Matouš 21

Betfage: Název této vesnice na Olivové hoře pochází z hebrejštiny a pravděpodobně znamená „Dům raných fíků“. Podle tradice leželo Betfage mezi Jeruzalémem a Betanií na jihovýchodním svahu Olivové hory, poblíž vrcholu, asi 1 km (necelou 1 míli) od Jeruzaléma.—Mr 11:1; Lk 19:29; viz Dod. A7, mapa 6.

uvázanou oslici a u ní oslátko: Jen Matoušova zpráva zmiňuje jak oslici, tak její oslátko. (Mr 11:2-7; Lk 19:30-35; Jan 12:14, 15) Je zřejmé, že protože Ježíš jel jen na oslátku, Marek, Lukáš a Jan zmiňují jen jedno zvíře. (Viz studijní poznámku k Mt 21:5).

aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka: První část citátu v Mt 21:5 je zjevně převzata z Iz 62:11 a druhá část z Ze 9:9. (Viz studijní poznámku k Mt 1:22).

sionské dceři: Nebo „dcera Sion“, jak uvádějí některé překlady Bible. V Bibli jsou města často personifikována jako ženy nebo se o nich obrazně mluví pomocí ženských výrazů. V tomto spojení může „dcera“ označovat samotné město nebo jeho obyvatele. Jméno Sion bylo úzce spojeno s městem Jeruzalém.

mírný: Nebo „pokorný“. (Viz studijní poznámku k Mt 5:5).

na oslu, ano na oslátku: I když jsou v Mt 21:2 7 zmíněna dvě zvířata, proroctví v Zec 9:9 mluví o králi, který jede jen na jednom zvířeti. (Viz studijní poznámku k Mt 21:2).

oslici s oslátkem: Viz studijní poznámky k Mt 21:2, 5.

posadil se na ně: Tedy na svrchní oděvy.

Zachraň, prosíme: Dosl. „Hosana“. Tento řecký výraz pochází z hebrejského vyjádření, které znamená „zachraň, prosíme“ nebo „zachraň, prosím“. Tady je použitý jako prosba k Bohu o záchranu nebo vítězství; dá se přeložit i jako „prosíme, dopřej záchranu“. Postupem času se z něj stal výraz, který vyjadřoval jak modlitbu, tak chválu. Hebrejské vyjádření se nachází v Ža 118:25, který patřil k halelovým žalmům pravidelně zpívaným v období Pesachu. Proto lidem v této situaci tato slova snadno vytanula na mysli. Jedním ze způsobů, jak Bůh odpověděl na tuto prosbu, aby zachránil „Syna Davida“, bylo to, že ho vzkřísil z mrtvých. V Mt 21:42 sám Ježíš cituje Ža 118:22, 23 a vztahuje to na Mesiáše.

Syn Davida: Tento výraz tady ukazuje, že lidé uznávali Ježíšův původ z Davidovy linie a jeho úlohu slíbeného Mesiáše. (Viz studijní poznámky k Mt 1:1, 6; 15:25; 20:30).

Jehovově: V tomto citátu z Ža 118:25, 26 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, které je vyjádřené čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisuje se jako JHVH). (Viz Dodatek C).

nastal rozruch: Nebo „bylo otřeseno (rozvířeno)“. Rozrušení, které obyvatelé města cítili, vyjadřuje řecké sloveso, které se v doslovném významu používá pro popis účinků zemětřesení nebo bouře. (Mt 27:51; Zj 6:13) Příbuzné řecké podstatné jméno sei·smosʹ se překládá jako „bouře“ nebo „zemětřesení“. (Mt 8:24; 24:7; 27:54; 28:2).

chrámu: Pravděpodobně se tím myslí část chrámového areálu známá jako Nádvoří pohanů. (Viz Dodatek B11).

vyhnal všechny, kdo tam něco prodávali: Viz studijní poznámku k Lk 19:45.

směnárníků: Používalo se mnoho různých druhů mincí, ale zřejmě jen určitý typ se dal použít k placení každoroční chrámové daně nebo k nákupu zvířat k obětem. Židé, kteří cestovali do Jeruzaléma, proto museli svou měnu vyměnit za peníze, které se v chrámu přijímaly. Ježíš zjevně považoval poplatky, které směnárníci účtovali, za přemrštěné a jejich jednání za vydírání.

lupičská jeskyně: Nebo „doupě zlodějů“. Ježíš tady naráží na Jer 7:11. Obchodníky a směnárníky pravděpodobně nazval „lupiči“, protože nespravedlivě vydělávali na prodeji zvířat k obětem a za výměnu měn si účtovali přemrštěné poplatky. Ježíše také pobuřovalo, že se z Jehovova „domu modlitby“, tedy místa uctívání, neprávem stalo centrum obchodní činnosti.

chrámu: Pravděpodobně se tím myslí nádvoří pohanů. (Srovnej studijní poznámku k Mt 21:12.) Jen Matouš se zmiňuje o tom, že k Ježíšovi v chrámu přicházeli „slepí a chromí“ a že je uzdravoval, stejně jako to udělal už při dřívější příležitosti. (Mt 15:30) Někteří tvrdí, že podle židovské tradice měli slepí a chromí zakázaný přístup do určitých částí chrámu, i když Hebrejská písma se o takovém zákazu výslovně nezmiňují. Ať už to bylo jakkoli, Matoušova zpráva může naznačovat, že Ježíšova horlivost v posledních dnech jeho pozemské služby se neomezovala jen na očištění chrámu, ale zahrnovala i uzdravování slepých a chromých, kteří za ním do chrámu přicházeli. (Viz Dodatek A7).

Zachraň, prosíme, Syna Davida!: Viz studijní poznámky k Mt 21:9.

Betanie: Vesnice na východo-jihovýchodním svahu Olivové hory, asi 3 km od Jeruzaléma. (Jan 11:18) V této vesnici byl domov Marty, Marie a Lazara a zdá se, že právě tady měl Ježíš v Judeji své zázemí. (Jan 11:1) Dnes je toto místo označeno malou vesnicí s arabským názvem, který znamená „Lazarovo místo“.

kromě listí na něm nic nenašel: I když bylo v tom ročním období neobvyklé, aby fíkovník nesl ovoce, tenhle strom měl listí — což je obvykle známka toho, že už přinesl ranou úrodu fíků. Protože ale měl jen listí, Ježíš věděl, že žádnou úrodu nepřinese, a jeho vzhled byl tedy klamavý. Proto ho proklel jako neplodný, a tím způsobil, že uschl.

Ujišťuji vás: Viz studijní poznámku k Mt 5:18.

přední kněží: Viz studijní poznámku k Mt 2:4.

starší: Viz studijní poznámku k Mt 16:21.

Nechce se mi: V tomto podobenství (Mt 21:28-31) uvádějí některé řecké rukopisy oba syny a jejich odpovědi a skutky v jiném pořadí. (Viz znění v předchozích vydáních Překladu nového světa.) Celková myšlenka je stejná, ale rukopisná podpora pro současné znění je silnější.

výběrčí daní: Viz studijní poznámku k Mt 5:46.

podobenství: Nebo „přirovnání“. (Viz studijní poznámku k Mt 13:3).

věž: Sloužila jako vyhlídkové místo, odkud se vinice hlídaly před zloději a zvířaty. (Iz 5:2). (V tomto verši: „postavil věž“.)

pronajal: V Izraeli v prvním století to bylo běžné. V tomto případě majitel udělal hodně přípravných prací, takže jeho očekávání, že z toho bude mít nějaký výnos, bylo o to rozumnější. (V tomto verši: „Pak ji pronajal vinařům“.)

strašné zničení: Nebo „zlé zničení“. Řecký text tu používá slovní hříčku: opakuje různé tvary stejného kořenového slova, aby zdůraznil poselství o soudu: „Protože jsou zlí, způsobí jim zlé zničení.“

v Písmu: Často se tím myslí inspirované hebrejské spisy jako celek.

hlavním úhelným kamenem: Nebo „nejdůležitějším kamenem“. Hebrejský výraz v Ža 118:22 a řecký výraz použitý tady doslova znamenají „hlava rohu“. Vykládalo se to různě, ale zřejmě jde o kámen, který byl umístěn nahoře v místě, kde se stýkají dvě zdi, aby je pevně spojoval. Ježíš toto proroctví citoval a vztáhl ho na sebe jako na „hlavní úhelný kámen“. Stejně jako je vrchní kámen stavby nápadný, je i Ježíš Kristus korunujícím kamenem křesťanského sboru pomazaných, který je přirovnán k duchovnímu chrámu.

Jehova: V tomto citátu z Ža 118:22, 23 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, které je vyjádřeno čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisuje se jako JHVH). (Viz Dodatek C).