Lukáš 16

správce: Nebo „správce domu; domácí správce“. (Viz studijní poznámku k Lk 12:42).

měr: Nebo „batů“. Řecké slovo baʹtos někteří badatelé ztotožňují s hebrejskou mírou bat. Na základě střepů nádob s označením „bat“ ve starověkých hebrejských znacích se objem míry bat odhaduje přibližně na 22 l (5,81 gal).—Viz Slovníček, „Bat“, a Dodatek B14.

velkých měr: Nebo „korů“. Řecké slovo koʹros někteří badatelé ztotožňují s hebrejskou mírou kor, která se rovnala deseti mírám bat. Pokud se míra bat počítá jako 22 l, pak míra kor odpovídá 220 l. (Viz studijní poznámku k Lk 16:6; Slovníček „Bat“, „Kor“ a Dodatek B14).

zachoval se prozíravě: Nebo „jednal vychytrale (obezřetně)“. Řecké slovo phro·niʹmos je tady přeloženo jako „prozíravě“. Tvary příbuzného přídavného jména jsou později v tomto verši přeloženy jako prozíravější (v části „Synové tohoto systému jsou totiž v jednání s druhými prozíravější…“) a jako „obezřetný“ v Mt 7:24; 24:45; 25:2; a Lk 12:42. (Viz studijní poznámky k Mt 24:45; Lk 12:42).

tento systém: Řecké slovo ai·onʹ, jehož základní význam je „věk“, se může vztahovat na stav věcí nebo na rysy, které odlišují určité časové období, epochu neboli věk. V tomto kontextu se vztahuje na současný nespravedlivý systém a světský způsob života.—Viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.

přátele: Tedy přátele v nebi – Jehovu Boha a Ježíše Krista, jediné, kdo mohou druhé přijmout do „věčných obydlí“.

nepoctivého bohatství: Doslova „mamona nepoctivosti“. Řecké slovo ma·mo·nasʹ (se semitským původem), které se tradičně překládá jako „mamona“, se obecně chápe jako označení peněz nebo bohatství. (Viz studijní poznámku k Mt 6:24.) Ježíš zjevně považoval tento druh bohatství za nepoctivý, protože je pod kontrolou hříšných lidí, obvykle slouží sobeckým cílům a často se získává nepoctivým jednáním. Také vlastnictví nebo touha po hmotném bohatství může vést k nezákonným skutkům. Doslovné bohatství může ztratit svou hodnotu, a proto by do něj člověk neměl vkládat důvěru. (1Ti 6:9, 10, 17–19) Místo toho by ho měl používat, aby si dělal přátele s Jehovou a Ježíšem, kteří mohou člověka přijmout do „věčných obydlí“.

věčných obydlí: Doslova „věčných stanů“. Zjevně jde o dokonalá obydlí ve věčném novém světě – ať už v nebeském Království s Ježíšem Kristem, nebo v pozemském ráji pod vládou tohoto Království.

nenávidět: To znamená být méně oddaný. (Viz studijní poznámku k Lk 14:26).

sloužit: Viz studijní poznámku k Mt 6:24.

bohatství: Viz studijní poznámku k Mt 6:24.

Zákon a Proroci: „Zákon“ označuje biblické knihy od 1. Mojžíšovy po 5. Mojžíšovu. „Proroci“ označují prorocké knihy Hebrejských písem. Když se ale tyto výrazy použijí společně, můžou se chápat i jako označení celých Hebrejských písem. (Mt 5:17; 7:12; 22:40; viz studijní poznámku k Mt 11:13).

se do něho tlačí: Řecké slovo použité na tomto místě v základním významu vyjadřuje energické, důrazné jednání nebo úsilí. Někteří překladatelé Bible mu dali negativní význam (že jde o násilné jednání nebo o to, že někdo zakouší násilí). Ale souvislost, totiž že „se oznamuje dobrá zpráva o Božím království“, ukazuje, že je rozumné chápat tento výraz v pozitivním smyslu: „jít za něčím s nadšením; usilovně o to usilovat“. Tato slova zjevně popisují energické jednání a úsilí těch, kdo reagovali na kázání dobré zprávy o Božím Království, a tím se dostali do postavení, aby se mohli stát budoucími členy tohoto Království.

jediná čárka: V hebrejské abecedě, která se používala v Ježíšově době, měly některé znaky drobnou čárku, která odlišovala jedno písmeno od druhého. Ježíšova nadsázka tak zdůraznila, že Boží slovo se splní do nejmenšího detailu. (Viz studijní poznámku k Mt 5:18).

dopouští se cizoložství: Řecké sloveso moi·kheuʹo se vztahuje na porušení manželské věrnosti v oblasti sexu. V Bibli se cizoložství týká dobrovolných skutků „sexuální nemravnosti“ mezi ženatým (vdanou) člověkem a někým, kdo není jeho (jejím) manželským partnerem. (Srovnej studijní poznámku k Mt 5:32, kde se rozebírá výraz „sexuální nemravnost“, přeložený z řeckého por·neiʹa.) V době, kdy byl platný Mojžíšův zákon, se za cizoložství považoval pohlavní styk s manželkou nebo snoubenkou jiného muže. (Viz studijní poznámky k Mt 5:27; Mr 10:11).

rozvedenou ženu: Tedy ženu rozvedenou z jiného důvodu než kvůli sexuální nemravnosti. (Viz studijní poznámku k Mt 5:32).

žebráka: Nebo „chudého člověka“. Řecké slovo může označovat někoho, kdo je velmi chudý nebo úplně nuzný. Použití tohoto slova vytváří ostrý kontrast k boháči v Ježíšově ilustraci. V obrazném smyslu je použito v Mt 5:3 ve spojení přeloženém jako „ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu“, doslova „ti, kdo jsou chudí (potřební; nuzní; žebráci) v duchovním ohledu“. Vyjadřuje to myšlenku lidí, kteří si bolestně uvědomují svou duchovní chudobu a svou potřebu Boha. (Viz studijní poznámku k Mt 5:3).

Lazar: Pravděpodobně řecká podoba hebrejského jména Eleazar, které znamená „Bůh pomohl“.

psi: Podle Mojžíšova zákona byli psi nečistí. (3Mo 11:27) Psi, kteří olizovali žebrákovy vředy, byli zřejmě mrchožrouti, kteří se potulovali po ulicích. V Hebrejských písmech se výraz „pes“ často používá v hanlivém smyslu. (5Mo 23:18, pozn. pod čarou; 1Sa 17:43; 24:14; 2Sa 9:8; 2Kr 8:13; Př 26:11) V Mt 7:6 se výraz „psi“ obrazně používá pro lidi, kteří si neváží duchovních pokladů. Protože psi byli pro Židy nečistí a v Bibli se o nich v přeneseném významu mluví nepříznivě, zmínka o „psech“ v tomto podobenství jasně ukazuje, v jak bídném stavu byl žebrák jménem Lazar. (Všimni si slov: „Dokonce přicházeli psi a olizovali mu vředy.“) (Viz studijní poznámky k Mt 7:6; 15:26).

k Abrahamovi: Dosl. „do Abrahamova náručí“. Místo v náručí vyjadřovalo zvláštní přízeň a blízké přátelství. (Viz studijní poznámku k Jan 1:18.) Toto obrazné vyjádření vychází ze zvyku stolovat vleže na lehátkách tak, že se člověk mohl opřít o náruč neboli hruď zvlášť blízkého přítele. (Jan 13:23-25).

hrobě: Nebo „Hádes“, tedy společný hrob lidstva. – Viz Slovníček, „Hrob“.

vedle něj: Doslova „v jeho náručí“. (Viz studijní poznámku k Lk 16:22).

Mají Mojžíše a Proroky: Tedy Mojžíšovy spisy a spisy proroků, které se každou sobotu četly v synagogách (Sk 15:21) a které je měly přivést k tomu, aby přijali Ježíše jako Božího Mesiáše a Krále.