1. Korinťanům 9

apoštol: Viz studijní poznámku k Ří 1:1.

věřící manželkou: Nebo „sestrou jako manželkou“, tedy manželkou, která je křesťanka. Ženy v křesťanském sboru jsou v duchovním smyslu považovány za sestry. (Ří 16:1; 1Ko 7:15; Jk 2:15).

Kéfas: Jedno ze jmen apoštola Petra. (Viz studijní poznámky k Mt 10:2; 1Ko 1:12.) V tomto verši je Kéfas zmíněn jako ženatý muž. Jak ukazují zprávy v evangeliích, jeho tchyně žila v jeho domě, který sdílel se svým bratrem Ondřejem. (Mt 8:14; Mr 1:29-31; viz studijní poznámku k Lk 4:38.) Tento verš ukazuje, že Kéfasovu manželku ho někdy doprovázela, když vykonával svou službu. Manželky dalších apoštolů i Ježíšových nevlastních bratrů také doprovázely své manžely.

na vlastní náklady: Dosl. „za vlastní mzdu“. Pavel tady používá řecký výraz, který se vztahuje na hmotné „zaopatření“ poskytované lidem ve vojenské službě. (Viz studijní poznámku k Lk 3:14.) V tomto kontextu je ten výraz použitý v přeneseném smyslu, aby ukázal, že pracovití křesťanští „vojáci“ si zaslouží skromnou hmotnou podporu.

Jsou to býci, o které se Bůh stará?: Pavel pokládá tuto řečnickou otázku, aby zdůraznil svou myšlenku. Právě citoval Mojžíšův zákon, kde se píše: „Nenasadíš býkovi náhubek, když mlátí obilí.“ (5Mo 25:4) Stejně jako má pracující býk právo jíst z obilí, které mlátí, tak i křesťan, který se s druhými dělí o duchovní věci, si zaslouží hmotnou podporu. V 1Ko 9:10 Pavel říká, že zákon v 5Mo 25:4 „byl ve skutečnosti napsán kvůli nám“. Neznamená to, že by křesťané mohli přehlížet božskou zásadu, že se se zvířaty má zacházet humánně. Spíš tím myslí, že jestli se tato zásada uplatňuje u pracujících zvířat, pak se uplatňuje s ještě větší naléhavostí u lidí, kteří pracují – zvlášť u těch, kdo se namáhají v Boží službě.

povinnost: Nebo „závazek“. Pavel dostal úkol kázat a cítil se zavázaný tuhle práci dělat. (Sk 9:15-17; Ga 1:15, 16) Řecké slovo přeložené jako „povinnost“ je také přeloženo jako „pádný důvod“. (Ří 13:5) Pavel pokračuje: „Běda mi, kdybych dobrou zprávu neoznamoval!“ Řecké slovo přeložené jako „běda“ používá k vyjádření tísně, kterou by cítil, kdyby svůj závazek nesplnil. Na tom, že zůstane věrný, závisel jeho život. (Srovnej Ez 33:7-9, 18; Sk 20:26.) Pavel možná měl na mysli slova Jeremjáše a Amose. (Jer 20:9; Am 3:8) Jeho pohnutkou ke kázání je ale láska, ne jen pouhý pocit povinnosti. (2Ko 5:14, 20; Fil 1:16).

Pro Židy jsem se stal Židem: Pavlův židovský původ a jeho ochota „dělat všechno pro dobrou zprávu“ mu pomáhaly, aby pokorným Židům mohl účinně pomoct přijmout Ježíše jako Mesiáše. (1Ko 9:23) Například Pavel „vzal [Timotea] a obřezal ho kvůli Židům“. Pavel to udělal – a Timoteus s tím souhlasil – i když obřízka nebyla pro křesťany požadavkem. (Sk 16:1-3).

Pro ty bez Zákona jsem jako bez Zákona: Výraz „ty bez Zákona“ se vztahuje na pohany neboli nežidy, kteří nebyli pod Mojžíšovým Zákonem. Když Pavel vydával svědectví řeckému publiku v Athénách, bral v úvahu jejich způsob uvažování a mluvil o Bohu, kterého neznali; dokonce citoval jejich vlastní básníky. (Sk 17:22-34).

Pro slabé jsem se stal slabým: I když Pavel mluvil důrazně, bral ohled na citlivé svědomí některých Židů a pohanů ve sboru, a tak se „pro slabé … stal slabým“. (Ří 14:1, 13, 19; 15:1).

Ale všechno dělám kvůli dobré zprávě: Tímto vyjádřením Pavel shrnuje, jak přizpůsoboval svůj přístup, aby mohl své poselství účinně předkládat nejrůznějším lidem. (1Ko 9:19-23) Přesto nikdy nepovažoval za přijatelné „falšovat Boží slovo“ ani jednat „vychytrale“ nebo používat klam, aby získával učedníky. (2Ko 4:2).

běžci v závodě: Atletické soutěže byly nedílnou součástí řecké kultury, a tak je Pavel dobře využíval jako názorné příklady. (1Ko 9:24-27; Fil 3:14; 2Ti 2:5; 4:7, 8; Heb 12:1, 2) Křesťané v Korintu znali sportovní klání na Isthmijských hrách, které se konaly poblíž Korintu. Tyto hry se pořádaly každé dva roky. Pavel byl v Korintu pravděpodobně právě v době her v roce 51 n. l. Významem je předčily jen olympijské hry, které se konaly v Olympii v Řecku. Běžci na takových řeckých hrách závodili na tratích různé délky. Když Pavel ve svých příkladech mluvil o běžcích a boxerech, učil tím, jakou hodnotu má sebeovládání, cílevědomost a vytrvalost. (1Ko 9:26).

závod: Slovo „závod“ překládá řecký výraz staʹdi·on neboli stadion. Tento řecký termín se může vztahovat na stavbu, kde se pořádaly běžecké závody a další soutěže, na určitou vzdálenost nebo na samotné běžecké závody. V tomto kontextu Pavel mluví o běhu. Délka řeckého staʹdi·on se místo od místa lišila. V Korintu to bylo asi 165 m. Přibližná délka římského stadionu byla 185 m. (Viz Dodatek B14).

ale jen jeden dostane cenu: Ve starověkých řeckých atletických soutěžích vítěz dostal jako cenu věnec, obvykle z listí. Taková koruna byla známkou velké cti a zřejmě byla na stadionu vystavená, aby soutěžící cenu viděli. Pavel povzbuzoval pomazané křesťany, aby usilovali o něco mnohem lepšího než o pomíjivý věnec – o neporušitelnou korunu nesmrtelného života. Aby křesťan vyhrál, musí mít oči upřené na cenu. (1Ko 9:25; 15:53; 1Pe 1:3, 4; 5:4).

každý, kdo závodí: Nebo „každý sportovec“. Řecké sloveso použité v tomto verši souvisí s podstatným jménem, které se často používalo pro atletické soutěže. V Heb 12:1 je toto podstatné jméno použito obrazně pro křesťanský „závod“ o život. Stejné podstatné jméno se používá i v obecnějším významu „zápas“ (Fil 1:30; Kol 2:1) nebo „boj“ (1Ti 6:12; 2Ti 4:7). Tvary řeckého slovesa, které je použito tady v 1Ko 9:25, jsou přeloženy jako „vynakládejte usilovné úsilí“ (Lk 13:24), „vynakládá [úsilí]“ (Kol 1:29; 4:12; 1Ti 4:10) a „bojuj“ (1Ti 6:12). (Viz studijní poznámku k Lk 13:24).

se ovládá ve všem: Když se sportovci připravovali na soutěž, projevovali sebeovládání. Mnozí si omezovali jídelníček a někteří se zdržovali vína. Historik Pausaniás napsal, že trénink na olympijské hry trval deset měsíců, a předpokládá se, že příprava na jiné významné hry trvala podobně dlouho.

Mířím svými ranami: Pavel se tady přirovnává k boxerovi, který se snaží vyhrát boxerský zápas. Dobře vycvičený boxer dává svým úderům směr a sílu, aby se počítaly, a neplýtvá energií tím, že „nebil do vzduchu“. Podobně i křesťan potřebuje své úsilí dobře zaměřovat a mít stále na mysli svůj konečný cíl — odměnu v podobě věčného života. (Mt 7:24, 25; Jk 1:22) Bojuje s každou překážkou nebo výzvou — včetně těch, které vycházejí z jeho vlastního nitra — a které by mohly způsobit, že selže. (1Ko 9:27; 1Ti 6:12).

tluču: Nebo „trestám; přísně kázeňsky vedu“. Řecké slovo přeložené jako „tluču“ doslova znamená „udeřit pod [oko]“. Křesťan se potřebuje káznit a uplatňovat sebeovládání do takové míry, že to může působit dokonce tak bolestivě jako rána pod oko. Taková přísná sebekázeň mu pomůže, aby „nepřišel o schválení“ před Bohem.—Srovnej studijní poznámku k Lk 18:5.