Kolosanům 2

Laodicea: Bohaté město v západní části Malé Asie (nedaleko dnešního Denizli v Turecku), asi 18 km od Kolos a přibližně 150 km od Efezu. (Viz Příl. B13.) Město leželo v úrodném údolí řeky Lykos na křižovatce důležitých obchodních cest. Tento verš naznačuje, že Pavel v Laodiceji nekázal dobrou zprávu. Přesto tam království Boží zvěst dosáhlo (Sk 19:10) a vzniklo tam sborové společenství stejně jako v nedalekých Kolosech a Hierapoli (Ko 4:13, 15, 16). Písmo zmiňuje město Laodiceu pouze v knihách Kolosanům a Zjevení.​—Zj 1:11; 3:14.

viděli mě osobně: Nebo „se se mnou setkali tváří v tvář“. Dosl. „viděli mou tvář v těle“.​—Viz studijní poznámku k Ř 3:20.

posvátné tajemství Boží, totiž Kristus: Boží posvátné tajemství se soustředí na to, co Pavel nazývá „posvátným tajemstvím o Kristu“. (Kol 4:3) Toto posvátné tajemství má však mnoho aspektů.​—Viz studijní poznámky k Mt 13:11; 1K 2:7; Ef 1:9.

Pečlivě skryté v něm: Kvůli důležité roli, kterou Jehova Bůh svému Synovi svěřil v naplňování svých záměrů, lze říci, že všechny poklady moudrosti a poznání jsou v něm skryty. To, že jsou „skryty“, neznamená, že by taková vzácná moudrost a poznání byly pro lidi nepochopitelné. Člověk však musí projevovat víru v Ježíše Krista jako Božího Syna, aby porozuměl skutečnému smyslu Písma. (Mt 13:11) Ježíšova učení otevřela mysl jeho následovníkům, aby poznali úžasné pravdy, kterým dříve nerozuměli, včetně toho, jak jeho vlastní život a služba naplnily biblické proroctví. (Lk 24:25-27, 32) Také zjevil svého Otce lidem, aby jim pomohl poznat Boha lépe, než ho kdy předtím znali. (Lk 10:22) Protože je Ježíš Božím prvorozeným Synem, zná Otce a jeho způsoby lépe než kdokoli jiný.​—Kol 1:15, 16, 18.

zakořeněni: V tomto verši Pavel používá tři různé slovní obrazy, aby popsal, jak by měl křesťan „pokračovat v chůzi ve spojení“ s Kristem. (Kol 2:6) Prvním z nich zdůrazňuje, že křesťané by měli být pevní jako strom s hlubokými, silnými kořeny.​—Viz studijní poznámku k Ef 3:17.

budováni v něm: To znamená v Ježíši Kristu. Tímto slovním obrazem Pavel zdůrazňuje, že křesťan by měl být pevný jako budova stojící na dobrém základu.​—Viz studijní poznámku k Ef 3:17.

upevňováni ve víře: Toto je třetí fráze popisující, jak by měl křesťan „pokračovat v chůzi ve spojení“ s Kristem. (Kol 2:6) Poté, co použil slovní obrazy ze zemědělství („zakořeněni“) a architektury („budováni“), Pavel používá slovní zásobu z obchodní a právní oblasti. Řecké slovo pro „upevňováni“ má právní konotace a může být také přeloženo jako „ověřovat; činit pevným; zaručovat“. (Ří 15:8; 1Ko 1:8; 2Ko 1:21) Jeden lexikon překládá tento výraz jako „utvrzeni ve víře“. Pavel používá příbuzné řecké podstatné jméno v dopise křesťanům ve Filipi, když mluví o „právním stvrzení“ dobré zprávy. (Fp 1:7) Jak křesťané získávají přesné poznání Boha, získávají další důvody, aby viděli, že jejich víra v něj je dobře založená.

vás zajme: Nebo „odnese vás jako kořist.“ Jeden lexikon definuje řecké slovo jako „získat kontrolu tím, že někoho odvede jako kořist, učinit zajatcem.“ Dále uvádí: „v obrazném smyslu odvádět někoho [od] pravdy do otroctví omylu.“

filosofie: Řecké slovo phi·lo·so·phiʹa, které se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde, doslova znamená „láska k moudrosti.“ V Pavlově době mělo toto slovo široké použití. Obvykle odkazovalo na mnohé skupiny a školy myšlení, včetně náboženských. V jediné zaznamenané výměně názorů mezi Pavlem a řeckými filosofy se diskuse točila kolem náboženských otázek. (Sk 17:18-31) Různé školy filosofie byly aktivní ve východní části Římské říše, kde se nacházela Kolosy. Jak kontext, tak gramatická konstrukce Kol 2:8 naznačují, že Pavla zvláště znepokojovali judaizátoři, kteří prosazovali dodržování Mojžíšova zákona, včetně požadované obřízky, svátečních dnů a zdržení se konzumace určitých potravin.​—Kol 2:11, 16, 17.

klam: Nebo „svod.“ Řecké slovo použité zde je také přeloženo jako „klamná moc“ (Mt 13:22; Žd 3:13) a „klamná učení“ (2Pt 2:13).

prvotní věci světa: Pavel používá stejný výraz ve svém dopise Galatským.​—Viz studijní poznámku k Ga 4:3.

ne podle Krista: Filosofie, kterou Pavel zmiňuje, byla lidského původu. Pavel nebyl proti pravému poznání, neboť se modlil, aby křesťané v Kolosách „byli naplněni přesným poznáním“ Boží vůle. Ale jak ukázal, aby někdo získal takové poznání a pravou moudrost, musí ocenit roli Ježíše Krista v uskutečňování Božího záměru.​—Kol 1:9, 10; 2:2, 3.

v něm přebývá tělesně všechna plnost božské vlastnosti: Kontext ukazuje, že mít tuto „božskou vlastnost“ nečiní Ježíše Krista rovným Všemohoucímu Bohu, jak někteří tvrdí. V předchozí kapitole Pavel uvádí: „Bohu se zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost,“ tedy v Kristu. (Kol 1:19) Otec je tedy tím, kdo způsobil, že Kristus má „plnost božské vlastnosti“. V Kol 1:15 Pavel říká, že Ježíš je „obraz neviditelného Boha“, nikoli Bůh sám. Kol 1:19-22 popisuje smíření, které Bůh uskutečňuje skrze Krista, a Kol 2:12 ukazuje, že Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Dále Pavel později říká, že „Kristus sedí po pravici Boží“. (Kol 3:1) Tato tvrzení ukazují, že vlastnictví této „plnosti“ nečiní Ježíše Krista totožným s Bohem, Všemohoucím.

božské vlastnosti: Nebo „božství“. „Božská vlastnost“ zahrnuje všechny vynikající vlastnosti Ježíšova nebeského Otce a Boha, a ty také přebývají v Kristu. Řecké slovo (the·oʹtes), které se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde, je odvozeno od řeckého slova pro „boha“, the·osʹ, ale liší se významem. Mnoho slovníků uvádí definice jako „božský charakter; božská přirozenost; božství“. Tento termín používali starověcí řečtí spisovatelé k popsání vlastnosti nebo stavu, který mohl být získán nebo ztracen v důsledku něčího chování. Je zřejmé, že takový termín byl aplikován na stvořené bytosti, a ne výhradně na všemocného a věčného Boha, Jehovu. Existuje tedy solidní základ pro překlad the·oʹtes jako odkaz na božskou vlastnost, nikoli na samotného Boha.

v něm jste došli plnosti: Význam tohoto výroku vysvětluje kontext, který říká, že „v [Kristu] jsou pečlivě ukryty všechny poklady moudrosti a poznání“. Ježíš Kristus svým následovníkům poskytl vše, co potřebovali, aby byli „v něm vybudováni a upevněni ve víře“. (Kol 2:3, 6, 7) Kromě toho Kol 2:13-15 vysvětluje, že Kristus osvobodil křesťany od Zákona smlouvy. Křesťané nepotřebují Zákon; ani nepotřebují lidskou filozofii a tradici. (Kol 2:8) Mají vše, co potřebují, drahocennou „plnost“ skrze Krista.​—Kol 2:10-12.

obřízka vykonaná bez rukou: Viz studijní poznámku k Římanům 2:29.

byli jste mrtví ve svých přestoupeních: V Bibli mohou být smrt a život použity v obrazném, neboli duchovním smyslu. (Viz studijní poznámka k Ef 2:1.) Pavel říká, že dřívější životní cesta koloských křesťanů je učinila „mrtvými ve [svých] přestoupeních“. Nicméně Pavel ukazuje, že Jehova tyto pomazané křesťany spolu oživil s Ježíšem Kristem. Protože činili pokání ze svého hříšného způsobu života, Bůh jim mohl laskavě odpustit všechna jejich přestoupení na základě Ježíšovy výkupní oběti.​—Ef 2:5; srovnej studijní poznámky k Lk 9:60; Jan 5:24, 25.

vymazal: Nebo „vyhladil“.​—Viz studijní poznámku ke Sk 3:19.

rukou psaný dokument: To znamená Mojžíšův zákon. Tím, že Bůh přijal Ježíšovu obětní krev, „vymazal rukou psaný dokument“, tedy zrušil smlouvu Zákona s jejími požadovanými obětmi a obětními dary. Obrazně řečeno, Bůh přibil tento dokument neboli smlouvu na kůl, na kterém Ježíš zemřel. V Kol 2:16 Pavel zmiňuje některá z nařízení, která byla vymazána. Říká: „Proto ať vás nikdo nesoudí kvůli tomu, co jíte a pijete, nebo kvůli dodržování svátku, novoluní nebo sabatu.“ V Ef 2:15 Pavel používá podobné vyjádření, když říká, že Ježíš „ve svém těle . . . zrušil nepřátelství, Zákon přikázání sestávající z nařízení.“

mučedlnický kůl: Nebo „popravčí kůl“.​—Viz Slovníček.

Svlekl vlády a autority do naha: V tomto slovní obraze Pavel přirovnává vlády a autority pod Satanem k odsouzeným zajatcům, kteří byli vedeni v římském triumfálním průvodu. (Srovnej Ef 6:12.) Vězňům byla sebrána zbroj a zbraně a zástupy následující průvod se jim vysmívaly. Starověké prameny uvádějí, že někteří vězni, včetně panovníků, raději spáchali sebevraždu, než aby byli vedeni v takovém průvodu, zbaveni své důstojnosti. V metaforě, kterou Pavel používá, Jehova jako Vítěz svléká své nepřátele do naha a vystavuje je na veřejnosti jako poražené. Pavel zde používá metaforu „triumfálního průvodu“ jiným způsobem než v 2K 2:14–16.​—Viz studijní poznámku k 2K 2:14.

skrze něj: To znamená skrze „mučednický kůl“ zmíněný v předchozím verši. Kristova smrt na mučednickém kůlu nejen poskytla základ pro odstranění „rukou psané listiny“, Zákona smlouvy, ale také umožnila křesťanům osvobození z otroctví satanských mocností temnot. (Ko 2:14) Je také možné chápat tento výraz jako „skrze něho“, tedy Ježíše Krista.

dodržování svátku nebo novoluní nebo sabatu: Pod Mojžíšovým zákonem byli Boží lidé povinni připomínat si tyto zvláštní příležitosti. (Viz studijní poznámka k Ga 4:10 a Slovníček, „Svátek stánků“, „Svátek posvěcení“, „Svátek nekvašených chlebů“, „Novoluní“, „Letnice“ a „Sabat“.) Někteří tvrdili, že všichni křesťané musí nadále tyto příležitosti dodržovat, ale Pavel je vybízel, aby taková tvrzení ignorovali. Neměli dopustit, aby je někdo soudil na základě toho, zda dodržují svátky přikázané Mojžíšovým zákonem, který tou dobou již zastaral.

stín budoucích věcí: Stín, který objekt vrhá, může dát představu o obecném tvaru nebo uspořádání reality, která jej vrhá. Stín je však ve srovnání s objektem nebo realitou, kterou představuje, dočasný nebo pomíjivý. V této souvislosti Pavel vysvětluje, že Zákon včetně svých svátků, stánku a obětí byl stínem, který představoval větší věci, jež měly přijít.​—Heb 8:5; 9:23-28; 10:1.

kdo si libuje v falešné pokoře: Pavel zde varuje před falešnými učiteli, kteří si libovali v tom, že vypadají pokorně. Zřejmě někteří z nich trvali na tom, že Boží přízeň závisí na dodržování sebevymyšlených forem odříkání. Jejich praktiky zahrnovaly zřeknutí se hmotných věcí, zdržování se určitých pokrmů nebo dodržování náboženských dnů – nic z toho však křesťané nemuseli dodržovat. Ačkoli tyto praktiky mohly těmto mužům dodávat zdání pokory, ve skutečnosti byli „nadutí“ „tělesným smýšlením“ a jejich projevy zbožnosti měly za cíl zapůsobit na druhé.​—Mt 6:1.

falešná pokora: Tento výraz překládá řecké slovo, které jednoduše znamená „pokoru“ nebo „poníženost mysli“. Pavel však později ve verši uvádí, že falešní učitelé byli „nadutí“, což jasně ukazuje, že má na mysli nepravou pokoru.​—Pro vysvětlení, co zahrnuje pravá pokora, viz studijní poznámku ke Sk 20:19.

forma uctívání: Použité řecké slovo (thre·skeiʹa) se chápe jako označení „formy uctívání“, ať už pravé nebo falešné. (Sk 26:5) Stejné slovo se objevuje v Jk 1:27, kde je v hlavním textu přeloženo jako „forma uctívání“ a v poznámce pod čarou jako „náboženství“. V Jk 1:26 je přeloženo jako „uctívání“.

forma uctívání andělů: Pavel neposkytuje podrobnosti o této formě uctívání. Řecký výraz umožňuje různé možnosti, například: Někteří Kolosané možná předstírali napodobování uctívání, které provádějí andělé; mysleli si, že napodobují uctivý postoj andělů. Nebo přímo uctívali anděly, možná je vzývali o pomoc či ochranu. Existují důkazy o uctívání andělů v oblasti Kolos později jak v takzvaných křesťanských náboženstvích, tak v pohanských. Ve čtvrtém století v Laodiceji církevní autority takové uctívání odsoudily; přesto přetrvávalo nejméně další století. V každém případě Jehovovi věrní andělé odmítají být uctíváni. (Zj 19:10; 22:8, 9) Pavel zde uvádí, že takové uctívání bylo často provázeno „falešnou pokorou“. (Viz studijní poznámku k falešné pokoře v tomto verši.) Uctívání stvořených bytostí by křesťany „ochudilo o cenu“ věčného života.​—Srovnej Mt 4:10; Ř 1:25.

„opírá se“ o to, co viděl: Pavel zde zřejmě popisuje postoj některých falešných učitelů. Výraz „opírá se o [doslova ‚vstupuje do‘, Království interlineární]“ mohl znamenat, že tito učitelé podrobně rozebírali věci, které údajně viděli. Pavel možná odkazuje na mysterijní (zasvěcovací) obřady nebo na vidění, která falešní učitelé tvrdili, že obdrželi. V každém případě se zdá, že tito falešní učitelé považovali svou moudrost za nadřazenou moudrosti svých křesťanských bratrů. Svou autoritu na ní zakládali. Takoví lidé trvali na tom, že sbor může hledat vedení z jiných zdrojů poznání a moudrosti než od Božího Syna. Proto jim Pavel dává radu.​—Viz studijní poznámku ke Ko 2:3.

celé tělo: To znamená sbor pomazaných křesťanů. Ježíš Kristus zásobuje tělo tím, co potřebuje, prostřednictvím „svých kloubů a vazů“, tedy prostřednictvím opatření k rozdělování duchovní potravy, ke komunikaci uvnitř sboru a ke koordinaci jeho činnosti. Tímto způsobem je „tělo“ dobře živeno duchovně a každá část dostává pokyny k vykonávání své přidělené práce.​—Ef 4:7-16; viz studijní poznámku k Ef 4:16.

souhlasně spojené: Viz studijní poznámku k Ef 4:16.

prostřednictvím svých kloubů a vazů: Lidské tělo je spojeno prostřednictvím hlavních kloubů neboli spojení. Má také „vazy“, tedy pevné pruhy tkáně, které spojují kosti nebo podpírají orgány. Někteří komentátoři naznačují, že použití lékařských termínů zde může být částečně vysvětleno přítomností Lukáše, „milovaného lékaře“, který byl s Pavlem v době, kdy tento dopis psal. (Ko 4:14) Řecký výraz synʹde·smos, zde přeložený jako „vazy“, je také použit v širším smyslu ‚spojování‘ na Ef 4:3 („pouto jednoty“) a Ko 3:14 („pouto dokonalosti“).

sebevymyšlená forma uctívání: Dosl., „svévolná forma uctívání“. Tento výraz překládá řecké slovo, které jeden lexikon definuje v moderních termínech jako „sebevytvořené náboženství, náboženství udělej-si-sám“.

uspokojování těla: Pavel zde ukazuje, že pro křesťany postění a dodržování dalších sebevymyšlených nařízení (Kol 2:16, 20, 21) nejsou účinnými způsoby, jak bojovat proti tělesným, tedy špatným, touhám; ani extrémní sebeodříkání člověka neučiní duchovnějším. Je pravda, že Boží služebníci v biblických dobách byli ochotni trpět, spíše než aby porušili svou věrnost Bohu. (Heb 11:35-38) Písmo však nepodporuje koncept vyhledávání strádání samo o sobě nebo jako prostředku k duchovnímu růstu. Pravá duchovnost pochází ze studia a uplatňování Božího Slova a z uplatňování víry v Kristovu výkupní oběť.​—Ří 3:23, 24; 2Ti 3:16, 17.