Lukáš 15

podobenství: Nebo „přirovnání“. (V tomto verši: „A tak jim vyprávěl toto podobenství…“) (Viz studijní poznámku k Mt 13:3).

deset: Jak ukazuje studijní poznámka k výrazu „drachmy“ v tomto verši, drachma měla hodnotu téměř jednodenní mzdy. Tahle ztracená mince ale mohla mít zvláštní cenu jako jedna ze sady deseti, možná jako rodinná památka nebo jako součást cenného řetízku z drachen, který se nosil jako ozdoba. Aby ji našla, bylo nutné „rozsvítit lampu“, protože okno v domě, pokud vůbec bylo, bývalo obvykle dost malé. A domy tehdy většinou měly hliněnou podlahu, takže žena podlahu zametla, aby jí to pomohlo ztracenou minci najít.

drachmy: Drachma byla řecká stříbrná mince. V době Ježíšovy pozemské služby drachma pravděpodobně vážila asi 3,4 g. Tehdy Řekové považovali drachmu za rovnocennou denáru, ale římská vláda oficiálně stanovila hodnotu drachmy na tři čtvrtiny denáru. Židé platili každoroční chrámovou daň ve výši dvou drachen (didrachmy). (Viz studijní poznámku k Mt 17:24; Slovníček „Drachma“ a Dodatek B14).

drachmu: Viz studijní poznámku k Lk 15:8; Slovníček, „Drachma“; a Dodatek B14.

Nějaký člověk měl dva syny: Některé rysy podobenství o marnotratném synovi (známém také jako „ztracený syn“) jsou jedinečné. Je to jedno z nejdelších podobenství, která Ježíš uvedl. Výrazným prvkem jsou rodinné vztahy, které v něm popisuje. V jiných podobenstvích Ježíš často mluvil o neživých věcech, například o různých druzích semene nebo půdy, nebo o formálním vztahu mezi pánem a jeho otroky. (Mt 13:18-30; 25:14-30; Lk 19:12-27) V tomto podobenství ale Ježíš zdůrazňuje blízký, důvěrný vztah mezi otcem a jeho syny. Mnozí, kdo tento příběh slyšeli, možná tak laskavého a srdečného otce nikdy neměli. Toto podobenství vykresluje hluboký soucit a lásku, jakou má náš nebeský Otec ke svým pozemským dětem — jak k těm, kteří s ním zůstávají, tak k těm, kteří se k němu po tom, co zbloudili, vracejí.

ten mladší: Podle Mojžíšova zákona dostal prvorozený dvojnásobný podíl. (5Mo 21:17) V tomto znázornění by tedy dědictví mladšího syna bylo poloviční oproti dědictví jeho staršího bratra.

promrhal: Řecké slovo, které je tady použité, doslova znamená „rozptýlit (na různé strany)“. (Lk 1:51; Sk 5:37) V Mt 25:24, 26 je přeložené jako „provívat“. Tady je použité ve významu plýtvání, tedy že člověk utrácí pošetile.

že žil rozmařile: Nebo „že žil marnotratně (bezohledně; divoce)“. Příbuzné řecké slovo je v podobném významu použité v Ef 5:18; Tit 1:6; 1Pe 4:4. Protože řecké slovo může zahrnovat i myšlenku marnotratného, tedy rozhazovačného způsobu života, některé překlady Bible používají vyjádření „marnotratným životem“.

pást prasata: Tato zvířata byla podle Zákona nečistá, takže pro Žida to bylo ponižující a opovrženíhodné zaměstnání. (3Mo 11:7, 8).

lusky rohovníku: Plody neboli lusky rohovníku mají lesklou, kožovitou slupku purpurově hnědé barvy a v souladu s doslovným významem jejich řeckého názvu (ke·raʹti·on, „malý roh“) mají zahnutý tvar připomínající roh. Lusky rohovníku se dodnes běžně používají jako krmivo pro koně, dobytek a prasata. Ponížení, do kterého se ten mladý muž dostal, ještě víc vynikne, když si uvědomíme, že „toužil se nasytit lusky rohovníku, které žrala prasata“, a byl ochotný jíst dokonce i krmivo pro prasata. (Viz studijní poznámku k Lk 15:15).

proti tobě: Nebo „před tebou“. Řecká předložka e·noʹpi·on, která doslova znamená „před; na očích“, se podobně používá v 1Sa 20:1 v Septuagintě. V tom verši se David ptá Jonatana: „Čím jsem zhřešil proti tvému otci?“

nádeníků: Když se mladší syn vracel domů, plánoval požádat otce, aby ho přijal ne jako syna, ale jako „jednoho ze svých nádeníků“. Takový člověk nebyl součástí domácnosti, jako byli otroci, ale byl to někdo zvenčí, kdo byl najatý, často jen na jeden den. (Mt 20:1, 2, 8).

něžně ho políbil: Nebo „láskyplně ho políbil“. Řecký výraz přeložený jako „něžně ho políbil“ je považován za zesílenou formu slovesa phi·leʹo, které se někdy překládá jako „políbit“ (Mt 26:48; Mr 14:44; Lk 22:47), ale častěji má význam „mít někoho rád“, „mít k někomu náklonnost“ (Jan 5:20; 11:3; 16:27). Tím, že ho v podobenství přivítal tak vřele a přátelsky („něžně ho políbil“), otec ukazuje, že je ochotný přijmout zpátky svého kajícího syna.

tvým synem: Některé rukopisy doplňují: „Udělej ze mě jednoho ze svých nádeníků“, ale znění v hlavním textu je podpořeno různými ranými, autoritativními rukopisy. Někteří badatelé se domnívají, že tento dodatek byl připojen, aby byl verš v souladu s Lk 15:19.

oděv . . . prsten . . . sandály: Tento oděv nebyl jen nějaký obyčejný kus oblečení, ale „ten nejlepší“ – možná bohatě vyšívaný slavnostní šat, jaký se dával váženému hostu. To, že otec nechal svému synovi navléknout prsten, ukazuje jeho přízeň a lásku a také důstojnost, čest a postavení, které tomuto navrácenému synovi přiznal. Prsten a sandály obvykle nenosili otroci. Otec tak jasně dával najevo, že syna vítá zpátky jako plnoprávného člena rodiny.

promrhal: Dosl. „sežral“. Řecké slovo je tady použito, aby názorně popsalo, jak mladší syn promarnil otcův majetek, neboli prostředky k obživě.