Efezanům 5

Napodobujte proto Boha: Pavel právě mluvil o některých Božích vlastnostech, jako je laskavost, soucit a odpuštění. (Ef 4:32) Tím, že tady začíná slovem „proto“, naznačuje, že když křesťané přemýšlejí o Božích přitažlivých vlastnostech, může je to motivovat, aby napodobovali toho, kdo takové vlastnosti projevuje nejlépe. (Ža 103:12, 13; Iz 49:15; Ef 1:3, 7) To, že Pavel použil řecké slovo přeložené jako „napodobujte“ ve spojitosti s Bohem, neznamená, že by křesťané měli být Boží přesnou kopií. Pavel říká, že křesťané mají napodobovat Jehovu „jako milované děti“. Dítě nemůže dospělého rodiče napodobit dokonale. Jeho upřímná snaha ale rodiče určitě potěší.—Srovnej Ža 147:11.

miloval nás: Některé rukopisy uvádějí „miloval vás“, ale znění v současném hlavním textu má silnou rukopisnou oporu.

za nás: Některé rukopisy uvádějí „za vás“, ale znění v současném hlavním textu má silnou rukopisnou oporu.

sexuální nemravnosti: Jak se v Bibli používá řecké slovo por·neiʹa, je to obecný výraz pro určité sexuální praktiky, které Bůh zakazuje. Patří sem cizoložství, pohlavní styk mezi nesezdanými lidmi, homosexuální jednání a další závažné sexuální hříchy. (Viz Slovníček a studijní poznámku ke Ga 5:19).

chamtivosti: Řecké slovo ple·o·ne·xiʹa označuje nenasytnou touhu mít víc. (Viz studijní poznámky k Lk 12:15; Ří 1:29; Kol 3:5).

se mezi sebou ani nezmiňujte: V Efezu se vulgární mluva a „oplzlé žertování“ považovaly za společensky přijatelné. (Ef 5:4) Oplzlé řeči bylo slyšet v hrách uváděných v městských divadlech, a dokonce i na náboženských slavnostech, například na Thesmoforiích, svátku zasvěceném řecké bohyni Démétér. Oplzlé vtipy se prý říkaly proto, aby se bohyně rozesmála. Pavel říká, že křesťané by o takových nemravných věcech nikdy nemluvili — natož aby z takových řečí měli potěšení. Řecké znění také připouští myšlenku, že křesťané by se nemravnosti neměli nikdy dopouštět. (Ef 5:3-5).

člověk, který se dopouští sexuální nemravnosti: Tento výraz překládá řecké podstatné jméno porʹnos, které souvisí s podstatným jménem por·neiʹa (sexuální nemravnost).—Viz Slovníček „Sexuální nemravnost“ a studijní poznámku k Ef 5:3.

chamtivý, což znamená, že je modlář: Chamtivý člověk si z toho, po čem touží, udělá svého boha a dává to nad uctívání Jehovy. Jeho hlavním cílem v životě je uspokojovat své chamtivé touhy. (Ří 1:24, 25; Kol 3:5) I když chamtivost často souvisí s nezřízenou láskou k penězům a hmotným věcem, může zahrnovat i nepřiměřenou touhu po jídle a pití, ctižádost po moci, nedovolený sex nebo cokoli jiného, co narušuje uctívání Jehovy. (Viz studijní poznámku k Ří 1:29).

království Krista a Boha: Pavel říká, že Království je zároveň Boží i Kristovo. Jehova je Vesmírný svrchovaný vládce, protože je Bůh a protože je Stvořitel. (Ža 103:19; Iz 33:22; Sk 4:24) Jehova vždy zůstává Králem. (Ža 145:13) Někdy se ale rozhodne delegovat autoritu a svěřit moc někomu jinému. Svého Syna, Krista Ježíše, ustanovil, aby vykonával jeho vůli, a dal mu „vládu, čest a království“. (Da 7:13, 14) Rozsáhlá moc, kterou Kristus jako Král uplatňuje, pochází přímo od Jehovy Boha. (Mt 28:18) I když jsou všichni ostatní ve vesmíru podřízeni vládě Syna, sám Kristus zůstává podřízený svému Otci a Bohu. (1Ko 15:27, 28; Ef 1:20-22).

syny neposlušnosti: Viz studijní poznámku ke Sk 4:36.

ne jako nemoudří, ale jako moudří: Pavel tady navazuje na svou poznámku o tom, jak by „děti světla“ měly žít neboli jak by se měly chovat. (Ef 5:8) Když je osvěcuje pravda z Božího slova, získávají moudrost, která je lepší než pouhé intelektuální schopnosti nebo světská moudrost, která je v Božích očích vlastně pošetilostí. (1Ko 1:19, 20; 3:19) Zbožná moudrost vychází z hluboké úcty k Jehovovi. (Př 9:10) Podněcuje křesťany, aby „stále chápali, jaká je Jehovova vůle“. Ochotně si ověřují, „co je přijatelné pro Pána“. Uvědomují si naléhavost doby, ve které žijí. Proto je jejich způsob života v ostrém kontrastu se způsobem, jakým žijí „nemoudří“ a „nerozumní“. (Ef 5:10, 15-17; Kol 4:5).

co nejlépe využívejte svůj čas: Dosl. „vykupujte určený čas“. Tento výraz se objevuje také v Kol 4:5. Uplatňovat tuto radu vyžaduje oběti, protože to znamená, že je potřeba „vykoupit“ čas od jiných činností – vyměnit nepodstatné aktivity za duchovní. Pavel nemluvil o čase v obecném smyslu, ale spíš o určitém období neboli „sezóně“. Efezští křesťané tehdy prožívali příznivé období, během kterého měli určitou míru svobody vykonávat svou křesťanskou službu. Pavel je vybízel, aby tu příznivou příležitost nepromarnili, ale aby ji využili a „co nejlépe využívali svůj čas“.

Jehovova vůle: Viz studijní poznámku ke Sk 21:14 a Dodatek C3 – úvod; Ef 5:17.

Ani se neopíjejte vínem: Pavlovo varování dává do souvislosti opíjení s řeckým výrazem pro „nevázanost“, protože nemírné pití alkoholu často vede k přehánění a k bezohlednému nebo divokému chování. Tato rada byla obzvlášť na místě v Efezu, kde se konaly slavnosti na počest Dionýsa (neboli Bakcha), boha vína. Tyto oslavy se vyznačovaly nadměrným pitím, zběsilým tancem a sexuální nevázaností.

nevázanosti: Řecké slovo, které se vyskytuje také v Tit 1:6 a 1Pe 4:4, by se dalo přeložit jako „nevázanost“ nebo „divokost“. Příbuzné řecké slovo je v podobném významu použito v Lk 15:13 (viz studijní poznámku) v souvislosti s chováním marnotratného syna.

žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních: Křesťané v 1. století dál používali inspirované žalmy, když chválili Jehovu. Řecké slovo přeložené jako „žalm“ (psal·mosʹ), které se používá také v Lk 20:42; 24:44 a Sk 13:33, se vztahuje na Žalmy z Hebrejských písem. Kromě toho zřejmě existovaly i křesťanské skladby – „chvalozpěvy“ neboli hymny a „duchovní písně“, tedy písně s duchovním obsahem. Pavel ve svém dopise Kolosanům zmiňuje, že křesťané se navzájem učí a povzbuzují pomocí „žalmů, chvalozpěvů, duchovních písní“. (Kol 3:16).

Zpívejte . . . Jehovovi: Toto a podobná vyjádření, která se často objevují v Hebrejských písmech, vyjadřují myšlenku chválit Jehovu zpěvem. (2Mo 15:1; 1Pa 16:23; Ža 13:6; 96:1; 104:33; 149:1; Jer 20:13) Asi jedna desetina celé Bible se skládá z písní souvisejících s uctíváním Jehovy; nejznámějšími příklady jsou Žalmy, Píseň písní a Nářky. Zdá se, že zpívání chval Bohu bylo zvykem Božích služebníků i v Ježíšově době. (Viz studijní poznámku k Mt 26:30.) Pavlovo vyjádření v 1Ko 14:15 ukazuje, že zpěv byl běžnou součástí křesťanského uctívání. (Sk 16:25; Kol 3:16; k použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 – úvod; Ef 5:19).

a hrajte: Doslova „dělejte hudbu“ nebo „hrajte“. Použité řecké sloveso (psalʹlo) původně znamenalo „hrát na strunný nástroj“. V Septuagintě se často používá jako překlad hebrejského výrazu, který znamená „dělat hudbu“ nebo „zpívat chvály“, a to buď s doprovodem nástroje (Ža 33:2; 98:5), nebo i bez něj (Ža 7:17; 9:11; 108:3). V Křesťanských řeckých písmech se toto sloveso objevuje také v Ří 15:9 a 1Ko 14:15 („zpívat chvály“) a v Jk 5:13 („zpívat žalmy“). Jeden slovník tento výraz vykládá jako „v souladu s [starozákonním] užitím zpívat písně chvály, s instrumentálním doprovodem nebo bez něj“.

ze srdce: V Bibli se slovo „srdce“ v přeneseném významu obvykle vztahuje na vnitřního člověka – zahrnuje myšlenky, záměry, vlastnosti, pocity i emoce. (Srovnej Ža 103:1, 2, 22.) Řecký výraz použitý tady a také v Kol 3:16 má široký význam a dá se chápat i tak, že zahrnuje myšlenku zpívat „v sobě“, potichu. Jinými slovy, srdce a mysl člověka jsou naplněné duchovními pocity, které vyjadřují písně chvály Bohu, spolu s odpovídajícími melodiemi. Řecký výraz by se dal přeložit i jako „svým srdcem“, což by zahrnovalo myšlenku zpívat upřímně, z hloubi srdce, se správným postojem.

podřizujte se: Řecký výraz se chápe ve smyslu „podřizovat se“ (doslova „podřizovat sami sebe“), což naznačuje, že takové podřizování není vynucené, ale dobrovolné. Pavel uvádí následující rozpravu o podřizování v manželství (Ef 5:22-33) tím, že upozorňuje, že stejná zásada se široce uplatňuje i v křesťanském sboru. (Srovnej Heb 13:17; 1Pe 5:5.) Je tedy zřejmé, že Bůh pokoje chce, aby se tato zásada uplatňovala i v rodinném uspořádání. (1Ko 11:3; 14:33; Ef 5:22-24).

z úcty ke Kristu: V Bibli se toto spojení objevuje jen tady. Výraz přeložený jako „úcta“ vyjadřuje „hluboký respekt“ neboli bázeň. (1Pe 3:2, 15) Rozhodně neodkazuje na chorobný strach nebo děs z Ježíše. (Srovnej Lk 5:9, 10.) Křesťané právem projevují úctu jak Jehovovi, tak i Ježíši, kterého Jehova ustanovil nebeským Králem a Soudcem. (Zj 19:13-15) Taková úctyplná bázeň bude všechny motivovat, aby se podřizovali.

milujte své manželky: V tomto verši je řecké sloveso a·ga·paʹo (milovat) v přítomném čase, a proto je přeloženo jako „milujte“ ve smyslu „milujte dál, nepřestávejte milovat“. V Kol 3:19 je stejný tvar přeložen jako „milujte dál“. Manželé dostávají příkaz projevovat svým manželkám vytrvalou, trvalou lásku. (Ef 5:28, 33) Tím napodobují Ježíše, který neustále projevuje lásku k křesťanskému sboru.

vodní koupelí pomocí slova: Pavel přirovnává Boží slovo pravdy k vodě, která očišťuje. Stejně jako se nevěsta v Izraeli vykoupala a ozdobila, tak i Kristova nevěsta, křesťanský sbor, musí být umytá dočista. Ježíš Kristus se stará o to, aby byl sbor v přípravě na sňatek mravně i duchovně čistý, bez poskvrny nebo vady. (Jan 15:3; Ef 5:22, 23, 27; 2Pe 3:11, 14) Kristovi učedníci dokážou rozpoznat „skvrny“ a „vady“ ve svém jednání a uvažování, protože mají přesné poznání Božího slova. Když uplatňují biblické zásady ve svém životě, Boží slovo jim jako voda pomáhá, aby byli „umytí dočista“ i od vážných hříchů. (1Ko 6:9-11; Heb 10:21, 22).

milovat: Pavel v této souvislosti několikrát používá řecké sloveso a·ga·paʹo (milovat), aby popsal lásku, kterou by měl manžel projevovat své manželce. (Ef 5:25, 33) Tuto lásku přirovnává k lásce, kterou Kristus projevuje sboru. (Viz studijní poznámku k Ef 5:25.) Odpovídající podstatné jméno a·gaʹpe (láska) je podrobně popsáno v 1Ko 13:4-8. Křesťanská láska projevovaná v rodině spojuje vřelé city srdce s pevným rozhodnutím uplatňovat spravedlivé normy, které stanovil Jehova Bůh. (Viz studijní poznámku k 1Ko 13:4).

tělu: Dosl. „tělu“ (nebo „masu“). Řecké slovo sarx se tady používá ve významu fyzického těla.—Srovnej studijní poznámku k Ří 3:20.

přilne: Nebo „zůstane s“.—Viz studijní poznámku k Mt 19:5, kde je použito příbuzné řecké sloveso.

by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu: Řecké sloveso má široký význam a mnoho překladů ho tady překládá jako „respektovat; projevovat úctu“. V jiných souvislostech často znamená „mít strach z“ nebo „bát se“. Protože manžel miluje svou manželku „jako sám sebe“, nevyvolával by v ní strach ani děs. Z kontextu je vidět, že milující křesťanský manžel si úctu od manželky nevynucuje. Naopak si její hlubokou úctu získává tím, že s ní jedná tak, jak Kristus jedná se sborem. (Ef 5:25) Odborníci si navíc všimli, že Pavlova slova určená manželkám nejsou formulovaná v rozkazovacím způsobu, ale jsou podaná jemněji a mírněji než příkaz daný manželům.