Matouš 6

dary milosrdenství: Řecké slovo e·le·e·mo·syʹne, tradičně překládané jako „almužna“, souvisí s řeckými výrazy pro „milosrdenství“ a „projevovat milosrdenství“. Odkazuje na peníze nebo jídlo volně darované na pomoc chudým.

troubit před sebou: To by přitáhlo pozornost. Zřejmě je zde zmíněné troubení obrazné, smyslem je, že člověk by neměl zveřejňovat své vlastní štědré činy.

pokrytci: Řecké slovo hy·po·kri·tesʹ původně odkazovalo na řecké (a později římské) herce, kteří nosili velké masky určené k zesílení hlasu. Tento termín se začal používat v metaforickém smyslu pro kohokoli, kdo skrývá své skutečné úmysly nebo osobnost tím, že hraje falešně nebo předstírá. Ježíš zde nazývá židovské náboženské vůdce „pokrytci“.​—Mt 6:5, 16.

Amen: Viz studijní poznámka k Mt 5:18.

již mají svou odplatu v plnosti: Řecký termín a·peʹkho, znamenající „mít v plnosti“, se často objevoval na obchodních dokladech se smyslem „plně zaplaceno“. Pokrytci dávali, aby byli viděni lidmi, a byli viděni a oslavováni lidmi za své charitativní dary; tedy již obdrželi všechnu odměnu, kterou kdy dostanou. Neměli by očekávat nic od Boha.

ať tvá levice neví, co činí tvá pravice: Obrazný výraz označující naprostou diskrétnost nebo utajení. Ježíšovi následovníci nemají své charitativní skutky propagovat ani před těmi, kdo jsou jim tak blízcí, jako je levá ruka pravé, tedy ani před důvěrnými přáteli.

neříkejte stále totéž dokola: Nebo „nežvatlejte slova; nevyslovujte prázdná opakování.“ Ježíš varoval své následovníky, aby se nemodlili bez přemýšlení. Neznamená to, že by bylo špatné opakovat prosby. (Mt 26:36-45) Bylo by však špatné napodobovat opakující se modlitby pohanů (tedy nežidů), kteří mají ve zvyku bezmyšlenkovitě opakovat naučené fráze „stále dokola“.

váš Otec: Několik starověkých rukopisů obsahuje čtení „Bůh váš Otec“, ale kratší verze „váš Otec“ má lepší podporu v rukopisech.

Vy: Tato forma oslovení odlišuje Ježíšovy posluchače od pokrytců, které zmínil dříve.​—Mt 6:5.

tímto způsobem: To znamená v protikladu k praktikám těch, kteří byli zvyklí opakovat „stále stejné věci“.​—Mt 6:7.

Otče náš: Použitím množného zájmena „náš“ ten, kdo se modlí, uznává, že i jiní mají blízký vztah s Bohem a jsou součástí Jeho rodiny ctitelů.​—Viz studijní poznámka k Mt 5:16.

jméno: Osobní jméno Boha, reprezentované čtyřmi hebrejskými písmeny יהוה (YHWH) a běžně překládané jako „Jehova“ v angličtině. V Překladu nového světa se toto jméno vyskytuje 6 979krát v hebrejských Písmech a 237krát v křesťanských řeckých Písmech. (Pro informace o použití Božího jména v křesťanských řeckých Písmech viz Příloha A5 a Příloha C.) V Bibli termín „jméno“ někdy také zastupuje samotnou osobu, její pověst a vše, co o sobě prohlašuje.​—Srovnej Ex 34:5, 6; Zj 3:4, pozn. pod čarou.

buď posvěceno: Nebo „buď považováno za svaté; buď zacházeno jako se svatým.“ Toto je prosba, aby veškeré stvoření, včetně lidí i andělů, považovalo Boží jméno za svaté. Prosba také zahrnuje myšlenku, že Bůh jedná, aby posvětil sám sebe tím, že očistí své jméno od hanby, která na něj byla navršena od vzpoury prvního lidského páru v zahradě Eden.

Přijď tvé království: Boží Království je výrazem Jehovovy svrchovanosti nad zemí. Tato prosba žádá Boha, aby podnikl rozhodné kroky tím, že učiní své Království s jeho Mesiášským Králem a přidruženými vládci jedinou vládou, která bude panovat nad zemí. Ježíšovo podobenství v Lk 19:11-27 potvrzuje, že Boží Království „přijde“ v tom smyslu, že vykoná soud, zničí všechny své nepřátele a odmění ty, kdo v ně doufají. (Viz Mt 24:42, 44.) Odstraní současný ničemný systém věcí včetně všech lidských vlád a přinese spravedlivý nový svět.​—Da 2:44; 2Pt 3:13; Zj 16:14-16; 19:11-21.

Staň se tvá vůle: Tato prosba se primárně nevztahuje k tomu, aby lidé konali Boží vůli. Místo toho se vztahuje k Božímu jednání, kterým naplní svou vůli vůči zemi a jejím obyvatelům. Je to žádost, aby Bůh použil svou moc k uskutečnění svého prohlášeného záměru. Ten, kdo se modlí, také vyjadřuje svou vlastní preferenci a podřízenost Boží vůli. (Srovnej Mt 26:39.) V tomto kontextu lze frázi jako v nebi, tak i na zemi chápat jedním ze dvou způsobů. Mohla by prosit, aby se Boží vůle děla na zemi, tak jak se již děje v nebi. Nebo by mohla žádat, aby se Boží vůle naplno uskutečnila jak v nebi, tak na zemi.

náš chléb na tento den: V mnoha souvislostech hebrejská a řecká slova pro „chléb“ znamenají „potravu“. (1Mo 3:19, pozn.) Ježíš tím ukazuje, že ti, kdo slouží Bohu, mohou s důvěrou žádat, aby jim poskytl ne nadměrné množství zásob, ale přiměřené množství jídla na každý den. Tato prosba připomíná, že Bůh přikázal Izraelitům, aby sbírali zázračně poskytovanou manu, každý „své množství den co den“.​—2Mo 16:4.

odpusť: Řecké slovo doslova znamená „nechat jít“, ale může mít také význam „zrušit [dluh]“, jako v Mt 18:27, 32.

dluhy: Odkazuje na hříchy. Když někdo proti někomu hřeší, vzniká tím dluh vůči této osobě, nebo má vůči ní závazek, a proto musí hledat její odpuštění. Přijetí Božího odpuštění závisí na tom, zda člověk odpustil svým osobním dlužníkům, tedy těm, kteří proti němu zhřešili.​—Mt 6:14, 15; 18:35; Lk 11:4.

neuvoď nás do pokušení: Nebo „nedovol, abychom podlehli pokušení.“ Bible někdy mluví o Bohu, jako by způsoboval věci, které pouze dopouští. (Rt 1:20, 21) Ježíš tedy zde neříká, že Bůh lidi pokouší k hříchu. (Jk 1:13) Spíše povzbuzuje své následovníky, aby se modlili o Boží pomoc, aby se pokušení vyhnuli nebo je snášeli.​—1K 10:13.

přestoupení: Řecký výraz pro „přestoupení“ může být přeložen jako „falešný krok“ (Ga 6:1) nebo omyl, na rozdíl od přímé chůze v souladu s Božími spravedlivými požadavky.

postit se: To znamená zdržet se jídla po omezenou dobu. (Viz Slovníček.) Ježíš nikdy nepřikázal svým učedníkům, aby se postili, ani jim neřekl, aby se postu zcela vyhýbali. Podle Mojžíšova Zákona se správně motivovaní Židé pokořovali před Jehovou a projevovali lítost nad hříchem prostřednictvím půstů.​—1Sa 7:6; 2Pa 20:3.

znetvoří své tváře: Nebo „učiní své tváře neatraktivními (nerozpoznatelnými).“ Lidé to mohli dělat tím, že se nemýli nebo neupravovali, a také tím, že si na hlavy sypali nebo mazali popel.

pomaž si hlavu olejem a umyj si obličej: Během půstu se obvykle nedodržovala běžná osobní hygiena, takže Ježíš zde říká svým učedníkům, aby se vyhnuli okázalému předvádění sebezáporu.

lampou těla je oko: Doslovné oko, které správně funguje, je pro tělo jako rozsvícená lampa na tmavém místě. Osvětluje celou osobu. Zde je „oko“ použito v obrazném smyslu.​—Ef 1:18.

soustředěné: Nebo „jasné; zdravé.“ Základní význam řeckého slova ha·plousʹ je „jednoduchý; prostý.“ Může vyjadřovat myšlenku jednotnosti mysli nebo oddanosti jednomu účelu. Aby doslovné oko správně fungovalo, musí být schopné soustředit se na jednu věc. Osoba, jejíž obrazné oko je „soustředěné“ na jednu správnou věc (Mt 6:33), pocítí pozitivní vliv na celou svou osobnost.

závistivý: Dosl. „špatný; zlý“. Oko, které je doslova špatné nebo ve špatném stavu, nevidí jasně. Podobně závistivé oko se nedokáže soustředit na to, co je skutečně důležité. (Mt 6:33) Takové oko je nespokojené a chamtivé, rozptýlené a neustále se pohybující. Způsobuje, že jeho majitel špatně odhaduje hodnotu věcí a vydává se na sobeckou životní cestu.​—Viz studijní poznámku k Mt 6:22.

otrok: Řecké sloveso odkazuje na práci jako otrok, tedy někdo, kdo patří pouze jednomu pánovi. Ježíš zde říká, že křesťan nemůže dát Bohu výhradní oddanost, kterou si zaslouží, a zároveň být oddán shromažďování hmotného majetku.

Bohatství: Řecké slovo ma·mo·nasʹ (semitického původu), tradičně překládané jako „Mamon“, může být také přeloženo jako „Peníze“. „Bohatství“ je zde personifikováno jako pán nebo druh falešného boha, ačkoli neexistuje jednoznačný důkaz, že toto slovo bylo někdy použito jako jméno konkrétního božstva.

Přestaňte si dělat starosti: Nebo „Přestaňte se znepokojovat.“ Čas řeckého slovesa v tomto zákazu ukazuje, že má přestat s činností, která už probíhá. Řecký výraz pro „dělat si starosti“ může odkazovat na starosti, které rozdělují mysl člověka a rozptylují ho, připravujíce ho o radost. Stejné slovo se vyskytuje v Mt 6:27, 28, 31, 34.

život . . . duše: Řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše“, zde odkazuje na život. Spojení duše a tělo představuje celou osobu.

jednu píď: Ježíš zde používá slovo, které označuje krátkou míru vzdálenosti (doslova „předloktí“), tedy asi 44,5 cm (17,5 palce).​—Viz Slovníček, „Píď“, a Příloha B14.

svůj život: Ježíš zjevně přirovnává život k cestě. Jeho pointa je, že starostmi člověk nemůže prodloužit svůj život ani o trochu.

Poučte se: Řecké sloveso by se také dalo přeložit jako „Dobře (důkladně) se poučte.“

lilie polní: Někteří tuto květinu ztotožňují s anemónou, ale mohlo jít o různé lilijovité květiny, jako jsou tulipány, hyacinty, kosatce a mečíky. Někteří naznačují, že Ježíš měl na mysli prostě mnohé divoké květiny rostoucí v dané oblasti, a proto to překládají jako „kvítí polní“. To lze vyvodit, protože tento výraz je rovnoběžný s „trávou polní“.​—Mt 6:30; Lk 12:27, 28.

vegetace . . . pec: Během horkých letních měsíců vegetace v Izraeli uvadá už za dva dny. Sušené stonky květin a tráva se sbíraly z polí jako palivo do pekařských pecí.

vy malověrní: Ježíš použil tento výraz na své učedníky, což naznačuje, že jejich víra nebo důvěra nebyla silná. (Mt 8:26; 14:31; 16:8; Lk 12:28) Neznamená to absenci víry, ale spíše její nedostatek.

Hledejte . . . stále: Řecké sloveso vyjadřuje průběhový děj a mohlo by být přeloženo jako „Neustále hledejte.“ Praví Ježíšovi následovníci by nehledali Království jen po určitou dobu a pak se věnovali jiným věcem. Naopak, musí to být vždy jejich prvořadá životní starost.

Království: Některé starověké řecké rukopisy uvádějí „Boží Království“.

jeho: Odkazuje na Boha, „nebeského Otce“ zmíněného v Mt 6:32.

spravedlnost: Ti, kdo hledají Boží spravedlnost, ochotně plní jeho vůli a přizpůsobují se jeho měřítkům správného a nesprávného. Toto učení bylo v ostrém protikladu s učením farizeů, kteří se snažili prosadit vlastní spravedlnost.​—Mt 5:20.

nikdy si nedělejte starosti o následující den: Písmo povzbuzuje k řádnému plánování. (Př 21:5) Avšak nadměrné znepokojování se tím, co možná nastane v budoucnu, může nepříznivě ovlivnit vztah člověka s Bohem, protože ho to vede k tomu, aby spoléhal na svou vlastní moudrost, a ne na Boží.​—Př 3:5, 6.