Lukáš 5

jezero Genezaret: Jiný název pro Galilejské moře, sladkovodní vnitrozemské jezero v severním Izraeli. (Mt 4:18) Nazývá se také moře Kineret (Nu 34:11) a Tiberiadské moře. (Viz studijní poznámku k Janovi 6:1.) Leží průměrně 210 m (700 stop) pod hladinou moře. Je 21 km (13 mil) dlouhé od severu k jihu a 12 km (8 mil) široké od východu k západu, jeho největší hloubka je asi 48 m (160 stop). Genezaret je název malé roviny při severozápadním břehu jezera. Někteří učenci se domnívají, že Genezaret je pravděpodobně řecká forma starého hebrejského názvu Kineret.​—Viz studijní poznámku k Mt 14:34 a Přílohu A7, Mapa 3B, „Činnost u Galilejského moře“.

učil zástupy z lodi: Viz studijní poznámku k Mt 13:2.

chytili: Dosl., „uzavřeli“, jako do sítě.

muž plný malomocenství: Malomocenství zmíněné v Bibli bylo vážné kožní onemocnění, ale neomezovalo se pouze na nemoc známou dnes pod tímto názvem. Každý, u koho bylo diagnostikováno malomocenství, byl společností vyobcován, dokud se nevyléčil. (3M 13:2, pozn. pod čarou, 45, 46; viz Slovníček, „Malomocenství; Malomocný.“) Když popisují tutéž událost pisatelé evangelií Matouš a Marek, jednoduše označují tohoto muže jako „malomocného“. (Mt 8:2; Mr 1:40) Ale lékař Lukáš rozpoznal, že toto onemocnění má různé stupně závažnosti. (Ko 4:14) V tomto případě Lukáš popisuje muže jako „plného malomocenství“, zjevně odkazuje na pokročilé stádium nemoci.​—Viz studijní poznámku k Lu 4:38, kde Lukáš zaznamenává stupeň jiného onemocnění.

dotkl se ho: Viz studijní poznámka k Mt 8:3.

Chci: Viz studijní poznámka k Mt 8:3.

ukaž se knězi: Viz studijní poznámku k Mr 1:44.

často odcházel na opuštěná místa, aby se modlil: Toto je jeden z několika případů, kdy pouze Lukáš zmiňuje, že se Ježíš modlil. (Viz studijní poznámky k Lk 3:21; 9:28.) Tvary řeckých sloves použitých v tomto verši naznačují, že modlitba byla pro Ježíše trvalým zvykem. Řecké slovo přeložené jako „opuštěná místa“ (eʹre·mos) často odkazuje na poušť nebo divočinu, ale může také obecně znamenat „osamělé místo“. (Mt 14:13; Mr 1:45; 6:31; Lk 4:42; 8:29) Ježíš nebyl samotář; měl rád společnost druhých. (Mt 9:35, 36; Lk 8:1; 19:7-10; Jan 11:5) Přesto často vyhledával samotu, protože ještě více miloval společnost svého Otce. Chtěl být sám s Jehovou, aby s ním mohl v modlitbě svobodně hovořit.​—Mt 14:23; Mr 1:35.

Jehovova moc: Ačkoli řecké rukopisy zde používají slovo Kyʹri·os (Pán), existují dobré důvody pro použití Božího jména v hlavním textu. Kontext jasně ukazuje, že Kyʹri·os je zde použito s odkazem na Boha, a řecké slovo dyʹna·mis, které by mohlo být přeloženo jako „moc“ nebo „síla“, se v Septuagintě objevuje tam, kde hebrejský text odkazuje na Jehovovu moc či sílu a používá v kontextu Tetragrammaton.​—Ž 21:1, 13; 93:1; 118:15; viz Příd. C3 úvod; Lk 5:17.

skrze tašky: Zpráva o Ježíšově uzdravení ochrnutého muže je zaznamenána v evangeliích Matouše (9:1-8), Marka (2:1-12) a Lukáše. Tyto tři zprávy se vzájemně doplňují. Matouš nezmiňuje nic o tom, že by muže spustili střechou, zatímco Marek vysvětluje, že mužovi přátelé odstranili střechu a prorazili otvor, kterým muže na nosítkách spustili. Lukáš uvádí, že muž byl spuštěn „skrze tašky“. (Viz studijní poznámku k Mr 2:4.) Řecké slovo přeložené jako „tašky“ (keʹra·mos) může odkazovat na „hlínu“, materiál, ze kterého byly tašky vyrobeny, ale zde se zdá, že množné číslo tohoto řeckého slova odkazuje na „střešní tašky“. Existují důkazy, že v starověkém Izraeli se používaly střechy pokryté taškami. I když nelze s jistotou říci, jaký přesně typ střechy popisují zprávy Marka a Lukáše, jednotlivé tašky mohly být položeny na hliněnou střechu nebo do ní nějakým způsobem zapuštěny. V každém případě zprávy jasně ukazují, že přátelé ochrnutého muže vynaložili velké úsilí, aby ho dostali před Ježíše. Tyto činy nepochybně prokázaly hloubku jejich víry, neboť všechny tři zprávy uvádějí, že Ježíš „viděl jejich víru“.​—Lk 5:20.

viděl jejich víru: Viz studijní poznámku k Mt 9:2.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

odpouštět hříchy—: Viz studijní poznámku k Mt 9:6.

Levi: V paralelním záznamu v Mt 9:9 je tento učedník nazván Matouš. Když o něm Marek a Lukáš mluví jako o bývalém výběrčím daní, používají jméno Levi (Mr 2:14), ale když ho zmiňují jako jednoho z apoštolů, používají jméno Matouš (Mr 3:18; Lk 6:15; Sk 1:13). Písmo neodhaluje, zda Levi již měl jméno Matouš předtím, než se stal Ježíšovým učedníkem.​—Viz studijní poznámku k Mr 2:14.

celnice: Viz studijní poznámku k Mr 2:14.

Následuj mě: Viz studijní poznámku k Mr 2:14.

celníci: Viz studijní poznámku k Mt 5:46.

stolování: Viz studijní poznámku k Mr 2:15.

postit se: Viz studijní poznámka k Mt 6:16.

přátelé ženicha: Viz studijní poznámka k Mt 9:15.

víno do . . . měchů: Viz studijní poznámku k Mt 9:17.

lepší: Nebo možná „příjemnější,“ podle některých rukopisů.