1. Korinťanům 4

služebníky: Nebo „podřízené“. Použité řecké slovo hy·pe·reʹtes označuje někoho, kdo slouží jako „pomocník“. (Sk 13:5, pozn. pod čarou) „Kristovi služebníci“ ochotně plní Kristovy příkazy.

správce: Nebo „správce domu“. Řecké slovo pro „správce“ (oi·ko·noʹmos) se vztahuje na sluhu, který byl pověřen vedením domácnosti, včetně správy pánova podnikání, majetku a dalších služebníků. Správce měl postavení, které vyžadovalo velkou důvěru, a očekávalo se od něj, že bude věrný. (1Ko 4:2) Pavel si uvědomoval, že jeho správcovství zahrnuje střežení „Božích posvátných tajemství“ a věrné předávání těchto tajemství druhým podle pokynů Pána, Ježíše Krista. (1Ko 9:16; viz studijní poznámka k Lk 12:42).

lidský soud: Nebo „lidský soudní dvůr“. Doslova „lidský den“. Řecký výraz pro „den“ se tady používá ve smyslu dne určeného ke zvláštnímu účelu. V tomto případě jde o den, který lidský soudce stanovil pro soudní řízení nebo pro vynesení rozsudku. Jak ukazuje souvislost, Pavel se hlavně nezabýval tím, jak ho posoudí lidé — ať už Korinťané, nebo nějaký lidský soud v určený den. Spíš mu šlo o budoucí Den soudu, kdy bude soudit Bůh prostřednictvím Ježíše. (1Ko 4:4, 5).

Ten, kdo mě posuzuje, je Jehova: Pavel se nezabýval tím, jak ho soudí lidé. Nespoléhal ani na svůj vlastní úsudek o sobě. (1Ko 4:1-3) Místo toho mu velmi záleželo na tom, jak se na něj dívá Jehova. Z Hebrejských písem Pavel dobře věděl, že Jehova je ten, kdo své služebníky zkoumá. (Ža 26:2; Př 21:2; Jer 20:12; k použití Božího jména v tomto verši viz Dod. C3 úvod; 1Ko 4:4).

Nejděte nad to, co je napsáno: Tato věta není citátem z Hebrejských písem. Zdá se ale, že šlo o dobře známé pravidlo nebo rčení. Toto pravidlo naznačuje, že Boží služebníci nemají učit nic, co by šlo nad rámec zákonů a zásad vyjádřených v Božím inspirovaném Slově. Křesťané by například neměli překračovat hranice, které Písma stanovují v tom, jak se dívat sami na sebe a na druhé. Korinťané se chytili do pasti, když se chlubili určitými lidmi, možná Apollem a dokonce i Pavlem. Jednoho upřednostňovali před druhým, a tím vytvářeli nejednotu. Pavel možná Korinťanům názorně ukázal, o co jde, tím, že až do tohoto místa ve svém dopise několikrát citoval Hebrejská písma. Dělal to, aby podpořil své argumenty, a používal přitom obrat „je napsáno“. (1Ko 1:19, 31; 2:9; 3:19; viz také 1Ko 9:9; 10:7; 14:21; 15:45).

divadelním představením: Dosl. „divadlem“. Řecké slovo theʹa·tron se může vztahovat buď na místo, kde se představení koná (Sk 19:29, 31), nebo – jako v tomto verši – na samotné představení. Pavel možná narážel na obvyklý závěrečný výstup římských gladiátorských her v aréně amfiteátru. Někteří účastníci byli vyvedeni nazí a bezbranní a pak byli brutálně zabiti. Severozápadně od tržiště v Korintu bylo divadlo, které pojalo asi 15 000 lidí. V té době se pravděpodobně už používal i amfiteátr v severovýchodním rohu města. Křesťané v Korintu proto mohli Pavlovu zmínku o tom, že apoštolové se stali „divadelním představením pro svět“, dobře chápat.

pro svět, anděly i lidi: V této souvislosti se řecké slovo pro „svět“ (koʹsmos) vztahuje na celé lidstvo. Když Pavel zmiňuje „anděly“, nerozšiřuje tím význam slova „svět“, jako by zahrnovalo neviditelné duchovní tvory a viditelné lidské tvory. Spíš říká, že mezi těmi, kdo se na toto představení dívají, není jen svět lidstva, ale i andělé. V 1Ko 1:20, 21, 27, 28; 2:12; 3:19, 22 Pavel použil slovo koʹsmos ve významu světa lidstva a tady je možné mu rozumět stejně.

nemáme co na sebe: I když řecké sloveso doslova znamená „být nahý“, v tomto kontextu se tím myslí, že je člověk špatně oblečený. (Viz studijní poznámku k Mt 25:36.) Pavel zjevně staví svůj život plný sebeobětování do kontrastu se životem některých křesťanů v Korintu, kteří se vychloubali, ale žili v poměrně pohodlných podmínkách. (1Ko 4:8-10; srovnej 2Ko 11:5).

smetí: Nebo „odpadky; smetí“. Řecká slova použitá v tomto verši pro „smetí“ (pe·ri·kaʹthar·ma) a pro odpad (pe·riʹpse·ma) jsou silné výrazy s podobným významem. Vyskytují se jen tady v Křesťanských řeckých písmech. Obě označují odpadní zbytky – to, co lidé vyhodí po očištění, nebo to, co se seškrábne a smyje. Někteří Pavlovi kritici ho a jeho misionářskou činnost zjevně takto vnímali.

vychovatelů: Nebo „tutorů“. V biblických dobách měly mnohé bohaté řecké a římské domácnosti vychovatele neboli tutora. Byl to důvěryhodný otrok nebo najatý pracovník. Jeho úkolem bylo doprovázet dítě do školy a ze školy a chránit ho před tělesnou nebo mravní újmou. Vychovatel mohl být také do určité míry zodpovědný za mravní výchovu dítěte a dokonce i za kázeň. (Ga 3:24, 25) Pavel tady tento výraz používá v přeneseném smyslu pro muže, kterým byla svěřena duchovní péče o křesťany v Korintu. (1Ko 3:6, 10).

jsem se stal vaším otcem: Pavel se tady přirovnává k otci, protože někteří křesťané v Korintu byli v duchovním smyslu jeho dětmi. Během roku a šesti měsíců, které tam strávil, mnohým osobně přinesl dobrou zprávu. (Sk 18:7-11) Výrazně se podílel na založení sboru v Korintu a duchovně je posiloval. (1Ko 3:5, 6, 10; srovnej 3Ja 4.) Pavel ale nenaznačoval, že by se na něj slovo „otec“ mělo používat jako titul, protože to by bylo v rozporu s jasným Kristovým pokynem. (Mt 23:8, 9; viz studijní poznámka k Mt 23:9).

moje metody: Dosl. „moje cesty“. Některé překlady uvádějí „způsob života, který vedu“ nebo „způsob, jak žiju“. Kontext ale ukazuje, že Pavel nemluví jen o svém osobním křesťanském chování. Dál totiž říká: „které vyučuji všude v každém sboru“, a tím dává najevo, že má na mysli své metody vyučování a zásady, kterými se řídil, když vykonával svou křesťanskou službu.

pokud bude Jehova chtít: Vyjádření, které zdůrazňuje, že když něco děláme nebo plánujeme, je potřeba brát v úvahu Boží vůli. Apoštol Pavel se tímto principem řídil. (Sk 18:21; 1Ko 16:7; Heb 6:3) Učedník Jakub navíc své čtenáře vybízel, aby říkali: „Pokud bude Jehova chtít, budeme žít a uděláme to nebo ono.“ (Jk 4:15) Jakub tím nemyslel, že křesťané to musí vždycky říkat nahlas. Ani by to neměli používat pověrčivě nebo jen jako prázdnou frázi. Místo toho by se měli snažit poznat Boží vůli a jednat v souladu s ní. (Viz Dodatek C3 – úvod; 1Ko 4:19).