Lukáš 24

první den v týdnu: Viz studijní poznámku k Mt 28:1.

hrobce: Viz studijní poznámku k Mt 27:60.

vonné látky, které připravily: Viz studijní poznámku k Mr 16:1.

kámen: Viz studijní poznámku k Mr 15:46.

Pána Ježíše: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale delší znění má silnou oporu v raných autoritativních rukopisech. – Další informace o tom, jak se starověké rukopisy používají ke stanovení řeckého textu, najdete v Dodatku A3.

dva muži v zářících oděvech: Je to nepřímá zmínka o andělech. (Srovnej Lk 24:23.) Ve Sk 1:10 jsou andělé označeni jako „muži v bílých oděvech“.

Není tady, byl vzkříšen: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale v raných autoritativních rukopisech mají silnou oporu. (Viz Dodatek A3).

být přibit na kůl: Nebo „být připevněn na kůl (sloup)“. — Viz studijní poznámku k Mt 20:19 a Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl“.

…oznámily všechno těm jedenácti: Dva andělé, o kterých se v Lk 24:4 mluví jako o „mužích v zářivém oblečení“, mohli zprávu o Ježíšově vzkříšení sdělit nejdřív jeho mužským učedníkům. Místo toho ale tu čest dostaly ženy – byly první, kdo se o jeho vzkříšení dozvěděl. (Lk 24:6-9; Jan 20:11-18) A ženy také dostaly výsadu oznámit vzkříšení „těm jedenácti i všem ostatním“ učedníkům. Kromě toho byla Marie Magdaléna mezi prvními učedníky, kteří viděli vzkříšeného Ježíše. (Jan 20:16; viz studijní poznámka k Mt 28:7).

od hrobky: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale v raných autoritativních rukopisech jsou dobře doložená.

Marie Magdaléna: Viz studijní poznámku k Lk 8:2.

Joana: Jde o zkrácenou ženskou podobu hebrejského jména Jehochanan, které znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Joana, kterou Ježíš uzdravil, byla manželkou Chúzy, jednoho z úředníků Heroda Antipy. V Křesťanských řeckých písmech je zmíněna jen dvakrát a pouze v Lukášově evangeliu. (Lk 8:2, 3).

. . . co se to stalo: Některé rukopisy slova tohoto verše neobsahují, ale tento verš má silnou oporu v raných autoritativních rukopisech. (Viz Dodatek A3).

asi 11 kilometrů: Asi 11 km. Doslova „60 stadií“. Římské stadium se rovnalo 185 m (606,95 stopy).—Viz Slovníček, „Míle“, a Dodatek B14.

vysvětloval: Řecké slovo di·er·me·neuʹo se může používat ve významu „přeložit z jednoho jazyka do druhého“. (Sk 9:36; 1Ko 12:30, pozn. pod čarou) Může ale také znamenat „objasnit význam; důkladně vysvětlit“. V tomto verši se vztahuje k tomu, že Ježíš „vysvětloval“ význam proroctví.

hořelo: Tento výraz je překladem řeckého slova, které je zde použito v přeneseném významu a popisuje silné emoce, například radost a potěšení, a zahrnuje i myšlenku intenzivního zájmu a nadšení. Tady popisuje reakci dvou učedníků, když jim Ježíš jasně vysvětloval, neboli pečlivě objasňoval, inspirované hebrejské Písmo.

naše: Některé rané rukopisy tato slova neobsahují, ale v jiných raných autoritativních rukopisech jsou. (Viz Dodatek A3).

jasně nám vysvětloval Písmo: Řecké sloveso přeložené jako „jasně vysvětlovat“ ( di·a·noiʹgo ) je v této kapitole použito třikrát. Poprvé v Lk 24:31 popisuje, jak se dvěma učedníkům „zcela otevřely“ „oči“, takže poznali, že mluví s Ježíšem. Podruhé, tady v Lk 24:32, je toto slovo použito ve významu „jasně vysvětlovat“. A potřetí v Lk 24:45 toto řecké slovo popisuje, jak Ježíš „otevřel“ mysl učedníků, aby dokázali pochopit význam inspirovaného hebrejského Písma.—Viz také Sk 7:56, „otevřené“; Sk 16:14, „otevřel . . . dokořán“; a Sk 17:3, „vysvětloval [dosl. „důkladně otevíral“]“, kde je použito stejné řecké slovo.

a řekl jim: „Pokoj vám.“: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale v raných autoritativních rukopisech mají silnou oporu.

ducha: I když se řecké slovo pneuʹma může vztahovat na neviditelné duchovní osoby, tady se tím zjevně myslí zjevení nebo vidění. Ježíš učedníkům ukázal ruce a nohy a řekl jim: „Dotkněte se mě a přesvědčte se, protože duch nemá maso a kosti, jak vidíte, že mám já.“ (Lk 24:39) Tím chtěl dokázat, že stejně jako andělé v minulosti se zhmotnil, aby ho učedníci mohli vidět. (1Mo 18:1-8; 1Mo 19:1-3).

moje ruce a nohy: Stejně jako v Ježíšově případě bylo u Římanů obvyklé, že obviněnému přibili ruce (a pravděpodobně i nohy) na kůl. (Ža 22:16; Jan 20:25, 27; Kol 2:14) Někteří badatelé se domnívají, že Ježíšovy nohy probodl hřeb nebo hřeby, a tak byly připevněné přímo ke kůlu nebo k malé opěrce připevněné ke kůlu.

. . . a nohy: Některé rukopisy slova z tohoto verše neobsahují, ale verš má silnou oporu v raných autoritativních rukopisech. (Viz Dodatek A3).

ryby: Některé pozdější rukopisy přidávají slova „a plástev medu“, ale rané autoritativní rukopisy tato slova neobsahují.

v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech: Ježíš tady zjevně rozdělil celé inspirované Hebrejské Písmo způsobem, jaký používali Židé a který jim byl dobře známý. „Zákon“ (hebrejsky Toh·rahʹ) označuje biblické knihy od 1. Mojžíšovy do 5. Mojžíšovy. „Proroci“ (hebrejsky Nevi·ʼimʹ) označují prorocké knihy Hebrejského Písma, včetně takzvaných dřívějších proroků (biblické knihy od Jozue po Krále). „Žalmy“ označují třetí část, která obsahuje zbývající knihy Hebrejského Písma a říká se jí Spisy neboli hebrejsky Kethu·vimʹ. Označení „Žalmy“ se používá proto, že to byla první kniha této třetí části. Výraz „Tanach“, což je židovské označení pro Hebrejské Písmo, vznikl spojením prvního písmene z každé z těchto tří částí (TaNaKh). To, že Ježíš použil tyto tři výrazy, ukazuje, že kánon Hebrejského Písma byl v době, kdy byl na zemi, už pevně ustálený a že ho schvaloval.

Vy o tom máte vydávat svědectví: Je to jeden z prvních případů, kdy Ježíš svým učedníkům říká, aby „vydávali svědectví“ o jeho životě a službě, včetně jeho smrti a vzkříšení. (Srovnej Jan 15:27.) Jako věrní Židé už byli Ježíšovi učedníci svědky Jehovy a dosvědčovali, že on je jediný pravý Bůh. (Iz 43:10-12; 44:8) Asi 40 dní po událostech, o kterých se tady píše, Ježíš jejich nový úkol zopakuje a ještě víc zdůrazní, že mají být jeho svědky. (Viz studijní poznámku ke Sk 1:8).

to, co slíbil můj Otec: Tedy svatého ducha slíbeného v Joe 2:28, 29 a Jan 14:16, 17, 26. Tato činná síla měla Ježíšovým učedníkům dodat energii, aby sloužili jako svědkové po celé zemi. (Sk 1:4, 5, 8; 2:33).

městě: Tedy v Jeruzalémě.

Potom: Sk 1:3-9 ukazuje, že Ježíšovo nanebevstoupení se odehrálo 40 dní po jeho vzkříšení. Mezi událostmi, které se staly v den Ježíšova vzkříšení (nisan 16) a jsou zaznamenané v Lk 24:1-49, a událostmi, které se odehrály v den jeho nanebevstoupení (ijjar 25) a jsou popsané od slov „Potom“ v tomto verši až do konce kapitoly, je tedy určitý časový odstup. (Viz Dodatek A7).

Betanii: Viz studijní poznámku k Mt 21:17.

a byl odnášen do nebe: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale mají silnou oporu v raných autoritativních rukopisech. Lukáš navíc ve Sk 1:1, 2 uvádí, že ve svém „prvním vyprávění“, tedy ve svém evangeliu, popsal, co Ježíš během svého života a služby dělal, „až do dne, kdy byl vzat vzhůru“. Je tedy zcela na místě, že Lukáš ve své inspirované zprávě zahrnul i tato slova o Ježíšově nanebevstoupení.

Poklonili se mu: Nebo „sklonili se před ním; padli před ním na zem; vzdali mu poctu“. Když se řecké sloveso pro·sky·neʹo používá ve významu uctívání boha nebo božstva, překládá se jako „uctívat“. (Mt 4:10; Lk 4:8) V tomto kontextu ale učedníci uznali vzkříšeného Ježíše jako Božího zástupce. „Poklonili se mu“ ne jako Bohu nebo božstvu, ale jako „Božímu Synu“, předpovězenému „Synu člověka“, Mesiáši s božskou autoritou. (Lk 1:35; Mt 16:13-16; Jan 9:35-38) Bylo to podobné tomu, jak se lidé zmiňovaní v Hebrejských písmech klaněli, když se setkali s proroky, králi nebo jinými Božími zástupci. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) V mnoha případech vyjadřovalo to, že se Ježíšovi poklonili, vděčnost za božské zjevení nebo uznání božské přízně, podobně jako tomu bylo v dřívějších dobách. (Mt 14:32, 33; 28:5-10, 16-18; Jan 9:35, 38; viz také studijní poznámky k Mt 2:2; 8:2; 14:33; 15:25).

Poklonili se mu a: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale jsou dobře doložená v raných autoritativních rukopisech. (Viz Dodatek A3).

stále byli v chrámu: Po Ježíšově popravě se učedníci báli svých nepřátel, a tak se scházeli za zamčenými dveřmi. (Jan 20:19, 26) Učedníci ale posílili, když jim Ježíš pomohl věci pochopit (Sk 1:3) a také když byli svědky jeho nanebevstoupení 40. den po jeho vzkříšení. Odvážně pak vyšli na veřejnost a chválili Boha. Lukáš navíc doplnil záznam, který začal ve svém evangeliu, tím, že napsal knihu Skutky, kde zdokumentoval horlivou činnost učedníků. (Viz studijní poznámku ke Sk 1:1).