1. Korinťanům 3

mlékem, ne hutným jídlem: Mléko pomáhá mladým růst a vyvíjet se. Podobně i noví křesťané duchovně rostou a vyvíjejí se, když čerpají sílu ze základního biblického učení. (Heb 5:12–6:2) Tyto základní pravdy jsou nezbytné ke záchraně. (1Pe 2:2) Pavel ale chce, aby korinťanští křesťané „směřovali k dospělosti“, jak později vybízí i hebrejské křesťany v Jeruzalémě. (Heb 6:1) Proto zdůrazňuje, jak důležité je přijímat hutné jídlo, tedy hlubší duchovní pravdy.

Apollo: Viz studijní poznámku k 1Ko 1:12.

Služebníci: Nebo „sluhové“. Bible často používá řecké slovo di·aʹko·nos pro někoho, kdo nepolevuje v pokorné službě ve prospěch druhých. (Viz studijní poznámku k Mt 20:26.) V Ří 15:8 je tento výraz použit k popisu Ježíše. (Viz studijní poznámku.) V tomto verši (1Ko 3:5) Pavel popisuje sebe a Apolla jako „služebníky“, kteří Korinťanům pomohli, aby se stali věřícími („jejichž prostřednictvím jste uvěřili“). Jejich služba, stejně jako služba všech pokřtěných křesťanů, zahrnovala uspokojování duchovních potřeb druhých lidí. (Lk 4:16-21).

Já jsem sázel, Apollos zaléval: Pavel používá práci zemědělce, aby znázornil křesťanskou službu. Pavel zasel semínko poselství o Království na „poli“ v Korintu, když tam lidem přinesl dobrou zprávu. Apollos to semínko zaléval a vyživoval tím, že přišel později a dál Korinťany vyučoval. (Sk 18:24; 19:1) Bůh ale prostřednictvím svého ducha způsobil duchovní růst nových učedníků. Smyslem Pavlova přirovnání bylo, že duchovní růst nezávisí na žádném jednotlivém člověku. Všichni jsou služebníci, kteří spolupracují jako „Boží spolupracovníci“. (1Ko 3:9) Bůh žehná nesobeckému, jednotnému úsilí svých služebníků a je to on, kdo je zodpovědný za růst.

mají stejný cíl: Nebo „mají jeden záměr“. Pavel tady popisuje jednotu mezi křesťanskými služebníky, když spolupracují mezi sebou a s Bohem. (1Ko 3:9) Řecké slovo, které je tady přeložené jako „jeden“, je ve středním rodě (vyjadřuje „jednu věc“), ne v mužském rodě (vyjadřuje „jednu osobu“). Pavel tedy mluví o tom, že jsou „jedno“ v tom smyslu, že jsou jednotní v činnosti a spolupráci. — Viz studijní poznámky k Jan 10:30; 17:11, 21, kde je řecké slovo pro „jeden“ použité podobným způsobem.

Boží spolupracovníci: Řecké slovo pro „spolupracovník“, sy·ner·gosʹ, se v Křesťanských řeckých písmech objevuje více než desetkrát, nejčastěji v Pavlových dopisech. Tento výraz se používá o těch, kdo společně spolupracovali na šíření dobré zprávy. (Ří 16:9, 21; 2Ko 1:24; 8:23; Fil 2:25; 4:3; Kol 4:11; Fm 1, 24) Pavel tady upozorňuje na velkou výsadu, kterou křesťanští služebníci mají, že jsou „Boží spolupracovníci“. (Viz studijní poznámku k 1Ko 3:6.) Podobnou myšlenku Pavel vyjadřuje v 2Ko 6:1, kde mluví o tom, že „spolupracujeme s ním“, tedy s Bohem. (2Ko 5:20; viz studijní poznámku k Ří 16:3).

Vy jste Boží pole: Skutečným a právoplatným Vlastníkem pole, na kterém rostli křesťané, byl Bůh, ne Pavel. Kdyby Bůh nedal své požehnání a svého ducha, veškerá práce, kterou Pavel nebo Apollos vykonali, by byla bez výsledku. (Viz studijní poznámku k 1Ko 3:6.) Výraz přeložený jako „pole“ (řecky ge·orʹgi·on) se v Křesťanských řeckých písmech objevuje jen tady. I když korintská ekonomika byla založená hlavně na obchodu, tato oblast byla proslulá úrodností. Kromě tohoto přirovnání ze zemědělství Pavel v tomto verši uvádí ještě další přirovnání, a to ze stavebnictví. (Viz studijní poznámku k výrazu Boží stavba v tomto verši.) Pavel se obrací na různé členy sboru, protože stavění i zemědělství patřily ve starověkém světě k běžným činnostem.

Boží stavba: Pavel tady přirovnává křesťanský sbor ke stavbě. V následujícím verši se přirovnává ke staviteli, který spolupracuje s Bohem na duchovním stavebním díle, aby vznikali křesťanští učedníci s trvalými vlastnostmi. (1Ko 3:10-15) V 1Ko 3:16 (viz studijní poznámku) Pavel nazývá sbor „Božím chrámem“. V Ef 2:21, 22 je sbor označen jako „svatý chrám“, ve kterém Bůh přebývá „prostřednictvím ducha“. To znamená, že Bůh používá svého svatého ducha neboli neviditelnou činnou sílu, aby ty, kdo jsou ve sboru, podněcoval, posiloval a pomáhal jim rozvíjet jeho ovoce. (Ga 5:22, 23) Apoštol Petr používá podobné přirovnání, když učedníky nazývá „živými kameny“. (1Pe 2:5) Apoštolové a proroci jsou přirovnáni k základu a Ježíš je „základní nárožní kámen“. (Ef 2:20).

zkušený stavitel: Nebo „moudrý vedoucí prací“. Obecně řečeno, „… stavitel“ (řecky ar·khi·teʹkton, což by se dalo doslova přeložit jako „hlavní řemeslník“) měl na starosti stavbu a pracoval přímo na staveništi. Najímal řemeslníky a dohlížel na jejich práci. V tomto verši se Pavel přirovnává ke staviteli, který spolupracuje s Bohem na duchovní stavební činnosti, jejímž cílem je vytvářet křesťanské učedníky s trvalými vlastnostmi. (1Ko 3:9-16) V Křesťanských řeckých písmech se tento výraz používá jen tady; příbuzný řecký výraz teʹkton se překládá jako „tesař“ a je použit o Ježíšovi a jeho adoptivním otci Josefovi. (Viz studijní poznámky k Mt 13:55; Mr 6:3).

ze zlata, stříbra nebo drahokamů, ze dřeva, sena nebo slámy: Pavel povzbuzoval korintské křesťany, kteří navazovali na jeho práci, aby nové učedníky dobře vyučovali a pomáhali jim budovat si v sobě křesťanské vlastnosti. (1Ko 3:6) Aby to znázornil, postavil proti sobě kvalitní, odolné a ohni vzdorující stavební materiály a materiály laciné, dočasné a snadno hořlavé. V bohatém, ale různorodém městě, jako byl Korint, bylo bezpochyby mnoho staveb obou typů. Stály tam působivé chrámy z obrovských, drahých kamenných bloků, možná zdobené zlatem a stříbrem. Tyto trvanlivé budovy pravděpodobně nebyly daleko od chatrčí a tržních stánků z hrubých dřevěných konstrukcí, se střechami doškovými ze slámy. V obrazném stavebním díle „zlato, stříbro a drahokamy“ představují vlastnosti jako silná víra, zbožná moudrost, duchovní rozlišovací schopnost, věrnost a láskyplné ocenění Jehovy a jeho zákonů. Takové vlastnosti jsou nezbytné, má-li mít křesťan pevný vztah k Jehovovi Bohu – pouto, které obstojí ve zkouškách víry.

bude to, jako by unikl z ohně: Křesťanský služebník musí ke stavění používat materiály odolné vůči ohni, tedy pomáhat svému studentovi rozvíjet křesťanské vlastnosti, které obstojí ve zkouškách víry. (1Ko 3:10–14) Pokud křesťanský učitel neodvádí svou práci tak, jak je mu to uloženo, může zjistit, že jeho obrazné stavební dílo „shoří“, když je vystaveno ohnivé zkoušce. (Mt 28:19, 20; Ří 2:21, 22; 1Ti 4:16; 2Ti 2:15; 4:2) Také sám učitel může trpět jako člověk, který při požáru přišel o všechno a sám byl zachráněn jen tak tak — „jako by unikl z ohně“. Pavel používá výraz „oheň“ v obrazném smyslu. Stejně tak i jiní starověcí řečtí autoři používali obrat „skrze oheň“ jako metaforu pro vyjádření toho, že někdo jen těsně unikl zkoušce nebo obtížné situaci.

vy sami jste Boží chrám: Je to jeden z několika případů, kdy Bible přirovnává lidi k chrámu. Ježíš takové přirovnání použil o sobě v Jan 2:19 a Písma předpověděla, že bude „hlavním úhelným kamenem“ takové duchovní stavby. (Ža 118:22; Iz 28:16, 17; Sk 4:10, 11) Řecké sloveso použité ve vyjádření „vy sami jste“ je ve druhé osobě množného čísla, což ukazuje, že „Boží chrám“, ve kterém přebývá Boží duch, tvoří celý sbor. Tito pomazaní křesťané, kteří slouží jako podkněží, jsou „Boží stavba“ (1Ko 3:9; viz studijní poznámka), a proto verš 17 zdůrazňuje svatost tohoto duchovního chrámu a varuje každého, kdo by se ho pokusil znečistit. V Ef 2:20-22 a 1Pe 2:6, 7 používají Pavel a Petr podobná přirovnání o Ježíšovi a jeho následovnících.

tento systém: Viz studijní poznámku k 1Ko 1:20.

je přece napsáno: Pavel tady cituje Elifaza Temanského. Když Elifaz mluvil s Jobem, nesprávně použil výrok „chytá moudré na jejich vlastní vychytralost“. (Job 4:1; 5:13) Pavel tím neschvaloval všechno, co Elifaz řekl — mnoho z toho bylo buď nepravdivé, nebo špatně použité. (Job 42:7) Elifazův výrok v Job 5:13 ale vyjadřuje obecné pozorování, které je podobné myšlenkám vyjádřeným i jinde v Písmu. (Ža 10:2; srovnej Job 5:17 s Ža 94:12.) Pavel pod inspirací tato slova cituje, aby ukázal, že lidská moudrost se Boží moudrosti v žádném případě nemůže rovnat.

Jehova: V tomto citátu ze Ža 94:11 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, které je vyjádřeno čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako JHVH). (Viz Dodatek C1 a C2).

Kéfas: Viz studijní poznámku k 1Ko 1:12.