ježíš odkazuje (1Sa 21:1-6), spíš naznačuje, že by se tato řecká předložka měla chápat místně, tedy jako odkaz na určitou biblickou zprávu. Podobná řecká vazba je v Mr 12:26 a Lk 20:37, kde mnoho překladů používá vyjádření „ve zprávě (pasáži) o“.

Abjatarovi ve zprávě o předním knězi: Řecký výraz použitý na tomto místě se dá přeložit jako „velekněz“ nebo „přední kněz“. V případě Abjatara je vhodnější překlad „přední kněz“, protože při události, o které se mluví, byl veleknězem jeho otec Achimelek. (1Sa 21:1-6) Abjatar je poprvé zmíněn krátce potom, co David „vešel do Božího domu a jedl chleby předložení“. Zdá se, že jako syn velekněze Achimeleka už tehdy sloužil jako významný neboli přední kněz. Byl jediným Achimelekovým synem, který přežil masakr, který provedl Edomita Doeg. (1Sa 22:18-20) Později se stal veleknězem, zřejmě za Davidovy vlády. I kdyby se použil překlad „velekněz“, řecká vazba přeložená jako „ve zprávě o“ je široká a může odkazovat na širší část 1. Samuelovy 21 až 23, kde je o Abjatarovi několik zmínek a kde vystupuje jako ten, kdo se později stal známým veleknězem. Někteří znalci řečtiny dávají přednost překladu „v době Abjatara velekněze“, což může odkazovat na celé časové období, včetně doby, kdy se Abjatar později veleknězem stal. Ať už je vysvětlení jakékoli, můžeme si být jistí, že Ježíšovo vyjádření bylo v souladu s historickými fakty.

Božího domu: Tady se tím myslí svatostánek. Zpráva, na kterou Ježíš odkazuje (1Sa 21:1-6), se odehrála v době, kdy byl svatostánek v Nobu, městě, které zřejmě leželo na území Benjamína a blízko Jeruzaléma. – Viz Dodatek B7 (vložka).

chleby předložení: Viz studijní poznámku k Mt 12:4 a Slovníček „Chleby předložení“.

2:28

pánem i sabatu: Ježíš tento výraz vztahuje na sebe („A tak je Syn člověka pánem i sabatu.“; Mt 12:8; Lk 6:5), čímž ukazuje, že sabat mu byl k dispozici, aby mohl dělat dílo, které mu přikázal jeho nebeský Otec. (Srovnej Jan 5:19; 10:37, 38.) V sabatní den Ježíš udělal některé ze svých nejpozoruhodnějších zázraků, včetně uzdravování nemocných. (Lk 13:10-13; Jan 5:5-9; 9:1-14) To zjevně předznamenávalo, jakou úlevu přinese během své vlády v Království, která bude jako sabatní odpočinek. (Heb 10:1).