Efezanům 3

Já, Pavel, vězeň Krista Ježíše: Apoštol Pavel rozhněval své krajany, protože působil mezi nežidy jako Ježíšův učedník. To vedlo k jeho uvěznění, nejprve v Judeji a nakonec v Římě. (Sk 21:33-36; 28:16, 17, 30, 31) Proto mohl říci, že je vězněm Krista Ježíše ve prospěch . . . národů. Během dvou let svého prvního věznění v Římě (kolem roku 59–61 n. l.) Pavel napsal několik dopisů. (Viz studijní poznámku ke Sk 28:30.) Ve svém dopise Efezským se ještě dvakrát označuje jako vězeň nebo spoutaný.​—Ef 4:1; 6:20.

správa Boží nezasloužené laskavosti: Jako „apoštol národů“ měl Pavel zvláštní správní pověření svěřené do jeho rukou. (Ří 11:13) V podstatě tak říkal lidem z národů: „Dostal jsem odpovědnost pomáhat vám, abyste měli prospěch z Boží nezasloužené laskavosti.“ Řecký výraz pro „správní pověření“ (oi·ko·no·miʹa) lze také přeložit jako „administrace“ nebo „organizace“.​—Ef 1:10; 3:9.

právě jak jsem předtím stručně napsal: Pavel se zjevně neodkazuje na samostatný dopis, ale na to, co stručně probral dříve v tomto dopise, například v Ef 1:9, 10 a 2:11-22.

lidé z národů: To znamená nežidé. V tomto verši Pavel zdůrazňuje jeden aspekt posvátného tajemství, které mu bylo odhaleno, jak je zmíněno v Ef 3:3. (Viz studijní poznámky k Mt 13:11; Ef 1:9.) Zde je jasně řečeno, že spolu s věřícími Židy, jako byl Pavel, byli povoláni i nežidé, aby byli spoluúčastníky těla Kristova, tedy křesťanského sboru, jehož hlavou je Ježíš.​—Ef 1:22, 23; Ko 1:18.

služebník tohoto: Zřejmě služebník „posvátného tajemství“, zmíněného v verších 3 a 4, ačkoli tento výraz může také odkazovat na služebníka „dobré zprávy“ (Ef 3:6), která je s tímto posvátným tajemstvím úzce spojena (Ef 6:19). Ve svých dopisech Pavel často popisuje sebe a své spolupracovníky jako služebníky.​—Viz studijní poznámky k 1K 3:5; 2K 6:4.

dar Boží nezasloužené laskavosti: Viz Slovníček, „Nezasloužená laskavost“.

správa svatého tajemství: Nebo „jak je svaté tajemství spravováno.“​—Pro rozbor řeckého slova pro „správu“ (oi·ko·no·miʹa), které je zde použito, viz studijní poznámka k Ef 1:10.

skrze sbor: Křesťanský sbor byl součástí Božího posvátného tajemství, protože Bůh zamýšlel vybrat z lidstva lidi, kteří se stanou spoludědici s Kristem v nebeské slávě. (Ef 3:5-9) Bůh dává poznat, neboli zjevuje, svou moudrost „vládám a autoritám v nebeských místech“ tím, co činí skrze, pro a s tímto sborem. Andělé sledují s úžasem a obdivem postupné odhalování tohoto posvátného tajemství. Lze tedy říci, že „skrze sbor“ andělé vidí „velmi rozmanitou Boží moudrost“ způsobem, jakým ji předtím neviděli.​—Srovnej 1Pt 1:10-12.

odvěké předsevzetí: V tomto kontextu výraz „předsevzetí“ odkazuje na konkrétní cíl nebo záměr, který lze dosáhnout více než jedním způsobem. Vztahuje se k Jehovově rozhodnutí uskutečnit to, co původně zamýšlel pro lidstvo a zemi, navzdory vzpouře v Edenu. (1Mo 1:28) Bezprostředně po této vzpouře Jehova vytvořil toto předsevzetí ve spojení s Kristem, Ježíšem naším Pánem. Předpověděl příchod „potomstva“, které napraví škody způsobené vzpurníky. (1Mo 3:15; Heb 2:14-17; 1Ja 3:8) Jde o „odvěké předsevzetí“ (doslova „předsevzetí věků“) alespoň ze dvou důvodů: (1) Jehova, „Král věčnosti [doslova „Král věků“]“ (1Ti 1:17), dopustil, aby uplynuly věky času, než bude toto předsevzetí plně uskutečněno, a (2) výsledky naplnění tohoto předsevzetí přetrvají po celou věčnost.​—Viz studijní poznámku k Ří 8:28.

tato otevřenost v řeči: Křesťan má „otevřenost v řeči“ (neboli „odvahu; nebojácnost“), protože má dobrý vztah s Jehovou Bohem. Může k Bohu svobodně mluvit v modlitbě a s důvěrou, protože projevuje víru v jeho Syna, Ježíše Krista, a v výkupní oběť. (Heb 4:16; 1Ja 5:14) V některých souvislostech může řecký výraz, který je zde přeložen jako „otevřenost v řeči“, také odkazovat na otevřené a svobodné mluvění o křesťanské víře.​—Viz studijní poznámky ke Sk 4:13; 28:31; 2K 7:4.

kvůli mým soužením ve váš prospěch: Pavel snášel soužení jako důsledek své služby Efezanům. Ukázal, že jejich duchovní požehnání stojí za to, aby pro ně trpěl. Jeho příklad je povzbuzoval, aby se nevzdávali, takže Pavel mohl říci, že jeho soužení byla v jejich prospěch. (Srovnej Kol 1:24.) Na druhou stranu, kdyby Pavel podlehl svým pronásledovatelům, někteří křesťané v Efezu by mohli být náchylní vzdát se, soudíce, že křesťanství nestojí za zahrnuté obtíže.

kterému každá rodina . . . vděčí za své jméno: Řecké slovo pro „rodinu“ (pa·tri·aʹ), odvozené od slova „otec“ (pa·terʹ), se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze třikrát. (Lk 2:4; Sk 3:25) Má širší význam a neomezuje se jen na nejbližší rodinu. V Septuagintě se několikrát používá k překladu hebrejského výrazu, který kromě označení domácnosti může znamenat také kmen, lid nebo národ. (Nu 1:4; 1Pa 16:28; Ža 22:27 [21:28 (27), LXX]) Když Pavel říká, že každá rodina „vděčí za své jméno“ Bohu, ukazuje, že všichni lidé, Židé i pohané, mají svůj původ u Jehovy Boha, Otce.

každá rodina v nebi: Jehova Bůh, Otec své nebeské rodiny, považuje anděly za syny. (Jb 1:6; 2:1; 38:7) Stejně jako nazývá nesčetné hvězdy jménem (Ža 147:4), nepochybně dal jména i andělům.​—Sd 13:18.

každá rodina . . . na zemi: Každá pozemská rodina nebo rodová linie „vděčí za své jméno“ Bohu, protože on ustanovil první lidskou rodinu a dovolil Adamovi a Evě mít děti. (1Mo 1:28; Mt 19:4, 5) Pavel však neříká, že Jehova je odpovědný za pojmenování každé jednotlivé rodinné skupiny.

ať Kristus přebývá ve vašich srdcích s láskou: Pavel zde povzbuzuje efezské křesťany, aby důkladně poznali a milovali Ježíše tím, že přijmou jeho způsoby a jeho pohled na věci. (1K 2:16; 1Pt 2:21) Křesťané, kteří dovolili, aby Ježíšův příklad a učení ovlivnily jejich myšlenky, city a činy, by v určitém smyslu měli jeho trvalé přebývání ve svých obrazných srdcích, tedy ve svém vnitřním já. Tím, že rostli v lásce k Ježíši, by zároveň budovali silnou lásku k Jehovovi (Ko 1:15) a získávali vnitřní sílu (Ef 3:16), aby obstáli ve zkouškách víry.

zakořeněni a upevněni na základu: Stejně jako na jiných místech v Efezanům zde Pavel používá dvě slovní obrazy, aby zdůraznil svou myšlenku. (Ef 2:20–22; 4:16) Ukazuje, že křesťané by měli být pevní jako strom zakořeněný v půdě a jako budova stojící na dobrém základu. V Ko 2:7 Pavel používá podobný obraz „zakořeněni a budováni v něm“, tedy v Kristu Ježíši. (Ko 2:6) Také v 1K 3:11 používá ilustraci popisující duchovní stavební dílo, přirovnávaje Ježíše k „základu“. (Viz studijní poznámku k 1K 3:10.) Aby se Efezané zakořenili a upevnili, museli by pilně studovat Boží Slovo, zejména Ježíšův život a učení. (Ef 3:18; Žd 5:12) To by jim zase pomohlo vybudovat silný vztah s Jehovou.​—J 14:9.

poznat Kristovu lásku: Jak je výraz „poznat“ používán v Bibli, často zahrnuje více než jen naučit se fakta o něčem nebo o někom. (Viz studijní poznámky k Jan 17:3; Ga 4:9.) V tomto kontextu „poznat“ znamená pochopit význam nebo smysl „Kristovy lásky“ a poznat tuto lásku skrze zkušenost a praxi. Pouhé mít znalost faktů nebo čistě intelektuální porozumění nedává člověku skutečné pochopení Kristovy osobnosti. Člověk, který má rozsáhlou zásobu takových znalostí, může dokonce začít pociťovat nadřazenost. (1K 8:1) Křesťan, který přichází „poznat Kristovu lásku, jež přesahuje poznání“, se však snaží napodobovat Ježíšův láskyplný způsob myšlení a jednání. To mu pomáhá používat takové znalosti vyváženým, láskyplným a povzbuzujícím způsobem.

Ten, který může... učinit více než nadmíru hojně: V Ef 3:14 Pavel začíná modlitbu. V závěru této modlitby, v verších 20 a 21, chválí Jehovu. Vyjadřuje myšlenku, že Bůh při odpovídání na modlitby není omezen na to, co se modlícímu člověku může zdát jako možná odpověď. Křesťan možná nevidí žádné řešení problému, ale Bůh je schopen učinit neskonale více než „všechno, oč žádáme nebo co si představujeme“. Může odpovídat na modlitby a naplňovat svá zaslíbení způsoby, které daleko přesahují vše, co si lidé dokážou představit nebo očekávat.

Amen: Viz studijní poznámku k Ř 1:25.