2. Korinťanům 11

trochu nerozumnosti: Pavel chápal, že jeho chlubení by mohlo působit dojmem, že je „nerozumný“. (2Ko 11:16) Přesto cítil, že je nucen obhajovat své apoštolství v pozdější části 2. Korinťanům. (Vlastně v 2Ko 11 a 12 Pavel použil řecká slova aʹphron a a·phro·syʹne, přeložená jako „nerozumný [člověk]“, „nerozumně“ a „nerozumnost“, celkem osmkrát: 2Ko 11:1, 16, 17, 19, 21; 12:6, 11.) „Nadapoštolové“ sboru hodně škodili tím, že podkopávali úctu k Pavlovi a k jeho učení. Takoví falešní učitelé ho přiměli, aby se chlubil, a tím zdůraznil autoritu, kterou mu dal Bůh. (2Ko 10:10; 11:5, 16; viz studijní poznámku k 2Ko 11:5.) Za těchto okolností jeho chlubení rozhodně nebylo „nerozumné“.

Vždyť na vás žárlím, jako na vás žárlí Bůh: Řecká slova přeložená jako „žárlím“ a „žárlí“ vyjadřují myšlenku silné emoce, která může být buď pozitivní, nebo negativní. V tomto verši mají pozitivní význam. Obě slova zahrnují opravdový zájem a silnou osobní starostlivost, tedy projev upřímné náklonnosti. Pavel takovou správnou starostlivost projevoval o své spoluvěřící pomazané duchem. Přirovnal je k „čisté panně“ zaslíbené do manželství „jednomu manželovi“, Ježíši Kristu. Pavel žárlivě chtěl chránit všechny ve sboru před duchovní újmou, aby mohli být pro Krista zachováni bez poskvrny. V tomto smyslu „žárlivost, jako ... žárlí Bůh [dosl. „Boží horlivost“]“ naznačuje, že Jehovova láska a náklonnost zahrnují nejen vřelý zájem o ty, které miluje, ale také silnou touhu chránit je před újmou. — Negativní význam řeckého slovesa viz studijní poznámka k 1Ko 13:4.

čistou: Nebo „ryzí“, „mravně čistou“. Kristova nevěsta se skládá ze 144 000 pomazaných duchem, kteří si jednotlivě zachovávají svou obraznou panenskou čistotu tím, že zůstávají oddělení od světa a udržují se mravně i naukově čistí. (Zj 14:1, 4; srovnej 1Ko 5:9-13; 6:15-20; Jk 4:4; 2Ja 8-11; Zj 19:7, 8).

nejskvělejší apoštolové: Pavel tady používá výraz, který se dá přeložit také jako „superapoštolové“ nebo „nadřazení apoštolové“. Tímto poněkud sarkastickým označením popisuje ty arogantní muže, kteří se zřejmě považovali za lepší než apoštolové, které ustanovil sám Ježíš. Pavel je nazývá „falešnými apoštoly“, protože ve skutečnosti byli Satanovými služebníky. (2Ko 11:13-15) Učili svou vlastní verzi dobré zprávy o Kristu. (2Ko 11:3, 4) Také Pavla shazovali a pomlouvali a zpochybňovali jeho Bohem danou autoritu apoštola.

obral: Dosl. „okradl“. Řecké sloveso sy·laʹo se často používá ve významu brát válečnou kořist. Pavel tady tento silný výraz používá obrazně jako nadsázku, aby zdůraznil svou myšlenku. Tím, že od jiných přijal podporu, se nedopustil ničeho nepoctivého. Spíš reaguje na obvinění takzvaných „nadmíru vynikajících apoštolů“ v Korintu, kteří ho nařkli, že korintský sbor zneužívá. (2Ko 11:5) Když v Korintu „upadl do nouze“, zdá se, že mu tamní křesťané nepomohli, i když někteří z nich byli zřejmě majetní. Jeho potřeby naopak pokryli chudší bratři z Makedonie. (2Ko 11:9) Pavel také říká, že se nedopustil „hříchu“, když se ponížil — možná tím naráží na to, že si na službu vydělával výrobou stanů. (2Ko 11:7) A tak možná s nádechem ironie mluví, jako by „obral“ jiné sbory, když od nich přijal hmotnou pomoc, zatímco usilovně pracoval ve prospěch Korinťanů.

hmotnou pomoc: Nebo „podporu“. Řecké slovo o·psoʹni·on doslova znamená „žold; mzda“. V Lk 3:14 (viz studijní poznámku) je použité jako vojenský výraz a vztahuje se na žold nebo příděl pro vojáka. V tomto kontextu označuje skromnou hmotnou podporu, kterou Pavel dostal od některých sborů na pokrytí svých potřeb, když byl v Korintu. — Další výskyty stejného řeckého slova viz studijní poznámky k Ří 6:23; 1Ko 9:7.

abych tak nedal záminku: Pavel odmítal přijímat jakoukoli finanční podporu od korintského sboru. (2Ko 11:9) Naproti tomu „nadmíru vynikající apoštolové“ v Korintu takovou podporu zřejmě přijímali a jejich „záminka“ neboli tvrzení bylo, že Pavel tím, že dělal světskou práci, dokazoval, že není apoštolem jako oni. (2Ko 11:4, 5, 20) Chtěli mít „záminku“, aby „v tom, v čem se chlubí, byli považováni za rovné“ Pavlovi. V tom, v čem se chlubí se možná myslí jejich prohlášení, že jsou způsobilí sloužit jako apoštolové. (2Ko 11:7) Později v této kapitole a ve 12. kapitole Pavel zdůraznil svoje vlastní předpoklady, aby ukázal, že pro jejich tvrzení chybí pevný základ. Také otevřeně řekl, že „nadmíru vynikající apoštolové“ jsou ve skutečnosti „falešní apoštolové, … kteří se vydávají za Kristovy apoštoly“. (2Ko 11:13).

co je důležité z lidského pohledu: To znamená na základě lidských měřítek – chlubit se svými okolnostmi.

Hebrejci? … Izraelité? … potomky Abrahama?: Pavel vysvětluje svůj vlastní rodinný původ, možná proto, že se někteří jeho kritici v Korintu chlubili svým židovským dědictvím a identitou. Nejprve zmiňuje, že je Hebrejec, snad aby zdůraznil rodinné spojení se židovskými předky, včetně Abrahama a Mojžíše. (1Mo 14:13; 2Mo 2:11; Fil 3:4, 5) Pavel tím, že o sobě říká „Hebrejec“, mohl také narážet na svou schopnost mluvit hebrejsky. (Sk 21:40–22:2; 26:14, 15) Zadruhé Pavel říká, že je Izraelita, což je výraz, který se někdy používá pro Židy. (Sk 13:16; Ří 9:3, 4) Zatřetí Pavel výslovně uvádí, že je potomkem Abrahama. Zdůraznil tak, že patří k těm, kdo měli být dědici Božích slibů daných Abrahamovi. (1Mo 22:17, 18) Pavel ale nepřikládal přehnanou důležitost tělesným, tedy čistě rodovým faktorům. (Fil 3:7, 8).

potomky: Nebo „potomstvo“, „potomci“. Doslova „semeno“. (Viz Dodatek A2).

40 ran bez jedné od Židů: Mojžíšův zákon nařizoval kázeňské potrestání provinilců bitím, ale stanovil, že se nesmí dát víc než 40 ran, aby potrestaný nebyl „zostuzen“. (5Mo 25:1-3) Podle jedné židovské tradice se počet ran omezoval na 39, aby ten, kdo trest vykonával, omylem nepřekročil stanovený limit. Pavel dostal maximální trest, což ukazuje, že Židé považovali jeho „provinění“ za velmi závažná. Je pravděpodobné, že bití, o kterém se tady zmiňuje, dostal v synagogách nebo u místních soudů, které s nimi sousedily. (Viz studijní poznámku k Mt 10:17.) Když Pavla bili nežidovští úředníci, nebyli omezeni limity, které stanovoval Mojžíšův zákon. (Viz studijní poznámku k 2Ko 11:25).

třikrát jsem byl zbit pruty: To byl druh trestu, který často udělovaly římské úřady. Kniha Skutků zmiňuje jen jeden z těch „třikrát“, kdy Pavel takový výprask dostal. Stalo se to ještě předtím, než napsal druhý dopis Korinťanům. K tomu bití došlo ve Filipech. (Sk 16:22, 23) Židé ho zbili i v Jeruzalémě, ale není tam zmínka, že by použili pruty. (Sk 21:30-32) Každopádně Pavelovi posluchači v Korintu, který byl římskou kolonií, určitě věděli, že takové bití bylo kruté. Ponižující postup začínal tím, že oběti strhli oblečení. (Srovnej 1Te 2:2.) Římský občan, jako byl Pavel, měl být podle zákona před bitím chráněn. Proto Pavel filiipským úředníkům řekl, že porušili jeho práva. (Viz studijní poznámky ke Sk 16:35, 37).

kamenovali: Pavel tu nejspíš naráží na událost v Lystře popsanou ve Sk 14:19, 20. Kamenování byl způsob popravy, který zmiňuje Mojžíšův zákon. (3Mo 20:2) Nejspíš šlo o davové násilí, do kterého se zapojili fanatičtí Židé a možná i lidé z jiných národů. Záměr byl jasný: Pavla zabít. Dokonce si útočníci po kamenování mysleli, že je mrtvý. Takové brutální činy, jaké tyto verše popisují, musely Pavlovi zanechat trvalé tělesné jizvy.

třikrát jsem zažil ztroskotání lodi: Bible živě popisuje jedno ztroskotání, které Pavel zažil, ale to se stalo až po napsání tohoto dopisu. (Sk 27:27-44) Pavel často cestoval po moři. (Sk 13:4, 13; 14:25, 26; 16:11; 17:14, 15; 18:18-22) Takže bylo mnoho příležitostí, kdy ho mohla taková nehoda potkat. Když Pavel píše, že „noc a den jsem strávil na otevřeném moři“ (dosl. „v hlubině“), nejspíš tím popisuje, co následovalo po jednom z těch ztroskotání. Pavel se možná celou noc i den držel nějakého kusu trosek, zatímco s ním zmítalo rozbouřené moře, dokud ho někdo nezachránil nebo dokud ho vlny nevyplavily na břeh. Ani takové hrozné zážitky ho ale nikdy nezastavily, aby dál cestoval po moři.

v ohrožení řekami, v ohrožení lupiči: Slovo, které Pavel v tomhle verši používá pro „řeky“, je stejné jako to, které je přeložené jako „záplavy“ v Mt 7:25, 27. V oblastech, jako byla Pisidie – kudy Pavel cestoval během své první misionářské cesty – se řeky po deštích často rozvodňovaly a měnily rokle v divoké, smrtelně nebezpečné proudy. Stejná hornatá oblast byla také pověstná tím, že v ní působily bandy lupičů. Pavel těmto nebezpečím čelil ochotně, ne proto, že by jednal bez rozmyslu, ale protože ve své službě přijímal Boží vedení. (Sk 13:2-4; 16:6-10; 21:19) Jeho touha sdílet dobrou zprávu převážila nad jakýmikoli obavami o vlastní pohodlí a bezpečí. – Srovnej Ří 1:14-16; 1Te 2:8.

v chladu a nahotě: Dosl. „v nahotě“. Řecké slovo gy·mnoʹtes může mít význam „nemít dostatečné oblečení“. (Srovnej Jk 2:15; pozn. pod čarou.) Když Pavel řekl, že je „v chladu a nahotě“, popisoval tím těžkosti, které pravděpodobně snášel, když cestoval chladnými oblastmi za nepříznivého počasí, když byl vězněn v chladných věznicích, když ho oloupili a svlékli lupiči, když se brodil ledovými řekami, když vykonával službu, nebo když snášel pronásledování. (Viz studijní poznámku k 1Ko 4:11).

starost: Řecké slovo meʹri·mna, přeložené jako „starost“, se dá přeložit také jako „úzkostná péče; znepokojení“. Jak moc se Pavel o své spolukřesťany zajímal, je vidět z toho, že to zmiňuje uprostřed všech nebezpečí a těžkostí, které vyjmenoval v předchozích verších. (2Ko 11:23-27) Byl v kontaktu s řadou bratrů, kteří mu dávali vědět, jak se duchovně daří křesťanům v různých sborech. (2Ko 7:6, 7; Kol 4:7, 8; 2Ti 4:9-13) Měl hlubokou starost o to, aby všichni zůstali Bohu věrní až do konce. — Viz studijní poznámku k 1Ko 12:25, kde má příbuzné sloveso me·ri·mnaʹo podobný význam.

ten, kdo má být chválen navždy: Řecké gramatické tvary použité v této větě ukazují, že „ten, kdo“ se vztahuje na Jehovu, „Boha a Otce“, a ne na „Pána Ježíše“. Podobná vyjádření chvály Bohu najdeme v Lk 1:68 (viz studijní poznámka); Ří 1:25; 9:5; 2Ko 1:3; Ef 1:3; a 1Pe 1:3.

místodržitel: Nebo „etnarcha“; doslova „vládce národa“. Řecké slovo e·thnarʹkhes, které je tady přeložené jako „místodržitel“, se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen jednou. Označuje postavení nižší než král, ale vyšší než tetrarcha (vládce oblasti). (Viz studijní poznámku k Mt 14:1.) V průběhu staletí ale tohle slovo mělo různé významy. Místodržitel zmíněný v tomto verši působil v Damašku jako zástupce krále Areta, ale jeho národnost ani přesný rozsah jeho pravomocí nejsou jisté.

krále Areta: Aretas IV byl arabský král, který vládl přibližně od roku 9 př. n. l. do roku 40 n. l. Jeho hlavním městem byla nabatejská Petra na jih od Mrtvého moře, ale měl pod kontrolou i Damašek. Pavel tady popisuje události, které se odehrály krátce po jeho obrácení ke křesťanství. Zpráva ve Skutcích říká, že „Židé se spolčili, aby Pavla odstranili“. (Sk 9:17-25) Pavel ale tento útok připisuje místnímu místodržiteli neboli etnarchovi v Damašku, který sloužil pod vládcem Aretem. Mezi Lukášovým a Pavlovým popisem není žádný rozpor. Jeden historický pramen uvádí: „Židé dodali motiv, etnarcha vojenskou sílu.“

koši: Nebo „proutěném koši“. Když Pavel korinťanským křesťanům vyprávěl o svém útěku, použil řecké slovo sar·gaʹne, které označuje pletený koš vyrobený z provazu nebo z propletených proutků. Takový koš se možná používal k přenášení velkého množství sena, slámy nebo vlny. (Viz studijní poznámku ke Sk 9:25).

oknem: Když se tato událost popisuje ve Sk 9:25, řecký text doslova říká „skrz hradbu“. Protože se ale tady ve 2Ko 11:33 konkrétně zmiňuje, že Pavel byl „spuštěn v koši oknem v hradbách“, je dobrý důvod přeložit Sk 9:25 jako „skrz otvor v hradbě“. Někteří se domnívají, že Pavel byl spuštěn oknem v domě jednoho učedníka, který byl součástí městských hradeb.